1099

Rozbalit box

Obsah boxu

1099 (MXCIX) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře začal v sobotu. Tento rok je v historii zapsán především jako rok vyvrcholení První křížové výpravy, kdy křesťanská vojska po dlouhém a strastiplném tažení dobyla Jeruzalém a založila Jeruzalémské království.

⚔️ Události

Blízký východ: První křížová výprava

Rok 1099 představuje klíčový moment v dějinách křížových výprav a vztahů mezi křesťanským a muslimským světem.

Tažení na Jeruzalém (Leden – Červen)

Leden: Křižácká armáda, vedená osobnostmi jako Raymond z Toulouse, Godefroy z Bouillonu, Tankred, Robert Normandský a Robert Flanderský, opouští obleženou Antiochii a postupuje na jih směrem k Jeruzalému. Během pochodu podél pobřeží Středozemního moře se setkávají s minimálním odporem, jelikož místní emírové preferují uzavírání dohod a placení tributu před konfrontací.
13. ledna: Křižáci prolomí obranu města Ma'arrat al-Numan. Následuje masakr obyvatelstva a zprávy o kanibalismu mezi vyhladovělými vojáky, což šíří hrůzu v regionu.
14. února: Raymond z Toulouse zahajuje obléhání města Arqa, což zdrží postup celé výpravy na několik měsíců a vyvolá spory mezi křižáckými vůdci.
Květen: Většina křižáků opouští neúspěšné obléhání Arqy a pokračuje v pochodu na jih. Města jako Tripolis, Bejrút, Tyros a Akko se křižákům poddávají bez boje a poskytují jim zásoby.
3. června: Křižáci obsazují město Ramla, které jeho fátimovská posádka opustila. Zde zakládají latinské biskupství.

Obléhání a dobytí Jeruzaléma (7. června – 15. července)

7. června: Křižácká armáda, čítající přibližně 12 000 pěšáků a 1 500 rytířů, doráží k hradbám Jeruzaléma. Město je pod kontrolou fátimovského guvernéra Iftichara ad-Dauly, který před příchodem křižáků vyhnal většinu křesťanského obyvatelstva a otrávil studny v okolí.
13. června: První, špatně připravený útok na hradby je odražen. Křižákům chybí obléhací stroje, voda a jídlo.
17. června: Do přístavu Jaffa připlouvají janovské lodě, které přivážejí zásoby, dřevo a kvalifikované řemeslníky. Tento materiál je klíčový pro stavbu obléhacích věží.
8. července: Křižáci provádějí bosý kajícný průvod kolem hradeb města, aby si naklonili Boží přízeň.
14. července: Začíná finální útok. Dvě masivní obléhací věže, jedna pod velením Godefroye z Bouillonu a druhá pod velením Raymonda z Toulouse, útočí na hradby.
15. července: Vojáci Godefroye z Bouillonu jako první pronikají na hradby v severovýchodní části města. Následně je otevřena jedna z bran a křižáci proudí do města. Dochází k rozsáhlému a brutálnímu masakru muslimských a židovských obyvatel města, kteří hledali útočiště v mešitách a synagogách. Tento den je považován za datum dobytí Jeruzaléma.

Založení Jeruzalémského království a bitva u Askalonu

22. července: Křižáčtí vůdci se scházejí, aby zvolili vládce nově dobytého území. Raymond z Toulouse odmítá titul krále s tím, že v městě, kde Ježíš Kristus nosil trnovou korunu, on nosit zlatou nebude. Godefroy z Bouillonu je zvolen prvním vládcem, ale přijímá skromnější titul Advocatus Sancti Sepulchri (Ochránce Svatého hrobu). Tím je fakticky založeno Jeruzalémské království.
1. srpna: Arnoul de Chocques je zvolen prvním latinským patriarchou jeruzalémským.
12. srpna: Křižáci pod vedením Godefroye se střetávají s velkou fátimovskou armádou z Egypta, vedenou vezírem al-Afdalem Šáhanšáhem, v bitvě u Askalonu. Křižáci využívají momentu překvapení a drtivě vítězí, čímž zajišťují existenci nového křižáckého státu a definitivně potvrzují úspěch První křížové výpravy. Spor mezi Godefroyem a Raymondem o kontrolu nad Askalonem však vede k tomu, že město zůstává v rukou Fátimovců a stává se na dalších 50 let hrozbou pro království.

Evropa

10. července: Ve Španělsku umírá v Valencii legendární kastilský válečník El Cid (Rodrigo Díaz de Vivar). Jeho manželka Jimena Díaz přebírá vládu nad městem, které je obklíčeno almorávidskými vojsky.
29. července: Umírá papež Urban II., iniciátor První křížové výpravy. Zemřel dříve, než se k němu dostala zpráva o dobytí Jeruzaléma.
13. srpna: Paschal II. je zvolen novým papežem.
V Anglii pokračuje vláda Viléma II. Ryšavého, který se soustředí na upevnění moci v Normandii, kterou spravuje za svého bratra Roberta, jenž je na křížové výpravě.

💡 Pro laiky: První křížová výprava

První křížová výprava byla v podstatě obrovská vojenská expedice křesťanů ze západní Evropy, která se odehrála na konci 11. století. Zde je jednoduché vysvětlení:

Co to bylo? Představte si armádu složenou z rytířů, vojáků i obyčejných lidí z různých evropských zemí (hlavně z Francie, Německa a Itálie), která se vydala na tisíce kilometrů dlouhou cestu na Blízký východ.
Proč se konala? Hlavním cílem bylo osvobodit Svatou zemi, zejména město Jeruzalém, z rukou muslimů. Papež Urban II. k tomu vyzval v roce 1095 a slíbil účastníkům odpuštění hříchů. Dalším důvodem byla pomoc Byzantské říši, kterou ohrožovali seldžučtí Turci.
Co se stalo v roce 1099? Po téměř třech letech putování, bojů a strádání dorazili křižáci ke svému hlavnímu cíli – Jeruzalému. Po krátkém, ale intenzivním obléhání město dobyli.
Jaký byl výsledek? Dobytí Jeruzaléma bylo obrovským úspěchem a vyvrcholením celé výpravy. Na dobytých územích pak křižáci založili vlastní státy, z nichž nejvýznamnější bylo Jeruzalémské království. Tento úspěch odstartoval téměř 200 let trvající éru křížových výprav.

👶 Narození

Olaf Magnusson, norský král († 1115)
Rainulf II. z Alife, italsko-normanský šlechtic († 1139)

⚰️ Úmrtí

10. července – El Cid (Rodrigo Díaz de Vivar), kastilský válečník a vládce Valencie (* cca 1043)
29. července – Urban II., papež, který vyhlásil První křížovou výpravu (* cca 1035)
3. prosince – Svatý Osmund, biskup ze Salisbury a lord kancléř Anglie
Donald III. Skotský, skotský král (* cca 1033)
Rhygyfarch, velšský biskup a učenec (* 1057)

Šablona:Aktualizováno