Bejrút
Obsah boxu
Bejrút (arabsky بيروت, Bayrūt) je hlavní a největší město Libanonu. S odhadovanou populací přesahující 2,4 milionu obyvatel v metropolitní oblasti je jedním z největších a hospodářsky nejvýznamnějších měst v oblasti Levanty a na východním pobřeží Středozemního moře. Město je sídlem libanonské vlády a hraje ústřední roli v ekonomice země, přestože v posledních letech čelí hluboké hospodářské krizi.
Bejrút je jedním z nejstarších nepřetržitě osídlených měst na světě, jeho historie sahá více než 5 000 let do minulosti. Byl významným fénickým přístavem a za římské nadvlády se proslavil svou právnickou školou. Během své dlouhé historie byl pod nadvládou mnoha mocností, včetně Egypťanů, Římanů, Arabů, křižáků a Osmanské říše. Po první světové válce se stal hlavním městem Francouzského mandátu Sýrie a Libanonu a po získání nezávislosti v roce 1943 hlavním městem Libanonu.
Město bylo kdysi proslulé svou kosmopolitní atmosférou, kulturní scénou a finančním sektorem, což mu vyneslo přezdívku „Paříž Blízkého východu“. Tento zlatý věk byl brutálně přerušen libanonskou občanskou válkou (1975–1990), která město těžce poškodila a rozdělila. Po válce prošel Bejrút masivní rekonstrukcí, ale od roku 2019 čelí sérii krizí, včetně kolapsu ekonomiky a devastujícího výbuchu v přístavu v roce 2020. Navzdory těmto výzvám zůstává Bejrút centrem intelektuálního života, kultury a obchodu v regionu.
📜 Historie
🏺 Starověk a středověk
Archeologické nálezy dokazují osídlení v oblasti Bejrútu již v době kamenné. První historická zmínka o městě, tehdy nazývaném Biruta, pochází z amarnských dopisů z 15. století př. n. l., kde si místní vládce stěžuje faraonovi na sousední vládce. Město bylo důležitým, i když ne dominantním, přístavem ve Fénicii.
Za vlády Římanů bylo město přejmenováno na Colonia Iulia Augusta Felix Berytus a stalo se sídlem proslulé právnické školy, jejíž učenci významně přispěli k tvorbě Justiniánova kodexu. V roce 551 bylo město zničeno masivním zemětřesení a následnou vlnou tsunami, což vedlo k úpadku jeho významu.
V roce 635 dobyli Bejrút arabští muslimové a město se stalo součástí chalífátu. Během křížových výprav bylo město dobyto křižáky v roce 1110 a stalo se součástí Jeruzalémského království. V roce 1291 jej dobyli mamlúkové, kteří jej ovládali až do počátku 16. století.
Ottoman a francouzská nadvláda
V roce 1516 se Bejrút stal součástí Osmanské říše. Po několik staletí zůstal relativně malým přístavním městem. Jeho význam začal opět růst v 19. století díky obchodu s hedvábím a rostoucímu vlivu evropských mocností, zejména Francie. V této době byly založeny významné instituce, jako je Americká univerzita v Bejrútu (založena jako Syrian Protestant College v roce 1866), která se stala centrem vzdělanosti v regionu.
Po pádu Osmanské říše po první světové válce se Bejrút stal hlavním městem Francouzského mandátu Sýrie a Libanonu. Francouzská správa zanechala ve městě silnou architektonickou a kulturní stopu.
🥇 Zlatý věk a občanská válka
Po získání nezávislosti Libanonu v roce 1943 se Bejrút stal jeho hlavním městem. V 50. a 60. letech 20. století zažil Bejrút období mimořádného rozkvětu. Díky politice volného trhu, bankovnímu tajemství a stabilitě se stal finančním a obchodním centrem Blízkého východu. Přitahoval investory, turisty i intelektuály z celého světa a byl proslulý svou svobodnou atmosférou, nočním životem a kulturní rozmanitostí.
Tato éra skončila v roce 1975 vypuknutím libanonské občanské války, která trvala 15 let. Město bylo rozděleno tzv. „Zelenou linií“ na převážně muslimský západní Bejrút a křesťanský východní Bejrút. Boje mezi různými frakcemi, podporovanými zahraničními mocnostmi jako Sýrie a Izrael, zanechaly centrum města v troskách a způsobily smrt desítek tisíc lidí.
🏗️ Poválečná rekonstrukce a současné krize
Po skončení války v roce 1990 byl zahájen ambiciózní projekt rekonstrukce centra města pod vedením společnosti Solidere, založené premiérem Rafíkem Harírím. Historické centrum bylo z velké části přestavěno v moderním stylu, což vyvolalo kontroverze ohledně zachování historického dědictví.
V roce 2005 byl Rafík Harírí zavražděn při bombovém útoku v Bejrútu, což vyvolalo masové protesty známé jako Cedrová revoluce, které vedly ke stažení syrských vojsk z Libanonu.
Od roku 2019 čelí Bejrút, stejně jako celý Libanon, bezprecedentní ekonomické a finanční krizi, která vedla k hyperinflaci, kolapsu bankovního systému a masivnímu zchudnutí obyvatelstva. Situaci dále zhoršil katastrofální výbuch v přístavu 4. srpna 2020, který zabil více než 200 lidí, zranil tisíce a způsobil obrovské materiální škody ve velké části města.
🌍 Geografie a podnebí
Bejrút se nachází na poloostrově vybíhajícím do Středozemního moře. Je obklopen Libanonským pohořím a leží na úzkém pobřežním pásu. Topografie města je kopcovitá, s nejznámějšími kopci Achrafieh a Ras Beirut.
Město má horké letní středomořské podnebí (Köppenova klasifikace podnebí: Csa). Léta jsou horká a suchá, zatímco zimy jsou mírné a deštivé. Sníh je ve městě vzácný, ale často pokrývá vrcholky okolních hor.
🏙️ Městské části a architektura
Bejrút je administrativně rozdělen na 12 čtvrtí (quartiers). Mezi nejznámější patří:
- Centrální distrikt (Beirut Central District): Historické a obchodní srdce města, zrekonstruované po občanské válce. Nachází se zde parlament, vládní budovy a luxusní obchody.
- Achrafieh: Tradičně křesťanská čtvrť na kopci ve východní části města, známá svými úzkými uličkami, historickými budovami a komerčními ulicemi.
- Hamra: Kdysi intelektuální a kulturní centrum města, dnes rušná obchodní čtvrť v západním Bejrútu s mnoha obchody, kavárnami a divadly.
- Raouché (Raouché): Pobřežní čtvrť proslulá svými kavárnami a ikonickými skalními útvary známými jako Holubí skály.
- Gemmayzeh a Mar Mikhaël: Sousedící čtvrti známé svým pulzujícím nočním životem, bary, restauracemi a uměleckými galeriemi. Byly těžce zasaženy výbuchem v roce 2020.
Architektura města je směsicí osmanských vil, francouzských koloniálních budov, moderních výškových staveb a brutalistní architektury z poloviny 20. století. Občanská válka a následná rekonstrukce zanechaly na tváři města hluboké jizvy, ale zároveň vytvořily unikátní a eklektický městský ráz.
🏛️ Kultura a památky
Bejrút je dlouhodobě považován za kulturní bránu mezi Východem a Západem.
- Národní muzeum v Bejrútu: Hlavní archeologické muzeum v Libanonu s rozsáhlou sbírkou artefaktů od prehistorie po mamlúcké období, včetně slavné sbírky fénických sarkofágů.
- Sursockovo muzeum: Muzeum moderního a současného umění sídlící v nádherné vile z 19. století ve čtvrti Achrafieh.
- Americká univerzita v Bejrútu (AUB): Jedna z nejprestižnějších univerzit na Blízkém východě s krásným kampusem s výhledem na moře.
- Holubí skály (Pigeon Rocks): Dva impozantní skalní útvary v moři u pobřeží čtvrti Raouché, které jsou symbolem města.
- Mešita Muhammada al-Amína: Velká mešita s modrými kupolemi v centru města, postavená v roce 2008, poblíž které se nachází hrobka Rafíka Harírího.
- Katedrála svatého Jiří (maronitská): Neoklasicistní katedrála v centru města, stojící vedle mešity Muhammada al-Amína, což symbolizuje náboženskou rozmanitost města.
- Corniche: Pobřežní promenáda oblíbená pro procházky, běhání a setkávání místních obyvatel.
📈 Ekonomika
Historicky byla ekonomika Bejrútu postavena na obchodu, financích a službách. Město bylo hlavním bankovním centrem regionu, přitahovalo zahraniční investice a těžilo z turismu. Přístav v Bejrútu je nejdůležitějším námořním přístavem v zemi.
Od roku 2019 se však libanonská ekonomika nachází v hlubokém propadu. Město se potýká s hyperinflací, kolapsem bankovního sektoru, vysokou nezaměstnaností a rozpadem veřejných služeb, včetně častých výpadků elektřiny a nedostatku základního zboží. Výbuch v přístavu v roce 2020 zasadil ekonomice další těžkou ránu.
👥 Obyvatelstvo a náboženství
Bejrút je jedním z nábožensky nejrozmanitějších měst na Blízkém východě. V Libanonu je oficiálně uznáno 18 náboženských sekt. V Bejrútu žijí významné komunity:
- Sunnitští muslimové
- Šíitští muslimové
- Maronitští křesťané
- Řečtí ortodoxní křesťané
- Řečtí katoličtí křesťané
- Arménští apoštolští křesťané
- Drúzové
Tato rozmanitost je základem libanonského politického systému, tzv. konfesionalismu, který rozděluje moc mezi jednotlivé náboženské skupiny. Tento systém je však také zdrojem neustálého politického napětí a přispěl k vypuknutí občanské války.
💥 Výbuch v přístavu v roce 2020
Dne 4. srpna 2020 došlo v bejrútském přístavu k jednomu z nejsilnějších nejaderných výbuchů v historii. Explodovalo přibližně 2 750 tun dusičnanu amonného, který byl po léta nebezpečně skladován v jednom ze skladů.
Výbuch způsobil smrt více než 218 lidí, zranil přes 7 000 a zanechal odhadem 300 000 lidí bez domova. Tlaková vlna zničila nebo poškodila budovy v okruhu několika kilometrů, zejména v historických čtvrtích Gemmayzeh a Mar Mikhaël. Katastrofa prohloubila ekonomickou krizi a vyvolala masivní vlnu hněvu proti politické elitě, která byla obviněna z nedbalosti a korupce. Vyšetřování události je dodnes předmětem politických sporů a obstrukcí.
💡 Pro laiky
- Co je to Levanta?
Levanta je historický geografický termín označující oblast na východním pobřeží Středozemního moře. Zahrnuje dnešní Sýrii, Libanon, Jordánsko, Izrael a Palestinu. Bejrút je jedním z klíčových měst této oblasti.
- Proč je Bejrút tak nábožensky rozmanitý?
Historicky byla oblast Libanonu útočištěm pro různé náboženské menšiny z Blízkého východu. Horský terén poskytoval ochranu před pronásledováním. V průběhu staletí se zde usadily různé křesťanské sekty (např. maronité, kteří uprchli ze Sýrie), muslimské skupiny (sunnité a šíité) a drúzové. Tato mozaika se zachovala dodnes.
- O čem byla libanonská občanská válka (1975-1990)?
Zjednodušeně řečeno, šlo o složitý konflikt mezi mnoha různými skupinami. Bojovalo se o politickou moc a vliv v zemi. Hlavními stranami byli na jedné straně převážně křesťanské milice, které chtěly zachovat svůj dominantní politický status, a na druhé straně koalice muslimských a levicových milic a palestinských bojovníků, kteří požadovali větší podíl na moci. Do konfliktu se navíc zapojily i sousední státy jako Sýrie a Izrael, které sledovaly své vlastní zájmy.