Akko
Obsah boxu
Akko (hebrejsky: עַכּוֹ, Akko; arabsky: عكّا, ʻAkkā), historicky známé také jako Acre, je starobylé přístavní město ležící v Severním distriktu Izraele na pobřeží Středozemního moře. Nachází se na severním cípu Haifského zálivu a je jedním z nejstarších nepřetržitě osídlených měst na světě. Jeho historie sahá více než 4000 let do minulosti.
Díky své strategické poloze bylo Akko v průběhu dějin klíčovým obchodním a vojenským centrem. Největšího významu dosáhlo během křížových výprav, kdy se po pádu Jeruzaléma stalo hlavním městem Jeruzalémského království. Staré město Akko, obehnané mohutnými hradbami, je pro svou výjimečnou historickou hodnotu zapsáno na seznamu Světové dědictví UNESCO. Dnes je Akko živým městem s rozmanitou populací Židů, Arabů (muslimů i křesťanů), Drúzů a dalších menšin.
📜 Historie
Historie Akka je mimořádně bohatá a pohnutá, odráží dějiny celého regionu Levanty. Město bylo svědkem vzestupů a pádů mnoha říší a civilizací.
🏺 Starověk a antika
První osídlení v oblasti Akka se datuje do rané doby bronzové, přibližně kolem roku 3000 př. n. l. Město je zmíněno v egyptských textech z 19. století př. n. l. jako Aak. Ve Starém zákoně je uvedeno jako součást území kmene Ašer, kterému se jej však nepodařilo dobýt. Během starověku bylo Akko důležitým Kanaánským a později fénickým přístavem.
Po dobytí Alexandrem Velikým se město helenizovalo a za vlády Ptolemaiovců bylo přejmenováno na Ptolemais. Pod tímto jménem je zmíněno i v Novém zákoně, kde se na své cestě do Jeruzaléma zastavil apoštol Pavel. Později se stalo součástí Římské a následně Byzantské říše.
✝️ Období křížových výprav
Zlatý věk Akka nastal s příchodem křižáků. V roce 1104 bylo město dobyto silami První křížové výpravy pod vedením Balduina I. a stalo se hlavním přístavem Jeruzalémského království. Po bitvě u Hattínu v roce 1187 a ztrátě Jeruzaléma se Akko stalo de facto hlavním městem tohoto křižáckého státu.
Ve městě sídlily hlavní štáby rytířských řádů, jako byli Templáři, Johanité a Němečtí rytíři. Každý z těchto řádů zde měl svou vlastní čtvrť, opevnění a správu. Město vzkvétalo díky obchodu s Evropou, zejména s italskými městskými státy jako Benátky, Janov a Pisa.
Konec této éry přišel v roce 1291, kdy bylo Akko po dlouhém a krvavém obléhání dobyto mamlúckým sultánem Al-Ašrafem Chalílem. Pád Akka znamenal definitivní konec křižáckých států ve Svaté zemi. Mamlúci město systematicky zničili, aby zabránili jeho opětovnému využití křižáky.
🕌 Osmanská nadvláda
Po staletí leželo Akko v ruinách. Jeho obnova začala až v 18. století pod vládou místního beduínského šejka Dáhira al-Umara. Největšího rozmachu však dosáhlo za jeho nástupce, bosenského osmanského guvernéra Ahmada Paši al-Džazzára, přezdívaného "řezník". Al-Džazzár nechal vybudovat mohutné hradby, mešity, lázně a krytá tržiště (chány), které dodnes tvoří páteř starého města.
V roce 1799 se Akko proslavilo po celém světě, když jeho hradby odolaly obléhání vojsky Napoleona Bonaparta. S pomocí britského námořnictva pod velením admirála Sidneyho Smithe se al-Džazzárovi podařilo Napoleonovu armádu odrazit, což znamenalo první velkou porážku budoucího francouzského císaře na souši.
🇬🇧 Britský mandát a moderní dějiny
Po pádu Osmanské říše se Akko stalo součástí Britského mandátu Palestina. Britové využívali starou citadelu jako věznici pro politické vězně, včetně členů židovských podzemních organizací Irgun a Lechi. V roce 1947 provedli členové Irgunu na věznici odvážný útok a osvobodili desítky svých spolubojovníků.
Během války za nezávislost v roce 1948 bylo Akko dobyto izraelskými silami v rámci operace Ben Ami. Většina arabského obyvatelstva uprchla, ale část zůstala. Od té doby je Akko součástí státu Izrael.
🌍 Geografie a demografie
Akko se nachází na pobřeží Středozemního moře, přibližně 23 kilometrů severně od Haify. Staré město leží na poloostrově, který vytváří přirozený přístav. Podnebí je typicky středomořské s horkými, suchými léty a mírnými, deštivými zimami.
Podle údajů z roku 2019 mělo město přibližně 49 000 obyvatel. Demografické složení je pestré. Přibližně 65 % populace tvoří Židé, 30 % Arabové (převážně muslimové, ale i významná křesťanská menšina) a zbytek další skupiny, včetně Drúzů a stoupenců víry Bahá'í. Soužití mezi různými komunitami je většinou klidné, i když občas dochází k napětí.
🏛️ Památky a turistický ruch
Akko je jedním z nejatraktivnějších turistických cílů v Izraeli. Jeho hlavní atrakcí je skvěle zachovalé Staré město, které bylo v roce 2001 zapsáno na seznam Světové dědictví UNESCO.
- Městské hradby: Mohutné opevnění z osmanské éry, které obklopuje Staré město ze souše i z moře.
- Citadela a Rytířské sály: Rozsáhlý komplex postavený na základech křižácké pevnosti Řádu johanitů. Podzemní sály, refektář a další prostory jsou zpřístupněny veřejnosti.
- Mešita al-Džazzára: Největší mešita v Izraeli mimo Jeruzalém, postavená Ahmadem Pašou al-Džazzárem. Je charakteristická svou zelenou kupolí a elegantním minaretem.
- Templářský tunel: Podzemní tunel dlouhý 350 metrů, který spojoval pevnost templářů s přístavem. Byl objeven až v roce 1994.
- Chán al-Umdán: Největší a nejzachovalejší z osmanských karavanserájů (chánů) v Akku, známý svou hodinovou věží.
- Turecké lázně (Hamam al-Baša): Zrekonstruované osmanské lázně, které dnes slouží jako muzeum s audiovizuální prezentací o životě v lázních.
- Přístav: Malebný rybářský přístav, který je v provozu již tisíce let.
V blízkosti Akka se nachází také nejposvátnější místo víry Bahá'í, svatyně Bahá'u'lláha, která je cílem poutníků z celého světa.
⚙️ Hospodářství a doprava
Hlavním pilířem ekonomiky Akka je cestovní ruch. Město dále těží ze své polohy jako přístav, i když jeho význam zastínil nedaleký moderní přístav v Haifě. Důležitý je také rybolov a drobný průmysl.
Akko má dobré dopravní spojení. Městem prochází hlavní pobřežní dálnice a železniční trať spojující Nahariji na severu s Haifou, Tel Avivem a zbytkem země.
💡 Pro laiky
- Křižácký stát: Jednalo se o státní útvar založený evropskými křesťanskými rytíři (křižáky) na Blízkém východě během středověku. Nejznámějším bylo Jeruzalémské království, jehož hlavním městem se po ztrátě Jeruzaléma stalo právě Akko.
- UNESCO Světové dědictví: Je to označení pro památky (kulturní nebo přírodní) po celém světě, které mají mimořádnou hodnotu pro celé lidstvo a jsou chráněny mezinárodními úmluvami. Staré město v Akku je na tomto seznamu díky své unikátně zachovalé středověké a osmanské architektuře.
- Templáři a Johanité: Byly to dva nejmocnější křesťanské rytířské řády v období křížových výprav. Původně měly za úkol chránit poutníky ve Svaté zemi, ale postupně se z nich staly mocné vojenské a hospodářské organizace. V Akku měly svá hlavní sídla.