Studená válka
Obsah boxu
Šablona:Infobox Dějiny | název = Studená válka | obrázek = Berlin Wall - 1989 - Remnants.jpg | popisek = Zbytky Berlínské zdi, symbolu rozdělené Evropy a Studené války | období = cca 1947 – 1991 | lokalita = Celosvětově (zejména Evropa, Asie, Latinská Amerika) | aktéři = Západní blok (vedený USA), Východní blok (vedený SSSR) | důsledky = Rozpad SSSR, konec bipolárního světa, šíření demokracie a tržní ekonomiky, vznik mnoha konfliktů }} Studená válka (anglicky Cold War, rusky Холодная война) byla globální geopolitické napětí a ideologický konflikt mezi dvěma hlavními mocenskými bloky – Východním blokem v čele se Sovětským svazem a Západním blokem v čele se Spojenými státy americkými – které probíhalo přibližně od konce druhé světové války v roce 1945 až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Navzdory svému názvu se jednalo o období bez přímého ozbrojeného konfliktu mezi oběma supervelmocemi, ale vyznačovalo se závody ve zbrojení, propagandistickou válkou, zástupnými válkami po celém světě a silným ideologickým soupeřením.
Počátky a formování bloků
Kořeny Studené války leží v poválečném uspořádání světa a hlubokých ideologických rozdílech mezi kapitalismem a komunismem.
Po porážce nacistického Německa a Japonska se objevily neshody mezi západními spojenci a Sovětským svazem ohledně budoucího uspořádání Evropy a světa. Klíčové události formující tuto éru zahrnovaly:
- Jaltská konference a Postupimská konference (1945): Přes snahy o spolupráci se zde objevily první trhliny mezi západními mocnostmi a SSSR ohledně vlivových sfér.
- Železná opona: Tento pojem, popularizovaný Winstonem Churchillem v roce 1946, popisoval ideologickou a fyzickou hranici, která rozdělila Evropu na západní a východní blok.
- Trumanova doktrína a Marshallův plán (1947): USA vyhlásily politiku zadržování komunismu a nabídly rozsáhlou ekonomickou pomoc evropským zemím k poválečné obnově, aby zamezily šíření komunismu a posílily demokratické režimy.
- Vznik NATO (1949) a Varšavská smlouva (1955): Tyto vojenské aliance představovaly dva hlavní vojenské tábory Studené války. NATO vzniklo jako obrana západních států proti potenciální sovětské agresi, zatímco Varšavská smlouva byla odpovědí SSSR a jeho spojenců na vstup západního Německa do NATO, a sloužila k udržení kontroly nad Východním blokem.
Klíčové aspekty Studené války
Studená válka se projevovala v mnoha oblastech, od vojenství a politiky po ekonomiku a kulturu, formujíc tak mezinárodní vztahy na více než čtyři desetiletí.
Závody ve zbrojení
Jedním z nejvýraznějších rysů Studené války byly bezprecedentní závody ve zbrojení, zejména v oblasti jaderných zbraní. Po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945 se SSSR rychle zapojil do vývoje vlastních jaderných zbraní, což vedlo k patové situaci vzájemně zajištěného zničení (MAD – Mutual Assured Destruction). Obě strany následně vyvinuly ještě ničivější termonukleární zbraně (vodíkové bomby) a mohutně investovaly do konvenčních zbraní a vojenských technologií.
Ideologické soupeření a propaganda
Oba bloky vedly intenzivní propagandistickou válku, která demonstrovala nadřazenost vlastního systému. Západní blok prosazoval demokracii, individuální svobody a volný trh, zatímco Východní blok propagoval komunismus, beztřídní společnost a centrálně plánované hospodářství. Tato rivalita se projevovala prostřednictvím rozsáhlých mediálních kampaní, rozhlasového vysílání (např. Hlas Ameriky, Svobodná Evropa) a propagandistických filmů.
Zástupné války a krize
Přímý konflikt mezi supervelmocemi byl odvrácen díky hrozbě jaderného odstrašení, ale napětí se projevovalo v mnoha regionálních konfliktech po celém světě, označovaných jako zástupné války.
- Berlínská blokáda (1948–1949): První velká krize Studené války, kdy SSSR blokoval západní Berlín, ale blokáda byla prolomena úspěšným leteckým mostem.
- Korejská válka (1950–1953): První velká zástupná válka, kde se USA a jejich spojenci střetli s komunistickými silami podporovanými Čínou a SSSR.
- Kubánská raketová krize (1962): Nejbližší okamžik, kdy se svět ocitl na pokraji jaderné války, po rozmístění sovětských raket na Kubě.
- Vietnamská válka (1955–1975): Další dlouhá a krvavá zástupná válka, která měla značný dopad na USA.
- Válka v Afghánistánu (1979–1989): Invaze Sovětského svazu do Afghánistánu, která se stala dlouhodobým konfliktem a přispěla k oslabení SSSR.
Vesmírné závody
Soupeření se projevilo i v dobývání vesmíru, což bylo považováno za symbol technologické a ideologické převahy. Historické milníky zahrnovaly vypuštění prvního umělé družice Sputnik 1 (1957) a let prvního člověka do vesmíru Jurije Gagarina (1961) Sovětským svazem, na což USA odpověděly úspěšným programem Apollo a přistáním člověka na Měsíci v roce 1969.
Konec Studené války
Studená válka se chýlila ke konci v druhé polovině 80. let v důsledku vnitřních problémů Sovětského svazu a změn v jeho politice, známých jako perestrojka a glasnosť, iniciovaných Michailem Gorbačovem. Tyto reformy vedly k větší otevřenosti a uvolnění napětí.
- Pád Berlínské zdi (1989): Symbolický konec rozdělení Evropy a začátek demontáže komunistických režimů.
- Rozpad Východního bloku (1989–1991): Zhroucení komunistických režimů ve státych střední a východní Evropy prostřednictvím série pokojných i méně pokojných revolucí (tzv. Sametové revoluce).
- Rozpad Varšavské smlouvy (1991): Vojenská aliance Východního bloku byla formálně rozpuštěna.
- Rozpad Sovětského svazu (1991): Definitivní konec Studené války a vítězství Západního bloku, což vedlo k novému uspořádání mezinárodních vztahů.
Důsledky a odkaz
Studená válka měla hluboký a trvalý dopad na svět. Ačkoliv nikdy nedošlo k přímému jadernému konfliktu, hrozba jaderné války formovala mezinárodní vztahy a vedla k politikám odstrašení. Konflikt přispěl k rozpadu koloniálních impérií a vzniku nových států, které se často stávaly bojištěm ideologického soupeření. Z technologického hlediska urychlila výzkum a vývoj v oblasti raketové technologie, počítačů a vesmírného výzkumu. Po jejím konci došlo k rozšíření demokracie a tržní ekonomiky do mnoha bývalých komunistických zemí a k posílení role organizací jako OSN, NATO a EU.
Pro laiky
Představte si Studenou válku jako dlouhou a napjatou "tichou válku" mezi dvěma největšími "gangy" na světě po druhé světové válce. Na jedné straně stály USA se svými spojenci (to byl tzv. Západní blok, kde se věřilo na svobodu a podnikání) a na druhé straně SSSR se svými spojenci (to byl tzv. Východní blok, kde všechno řídil stát a všichni měli být "rovni").
Proč "studená"? Protože se tyto dva "gangy" nikdy přímo nepohádaly a nepoužily své obrovské atomové zbraně proti sobě. Ale pořád na sebe vrčely a chystaly se na boj. Pořád si hrozily válkou a snažily se získat vliv po celém světě.
Co se během Studené války dělo?
- Závody ve zbrojení: Obě strany si stavěly obrovské množství silných zbraní, hlavně jaderné bomby, aby se navzájem odstrašily. Bylo to velmi nebezpečné, protože stačila jedna chyba a mohl být konec světa.
- Závody ve vesmíru: Kdo dřív pošle člověka do vesmíru nebo na Měsíc?
- Hádky po celém světě: Místo aby bojovaly přímo, podporovaly menší války v jiných zemích (např. v Koreji nebo Vietnamu), kde se utkávaly myšlenky komunismu a kapitalismu.
- Propaganda: Každá strana se snažila přesvědčit lidi, že její způsob života je ten nejlepší a ten druhý ten nejhorší.
- Železná opona: Byla to taková neviditelná, ale velmi skutečná hranice, která rozdělila Evropu a bránila lidem z Východního bloku cestovat na Západ.
Studená válka skončila, když se SSSR rozpadl v roce 1991. Byl to konec jedné důležité části moderních dějin a znamenalo to pro mnoho zemí novou éru svobody.