Pittsburgh Hornets

Rozbalit box

Obsah boxu

Pittsburgh Hornets
Soubor:Pittsburgh Hornets logo.png
Logo klubu (používané v 60. letech)
Konference	Západní divize
Město	Pittsburgh, Pensylvánie, USA
Barvy	Červená a bílá (1936–1956) Černá a zlatá (1961–1967)

Pittsburgh Hornets byl profesionální klub ledního hokeje, který působil v American Hockey League (AHL) ve dvou oddělených obdobích: nejprve v letech 1936 až 1956 a následně po pětileté přestávce v letech 1961 až 1967. Sídlil ve městě Pittsburgh ve státě Pensylvánie.

Klub plnil roli takzvané "farmy" (rozvojového týmu) pro tým NHL Detroit Red Wings, což z něj v 50. letech učinilo jeden z nejsilnějších celků v nižších soutěžích. Hornets získali celkem třikrát prestižní Calder Cup (trofej pro vítěze AHL). Jejich zánik v roce 1967 byl přímým důsledkem expanze NHL, kdy uvolnili trh a stadion pro nově vzniklý tým Pittsburgh Penguins. Hornets jsou považováni za klíčový článek, který v "Ocelovém městě" udržel hokejovou tradici mezi érou týmu Pittsburgh Pirates (zanikl 1930) a moderní érou Penguins.

🏭 Původ a příchod do Pittsburghu (1936)

Dědictví Detroit Olympics

Kořeny klubu sahají do Detroitu. V roce 1927 zde vznikl tým Detroit Olympics, který hrál v lize International Hockey League. Tento tým byl velmi úspěšný a vlastnila ho rodina Norrisů, která kontrolovala i Detroit Red Wings a arénu Detroit Olympia.

• V roce 1936 došlo ke sloučení lig IHL a Can-Am, čímž vznikla International-American Hockey League (pozdější AHL).
• Vlastníci rozhodli o přesunu týmu Olympics do Pittsburghu. Důvodem byla snaha expandovat na nové trhy a fakt, že Pittsburgh měl k dispozici velkou halu Duquesne Gardens, která po odchodu Pirates zela hokejovou prázdnotou.

Zrození "Sršňů"

Tým byl přejmenován na Pittsburgh Hornets (Sršni). Název byl vybrán v soutěži fanoušků.

• První zápas: Hornets odehráli své první utkání v AHL v sezoně 1936/1937.
• První hvězdy: V raných letech za tým nastupovali hráči, kteří se později stali legendami, včetně budoucího trenéra Red Wings Jacka Adamse (který zde působil v managementu) nebo obránce Gordieho Howea (v pozdější fázi).

🏟️ Éra Duquesne Gardens (1936–1956)

Prvním domovem Hornets byla hala Duquesne Gardens. Tato stavba nebyla původně určena pro sport, což jí dodávalo unikátní charakter.

• Historie budovy: Původně šlo o vozovnu pro tramvaje ve čtvrti Oakland. V roce 1896 byla přestavěna na víceúčelovou halu.
• Kapacita: Po úpravách pojala přibližně 5 000 až 6 500 diváků.
• Specifika ledu: Protože budova nebyla stavěna jako hokejová aréna, měla ledová plocha nestandardní rozměry a mantinely byly velmi blízko divákům. V prvních řadách chybělo ochranné plexisklo (používalo se jen pletivo), což vytvářelo extrémně bouřlivou a pro soupeře zastrašující atmosféru.
• Technologie: V roce 1899 zde byla instalována jedna z prvních umělých ledových ploch na světě, což z Pittsburghu učinilo průkopníka technologie chlazení.

Válečná léta a stagnace

Během druhé světové války (1939–1945) se Hornets potýkali s nedostatkem hráčů, protože mnoho mužů narukovalo do americké nebo kanadské armády. Liga AHL byla nucena omezit cestování a počet zápasů. Po válce však nastal boom. Diváci, hladoví po zábavě, začali plnit Duquesne Gardens do posledního místa.

🐙 Spolupráce s Detroit Red Wings

Klíčem k poválečnému úspěchu Hornets bylo partnerství s týmem NHL Detroit Red Wings. V 50. letech, pod vedením generálního manažera Jacka Adamse, byli Red Wings nejlepším týmem planety (s hráči jako Gordie Howe, Ted Lindsay).

Systém farmy

Hornets těžili z přetlaku talentu v systému Detroitu. Protože v NHL tehdy hrálo pouze 6 týmů ("Original Six"), bylo nesmírně obtížné se do ní dostat.

• Skvělí hokejisté, kteří by dnes byli hvězdami NHL, trávili roky v AHL v dresu Hornets, protože v Detroitu pro ně nebylo místo.
• Tým v Pittsburghu tak měl kvalitu srovnatelnou se spodní polovinou NHL.

První titul (1952)

Sezóna 1951/1952 byla pro klub historická.

• Trenér: Tým vedl King Clancy, legenda Toronta.
• Finále: Ve finále Calder Cupu se Hornets střetli s týmem Providence Reds. Série byla vyrovnaná, ale Pittsburgh zvítězil 4:2 na zápasy.
• Hrdina: Brankář Gil Mayer, který byl pro svou neprůstřelnost přezdíván "The Needle" (Jehla) nebo prostě "Mr. Goalie" AHL. Mayer strávil v dresu Hornets většinu kariéry a dodnes drží mnoho klubových rekordů.

Druhý titul (1955)

O tři roky později, v sezóně 1954/1955, zopakovali Hornets svůj triumf.

• Dominance: Tým vyhrál základní část a ve finále porazil Buffalo Bisons.
• Kádr: V této éře se v dresu Hornets objevili hráči jako Willie Huber nebo Pete Goegan. Úspěch týmu byl postaven na tvrdé defenzivě a systému, který kopíroval hru Red Wings.

🚧 Zánik Duquesne Gardens a pauza (1956–1961)

V polovině 50. let se osud haly Duquesne Gardens naplnil. Budova byla zastaralá, její údržba nákladná a ledová technologie na hranici životnosti. Navíc se nacházela v lukrativní čtvrti Oakland, o kterou měly zájem developerské skupiny a rozrůstající se univerzity.

Demolice a nucený konec

V roce 1956 bylo rozhodnuto o demolici arény, aby uvolnila místo pro výstavbu obytného komplexu. Protože v Pittsburghu v té době neexistovala žádná jiná hala s ledovou plochou a dostatečnou kapacitou, znamenalo to pro Hornets existenční problém.

• Přerušení činnosti: Vlastník týmu John Harris neměl jinou možnost než pozastavit činnost klubu (suspend operations). Nejednalo se o zánik licence, ale o její "zmrazení" do doby, než bude postavena nová aréna.
• Poslední zápas: Poslední utkání ve staré hale se odehrálo na jaře 1956. Byla to emotivní rozlučka s budovou, která sloužila sportu 60 let.

Spojení s Rochester Americans

Ačkoliv značka Hornets zmizela z mapy, hráči a realizační tým museli někde působit. Hokejová organizace (vazba na Detroit Red Wings) přesunula své aktiva do města Rochester (New York) ve státě New York.

• Zde vznikl nový tým Rochester Americans (Amerks).
• Mnoho hráčů, kteří v roce 1955 vyhráli titul pro Pittsburgh, se tak stalo základem týmu v Rochesteru. Fanoušci v Pittsburghu zůstali pět let bez profesionálního hokeje, což vytvořilo "hlad" po jeho návratu.

🏟️ Návrat do "Iglú" (Civic Arena)

Zatímco hokej stál, město Pittsburgh procházelo masivní transformací zvanou "Renaissance I", jejímž cílem bylo vyčistit město od kouře a postavit moderní infrastrukturu. Korunním klenotem tohoto úsilí se stala nová víceúčelová hala.

Architektonický zázrak

V září 1961 byla otevřena Civic Arena (později známá jako Mellon Arena). Díky svému tvaru stříbrné kopule si okamžitě vysloužila přezdívku "The Igloo" (Iglú).

• Zatahovací střecha: Byla to první velká sportovní hala na světě se zatahovací střechou. Střecha byla vyrobena z nerezové oceli (symbol ocelářského průmyslu města) a skládala se z osmi segmentů. Otevření celé střechy trvalo 2,5 minuty. Původním záměrem bylo, aby se zde v létě hrála opera pod hvězdami (Civic Light Opera), ale kvůli akustice a větru se střecha později otevírala jen výjimečně.
• Kapacita: Hala pojala přes 10 000 diváků na hokej, což byl oproti Duquesne Gardens obrovský skok v komfortu a velikosti.

Znovuzrození Hornets (1961)

S novou halou se vrátili i Hornets. První zápas v Civic Areně odehráli 14. října 1961 proti Buffalo Bisons.

• Návštěvnost: Na zahajovací zápas přišlo 9 317 diváků. Hokej byl zpět.
• Změna identity: Při návratu došlo k zásadní změně v vizuální identitě. Zatímco původní Hornets nosili červenou a bílou (barvy Detroitu), nový tým přijal barvy, které jsou dnes pro Pittsburgh typické – černou a zlatou (Black and Gold). Tyto barvy jsou odvozeny z erbu Williama Pitta a sdílí je všechny profesionální týmy ve městě (Pittsburgh Steelers, Pittsburgh Pirates).

🥅 Éra Baze Bastiena a nová rivalita

V 60. letech se tým musel adaptovat na měnící se podmínky v AHL. Detroit Red Wings sice stále dodávali hráče, ale liga se stávala vyrovnanější.

Manažer Baz Bastien

Klíčovou postavou této éry byl Baz Bastien. Bývalý brankář Hornets (jehož kariéru ukončilo zranění oka, po kterém nosil skleněné oko) se stal generálním manažerem a trenérem.

• Bastien byl známý svým "čichem na talenty" a tvrdým vyjednáváním. Dokázal sestavit konkurenceschopný tým i v dobách, kdy Detroit neměl silnou farmu. Později se stal generálním manažerem Pittsburgh Penguins a Detroit Red Wings v NHL.

Hledání brankáře

Hornets v 60. letech prosluli jako líheň brankářů. V jejich brankovišti se vystřídali muži, kteří později definovali chytání v NHL:

• Roger Crozier: Budoucí vítěz Calder Memorial Trophy v NHL a legenda Detroitu. V Pittsburghu ohromoval svým akrobatickým stylem.
• Hank Bassen: Spolehlivý veterán, který poskytoval týmu stabilitu.

🏆 Poslední hurá: Sezóna 1966/1967

Sezóna 1966/1967 vstoupila do dějin jako jedna z nejemotivnějších v historii AHL. Všichni v Pittsburghu věděli, že je to konec. National Hockey League (NHL) oznámila masivní expanzi a Pittsburgh získal jednu z nových licencí. Pro Hornets to znamenalo nevyhnutelný zánik, protože ve stejném městě a stejné aréně nemohly koexistovat dva profesionální týmy.

Hráči a vedení se rozhodli rozloučit se ve velkém stylu. Tým, vedený trenérem Bazem Bastienem, hrál s vědomím, že bojuje o poslední trofej pro značku Hornets.

Finále proti Rochesteru

Osud tomu chtěl, že se ve finále Calder Cupu střetli Hornets s týmem Rochester Americans. Byla to symbolická bitva: Rochester byl týmem, kam se Hornets "přesunuli" v roce 1956, a nyní proti sobě stály dvě "farmy" silných klubů (Detroit Red Wings vs. Toronto Maple Leafs).

• Série: Pittsburgh dominoval. Ačkoliv Rochester vyhrál předchozí dva tituly a byl favoritem, Hornets je smetli v nejkratším možném čase.
• Zápas číslo 4 (30. dubna 1967): Rozhodující duel se hrál v Civic Areně. Za stavu 3:0 na zápasy pro Pittsburgh dospělo utkání do prodloužení.
• Zlatý gól: V čase 0:26 prodloužení vstřelil vítězný gól útočník Billy Harris. Civic Arena explodovala nadšením. Hornets získali svůj třetí Calder Cup v úplně posledním zápase své historie.

Hvězdy poslední sezóny

Tým roku 1967 byl nabitý talenty, které se později prosadily v NHL:

• Hank Bassen: Brankář, který v play-off podal životní výkon a inkasoval minimum branek.
• Doug Jarrett: Tvrdý obránce, který se stal pilířem defenzivy.
• Terry Gray: Nejlepší střelec týmu v základní části.

🌍 Expanze NHL a zánik (1967)

Rok 1967 znamenal největší změnu v historii profesionálního hokeje. Éra "Original Six" skončila a NHL se zdvojnásobila ze 6 na 12 týmů.

Projekt Jacka McGregora

Skupina investorů vedená senátorem státu Pensylvánie Jackem McGregorem viděla v Pittsburghu ideální trh pro NHL.

• Infrastruktura: Díky Civic Areně měl Pittsburgh jednu z nejlepších hal v Severní Americe, což byla klíčová podmínka NHL.
• Tradice: Úspěchy a návštěvnost Hornets (průměr přes 6 000 diváků, ve finále vyprodáno) přesvědčily ligu, že město je "hokejové".

Proč nemohli být Hornets povýšeni?

Často se klade otázka, proč se Hornets jednoduše nestali týmem NHL. Důvod byl majetkový a strukturální:

1. Vlastnictví: Hornets byli vlastněni řetězcem kin a zábavního průmyslu (rodina Harrisů) a sloužili jako farma Detroitu. Novou licenci NHL však koupila skupina kolem McGregora a Petera Blocka.
2. Hráčská práva: Hráči Hornets smluvně patřili Detroitu Red Wings. Nový tým NHL si musel hráče vybrat v rozšiřovacím draftu (1967 NHL Expansion Draft). Nemohl jednoduše převzít soupisku Hornets.

Přechod k Tučňákům

V létě 1967 značka Hornets formálně zanikla.

• Nový tým dostal název Pittsburgh Penguins (Tučňáci). Název byl inspirován arénou (přezdívka "Iglú") – v iglú žijí tučňáci (ačkoliv biologicky to není přesné, marketingově to fungovalo).
• Dědictví personálu: Ačkoliv hráči odešli, mnoho lidí z managementu Hornets přešlo k Penguins. Prvním generálním manažerem Penguins se stal Jack Riley, který předtím působil jako GM Hornets. Baz Bastien se později také připojil k vedení Penguins.

📊 Statistické milníky

Za dobu své existence (1936–1967) se v dresu Hornets objevilo mnoho hráčů, kteří jsou dnes v Hokejové síni slávy.

Klubové rekordy

• Nejvíce gólů v kariéře: John "Peanuts" O'Flaherty (obávaný střelec 40. a 50. let).
• Nejvíce bodů v jedné sezóně: Sid Smith, který v sezóně 1948/49 nasbíral 112 bodů, což byl tehdy nevídaný výkon.
• Brankářské rekordy: Gil Mayer drží rekord v počtu vychytaných vítězství i čistých kont. Jeho dres by, v případě existence klubu, nepochybně visel pod stropem haly.

Trenérské legendy

Lavička Hornets byla odrazovým můstkem pro trenérskou elitu:

• King Clancy: Pozdější ikona Toronta.
• Larry Aurie: Bývalá hvězda Detroitu.
• Baz Bastien: Muž, který dovedl tým k poslednímu titulu.

🎨 Dědictví a vizuální identita

Odkaz Pittsburgh Hornets žije i desetiletí po jejich zániku, zejména v identitě současného týmu Pittsburgh Penguins.

"Černá a zlatá" (Black and Gold)

Když v roce 1967 vznikli Penguins, zvolili původně barvy modrou a bílou. Teprve v roce 1980 se rozhodli změnit barvy na černou a zlatou, aby sjednotili vizuál s vítěznými týmy Pittsburgh Steelers (NFL) a Pittsburgh Pirates (MLB).

• Protest Bostonu: Tým Boston Bruins, který tyto barvy v NHL tradičně nosil, podal oficiální protest.
• Argument Sršňů: Vedení Penguins se u soudu hájilo historickým precedentem. Argumentovali tím, že Pittsburgh Hornets nosili černou a zlatou již v 50. a 60. letech a že tyto barvy jsou součástí městské vlajky (erb Williama Pitta). NHL uznala tento argument jako validní a povolila Penguins změnu barev. Hornets tak nepřímo definovali vzhled hokeje v Pittsburghu dodnes.

Retro dresy

Pittsburgh Penguins v určitých sezónách oblékají repliky dresů Hornets jako své alternativní ("third") dresy, aby uctili historii.

• Například v sezóně 2023 nosil tým během rozbruslení dresy s logem Hornets.
• Logo sršně s hokejkou je dodnes populární na čepicích a tričkách mezi fanoušky "staré školy".

💰 Ekonomika a život v AHL (40. – 60. léta)

Život hokejisty v éře Hornets se radikálně lišil od dnešních multimilionářů. AHL byla sice profesionální liga, ale podmínky byly skromné.

Platy a "Letní práce"

• Mzdy: Průměrný plat hráče AHL v 50. letech se pohyboval mezi 3 000 a 5 000 dolary ročně. To sice převyšovalo průměrný dělnický plat, ale nezajišťovalo doživotní rentu.
• Civilní zaměstnání: Většina hráčů Hornets musela přes léto pracovat. Mnozí pracovali v místních ocelárnách (Pittsburgh byl tehdy "Steel City"), jako prodejci aut nebo na stavbách. To vytvářelo silné pouto mezi hráči a fanoušky z dělnické třídy.

Cestování: "Bus League"

Ačkoliv Hornets létali na delší vzdálenosti, většinu cestování obstarávaly autobusy a vlaky.

• Cesty do měst jako Hershey, Cleveland nebo Buffalo trvaly hodiny na zasněžených silnicích. Hráči hráli karty, kouřili a spali v uličkách. Tato "autobusová kultura" (bus legs) utužovala kolektiv, což se projevovalo na ledě.

🌟 Významní hráči (Síň slávy)

Mnoho hráčů, kteří oblékali dres Hornets, se později stalo legendami a byli uvedeni do Hokejové síně slávy v Torontu.

• Sid Abel (hrál za Hornets 1939–1940): Pozdější člen slavné "Production Line" v Detroitu.
• George Armstrong (1949–1951): Legendární kapitán Toronto Maple Leafs, který dovedl svůj tým ke čtyřem Stanley Cupům.
• Fern Flaman (1946–1947): Tvrdý obránce, ikona Boston Bruins.
• Bill Gadsby (1946–1947): Jeden z nejlepších obránců své doby, který v NHL odehrál přes 1200 zápasů.
• Gerry Cheevers (1961–1962): Brankář, který proslul svou pomalovanou maskou a dvěma tituly s Bruins.

Zdroje

• Statistiky Pittsburgh Hornets na HockeyDB (1936–1956)
• Statistiky Pittsburgh Hornets na HockeyDB (1961–1967)
• Oficiální web Síně slávy AHL
• Fischler, Stan. Pittsburgh Penguins: The Official History of the First 30 Years. 1997. (Obsahuje kapitoly o předchůdcích Penguins).
• Buker, Al. Total Penguins: The Definitive Encyclopedia of the Pittsburgh Penguins. Triumph Books, 2010. ISBN 978-1600783722. (Detailní sekce o historii hokeje v Pittsburghu).