1954

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1954 (MCMLIV) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v pátek. Tento rok byl klíčovým obdobím studené války, poznamenaným koncem první indočínské války a rozdělením Vietnamu. Ve Spojených státech vrcholila éra mccarthismu a zároveň začal boj za občanská práva přelomovým rozhodnutím Nejvyššího soudu. Věda a technika zaznamenaly milníky v podobě spuštění první jaderné elektrárny a testu první vodíkové bomby.

1954
Rok	1954
Století	20. století
Desetiletí	50. léta 20. století

🗓️ Události

🇨🇿 Československo

• 26.–27. března – Proběhly volby do krajských, okresních, místních a obvodních národních výborů, charakteristické jednotnou kandidátkou Národní fronty a vysokou, avšak zmanipulovanou účastí.
• 28. března – Byla vyhlášena CHKO Český ráj, první chráněná krajinná oblast v Československu.
• 10.–12. června – V Praze se konal X. sjezd Komunistické strany Československa, který potvrdil vedoucí úlohu Antonína Novotného (zvolen prvním tajemníkem) a pokračování v budování socialismu po vzoru SSSR.
• 15. června – Byla založena UEFA v Basileji, jejímž jedním ze zakládajících členů bylo i Československo.
• 1. září – Byl zrušen protektorátní systém poznávacích značek a zavedeny nové státní poznávací značky, které vydržely až do roku 2001.
• V Praze začala výstavba Letenského tunelu.
• Byla zahájena výroba legendárního motocyklu Jawa 50 Pionýr.

🌍 Svět

• 21. ledna – V USA byla spuštěna na vodu USS Nautilus, první ponorka s jaderným pohonem na světě.
• 1. března – Spojené státy americké provedly na atolu Bikini test první vodíkové bomby (operace Castle Bravo). Výbuch byl mnohem silnější, než se očekávalo, a způsobil rozsáhlou radioaktivní kontaminaci, včetně zamoření japonské rybářské lodi Daigo Fukurjú Maru.
• 25. dubna – V laboratořích Bell Labs byl poprvé úspěšně vyroben prakticky použitelný křemíkový solární článek.
• 7. května – Bitva u Dien Bien Phu: Francouzské koloniální síly v Vietnamu kapitulovaly po 56 dnech obléhání vojsky Viet Minh. Tato drtivá porážka znamenala konec francouzské nadvlády v Indočíně.
• 17. května – Brown vs. Školní rada Topeky: Nejvyšší soud USA vydal přelomové rozhodnutí, kterým prohlásil rasovou segregaci na státních školách za protiústavní. Tím byl zrušen princip "oddělení, ale rovní" a odstartoval proces desegregace na americkém Jihu.
• 15. června – Byla založena UEFA v Basileji.
• 27. června – V Obninsku v Sovětském svazu byla uvedena do provozu první jaderná elektrárna na světě, která dodávala elektřinu do komerční sítě.
• 4. července – Ve finále mistrovství světa ve fotbale ve Švýcarsku porazilo Západní Německo favorizované Maďarsko 3:2. Zápas je znám jako "Zázrak v Bernu".
• 21. července – Na Ženevské konferenci byla podepsána dohoda o příměří, která ukončila první indočínskou válku a dočasně rozdělila Vietnam podél 17. rovnoběžky na komunistický Severní Vietnam a pro-západní Jižní Vietnam.
• 2. prosince – Senát Spojených států odsoudil senátora Josepha McCarthyho za jeho chování během antikomunistických slyšení, což vedlo k faktickému konci jeho politické kariéry a éry mccarthismu.

📖 Narození

Česko

• 18. ledna – Josef Tomeš, historik
• 21. února – Ota Zaremba, vzpěrač, olympijský vítěz
• 10. března – Pavel Pafko, břišní chirurg
• 19. března – Pavel Nový, herec
• 3. května – Vladimír Škoula, mikrobiolog († 2021)
• 14. května – František Cipro, fotbalista a trenér († 2023)
• 24. května – Jiří Kylián, choreograf
• 13. června – Jan Železný, novinář a televizní ředitel
• 28. července – David Macek, politik
• 2. srpna – Jana Boušková, herečka
• 18. srpna – Miloslav Ludvík, politik a manažer
• 19. října – Stanislav Hložek, zpěvák
• 27. listopadu – Petr Bendl, politik
• 1. prosince – Rudolf Hrušínský mladší, herec

Svět

• 6. ledna – Anthony Minghella, britský režisér († 2008)
• 15. února – Matt Groening, americký tvůrce seriálů Simpsonovi a Futurama
• 18. února – John Travolta, americký herec
• 23. února – Viktor Juščenko, ukrajinský prezident
• 4. března – François Fillon, francouzský politik a premiér
• 26. dubna – Dimitris Christofias, kyperský prezident († 2019)
• 29. dubna – Jerry Seinfeld, americký komik a herec
• 19. června – Kathleen Turner, americká herečka
• 20. června – Ilan Ramon, první izraelský astronaut († 2003)
• 17. července – Angela Merkelová, německá kancléřka
• 28. července – Hugo Chávez, venezuelský prezident († 2013)
• 16. srpna – James Cameron, kanadský filmový režisér
• 25. srpna – Elvis Costello, britský zpěvák a skladatel
• 30. srpna – Aljaksandr Lukašenka, běloruský prezident
• 21. září – Šinzó Abe, japonský premiér († 2022)
• 3. října – Stevie Ray Vaughan, americký bluesový kytarista († 1990)
• 24. října – Malcolm Turnbull, australský premiér
• 14. listopadu – Condoleezza Riceová, americká ministryně zahraničí
• 28. prosince – Denzel Washington, americký herec

🕯️ Úmrtí

Česko

• 22. ledna – František Kysela, malíř a designér (* 1881)
• 14. února – Karel V. Rypáček, novinář a překladatel (* 1885)
• 1. dubna – Jan Remiger, biskup a generální vikář (* 1879)
• 28. dubna – František Kovářík, mykolog (* 1865)
• 25. května – Eman Fiala, herec a hudební skladatel (* 1899)
• 7. června – Rudolf Jílovský, kabaretní umělec a spisovatel (* 1890)
• 13. července – Frida Kahlo, mexická malířka (* 1907)
• 14. září – František Tröster, scénograf (* 1904)
• 8. října – František Lydie Gahura, architekt (* 1891)

Svět

• 19. května – Charles Ives, americký hudební skladatel (* 1874)
• 25. května – Robert Capa, maďarský válečný fotograf (* 1913)
• 7. června – Alan Turing, britský matematik a počítačový vědec, otec moderní informatiky (* 1912)
• 13. července – Frida Kahlo, mexická malířka (* 1907)
• 3. listopadu – Henri Matisse, francouzský malíř (* 1869)
• 28. listopadu – Enrico Fermi, italský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (* 1901)
• 30. listopadu – Wilhelm Furtwängler, německý dirigent a hudební skladatel (* 1886)
• 8. prosince – Gladys George, americká herečka (* 1904)

🎨 Umění a kultura

• V Japonsku měly premiéru filmy Sedm samurajů režiséra Akiry Kurosawy a Godzilla režiséra Iširó Hondy.
• Alfred Hitchcock natočil thriller Okno do dvora.
• Walt Disney uvedl do kin animovaný film Lady a Tramp a první celovečerní hraný film 20 000 mil pod mořem.
• V New Yorku byl poprvé uveden balet Louskáček v choreografii George Balanchine, který se stal vánoční tradicí v Severní Americe.
• William Golding vydal svůj slavný román Pán much.
• J. R. R. Tolkien vydal první dva díly své epické fantasy trilogie Pán prstenů: Společenstvo Prstenu a Dvě věže.
• Elvis Presley nahrál v Sun Records svou první komerční nahrávku, píseň "That's All Right".

💡 Pro laiky

Představte si rok 1954 jako dobu, kdy svět stál na několika důležitých křižovatkách. Byla to doba plná napětí ze studené války – Američané otestovali obří vodíkovou bombu, která všechny vyděsila, a Sověti naopak spustili první jadernou elektrárnu, čímž ukázali, že atom se dá využít i mírově.

Ve stejné době se Francie musela potupně stáhnout z Vietnamu, což odstartovalo dlouhý a bolestivý konflikt, do kterého se později zapojily i USA. Doma v Americe zase Nejvyšší soud udělal obrovský krok vpřed, když zakázal rasovou segregaci ve školách – bylo to jako první velká trhlina v zdi nespravedlnosti.

Pro normální lidi to byl také rok velkých změn. Rock 'n' roll začínal dobývat svět díky první nahrávce Elvise Presleyho. V televizi se začaly objevovat první barevné programy a v kinech běžely dnes již legendární filmy jako Sedm samurajů nebo Godzilla. A zatímco svět žil v nejistotě, spisovatel J. R. R. Tolkien vydal první díly Pána prstenů a nabídl tak únik do světa fantazie. Byl to zkrátka rok, kde se velké politické bitvy míchaly s počátky moderní popkultury.