Přeskočit na obsah

Ferdinand I. Habsburský

Z Infopedia
Verze z 24. 5. 2025, 21:12, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Infobox Panovník | titul = Císař Svaté říše římské, král český, král uherský a chorvatský, arcivévoda rakouský | jméno = Ferdinand I. Habsburský | celý_titul = Ferdinand I. Habsburský | obrázek = Soubor:Ferdinand I, Holy Roman Emperor.jpg | popisek = Ferdinand I. Habsburský (portrét od Aegidiuse Sadellera) | narození = 10. března 1503 | místo narození = Alcalá de Henares, Kastilská koruna (dnes Špan…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Ferdinand I. Habsburský
Soubor:Soubor:Ferdinand I, Holy Roman Emperor.jpg
Ferdinand I. Habsburský (portrét od Aegidiuse Sadellera)
Celý titulFerdinand I. Habsburský
TitulCísař Svaté říše římské, král český, král uherský a chorvatský, arcivévoda rakouský
PředchůdceLudvík Jagellonský (v Čechách a Uhrách), Karel V. (v Říši)
NástupceMaxmilián II. Habsburský
RodHabsburkové
OtecFilip I. Sličný
MatkaJana Šílená
ManželkaAnna Jagellonská
Děti* Alžběta
Narození10. března 1503
Místo narozeníAlcalá de Henares, Kastilská koruna (dnes Španělsko)
Úmrtí25. července 1564 (ve věku 61 let)
Místo úmrtíVídeň, Arcivévodství rakouské (dnes Rakousko)
PohřebištěKatedrála sv. Víta, Pražský hrad, Praha, České království

Životopis

Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503, Alcalá de Henares, Španělsko – 25. července 1564, Vídeň) byl prvním panovníkem z rodu Habsburků na českém a uherském trůnu, který s krátkými přestávkami drželi až do roku 1918. Jeho nástup na trůn po tragické bitvě u Moháče znamenal zlom v dějinách střední Evropy a počátek raného novověku. Byl mladším bratrem císaře Karla V..

Nástup na trůn

Ferdinand byl vychován ve Španělsku, což mu vyneslo přezdívku „Španěl“. V roce 1521 mu jeho bratr Karel V. svěřil správu rakouských dědičných zemí, čímž se stal arcivévodou rakouským. Klíčovou roli v jeho nástupu na české a uherské trůny sehrál sňatek s Annou Jagellonskou (1521), dcerou krále Vladislava II. Jagellonského a sestrou krále Ludvíka Jagellonského. Tento sňatek byl součástí tzv. Vídeňských svateb z roku 1515, které měly zajistit habsburské nároky na české a uherské trůny v případě vymření Jagellonců.

Po tragické smrti krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče 29. srpna 1526 se české a uherské stavy sešly, aby zvolily nového panovníka.

  • Český král: V Čechách byl Ferdinand I. zvolen králem 23. října 1526 a korunován 24. února 1527 v chrámu sv. Víta v Praze. Jeho nástup na trůn byl zpočátku komplikován odporem některých stavů, které si přály zachovat volební právo krále.
  • Uherský král: V Uhrách čelil Ferdinand silné opozici v čele s Janem Zápolským, sedmihradským vévodou, který byl také zvolen králem. Ferdinand si svůj nárok prosadil vojenskou silou, ale boj o Uhry trval prakticky po celou jeho vládu a vedl k rozdělení země na tři části (královské Uhry pod habsburskou nadvládou, turecká nadvláda a Sedmihradsko).

Vláda a politika

Ferdinandova vláda (1526–1564) byla zaměřena na:

  • Centralizaci moci: Snažil se posílit královskou moc a omezit privilegia stavů, což vedlo k několika konfliktům, zejména v Čechách (např. potlačení stavovského odboje v roce 1547). Zavedl nové ústřední úřady (tajná rada, dvorská komora, dvorská válečná rada) a reformoval správu.
  • Protireformace a náboženská politika: Ferdinand byl silným zastáncem katolictví a v jeho zemích se začala prosazovat protireformace. Do Čech pozval jezuity (1556) a podporoval Tridentský koncil. V roce 1561 obnovil pražské arcibiskupství.
  • Obrana proti Turkům: Velkou část jeho vlády a finančních prostředků pohltil boj proti Osmanské říši, která ohrožovala Uhry a celou střední Evropu.
  • Římský král a císař: Již v roce 1531 byl zvolen římským králem. Po abdikaci svého bratra Karla V. v roce 1556 se stal císařem Svaté říše římské, ačkoliv korunován byl až v roce 1558.

Ferdinand I. zemřel 25. července 1564 ve Vídni a byl pohřben v katedrále sv. Víta v Praze, po boku své manželky Anny a syna Maxmiliána. Jeho nástupcem se stal jeho syn Maxmilián II..

Pro laiky

Ferdinand I. Habsburský byl velmi důležitý král, protože byl prvním z rodu Habsburků, který začal vládnout v Čechách a Uhrách. Narodil se ve Španělsku a do našich zemí přišel, protože si vzal princeznu Annu Jagellonskou, sestru krále Ludvíka Jagellonského.

Když král Ludvík tragicky zemřel v bitvě u Moháče proti Turkům, Ferdinand byl zvolen českým a uherským králem. Ale nebylo to hned. V Uhrách se musel o trůn přetahovat s jiným pánem a v Čechách zase někteří šlechtici nechtěli, aby jim vládl cizinec.

Ferdinand se snažil posílit královskou moc a zmenšit vliv šlechty. Kvůli tomu se s nimi v Čechách pohádal a dokonce proti nim vedl válku v roce 1547. Byl to velmi zbožný katolík a snažil se vrátit lidi zpět ke katolické víře, proto pozval do Čech jezuity. Také velkou část svého života bojoval proti Turkům, kteří ohrožovali jeho země. Nakonec se stal i císařem celé Svaté říše římské. Ferdinand je pohřben v Praze, v chrámu sv. Víta.

Klíčové události a úspěchy

  • 1503: Narození ve Španělsku.
  • 1515: Vídeňské svatby – dohodnuté sňatky, které zajistily habsburské nároky na české a uherské trůny.
  • 1521: Sňatek s Annou Jagellonskou, pověření správou rakouských dědičných zemí.
  • 1526: Zvolení českým králem (23. října) a uherským králem (v prosinci).
  • 1527: Korunovace na českého krále v Praze (24. února).
  • 1531: Zvolení římským králem.
  • 1547: Potlačení stavovského odboje v Čechách, posílení královské moci.
  • 1556: Abdikace bratra Karla V., Ferdinand se stává císařem Svaté říše římské.
  • 1556: Příchod Jezuitů do Prahy, počátek protireformace.
  • 1561: Obnovení pražského arcibiskupství.
  • 1564: Úmrtí ve Vídni.

Rodina

Ferdinand I. měl s manželkou Annou Jagellonskou patnáct dětí, z nichž většina dosáhla dospělosti a ovlivnila evropskou dynastickou politiku.

Předchůdci a nástupci

Wikilinky a kategorie