1616

1616
Století	17. století
Desetiletí	1610–1619
Předchozí rok	1615
Následující rok	1617

Rozbalit box

Obsah boxu

1616 (MDCXVI) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v pátek. Tento rok je v historii zapsán především jako rok úmrtí dvou největších literárních gigantů své doby, Williama Shakespeara a Miguela de Cervantese. Zároveň se jednalo o období rostoucího napětí v Evropě, které předznamenávalo brzký příchod třicetileté války, a o dobu významných zámořských objevů a vědeckých kontroverzí.

📜 Události

🌍 Svět

29. ledna – Nizozemští mořeplavci Willem Schouten a Jacob Le Maire jako první Evropané obepluli nejjižnější cíp Jižní Ameriky, který pojmenovali mys Horn (nizozemsky Kaap Hoorn) na počest Schoutenova rodného města Hoorn. Tímto činem vyvrátili tehdejší představu, že Ohňová země je součástí obrovského jižního kontinentu Terra Australis.
26. února – Římská inkvizice formálně zakázala heliocentrismus jako myšlenku odporující Písmu svatému.
5. března – Kongregace pro nauku víry zařadila knihu Mikuláše Koperníka De revolutionibus orbium coelestium na Index Librorum Prohibitorum (Seznam zakázaných knih). Galileo Galilei byl osobně varován kardinálem Robertem Bellarminem, aby se zdržel obhajoby koperníkovského modelu.
1. června – Zemřel Tokugawa Iejasu, zakladatel a první šógun šógunátu Tokugawa, který sjednotil Japonsko a zahájil období relativního míru a izolace trvající přes 250 let. Jeho nástupcem se stal jeho syn Tokugawa Hidetada.
3. června – Do Londýna připlula Pocahontas, indiánská princezna z kmene Powhatanů, se svým manželem Johnem Rolfem a synem Thomasem. Byla představena u královského dvora Jakuba I. Stuarta a stala se v anglické společnosti celebritou.
25. října – Nizozemský kapitán Dirk Hartog přistál na neobydleném ostrově u pobřeží Západní Austrálie, který dnes nese jeho jméno (Dirk Hartog Island). Zanechal zde po sobě cínový talíř s nápisem, tzv. Hartogův talíř, který je nejstarším známým artefaktem evropského původu v Austrálii.
20. listopadu – Kardinál Richelieu byl jmenován státním sekretářem pro zahraniční věci a válku ve Francii.
V Persii za vlády šáha Abbáse I. Velikého byla dokončena stavba mešita šejka Lotfolláha v Isfahánu, mistrovské dílo perské islámské architektury.
V Istanbulu pokračovala stavba Modré mešity (Mešity sultána Ahmeda), zahájená v roce 1609.

👑 Čechy

V Českém království pod vládou císaře Matyáše nadále rostlo napětí mezi katolickou a protestantskou šlechtou. Spory o výklad Rudolfova majestátu a porušování náboženských svobod ze strany katolických místodržících se stupňovaly a vytvářely podhoubí pro budoucí konflikt.
Situace směřovala k událostem, které o dva roky později vyvrcholily třetí pražskou defenestrací a rozpoutáním třicetileté války.

🔬 Věda a technika

Anglický lékař William Harvey ve svých přednáškách na Královské lékařské koleji v Londýně poprvé představil svou revoluční teorii o krevním oběhu, v níž popsal srdce jako pumpu pohánějící krev v uzavřeném systému. Své poznatky plně publikoval až v roce 1628 v knize De Motu Cordis.
John Napier vydal v Edinburghu dílo Rabdologiae, ve kterém popsal metodu pro mechanické násobení a dělení známou jako Napierovy kostky.

🎨 Umění a kultura

23. dubna – V Stratford nad Avonou zemřel anglický dramatik a básník William Shakespeare.
22. dubna – V Madridu zemřel španělský spisovatel Miguel de Cervantes y Saavedra, autor románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Ačkoliv se často uvádí, že oba autoři zemřeli ve stejný den (23. dubna), není to pravda kvůli rozdílu mezi juliánským kalendářem (používaným v Anglii) a gregoriánským kalendářem (používaným ve Španělsku). Cervantes zemřel o 10 dní dříve než Shakespeare.
Anglický dramatik Ben Jonson obdržel od krále Jakuba I. štědrou penzi, čímž se de facto stal prvním nositelem titulu Poet Laureate (dvorní básník) Anglického království.
Byla vydána sbírka alžbětinských písní The Tenth Set of Madrigals od Thomase Vautora.

👶 Narození

27. ledna – Govert Flinck, nizozemský malíř, žák Rembrandta († 1660)
24. února – Mattia Preti, italský barokní malíř († 1699)
2. října – Andreas Gryphius, německý barokní básník a dramatik († 1664)
20. října – Thomas Bartholin, dánský lékař, anatom a teolog, objevitel lymfatického systému u člověka († 1680)
22. listopadu – John Wallis, anglický matematik, který přispěl k rozvoji integrálního počtu († 1703)
25. prosince – Christian Hoffmann von Hoffmannswaldau, německý barokní básník a politik († 1679)

✝️ Úmrtí

4. března – Johann Adolf z Holstein-Gottorpu, protestantský arcibiskup brémský a lübecký (* 1575)
18. března – Filip III. Bádensko-Rodemašský, markrabě bádensko-rodemašský (* 1567)
22. dubna – Miguel de Cervantes y Saavedra, španělský spisovatel (* 1547)
23. dubna – William Shakespeare, anglický dramatik a básník (* 1564)
1. června – Tokugawa Iejasu, japonský šógun (* 1543)
7. srpna – Vincenzo Scamozzi, italský renesanční architekt a teoretik (* 1548)
23. prosince – Jacob Le Maire, nizozemský mořeplavec (* cca 1585)

💡 Pro laiky

Juliánský vs. Gregoriánský kalendář

V roce 1616 existovaly v Evropě dva hlavní kalendáře. Katolické země jako Španělsko, Itálie nebo Polsko již používaly gregoriánský kalendář, který byl zaveden v roce 1582 papežem Řehořem XIII., aby opravil narůstající nepřesnost staršího kalendáře. Protestantské a pravoslavné země, včetně Anglie, se však stále držely starého juliánského kalendáře. V 17. století byl rozdíl mezi těmito dvěma kalendáři 10 dní. Proto, i když Miguel de Cervantes zemřel ve Španělsku 22. dubna a William Shakespeare v Anglii 23. dubna, ve skutečnosti zemřel Cervantes o 10 dní dříve. Shoda dat je tedy jen zdánlivá.

Heliocentrismus

Heliocentrismus je model vesmíru, podle kterého je Slunce středem a planety, včetně Země, obíhají kolem něj. Tuto myšlenku oživil v 16. století Mikuláš Koperník. V roce 1616 byla tato teorie v přímém rozporu s učením katolické církve, která prosazovala geocentrismus (Země je středem vesmíru), protože ten lépe odpovídal doslovnému výkladu některých pasáží v Bibli. Zákaz této myšlenky a varování pro Galilea bylo klíčovým momentem v konfliktu mezi rodící se moderní vědou a náboženskou autoritou.

Šógunát Tokugawa

Šógunát byl v podstatě vojenská vláda v Japonsku. Šógun byl nejvyšší vojenský velitel, který měl fakticky větší moc než císař, jenž plnil spíše ceremoniální a náboženskou roli. Tokugawa Iejasu, který zemřel v roce 1616, byl zakladatelem nejmocnějšího a nejdéle trvajícího šógunátu v japonské historii. Jeho vláda a vláda jeho nástupců přinesla Japonsku více než 250 let vnitřního míru, ale také téměř úplnou izolaci od zbytku světa (politika sakoku).

⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025