Sicílie
Obsah boxu
Šablona:Infobox - region Itálie
Sicílie (italsky Sicilia, sicilsky Sicìlia) je autonomní region Itálie a největší ostrov ve Středozemním moři. Díky své strategické poloze byla po tisíciletí křižovatkou civilizací, což zanechalo nesmazatelnou stopu v její kultuře, architektuře a kuchyni. Od pevninské Itálie je oddělena úzkou Messinskou úžinou. Region je známý svou bohatou historií, aktivní sopkou Etnou, malebným pobřežím a silnou regionální identitou. Hlavním městem je Palermo.
Sicílie byla postupně ovládána Řeky, Římany, Byzantinci, Araby a Normany, přičemž každá z těchto kultur přispěla k jejímu jedinečnému charakteru. Tento mix vlivů je patrný ve městech jako Syrakusy, Agrigento s jeho Údolím chrámů, nebo v normansko-arabské architektuře Palerma. Ekonomika ostrova je založena především na zemědělství (pěstování citrusů, oliv, vinné révy), turismu a lehkém průmyslu. Navzdory své kráse a bohaté kultuře se region potýká s ekonomickými problémy a přítomností organizovaného zločinu, známého jako mafie.
🗺️ Geografie
Sicílie je největším ostrovem ve Středozemním moři s rozlohou přibližně 25 700 km². Má charakteristický trojúhelníkový tvar, který jí dal starověký název Trinacria. Od Apeninského poloostrova ji na východě dělí Messinská úžina, v nejužším místě široká pouhé 3 kilometry. Od afrického pobřeží je vzdálena asi 140 km.
Povrch ostrova je převážně hornatý a kopcovitý, nížiny tvoří jen asi 14 % území. Severní pobřeží je lemováno pohořími Peloritani, Nebrodi a Madonie, které jsou geologickým pokračováním Apenin. Nejvyšším bodem ostrova je Etna (3 403 m n. m. v roce 2024), nejvyšší a nejaktivnější sopka v Evropě. Její úrodné sopečné svahy jsou klíčové pro místní zemědělství. Kromě Etny se v regionu nacházejí i další aktivní sopky na Liparských ostrovech, jako jsou Stromboli a Vulcano.
K Sicílii náleží i několik menších souostroví: Liparské ostrovy na severu, Egadské ostrovy na západě a Pelagické ostrovy a ostrov Pantelleria na jihu. Pobřeží ostrova je rozmanité, na severu a východě je převážně skalnaté s četnými zálivy, zatímco na jihu převažují dlouhé písečné pláže.
⏳ Historie
Historie Sicílie je dlouhá a pohnutá, poznamenaná vlnami invazí a nadvládou cizích mocností.
- Starověk: Původními obyvateli byli Sikané, Sikulové a Elymové. Od 8. století př. n. l. začala řecká kolonizace, která vedla k založení mocných městských států jako Syrakusy, Agrigento a Messina. Sicílie se stala klíčovou součástí tzv. Magna Graecia (Velkého Řecka). Později se ostrov stal dějištěm punských válek mezi Římem a Kartágem a v roce 241 př. n. l. se stal první římskou provincií.
- Středověk: Po pádu Západořímské říše ostrov ovládli Vandalové a Ostrogóti, než jej v 6. století dobyla Byzantská říše. V 9. století začala arabská nadvláda, která přinesla rozkvět obchodu, zemědělství (zavedení citrusů a cukrové třtiny) a kultury, zejména v Palermu. V 11. století ostrov dobyli Normané pod vedením Rogera I., kteří založili Sicilské království. Toto období je charakteristické unikátní normansko-arabsko-byzantskou architekturou.
- Novověk: Po Normanech se na trůně vystřídaly dynastie Štaufů, Anjouovců a Aragonců. V roce 1282 vypuklo povstání známé jako Sicilské nešpory proti francouzské nadvládě. Po staletí byla Sicílie pod španělskou nadvládou, než se v 19. století stala součástí Království obojí Sicílie. V roce 1860 se připojila k sjednocené Itálii po expedici Giuseppe Garibaldiho. Po druhé světové válce, v roce 1946, získala Sicílie status autonomního regionu.
🏛️ Politika a správa
Sicílie je jedním z pěti italských regionů se zvláštním autonomním statutem, který jí byl udělen v roce 1946. Tato autonomie poskytuje regionální vládě široké pravomoci v oblastech, jako je zemědělství, turismus, místní policie a zdravotnictví. Hlavním městem a sídlem regionální vlády je Palermo.
Hlavou regionální vlády (Giunta regionale) je prezident, od října 2022 tuto funkci zastává Renato Schifani. Zákonodárnou moc vykonává Sicilské regionální shromáždění (Assemblea Regionale Siciliana), jeden z nejstarších parlamentů na světě.
Administrativně se Sicílie od roku 2015 dělí na 9 jednotek druhé úrovně:
- 3 metropolitní města (città metropolitane): Palermo, Catania a Messina.
- 6 volných sdružení obcí (liberi consorzi comunali): Agrigento, Caltanissetta, Enna, Ragusa, Syrakusy a Trapani.
Tato struktura nahradila původní provincie s cílem zefektivnit místní správu.
📈 Ekonomika
Ekonomika Sicílie je smíšená, ale historicky patří k méně rozvinutým regionům Itálie. Hrubý domácí produkt v roce 2023 dosáhl přibližně 110 miliard eur.
- Zemědělství: Zůstává klíčovým sektorem. Sicílie je jedním z největších producentů citrusových plodů (pomeranče, citrony), oliv, vinné révy, mandlí a pistácií v Itálii. Úrodná půda v okolí Etny je pro pěstování těchto plodin obzvláště vhodná.
- Průmysl: Je soustředěn především v pobřežních oblastech kolem měst Catanie, Syrakus a Palerma. Zahrnuje petrochemický, strojírenský a potravinářský průmysl. Těží se zde také síra, ropa a sůl.
- Turismus: Je životně důležitým a rostoucím odvětvím. V roce 2024 ostrov navštívilo přes 21,5 milionu turistů. Návštěvníky lákají historické památky (jako Údolí chrámů v Agrigentu), krásné pláže, ostrovní kultura a gastronomie. V roce 2025 je Agrigento italským hlavním městem kultury, což dále posiluje turistický ruch.
- Nezaměstnanost: Region se dlouhodobě potýká s vyšší mírou nezaměstnanosti, než je italský průměr, zejména mezi mladými lidmi.
👨👩👧👦 Obyvatelstvo a města
K roku 2024 žije na Sicílii přibližně 4,8 milionu obyvatel, což z ní činí čtvrtý nejlidnatější region Itálie. Většina populace je soustředěna v pobřežních oblastech, zatímco vnitrozemí je osídleno řidčeji. Sicilané mají velmi silnou regionální identitu a často se považují primárně za Sicilany, a teprve potom za Italy. Oficiálním jazykem je italština, ale běžně se používá i sicilština, což je samostatný románský jazyk, nikoliv pouhý dialekt.
Největší města (údaje k roku 2025):
- Palermo: Hlavní a největší město s přibližně 1,19 milionu obyvatel v metropolitní oblasti. Je politickým, kulturním a ekonomickým centrem ostrova s bohatou historií a unikátní architekturou.
- Catania: Druhé největší město (cca 1,07 milionu obyvatel v metropolitní oblasti), ležící na východním pobřeží na úpatí sopky Etny. Je významným průmyslovým a dopravním uzlem.
- Messina: Třetí největší město (cca 596 tisíc obyvatel v metropolitní oblasti), brána na Sicílii přes Messinskou úžinu. Důležitý přístav a obchodní centrum.
- Další významná města zahrnují Syrakusy, Trapani, Ragusa a Agrigento.
🍝 Kultura a tradice
Sicilská kultura je fascinující směsicí vlivů všech národů, které ostrov v průběhu staletí ovládaly. Tato rozmanitost se projevuje v jazyce, umění, architektuře, tradicích i kuchyni.
- Kuchyně: Sicilská kuchyně je jednou z nejznámějších v Itálii. Využívá čerstvé místní suroviny jako rajčata, lilky, mořské plody, ricottu a citrusy. Mezi typické pokrmy patří arancini (smažené rýžové koule), pasta alla Norma, cannoli (sladké trubičky plněné ricottou) a cassata (dort).
- Tradice a festivaly: Sicilané jsou známí svou pohostinností a silnými rodinnými vazbami. Náboženské svátky, jako například Velikonoce, jsou slaveny s velkou pompou a tradičními procesími. Po celém ostrově se koná mnoho lokálních festivalů (sagre) oslavujících místní patrony nebo gastronomické produkty.
- Umění a architektura: Ostrov je pokladnicí umění. Od antických řeckých chrámů v Údolí chrámů a divadel v Syrakusách a Taormině, přes římské mozaiky ve Villa Romana del Casale, až po unikátní normansko-arabské stavby jako katedrály v Palermu, Monreale a Cefalù.
- Lidové umění: Tradiční sicilské loutkové divadlo Opera dei Pupi, které vypráví příběhy rytířů, je zapsáno na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Dalším symbolem je zdobený sicilský vozík (carretto siciliano).
💡 Pro laiky: Co je Sicílie?
Představte si Sicílii jako velký trojúhelníkový fotbalový míč, který "špička italské boty" právě nakopla do Středozemního moře. Není to jen obyčejný ostrov – je to místo, kde se po tisíce let potkávaly různé kultury, jako když na jedné párty máte Řeky, Římany, Araby a Španěly. Každý tam nechal něco ze svého: Řekové postavili nádherné chrámy, Arabové přivezli citrony a zmrzlinu (sorbet) a Normané stavěli hrady, které vypadají jako z pohádky.
Uprostřed toho všeho stojí obrovská sopka, Etna, která si občas "odkašle" a vychrlí trochu kouře a lávy, čímž všem připomíná, kdo je tady pánem. Díky jejímu popelu je ale půda okolo neuvěřitelně úrodná, takže sicilské pomeranče a víno chutnají jako nikde jinde.
Lidé jsou tu hluční, temperamentní a rodina je pro ně vším. Milují dobré jídlo a dlouhé obědy jsou pro ně svaté. Mluví jazykem, který zní jako italština, ale s příchutí všech těch kultur, co se tu za staletí vystřídaly. Sicílie je zkrátka jako velká, sluncem zalitá a trochu chaotická kuchyně, kde se smíchaly ty nejlepší ingredience z celé historie a vznikl z toho naprosto jedinečný a nezapomenutelný "pokrm".
🚗 Doprava
Dopravní infrastruktura na Sicílii je klíčová pro spojení ostrova s pevninskou Itálií i pro pohyb po samotném regionu.
- Letecká doprava: Nejrychlejší způsob, jak se na Sicílii dostat. Na ostrově jsou čtyři mezinárodní letiště:
* Letiště Catania (CTA): Nejvytíženější letiště na ostrově, obsluhující východní část Sicílie. * Letiště Palermo (PMO): Hlavní letiště pro hlavní město a západní Sicílii. * Letiště Trapani (TPS): Využívané především nízkonákladovými aerolinkami. * Letiště Comiso (CIY): Menší letiště obsluhující jihovýchod ostrova.
- Námořní doprava: Trajekty jsou nezbytné pro přepravu osob i vozidel. Nejfrekventovanější je trasa přes Messinskou úžinu mezi Messinou a Villa San Giovanni v Kalábrii. Dálkové trajekty spojují Palermo a další přístavy s městy jako Neapol, Janov a Cagliari na Sardinii.
- Silniční doprava: Ostrov má síť dálnic (autostrade), které spojují hlavní města, například A18 (Messina-Catania) a A19 (Palermo-Catania). Půjčení auta je nejlepší způsob, jak prozkoumat vnitrozemí a méně dostupné oblasti.
- Železniční doprava: Vlaky spojují hlavní města, ale síť není tak hustá a spoje bývají pomalejší ve srovnání se severní Itálií. Unikátní je, že vlaky z pevniny jsou naloďovány na trajekt přes Messinskou úžinu, takže cestující nemusí přestupovat.