Normané
Obsah boxu
Normané (z latinského Nortmanni – „muži ze severu“) byli etnická skupina, která vznikla v 10. století v Normandii, regionu na severu Francie. Jejich původ sahá k vikingským osadníkům, převážně Dánům a Norům, kteří pod vedením náčelníka Rollona získali toto území od západofranského krále Karla III. Prostého smlouvou ze Saint-Clair-sur-Epte v roce 911. Během několika generací přijali křesťanství, galorománský jazyk (který se vyvinul v normanský dialekt francouzštiny) a feudální zvyklosti, čímž se plně integrovali do franské společnosti.
Normané se proslavili svou vojenskou zdatností, politickou ambicí a schopností adaptace. Během 11. a 12. století se stali jednou z nejvýznamnějších politických a vojenských sil v Evropě. Jejich nejznámějším činem bylo Normanské dobytí Anglie v roce 1066 pod vedením vévody Viléma Dobyvatele. Kromě toho si podmanili rozsáhlá území v jižní Itálii a na Sicílii, kde založili prosperující a kulturně rozmanité Sicilské království. Normanští válečníci se také významně podíleli na křížových výpravách a založili Antiochijské knížectví. Jejich vliv zanechal trvalou stopu v architektuře, jazyce, právu a politickém uspořádání mnoha evropských zemí.
📜 Historie
Historie Normanů je příběhem rychlé transformace z vikingských nájezdníků na usedlé vládce a dobyvatele, kteří zásadně ovlivnili středověkou Evropu.
🏛️ Vznik v Normandii
Na konci 9. a na začátku 10. století sužovaly pobřeží Západofranské říše neustálé nájezdy Vikingů. Jedna ze skupin, vedená náčelníkem Rollonem, se usadila v ústí řeky Seiny a ohrožovala města jako Paříž a Rouen. Západofranský král Karel III. Prostý, neschopen je vojensky porazit, se rozhodl pro diplomatické řešení. V roce 911 uzavřel s Rollonem smlouvu v Saint-Clair-sur-Epte. Rollo získal území kolem Rouenu (později známé jako Normandie) jako léno, za což se zavázal bránit království před dalšími vikingskými nájezdy, přijal křest a uznal krále za svého lenního pána.
Tito severští osadníci se rychle asimilovali. Přijali křesťanství, oženili se s místními ženami a převzali místní jazyk, který obohatili o některé prvky ze staré severštiny. Během jednoho století se z nich stali Normané – francouzsky mluvící, křesťanští a feudálně organizovaní válečníci, kteří si však uchovali vikingskou touhu po dobrodružství a výbojích. Jejich vévodství se stalo jedním z nejmocnějších a nejlépe organizovaných v celé Francii.
🏴 Dobytí Anglie
Nejvýznamnější kapitolou normanských dějin je dobytí Anglie. V roce 1066 zemřel bezdětný anglický král Eduard III. Vyznavač. O trůn se ucházelo několik pretendentů, mezi nimi mocný anglosaský šlechtic Harold II. Godwinson, norský král Harald III. Hardrada a normandský vévoda Vilém, který tvrdil, že mu Eduard trůn dříve přislíbil.
Harold Godwinson byl korunován anglickým králem, ale brzy musel čelit dvěma invazím. Nejprve porazil a zabil Haralda Hardradu v bitvě u Stamford Bridge na severu Anglie. Jen o několik týdnů později se však Vilém se svou armádou vylodil na jihu. Haroldova unavená armáda pochodovala na jih a 14. října 1066 se obě vojska střetla v rozhodující bitvě u Hastingsu. Bitva byla dlouhá a vyrovnaná, ale skončila smrtí krále Harolda a drtivým vítězstvím Normanů. Vilém Dobyvatel byl na Vánoce téhož roku korunován anglickým králem ve Westminsterském opatství.
Normanská vláda znamenala pro Anglii zásadní zlom. Starou anglosaskou šlechtu nahradila nová normanská aristokracie. Byla zavedena pevná feudální hierarchie, po celé zemi vyrostly stovky hradů jako symbol normanské moci a byla sepsána Domesday Book, podrobný soupis majetku v království. Anglonormanština, dialekt francouzštiny, se stala jazykem dvora a správy, což mělo obrovský vliv na vývoj anglického jazyka.
🇮🇹 Expanze ve Středomoří
Zatímco Vilém Dobyvatel dobýval Anglii, jiné skupiny normanských dobrodruhů a žoldnéřů hledaly štěstí v Středomoří. Jižní Itálie byla v 11. století politicky roztříštěná, rozdělená mezi Byzantskou říši, lombardská knížectví a muslimské emiráty na Sicílii.
Normané, původně najímaní jako žoldnéři, brzy rozpoznali slabost místních vládců a začali dobývat území pro sebe. Vynikli mezi nimi synové drobného šlechtice Tankreda z Hauteville, zejména Robert Guiscard ("Lišák") a jeho mladší bratr Roger I. Sicilský. Robert Guiscard postupně ovládl Apulii a Kalábrii a v roce 1059 získal od papeže titul vévody. Roger I. mezitím zahájil dlouhé a obtížné dobývání Sicílie z rukou Arabů, které dokončil v roce 1091.
Jeho syn, Roger II. Sicilský, sjednotil všechna normanská území v Itálii a na Sicílii a v roce 1130 byl korunován králem Sicilského království. Toto království, s hlavním městem v Palermu, se stalo jedním z nejbohatších a nejkulturnějších států Evropy. Vyznačovalo se unikátní syntézou normanské, byzantské a arabské kultury, což se projevilo v architektuře, umění i administrativě.
✝️ Účast na křížových výpravách
Normané byli horlivými účastníky křížových výprav. Jejich vojenské zkušenosti a touha po nových územích je předurčovaly k vůdčím rolím. Během první křížové výpravy (1096–1099) patřili normanští vůdci z Itálie, jako Bohemund z Tarentu (syn Roberta Guiscarda) a jeho synovec Tankred Galilejský, k nejvýznamnějším velitelům. Bohemund se po dobytí Antiochie stal jejím prvním knížetem a založil tak Antiochijské knížectví, jeden z křižáckých států.
⚔️ Vojenství a taktika
Vojenské úspěchy Normanů stály na kombinaci několika klíčových prvků:
- Těžká jízda: Jádrem normanské armády byli rytíři na koních. Jako jedni z prvních v Evropě zdokonalili útok s kopím drženým v podpaží (tzv. couched lance), což jim umožňovalo prorazit nepřátelské linie s drtivou silou.
- Kombinované zbraně: Na rozdíl od mnoha armád své doby efektivně kombinovali útoky jízdy s podporou pěchoty a lukostřelců. Tato taktika se ukázala jako rozhodující například v bitvě u Hastingsu.
- Stavba hradů: Po dobytí území rychle stavěli hrady, aby si zajistili kontrolu nad místním obyvatelstvem. Zpočátku se jednalo o jednoduché dřevěné hrady typu motte-and-bailey, které byly později nahrazovány mohutnými kamennými pevnostmi.
- Námořní dovednosti: Ačkoliv se již nejednalo o typické vikingské drakkary, Normané si uchovali schopnost organizovat velké námořní invaze, jak dokazuje přeplutí Lamanšského průlivu v roce 1066.
🏛️ Kultura a společnost
Jazyk
Původní Normané mluvili starou severštinou, ale rychle přijali místní galorománský dialekt, který se vyvinul v normanskou francouzštinu (nebo také normanštinu). Po dobytí Anglie se tento jazyk, známý jako anglonormanština, stal jazykem vládnoucí elity. Po staletí existoval vedle staré angličtiny, kterou mluvil prostý lid. Postupným mísením vznikla střední angličtina, přičemž moderní angličtina dodnes obsahuje tisíce slov francouzského (a tedy normanského) původu.
Architektura
Normané byli velkými staviteli. V Anglii a Normandii vyvinuli specifický styl románské architektury, který je v Británii znám jako normanský sloh. Charakterizují ho masivní zdi, kulaté oblouky, mohutné sloupy a geometrické ornamenty (např. klikaté vzory). Mezi nejvýznamnější příklady patří Katedrála v Durhamu, londýnský Tower nebo opatství v Caen. Na Sicílii se normanská architektura smísila s byzantskými a arabskými vlivy, což dalo vzniknout unikátnímu stylu, jehož příkladem je Katedrála v Monreale nebo Cappella Palatina v Palermu.
Společnost a správa
Normanská společnost byla přísně hierarchická a založená na feudalismu. Vévoda (nebo král) stál na vrcholu, pod ním byli baroni, kteří drželi půdu výměnou za vojenskou službu, a na nejnižším stupni byli nevolníci. Normanští vládci byli známí svou schopností vytvořit silnou a centralizovanou správu. V Anglii toho dosáhli pomocí institucí jako Domesday Book a Exchequer (královská pokladna), čímž položili základy moderního anglického státu.
💡 Vysvětlení pro laiky
- Kdo byli Normané? Představte si Vikingy, kteří se usadili ve Francii, naučili se francouzsky, přijali křesťanství a stali se z nich rytíři. Byli to vlastně "zcivilizovaní" Vikingové, kteří si ale ponechali svou bojovnost a touhu po dobrodružství.
- Proč jsou důležití? Jejich dobytí Anglie v roce 1066 je jednou z nejdůležitějších událostí v anglických dějinách. Změnili tam úplně všechno – kdo vládl, jak se mluvilo, jaké se stavěly hrady a kostely. Díky nim má dnes angličtina spoustu slov z francouzštiny (např. castle, government, army). Také vytvořili silné království na Sicílii, kde se mísila evropská, arabská a byzantská kultura.
- Co je to Bayeuxská tapiserie? Je to obrovská (skoro 70 metrů dlouhá) vyšívaná látka, která jako komiks vypráví příběh normanského dobytí Anglie. Je to jeden z našich nejlepších zdrojů informací o tom, jak bitva u Hastingsu a události kolem ní vypadaly.
legado
Dědictví Normanů je obrovské a trvalé. V Anglii položili základy centralizovaného státu a jejich jazyk a kultura navždy změnily anglickou identitu. V jižní Itálii a na Sicílii vytvořili model tolerantního, multikulturního státu, který byl ve své době výjimečný. Jejich architektonické památky, od hradů v Walesu po katedrály na Sicílii, dodnes svědčí o jejich moci a stavitelském umění. Ačkoliv jako samostatné etnikum postupně splynuli s populacemi, kterým vládli, jejich vliv na politický a kulturní vývoj středověké Evropy je nesporný.