Velikonoce

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - svátek Velikonoce (latinsky Pascha, z hebrejského Pesach – přejití) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který oslavuje Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Podle Nového zákona k této události došlo třetího dne po jeho ukřižování v Jeruzalémě. Současně jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara a oslavou probouzející se přírody, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně.

Jedná se o pohyblivý svátek, jehož datum se každoročně mění. V západní křesťanské tradici Velikonoční neděle připadá na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy po úplňku, který nastane po 21. březnu. Datum se tak může pohybovat v rozmezí od 22. března do 25. dubna.

📖 Pro laiky: Co jsou Velikonoce?

Představte si Velikonoce jako velkou oslavu dvou věcí najednou: nového začátku pro přírodu a nového začátku pro lidi ve víře.

Pro přírodu: Po dlouhé a studené zimě se konečně všechno probouzí. Tráva se zelená, stromy začínají kvést a rodí se mláďata. Je to jako velká narozeninová párty pro přírodu. Proto jsou symbolem Velikonoc vejce (z nich se klubou mláďata, symbol nového života) a zajíc (symbol plodnosti, protože má na jaře hodně mladých).

Pro křesťany: Je to nejdůležitější svátek v roce, dokonce důležitější než Vánoce. Připomínají si příběh Ježíše Krista. Podle Bible byl Ježíš ukřižován, ale třetí den vstal z mrtvých. Jeho vzkříšení symbolizuje vítězství života nad smrtí a naděje pro celé lidstvo. Proto je dalším důležitým symbolem beránek, který představuje Ježíšovu oběť.

V Česku k tomu přidáváme ještě jeden zvyk: pomlázku. Chlapci na Velikonoční pondělí šlehají dívky pletenými proutky z vrby. Nemá to bolet, je to symbolické předání svěžesti a síly z mladých proutků, aby dívky byly zdravé a "neuschly".

⏳ Historie a původ

Velikonoce mají kořeny ve třech hlavních tradicích, které se postupem času propojily.

Pohanské kořeny: Dávno před příchodem křesťanství slavily různé kultury příchod jara, jarní rovnodennost, probuzení přírody a plodnost. Tyto oslavy byly spojeny s rituály, které měly zajistit dobrou úrodu a zdraví. Anglický název Easter a německý Ostern jsou pravděpodobně odvozeny od jména germánské bohyně jara a úsvitu, Eostre (nebo Ostara). Symboly jako zajíc a vejce pocházejí právě z těchto pohanských oslav plodnosti.

Židovský Pesach: Velikonoce jsou úzce spjaty s židovským svátkem Pesach, který připomíná vysvobození Izraelitů z otroctví v Egyptě. Hebrejské slovo pesach znamená "přejití" nebo "uchránění", což odkazuje na desátou egyptskou ránu, kdy anděl smrti přešel domy Izraelitů, jejichž dveře byly označeny krví obětovaného beránka. Poslední večeře Ježíše Krista byla právě součástí pesachové večeře.

Křesťanská transformace: Pro křesťany získal svátek zcela nový význam – oslavu Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tato událost je jádrem křesťanské víry a symbolizuje vykoupení lidstva z hříchu a vítězství věčného života nad smrtí. Datum Velikonoc bylo stanoveno na Prvním nikajském koncilu v roce 325. Bylo rozhodnuto, že se budou slavit první neděli po prvním jarním úplňku, aby se oddělily od data židovského Pesachu.

✝️ Křesťanský význam a liturgie

Pro křesťany jsou Velikonoce vrcholem liturgického roku. Přípravy na ně začínají čtyřicetidenní postní dobou, která startuje Popeleční středou. Samotné oslavy vrcholí během Svatého týdne.

Květná neděle: Připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma, kde ho dav vítal palmovými ratolestmi. V kostelech se světí kočičky (vrbové proutky), které si věřící odnášejí domů.
Zelený čtvrtek: Den připomínky Poslední večeře, při které Ježíš ustanovil Eucharistii (svátost Těla a Krve) a kněžství. Během večerní mše kněz symbolicky myje nohy 12 mužům, tak jako Ježíš umyl nohy svým apoštolům. Zvony "odlétají do Říma" a až do Bílé soboty je nahrazují dřevěné řehtačky a klapače.
Velký pátek: Den Kristova umučení a smrti na kříži. Je to den přísného postu a jediný den v roce, kdy se neslaví mše svatá. Konají se pouze bohoslužby uctívající kříž a čtou se nebo zpívají pašije.
Bílá sobota: Den ticha a modliteb u Božího hrobu. Po západu slunce začíná obřadem svěcení ohně a velikonoční svíce (paškál) Velikonoční vigilie, noční bohoslužba, která je oslavou Kristova vzkříšení a přechodu ze tmy do světla. Během ní se opět rozezní zvony a varhany.
Boží hod velikonoční (Neděle Zmrtvýchvstání Páně): Největší slavnost, den, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Mše má slavnostní ráz, žehnají se pokrmy – beránek, mazanec, vejce a chléb.

🇨🇿 České tradice a zvyky

V České republice se křesťanské oslavy prolínají s mnoha starými lidovými zvyky.

Pomlázka: Specifický český (a slovenský) zvyk. Na Velikonoční pondělí chlapci a muži chodí s pomlázkami upletenými z vrbových proutků a symbolicky šlehají dívky a ženy. Tento akt má předat sílu a svěžest jarních prutů a zajistit ženám zdraví a plodnost po celý rok. Za odměnu dostávají malovaná vejce, stuhy na pomlázku nebo pohoštění.
Kraslice: Zdobená vejce jsou prastarým symbolem života a znovuzrození. V Česku existuje mnoho technik zdobení, například barvení v cibulových slupkách, vosková batika, leptání nebo polepování slámou.
Řehtání: Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, kdy mlčí kostelní zvony, chodí po vesnicích chlapci s dřevěnými řehtačkami a klapači, aby nahradili zvonění a svolávali lidi k modlitbě.
Velikonoční pokrmy: K tradičním jídlům patří pečený beránek (často z třeného nebo piškotového těsta), sladký mazanec z kynutého těsta, jidáše (pečivo symbolizující provaz, na kterém se oběsil Jidáš Iškariotský), a velikonoční nádivka s mladými kopřivami a uzeným masem.

🌍 Velikonoce ve světě

Zatímco pomlázka je unikátní pro střední Evropu, jinde ve světě mají své vlastní tradice.

Německo: Velikonoční zajíček (Osterhase) zde má silnou tradici ve schovávání vajec a sladkostí dětem na zahradě. Na mnoha místech se také zapalují velikonoční ohně, které mají symbolicky spálit zimu a přivítat jaro.
Spojené státy: Populární je tzv. "Easter Egg Roll", koulení vajíček na trávníku před Bílým domem ve Washingtonu.
Polsko: Na Bílou sobotu rodiny nosí do kostela v košíčcích (Święconka) jídlo k posvěcení. Na Velikonoční pondělí je zvykem "Śmigus-dyngus", polévání vodou.
Španělsko: Svatý týden (Semana Santa) se slaví velkolepými a vážnými procesími, kde členové různých bratrstev nosí v ulicích sochy znázorňující utrpení Krista.
Řecko: Vejce se barví převážně na červeno, což symbolizuje Kristovu krev. O půlnoci na Bílou sobotu si lidé v kostelech zapalují svíčky od svatého ohně a přejí si "Christos anesti!" (Kristus vstal z mrtvých!).
Norsko: Mají unikátní tradici zvanou "Påskekrim", kdy se o Velikonocích čtou a sledují detektivní příběhy a thrillery.

🥚 Symbolika

Beránek: Nejdůležitější křesťanský symbol. Představuje Ježíše Krista jako "Beránka Božího", který byl obětován za spásu světa. Vychází z židovské tradice obětování beránka na svátek Pesach.
Vejce: Univerzální symbol nového života, znovuzrození a plodnosti, známý již v předkřesťanských kulturách. V křesťanství symbolizuje zapečetěný Kristův hrob, z něhož vstal nový život.
Zajíc: Původně pohanský symbol plodnosti, spojovaný s bohyní Eostre. Pro svou schopnost rychlého množení symbolizuje příchod jara a nový život. V křesťanství byl někdy zobrazován u nohou Panny Marie jako symbol vítězství čistoty nad pokušením.
Kříž: Symbol Kristova utrpení a vykoupení.
Svíce (Paškál): Zapaluje se na začátku Velikonoční vigilie a symbolizuje vzkříšeného Krista jako světlo světa, které vítězí nad tmou a smrtí.

📅 Datum Velikonoc

Výpočet data Velikonoc je složitý a řídí se pravidlem stanoveným na Prvním nikajském koncilu. Velikonoční neděle je první nedělí po prvním jarním úplňku. Pro účely výpočtu je "jarní rovnodennost" pevně stanovena na 21. března, bez ohledu na astronomickou skutečnost.

2025: 20. dubna
2026: 5. dubna
2027: 28. března
2028: 16. dubna

Pravoslavné církve stále používají starší juliánský kalendář pro výpočet data Velikonoc, proto se jejich datum většinou liší od data v západních církvích.

💡 Zajímavosti a rekordy

Největší čokoládové velikonoční vejce bylo vyrobeno v Itálii v roce 2011. Měřilo 10,39 metru na výšku a vážilo 7 200 kg.
Nejdelší pomlázka upletená z vrbového proutí v Česku měřila 580 centimetrů.
Podle průzkumů 76 % lidí, kteří jedí čokoládového zajíčka, začíná ukusováním uší.
Velikonoční ostrov v Tichém oceánu byl pojmenován nizozemským objevitelem Jacobem Roggeveenem, protože na něj poprvé připlul na Velikonoční neděli v roce 1722.
V Austrálii se kvůli přemnožení králíků snaží nahradit velikonočního zajíčka místním vačnatcem – bandikutem králíkovitým, známým jako "Easter Bilby".

Zdroje

Křesťanské Velikonoce: Proč? Co? Kdy? Jak? - Církev.cz Význam a tradice Velikonoc | Pašijový týden - Novinky.cz Hody, hody, doprovody: Jak se slavily Velikonoce v české lidové tradici? - Stoplusjednicka.cz Velikonoce - Wikipedie Jak se počítají Velikonoce a proč jde o pohyblivé svátky? - Blesk pro ženy Velikonoce 2025, 2026, 2027: Termín a kdy vychází - Seznam Zprávy Happy Easter! Starověké a pohanské kořeny Velikonoc - Vogue CS Symboly Velikonoc s přihlédnutím k předkřesťanským civilizacím - VIRA.CZ Velikonoční rekordy - Agentura Dobrý den Velikonoční zajímavosti ze světa - Tesco