Nacionalismus: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Koncept | Název = Nacionalismus | Obrázek = 250px|Symbolické znázornění nacionalismu | Oblast = Politologie, Sociologie, Historie, Mezinárodní vztahy | Klíčové pojmy = Národ, Národní identita, Stát, Suverenita, Patriotismus, Šovinismus, Etnicita | Související = Patriotismus, Šovinismus, Rasismus, Fašismus, Globalizace, Identita, Xenofobie, Separatismus }} Soubor:Na…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
=== Počátky a formování (18. – 19. století) === | === Počátky a formování (18. – 19. století) === | ||
Kořeny moderního nacionalismu sahají do [[osvícenství]] a [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] na konci [[18. století]]. Myšlenky [[suverenita lidu|lidové suverenity]] a [[občanství]] vedly k zpochybnění tradičních dynastií a k přesvědčení, že politická moc by měla vycházet z "národa". | Kořeny moderního nacionalismu sahají do [[osvícenství]] a [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] na konci [[18. století]]. Myšlenky [[suverenita lidu|lidové suverenity]] a [[občanství]] vedly k zpochybnění tradičních dynastií a k přesvědčení, že politická moc by měla vycházet z "národa". | ||
* | * '''Francouzská revoluce (1789):''' Přenesla loajalitu z panovníka na [[národ]], což dalo impuls k myšlence, že národ je politickou entitou. Vznikl koncept "občanského nacionalismu", kde příslušnost k národu byla definována občanstvím a loajalitou k politickým institucím. | ||
* | * '''Napoleonské války:''' Napoleonovo tažení Evropou paradoxně posílilo nacionalismus i v zemích, které dobyl, protože se lidé sjednotili proti francouzské okupaci (např. v [[Německo|Německu]] nebo [[Španělsko|Španělsku]]). | ||
* | * '''Romantismus (19. století):''' Zdůrazňoval jedinečnost národních [[kulturní identita|kultur]], [[jazyk|jazyků]], [[folklor|folkloru]] a [[historie]]. Vznikl takzvaný "etnický nacionalismus", který definoval národ na základě společného původu, kultury a dějin. To vedlo k národním obrozením a snahám o vytvoření [[národní stát|národních států]] v [[centrální Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropě]] (např. [[Italské sjednocení|Itálie]], [[Německé sjednocení|Německo]], [[české národní obrození|České národní obrození]]). | ||
=== Vrchol a zneužití (20. století) === | === Vrchol a zneužití (20. století) === | ||
[[20. století]] bylo svědkem jak triumfů nacionalismu (rozpad [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] a [[Osmanská říše|osmanské říše]] a vznik nových národních států po [[První světová válka|první světové válce]]), tak jeho nejtemnějších projevů. | [[20. století]] bylo svědkem jak triumfů nacionalismu (rozpad [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] a [[Osmanská říše|osmanské říše]] a vznik nových národních států po [[První světová válka|první světové válce]]), tak jeho nejtemnějších projevů. | ||
* | * '''První světová válka:''' Nacionalistické rivality a [[imperialismus]] byly klíčovými příčinami konfliktu. | ||
* | * '''Meziválečné období a Druhá světová válka:''' Extrémní formy nacionalismu, jako byl [[fašismus]] v [[Itálie|Itálii]] a [[nacismus]] v [[Německo|Německu]], vedly k rasové [[genocida|genocidě]] ([[holocaust]]) a celosvětovému konfliktu. Tyto ideologie zneužily národní hrdosti k ospravedlnění agrese a perzekuce menšin. | ||
* | * '''Dekolonizace:''' Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] hrál nacionalismus klíčovou roli v procesech [[dekolonizace]] v [[Afrika|Africe]] a [[Asie|Asii]], kde se nově vznikající státy opíraly o národní identitu v boji za nezávislost. | ||
=== Současné trendy (21. století) === | === Současné trendy (21. století) === | ||
V [[21. století]] nacionalismus nadále formuje globální politiku. | V [[21. století]] nacionalismus nadále formuje globální politiku. | ||
* | * '''Vzestup populismu:''' Ve 21. století dochází k oživení nacionalistických tendencí, často ve spojení s [[populismus|populismem]] a [[protekcionismus|protekcionismem]]. | ||
* | * '''Brexit:''' Příkladem je [[Brexit]], kde se argumenty o národní suverenitě a kontrole hranic staly ústředními. | ||
* | * '''Konflikty:''' Nacionalistické spory stále vedou k [[ozbrojené konflikty|ozbrojeným konfliktům]] (např. na [[západní Balkán]], [[Rusko-ukrajinská válka|Ukrajina]]). | ||
--- | --- | ||
| Řádek 38: | Řádek 38: | ||
=== Občanský nacionalismus === | === Občanský nacionalismus === | ||
* | * '''Definice:''' Národ je definován jako společenství občanů, kteří sdílejí stejné [[právní předpisy|zákony]], [[politické hodnoty]] a [[instituce]], bez ohledu na [[etnicita|etnický původ]], [[náboženství]] nebo [[jazyk]]. | ||
* | * '''Příklady:''' Původní [[Francie|francouzský]] a [[Spojené státy americké|americký]] model. | ||
* | * '''Pozitiva:''' Podporuje [[rovnost]] občanů a [[integrace]]. | ||
* | * '''Negativa:''' Může vést k [[asimilace|asimilaci]] menšin. | ||
=== Etnický nacionalismus === | === Etnický nacionalismus === | ||
* | * '''Definice:''' Národ je definován na základě sdíleného [[etnický původ|etnického původu]], [[jazyk|jazyka]], [[kultura|kultury]] a [[historie]]. Přináležitost k národu je dána spíše "krví" než občanstvím. | ||
* | * '''Příklady:''' Často se projevuje ve [[střední Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropě]], [[Asie|Asii]] a [[Afrika|Africe]]. | ||
* | * '''Pozitiva:''' Pomáhá udržovat [[kulturní identita]] a [[tradice]]. | ||
* | * '''Negativa:''' Může vést k [[xenofobie|xenofobii]], [[diskriminace]] menšin a [[konflikty]]. | ||
=== Expanzivní nacionalismus === | === Expanzivní nacionalismus === | ||
* | * '''Definice:''' Agresivní forma, která prosazuje národní zájmy na úkor ostatních národů a často usiluje o [[teritoriální expanze|rozšíření území]]. | ||
* | * '''Příklady:''' [[Nacistické Německo]] nebo [[imperialistické Japonsko]] ve 20. století. | ||
* | * '''Důsledky:''' [[Válka|Války]], [[anexe]], [[genocida]]. | ||
=== Anti-koloniální nacionalismus === | === Anti-koloniální nacionalismus === | ||
* | * '''Definice:''' Vznikl v souvislosti s bojem proti [[kolonialismus|kolonialismu]] a za [[nezávislost (politika)|nezávislost]]. | ||
* | * '''Příklady:''' Hnutí za nezávislost v [[Indie]], [[Alžírsko]] nebo afrických zemích. | ||
* | * '''Důsledky:''' Vznik nových národních států. | ||
--- | --- | ||
| Řádek 64: | Řádek 64: | ||
=== Patriotismus === | === Patriotismus === | ||
* | * '''Nacionalismus:''' Zahrnuje přesvědčení o nadřazenosti vlastního národa a jeho právu na samostatný stát. | ||
* | * '''Patriotismus:''' Láska a hrdost na vlastní [[země]] a její [[kultura]], bez pocitu nadřazenosti nad ostatními národy. Patriot je loajální ke státu a jeho hodnotám, ale uznává legitimitu ostatních národů. Často je považován za pozitivní projev národní identity. | ||
=== Šovinismus === | === Šovinismus === | ||
* | * '''Nacionalismus:''' Širší ideologie, která může být i pozitivní. | ||
* | * '''Šovinismus:''' Extrémní a iracionální forma nacionalismu, charakterizovaná agresivní [[nadřazenost (sociologie)|nadřazeností]] vlastního národa a nenávistí k ostatním. Šovinismus se projevuje [[agrese|agresí]], [[netolerance]] a touhou dominovat. | ||
=== Globalizace === | === Globalizace === | ||
* | * '''Globalizace:''' Procesy [[integrace]] a vzájemné provázanosti [[svět]]a v oblasti ekonomiky, kultury a komunikace. | ||
* | * '''Nacionalismus:''' Často vnímán jako protiklad globalizace, jelikož klade důraz na národní [[hranice]], [[suverenita]] a ochranu národních zájmů před mezinárodními vlivy. Reakcí na globalizaci může být vzestup populistického nacionalismu. | ||
--- | --- | ||
| Řádek 80: | Řádek 80: | ||
=== Pozitivní aspekty === | === Pozitivní aspekty === | ||
* | * '''Národní soudržnost:''' Může posilovat [[sociální soudržnost|soudržnost]] a [[solidarita]] v rámci národa. | ||
* | * '''Mobilizace:''' Může mobilizovat [[lidé|lidi]] k dosažení společných cílů, jako je [[nezávislost (politika)|nezávislost]] nebo [[ekonomický rozvoj]]. | ||
* | * '''Ochrana kultury:''' Pomáhá chránit a udržovat [[národní kultura|národní kulturu]], [[jazyk]] a [[tradice]]. | ||
* | * '''Vznik států:''' Hrál klíčovou roli při vzniku mnoha moderních [[národní stát|národních států]]. | ||
=== Negativní aspekty === | === Negativní aspekty === | ||
* | * '''Konflikty a války:''' Často vede k [[rivalita|rivalitě]], [[napětí]] a [[válka|válkám]] mezi národy. | ||
* | * '''Diskriminace a pronásledování:''' Může vést k [[diskriminace|diskriminaci]], [[xenofobie|xenofobii]], [[rasismus|rasismu]] a [[pronásledování]] [[menšiny|menšin]]. | ||
* | * '''Omezení svobody:''' V extrémních případech může omezovat [[svoboda slova|svobodu slova]] a [[lidská práva]] ve jménu národních zájmů. | ||
* | * '''Izolacionismus:''' Může vést k [[izolacionismus|izolacionismu]] a odmítání mezinárodní spolupráce. | ||
--- | --- | ||
== Nacionalismus pro laiky == | == Nacionalismus pro laiky == | ||
Představte si, že máte moc rádi svou [[rodina|rodinu]] a jste na ni moc pyšní. Rádi s nimi trávíte čas, mluvíte jejich [[jazyk]] a máte své vlastní [[tradice]]. | Představte si, že máte moc rádi svou [[rodina|rodinu]] a jste na ni moc pyšní. Rádi s nimi trávíte čas, mluvíte jejich [[jazyk]] a máte své vlastní [[tradice]]. '''Nacionalismus''' je něco podobného, ale v mnohem větším měřítku – je to, když máte silnou lásku a hrdost na celou svou [[země]] a na všechny lidi, kteří v ní žijí a mluví stejným [[jazyk|jazykem]] a mají stejnou [[historie|historii]] a [[kultura|kulturu]]. | ||
Někdy je to dobré, protože nás to spojuje a učí nás vážit si toho, co máme společné. Ale někdy se to může pokazit, když si lidé začnou myslet, že jejich národ je ten nejlepší na světě a že ostatní národy jsou horší. To pak může vést k tomu, že se lidé navzájem nemají rádi a někdy dokonce i k velkým [[hádka|hádkám]] nebo [[válka|válkám]]. Je důležité být hrdý na svou zemi, ale nezapomenout, že všichni lidé na světě si zaslouží [[respekt]]. | Někdy je to dobré, protože nás to spojuje a učí nás vážit si toho, co máme společné. Ale někdy se to může pokazit, když si lidé začnou myslet, že jejich národ je ten nejlepší na světě a že ostatní národy jsou horší. To pak může vést k tomu, že se lidé navzájem nemají rádi a někdy dokonce i k velkým [[hádka|hádkám]] nebo [[válka|válkám]]. Je důležité být hrdý na svou zemi, ale nezapomenout, že všichni lidé na světě si zaslouží [[respekt]]. | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2026, 06:34
Rozbalit box
Obsah boxu
| Nacionalismus |
|---|
Nacionalismus je komplexní ideologie a sociální hnutí, které klade důraz na význam národa jako primární jednotky politické organizace a kolektivní identity. Základním principem nacionalismu je přesvědčení, že lidstvo je přirozeně rozděleno do odlišných národů, a že každý národ má právo na sebeurčení, což často zahrnuje i právo na vlastní suverénní stát. Nacionalismus se projevuje různými způsoby, od pocitu hrdosti na vlastní kulturní dědictví a jazyk (tzv. patriotismus), až po extrémní formy, které vedou k xenofobii, rasismu, diskriminace a válečným konfliktům.
---
Dějiny a vývoj nacionalismu
Nacionalismus, jak ho známe dnes, se formoval postupně v průběhu moderních dějin.
Počátky a formování (18. – 19. století)
Kořeny moderního nacionalismu sahají do osvícenství a Velké francouzské revoluce na konci 18. století. Myšlenky lidové suverenity a občanství vedly k zpochybnění tradičních dynastií a k přesvědčení, že politická moc by měla vycházet z "národa".
- Francouzská revoluce (1789): Přenesla loajalitu z panovníka na národ, což dalo impuls k myšlence, že národ je politickou entitou. Vznikl koncept "občanského nacionalismu", kde příslušnost k národu byla definována občanstvím a loajalitou k politickým institucím.
- Napoleonské války: Napoleonovo tažení Evropou paradoxně posílilo nacionalismus i v zemích, které dobyl, protože se lidé sjednotili proti francouzské okupaci (např. v Německu nebo Španělsku).
- Romantismus (19. století): Zdůrazňoval jedinečnost národních kultur, jazyků, folkloru a historie. Vznikl takzvaný "etnický nacionalismus", který definoval národ na základě společného původu, kultury a dějin. To vedlo k národním obrozením a snahám o vytvoření národních států v střední a východní Evropě (např. Itálie, Německo, České národní obrození).
Vrchol a zneužití (20. století)
20. století bylo svědkem jak triumfů nacionalismu (rozpad rakousko-uherské a osmanské říše a vznik nových národních států po první světové válce), tak jeho nejtemnějších projevů.
- První světová válka: Nacionalistické rivality a imperialismus byly klíčovými příčinami konfliktu.
- Meziválečné období a Druhá světová válka: Extrémní formy nacionalismu, jako byl fašismus v Itálii a nacismus v Německu, vedly k rasové genocidě (holocaust) a celosvětovému konfliktu. Tyto ideologie zneužily národní hrdosti k ospravedlnění agrese a perzekuce menšin.
- Dekolonizace: Po druhé světové válce hrál nacionalismus klíčovou roli v procesech dekolonizace v Africe a Asii, kde se nově vznikající státy opíraly o národní identitu v boji za nezávislost.
Současné trendy (21. století)
V 21. století nacionalismus nadále formuje globální politiku.
- Vzestup populismu: Ve 21. století dochází k oživení nacionalistických tendencí, často ve spojení s populismem a protekcionismem.
- Brexit: Příkladem je Brexit, kde se argumenty o národní suverenitě a kontrole hranic staly ústředními.
- Konflikty: Nacionalistické spory stále vedou k ozbrojeným konfliktům (např. na západní Balkán, Ukrajina).
---
Formy a projevy nacionalismu
Nacionalismus není jednotný fenomén a projevuje se v mnoha podobách.
Občanský nacionalismus
- Definice: Národ je definován jako společenství občanů, kteří sdílejí stejné zákony, politické hodnoty a instituce, bez ohledu na etnický původ, náboženství nebo jazyk.
- Příklady: Původní francouzský a americký model.
- Pozitiva: Podporuje rovnost občanů a integrace.
- Negativa: Může vést k asimilaci menšin.
Etnický nacionalismus
- Definice: Národ je definován na základě sdíleného etnického původu, jazyka, kultury a historie. Přináležitost k národu je dána spíše "krví" než občanstvím.
- Příklady: Často se projevuje ve střední a východní Evropě, Asii a Africe.
- Pozitiva: Pomáhá udržovat kulturní identita a tradice.
- Negativa: Může vést k xenofobii, diskriminace menšin a konflikty.
Expanzivní nacionalismus
- Definice: Agresivní forma, která prosazuje národní zájmy na úkor ostatních národů a často usiluje o rozšíření území.
- Příklady: Nacistické Německo nebo imperialistické Japonsko ve 20. století.
- Důsledky: Války, anexe, genocida.
Anti-koloniální nacionalismus
- Definice: Vznikl v souvislosti s bojem proti kolonialismu a za nezávislost.
- Příklady: Hnutí za nezávislost v Indie, Alžírsko nebo afrických zemích.
- Důsledky: Vznik nových národních států.
---
Nacionalismus a související pojmy
Je důležité rozlišovat nacionalismus od podobných, ale odlišných konceptů.
Patriotismus
- Nacionalismus: Zahrnuje přesvědčení o nadřazenosti vlastního národa a jeho právu na samostatný stát.
- Patriotismus: Láska a hrdost na vlastní země a její kultura, bez pocitu nadřazenosti nad ostatními národy. Patriot je loajální ke státu a jeho hodnotám, ale uznává legitimitu ostatních národů. Často je považován za pozitivní projev národní identity.
Šovinismus
- Nacionalismus: Širší ideologie, která může být i pozitivní.
- Šovinismus: Extrémní a iracionální forma nacionalismu, charakterizovaná agresivní nadřazeností vlastního národa a nenávistí k ostatním. Šovinismus se projevuje agresí, netolerance a touhou dominovat.
Globalizace
- Globalizace: Procesy integrace a vzájemné provázanosti světa v oblasti ekonomiky, kultury a komunikace.
- Nacionalismus: Často vnímán jako protiklad globalizace, jelikož klade důraz na národní hranice, suverenita a ochranu národních zájmů před mezinárodními vlivy. Reakcí na globalizaci může být vzestup populistického nacionalismu.
---
Pozitivní a negativní aspekty nacionalismu
Nacionalismus má jak pozitivní, tak i velmi negativní dopady.
Pozitivní aspekty
- Národní soudržnost: Může posilovat soudržnost a solidarita v rámci národa.
- Mobilizace: Může mobilizovat lidi k dosažení společných cílů, jako je nezávislost nebo ekonomický rozvoj.
- Ochrana kultury: Pomáhá chránit a udržovat národní kulturu, jazyk a tradice.
- Vznik států: Hrál klíčovou roli při vzniku mnoha moderních národních států.
Negativní aspekty
- Konflikty a války: Často vede k rivalitě, napětí a válkám mezi národy.
- Diskriminace a pronásledování: Může vést k diskriminaci, xenofobii, rasismu a pronásledování menšin.
- Omezení svobody: V extrémních případech může omezovat svobodu slova a lidská práva ve jménu národních zájmů.
- Izolacionismus: Může vést k izolacionismu a odmítání mezinárodní spolupráce.
---
Nacionalismus pro laiky
Představte si, že máte moc rádi svou rodinu a jste na ni moc pyšní. Rádi s nimi trávíte čas, mluvíte jejich jazyk a máte své vlastní tradice. Nacionalismus je něco podobného, ale v mnohem větším měřítku – je to, když máte silnou lásku a hrdost na celou svou země a na všechny lidi, kteří v ní žijí a mluví stejným jazykem a mají stejnou historii a kulturu.
Někdy je to dobré, protože nás to spojuje a učí nás vážit si toho, co máme společné. Ale někdy se to může pokazit, když si lidé začnou myslet, že jejich národ je ten nejlepší na světě a že ostatní národy jsou horší. To pak může vést k tomu, že se lidé navzájem nemají rádi a někdy dokonce i k velkým hádkám nebo válkám. Je důležité být hrdý na svou zemi, ale nezapomenout, že všichni lidé na světě si zaslouží respekt.
---
Externí odkazy
- Sociologická encyklopedie – Nacionalismus
- Britannica – Nationalism (anglicky)
- Stanford Encyclopedia of Philosophy – Nationalism (anglicky)
- Council on Foreign Relations – Nationalism (anglicky)
---