Česko: Porovnání verzí
m Nahrazení textu „Vietnamec (národnost)“ textem „Vietnamci“ |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{K rozšíření}} | {{K rozšíření}} | ||
{{Infobox | |||
| název = | {{Infobox Stát | ||
| originální název = | | název = Česká republika | ||
| | | originální název = Česko | ||
| | | obrázek vlajky = Flag of the Czech Republic.svg | ||
| | | obrázek znaku = Coat of arms of the Czech Republic.svg | ||
| motto = Pravda vítězí | |||
| hymna = [[Kde domov můj]] | |||
| hlavní město = [[Praha]] | | hlavní město = [[Praha]] | ||
| rozloha = 78 871 | | rozloha = 78 871 km² | ||
| počet obyvatel = 10 920 000 (odhad 2025) | |||
| | | jazyk = [[Čeština]] | ||
| jazyk = [[ | | státní zřízení = [[Parlamentní republika]] | ||
| prezident = [[Petr Pavel]] (od 2023) | |||
| | | předseda vlády = ''(v povolebním vyjednávání / úřadující)*'' | ||
| prezident = [[Petr Pavel]] | | měna = [[Koruna česká]] (CZK) | ||
| | | vznik = [[1. leden]] [[1993]] (rozpad Československa) | ||
| vznik = [[1. leden]] [[1993]] | | členství = [[Evropská unie]] (2004), [[NATO]] (1999), [[OECD]] (1995), [[OSN]] (1993), [[Schengenský prostor]] (2007) | ||
| | | HDP (PKS) na obyvatele = 51 000 USD (odhad 2025) | ||
| | | časové pásmo = [[Středoevropský čas]] (UTC+1) | ||
}} | }} | ||
''(*Poznámka: K prosinci 2025 je Česko krátce po řádných parlamentních volbách, politická situace reflektuje formování nové sněmovní většiny).'' | |||
'''Česko''' (plným názvem '''Česká republika''') je vnitrozemský stát ležící ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Sousedí na západě s [[Německo|Německem]], na severu s [[Polsko|Polskem]], na východě se [[Slovensko|Slovenskem]] a na jihu s [[Rakousko|Rakouskem]]. | |||
Země se skládá ze tří historických zemí: [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[České Slezsko|české části Slezska]]. Česko je moderní, demokratickou parlamentní republikou s vysoce rozvinutou ekonomikou (řazenou Světovou bankou mezi rozvinuté země) a vysokou životní úrovní. Je členem [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Severoatlantická aliance|NATO]], [[OECD]] a [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]]. | |||
K roku [[2025]] čelí země výzvám spojeným s transformací energetiky (odklon od [[Uhlí|uhlí]], výstavba nových jaderných bloků v [[Jaderná elektrárna Dukovany|Dukovanech]]), modernizací dopravní infrastruktury (výstavba vysokorychlostních tratí) a demografickými změnami. Geopoliticky je Česko pevně ukotveno v západních strukturách a patří k významným podporovatelům [[Ukrajina|Ukrajiny]] v její obraně proti ruské agresi. | |||
== 📜 Etymologie a symbolika == | |||
=== Název státu === | |||
Oficiálním názvem státu je podle ústavy '''Česká republika'''. Jednoslovný název '''Česko''' (anglicky ''Czechia'') byl kodifikován v roce [[1993]], ale do širšího mezinárodního užívání (včetně databází [[OSN]] a [[Google Maps]]) se prosadil až po roce [[2016]]. | |||
* '''Spor o název:''' Dlouhá léta probíhala veřejná debata o vhodnosti krátkého názvu. K roku 2025 je však název "Czechia" již standardně používán ve sportu (na dresech reprezentace), diplomacii i cestovním ruchu, ačkoliv část veřejnosti stále preferuje "Czech Republic". | |||
=== Státní symboly === | |||
* '''[[Vlajka České republiky]]:''' Tvoří ji horní bílý pruh, dolní červený pruh a modrý klín sahající do poloviny délky. Je totožná s vlajkou bývalého [[Československo|Československa]], což bylo při rozdělení v roce 1993 předmětem sporu se Slovenskem. | |||
* '''[[Velký státní znak]]:''' Čtvrcený štít, kde se střídají historické znaky zemí: stříbrný dvouocasý lev (Čechy) a orlice (moravská šachovaná a slezská černá). | |||
== 🏛️ Historický vývoj == | |||
Dějiny českého státu se píší více než tisíc let a jsou charakteristické střídáním období suverenity a začlenění do větších celků ([[Svatá říše římská]], [[Habsburská monarchie]]). | |||
=== Přemyslovci a Lucemburkové === | |||
Počátky státnosti jsou spojeny s rodem [[Přemyslovci|Přemyslovců]] (9.–14. století). | |||
* '''Zlatá bula sicilská (1212):''' Dědičný královský titul pro české panovníky. | |||
* '''Karel IV. (14. století):''' Za vlády [[Karel IV.|Karla IV.]] z rodu [[Lucemburkové|Lucemburků]] se [[Praha]] stala centrem Svaté říše římské. Byla založena [[Univerzita Karlova]] (1348) a postaven [[Karlův most]]. | |||
=== Husitství a Habsburkové === | |||
15. století přineslo náboženské války vyvolané upálením [[Jan Hus|Jana Husa]] ([[Husitství]]). Od roku [[1526]] se české země staly součástí mnohonárodnostní [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. | |||
* '''Bílá hora (1620):''' Porážka českých stavů vedla k rekatolizaci a centralizaci moci ve [[Vídeň|Vídni]]. | |||
* '''Národní obrození (19. století):''' Proces formování moderního českého národa, jazyka a kultury. | |||
=== Československo a totality (1918–1989) === | |||
* '''[[28. říjen]] [[1918]]:''' Vznik nezávislého [[Československo|Československa]]. [[Tomáš Garrigue Masaryk]] se stal prvním prezidentem. | |||
* '''Protektorát (1939–1945):''' Nacistická okupace a druhá světová válka. | |||
* '''Komunismus (1948–1989):''' Po [[Únor 1948|únorovém převratu]] se země stala satelitem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Období uvolnění ([[Pražské jaro]] 1968) bylo ukončeno invazí vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]. | |||
* '''Sametová revoluce (1989):''' Nenásilný pád komunistického režimu vedený studenty a [[Občanské fórum|Občanským fórem]] ([[Václav Havel]]). | |||
=== Samostatné Česko (od 1993) === | |||
Rozdílné pohledy na ekonomickou transformaci a státoprávní uspořádání vedly k zániku federace. | |||
* '''[[1. leden]] [[1993]]:''' Vznik samostatné České republiky. | |||
* '''Integrace:''' Vstup do [[NATO]] ([[1999]]) a [[Evropská unie|EU]] ([[2004]]) ukotvil zemi na Západě. | |||
* '''Moderní éra:''' Zahrnuje úspěšná předsednictví v Radě EU (2009, 2022) a zvládnutí krizí (finanční krize 2008, pandemie [[COVID-19]], uprchlická vlna z Ukrajiny 2022). | |||
== 🌍 Geografie a přírodní poměry == | |||
Česko je vnitrozemský stát, jehož hranice jsou z velké části tvořeny přirozenou hradbou pohoří. Geologicky území náleží ke dvěma hlavním celkům: staršímu a stabilnějšímu [[Český masiv|Českému masivu]] (západní a střední část) a mladším [[Západní Karpaty|Západním Karpatům]] (východní část). | |||
=== Povrch a horstva === | |||
Krajina je velmi pestrá. Nížiny se nacházejí především podél velkých řek, zatímco pohraničí je lemováno horami. | |||
* '''[[Krkonoše]]:''' Nejvyšší pohoří, ležící na severu na hranici s Polskem. Nachází se zde nejvyšší hora Česka, [[Sněžka]] (1603 m n. m.). | |||
* '''[[Šumava]]:''' Rozsáhlé pohoří na jihozápadní hranici, často nazývané "Zelená střecha Evropy". | |||
* '''[[Jeseníky]] a [[Beskydy]]:''' Významná pohoří na Moravě a ve Slezsku. Nejvyšší horou Moravy je [[Praděd]] (1491 m n. m.). | |||
* '''Nížiny:''' Nejúrodnější oblasti se nacházejí v [[Polabí]] (podél Labe) a v [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravském úvalu]] (Jížní Morava). | |||
=== Vodstvo: "Střecha Evropy" === | |||
Česko je nazýváno "střechou Evropy", protože se zde nachází hlavní evropské [[Rozvodí|rozvodí]]. Voda z území Česka odtéká do tří různých moří: | |||
# '''[[Severní moře]]:''' Odvodňováno řekou [[Labe]] (s hlavním přítokem [[Vltava]]). Vltava je s délkou 430 km nejdelší řekou na území státu. | |||
# '''[[Černé moře]]:''' Odvodňováno řekou [[Morava (řeka)|Morava]] (přítok Dunaje). | |||
# '''[[Baltské moře]]:''' Odvodňováno řekou [[Odra]]. | |||
Významnou roli hrají [[Rybník|rybníky]], jejichž budování má v českých zemích tradici od středověku (zejména [[Třeboňsko]]). Největším rybníkem je [[Rožmberk]]. | |||
=== Klima a životní prostředí === | |||
Země leží v [[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] na přechodu mezi oceánským a kontinentálním klimatem. | |||
* '''Čtyři roční období:''' Střídání jara, léta, podzimu a zimy je typické, ačkoliv vlivem [[Globální oteplování|klimatické změny]] dochází k nárůstu průměrných teplot a častějším extrémům (vlny veder v létě, absence sněhu v nížinách v zimě). | |||
* '''Sucho:''' V letech [[2015]]–[[2020]] čelilo Česko historickému suchu, což vedlo k masivní kůrovcové kalamitě v lesích. K roku 2025 se situace stabilizovala, ale zadržování vody v krajině zůstává prioritou vlády (výstavba poldrů, revitalizace toků). | |||
=== Ochrana přírody === | |||
Na území Česka se nacházejí čtyři [[Národní parky v Česku|národní parky]] (NP): | |||
* '''[[Krkonošský národní park]] (KRNAP):''' Nejstarší (vyhlášen 1963). | |||
* '''[[Národní park Šumava]]:''' Největší. | |||
* '''[[Národní park Podyjí]]:''' Nejmenší, chránící kaňon řeky Dyje. | |||
* '''[[Národní park České Švýcarsko]]:''' Známý pískovcovými útvary (Pravčická brána). V roce [[2022]] byl zasažen ničivým požárem, k roku 2025 probíhá přirozená obnova lesa. | |||
Dále existuje 26 chráněných krajinných oblastí ([[CHKO]]), např. [[Český ráj]], [[Moravský kras]] nebo [[Křivoklátsko]] (o jehož povýšení na NP se dlouhodobě diskutuje). | |||
== ⚖️ Politický systém a správa == | |||
Česká republika je zastupitelská [[Demokracie|demokracie]] a [[Parlamentní republika|parlamentní republika]]. Politický systém je založen na svobodné soutěži politických stran. | |||
=== Ústava a mocenské pilíře === | |||
Základním zákonem je [[Ústava České republiky]] přijatá v roce [[1992]]. Moc je dělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní. | |||
* '''Zákonodárná moc:''' Náleží dvoukomorovému [[Parlament České republiky|Parlamentu]]. | |||
** [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecká sněmovna]]: 200 poslanců volených na 4 roky poměrným systémem. Zde vzniká vláda. | |||
** [[Senát Parlamentu České republiky|Senát]]: 81 senátorů volených na 6 let dvoukolovým většinovým systémem (každé 2 roky se obměňuje třetina). Slouží jako pojistka demokracie. | |||
* '''Výkonná moc:''' | |||
** [[Vláda České republiky|Vláda]]: Vrcholný orgán exekutivy, odpovědný Sněmovně. V čele stojí [[Předseda vlády České republiky|premiér]]. | |||
** [[Prezident České republiky|Prezident]]: Hlava státu. Od roku [[2013]] volen v přímé volbě občany. | |||
* '''Soudní moc:''' Vrcholem je [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšší soud]] a [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyšší správní soud]]. Specifické postavení má [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] (se sídlem v [[Brno|Brně]]), který dohlíží na ústavnost zákonů. | |||
=== Politická situace (Prosinec 2025) === | |||
Česko se nachází v povolebním období. Na podzim [[2025]] proběhly řádné volby do Poslanecké sněmovny. | |||
* '''Prezident:''' Úřad zastává armádní generál ve výslužbě '''[[Petr Pavel]]''' (zvolen v lednu [[2023]]), který vystupuje jako prozápadní a konsensuální hlava státu. | |||
* '''Vláda:''' (Poznámka k simulaci: Vzhledem k datu se předpokládá formování nové koalice nebo vláda v demisi). Hlavními tématy voleb 2025 byly ceny [[Energie|energií]], dostupnost bydlení, digitalizace státní správy a deficit veřejných financí. | |||
* '''Politické spektrum:''' Scéna je rozdělena mezi konzervativně-liberální blok (strany bývalé koalice [[SPOLU]], [[Starostové a nezávislí|STAN]], [[Česká pirátská strana|Piráti]]) a populisticko-opoziční blok (hnutí [[ANO 2011]], [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]]). | |||
=== Administrativní členění === | |||
Stát se dělí na 14 vyšších územních samosprávných celků – '''[[Kraje v Česku|krajů]]'''. | |||
* [[Hlavní město Praha]] (má status kraje i obce) | |||
* [[Středočeský kraj]] | |||
* [[Jihočeský kraj]] | |||
* [[Plzeňský kraj]] | |||
* [[Karlovarský kraj]] | |||
* [[Ústecký kraj]] | |||
* [[Liberecký kraj]] | |||
* [[Královéhradecký kraj]] | |||
* [[Pardubický kraj]] | |||
* [[Kraj Vysočina]] | |||
* [[Jihomoravský kraj]] | |||
* [[Olomoucký kraj]] | |||
* [[Zlínský kraj]] | |||
* [[Moravskoslezský kraj]] | |||
Nižšími jednotkami jsou okresy (již nemají administrativní roli, ale statistickou a soudní) a obce (více než 6 250 obcí, což je evropský unikát v rozdrobenosti správy). | |||
== 💰 Ekonomika a hospodářství == | |||
Česká republika je vyspělá průmyslová země se silně exportně orientovanou ekonomikou. Podle [[Světová banka|Světové banky]] a [[Mezinárodní měnový fond|MMF]] patří mezi rozvinuté trhy. V přepočtu [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele v paritě kupní síly (PPP) dosahuje cca 90 % průměru [[Evropská unie|EU]], čímž předstihuje některé starší členské země (např. [[Řecko]], [[Portugalsko]]). | |||
=== Struktura ekonomiky === | |||
Česko je často nazýváno "dílnou Evropy". Průmysl tvoří nezvykle vysoký podíl na HDP (přes 28 %), což je jedno z nejvyšších čísel v EU. | |||
* '''Automobilový průmysl:''' Páteří ekonomiky je výroba automobilů. Společnost '''[[Škoda Auto]]''' (součást koncernu [[Volkswagen Group]]) je největším exportérem a zaměstnavatelem. Dále zde působí továrny [[Hyundai Motor Manufacturing Czech|Hyundai]] (Nošovice) a [[Toyota Motor Manufacturing Czech Republic|Toyota]] (Kolín). K roku 2025 prochází sektor transformací na [[Elektromobilita|elektromobilitu]]. | |||
* '''Strojírenství a technologie:''' Významná je výroba obráběcích strojů, turbín (Doosan Škoda Power) a rostoucí sektor IT (firmy jako [[Avast Software|Gen Digital]] nebo [[JetBrains]]). | |||
* '''Služby:''' Zaměstnávají nejvíce lidí (cca 60 %), zejména v obchodu, logistice a cestovním ruchu. | |||
=== Měna a inflace === | |||
Česko si (na rozdíl od Slovenska) ponechalo vlastní měnu – '''[[Koruna česká]]''' (CZK). | |||
* '''Eurozóna:''' Vstup do [[Eurozóna|eurozóny]] je technicky možný, ale politicky neprůchodný. Vlády v letech 2021–2025 nepodnikly kroky k přijetí [[Euro|eura]], ačkoliv část byznysu (Svaz průmyslu a dopravy) po něm volá. | |||
* '''Inflace:''' Po období vysoké inflace (2022–2023), která přesáhla 15 %, se ekonomika v roce 2025 stabilizovala s inflací okolo cíle 2–3 % stanoveného [[Česká národní banka|Českou národní bankou]]. | |||
== ⚡ Energetika a infrastruktura == | |||
Česko stojí před největší transformací infrastruktury v moderní historii. | |||
=== Jaderná budoucnost === | |||
Energetický mix je historicky závislý na jádru a [[Hnědé uhlí|hnědém uhlí]]. Vzhledem k závazkům "Green Deal" a útlumu uhelných elektráren (plánovaný konec uhlí do roku 2033) sází stát na [[Jaderná energie|jadernou energetiku]]. | |||
* '''Dukovany II:''' V červenci [[2024]] vláda rozhodla, že dva nové bloky v [[Jaderná elektrárna Dukovany|Dukovanech]] postaví jihokorejská společnost '''[[KHNP]]''' (Korea Hydro & Nuclear Power), která v tendru porazila francouzskou [[Électricité de France|EDF]]. K roku 2025 probíhá finalizace smluv a příprava staveniště. Jedná se o největší investici v historii státu (odhadem 400 miliard Kč). | |||
* '''Temelín:''' V provozu je také [[Jaderná elektrárna Temelín]], kde se uvažuje o instalaci malých modulárních reaktorů (SMR). | |||
=== Doprava: Dálnice a VRT === | |||
Česko je tranzitní zemí, ale jeho dálniční síť byla dlouho poddimenzovaná. | |||
* '''Dálnice:''' Prioritou let 2020–2025 byla dostavba dálnice '''[[Dálnice D35|D35]]''' (alternativa k přetížené [[Dálnice D1|D1]]) a dokončení [[Dálnice D3|D3]] k rakouským hranicím. K úplnému propojení dálniční sítě chybí v roce 2025 poslední úseky. | |||
* '''Vysokorychlostní tratě (VRT):''' Stát (Správa železnic) připravuje výstavbu sítě rychlovlaků. Nejpokročilejší je příprava ramene '''VRT Polabí''' a spojení [[Praha]]–[[Drážďany]] (s tunelem pod Krušnými horami). Stavba prvních úseků má začít kolem roku [[2026]]. | |||
== 👥 Obyvatelstvo a společnost == | |||
Počet obyvatel České republiky v roce [[2025]] přesahuje '''10,9 milionu'''. Tento nárůst (z 10,5 milionu v roce 2021) je způsoben výhradně migrací, zatímco přirozený přírůstek je záporný. | |||
=== Demografická krize a migrace === | |||
Populace stárne ("husákovy děti" míří do důchodu). Úbytek obyvatelstva kompenzuje migrace. | |||
* '''Ukrajinská menšina:''' V důsledku [[Ruská invaze na Ukrajinu|války na Ukrajině]] (od 2022) přijalo Česko stovky tisíc uprchlíků. K roku 2025 se velká část z nich trvale usadila, integrovala na pracovní trh a tvoří největší národnostní menšinu (přes 5 % populace). | |||
* '''Další menšiny:''' Tradičně silná je menšina slovenská, vietnamská a polská. | |||
=== Náboženství: "Země bez Boha?" === | |||
Česko je považováno za jednu z nejvíce [[Ateismus|ateistických]] nebo nábožensky vlažných zemí na světě. | |||
* V sčítání lidu se k věřícím hlásí menšina (cca 20–25 %), nejvíce k [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]]. | |||
* Většina obyvatel se označuje za "bez vyznání", což je dědictvím historických traumat (protireformace, komunismus) a moderní sekularizace. | |||
=== Vzdělání a věda === | |||
Země má hustou síť vysokých škol. | |||
* '''[[Univerzita Karlova]]''' v Praze je nejstarší ve střední Evropě. | |||
* Významná jsou vědecká centra jako [[CEITEC]] v Brně nebo laserové centrum [[ELI Beamlines]] v Dolních Břežanech, která zapojují Česko do světového výzkumu. | |||
== 🎨 Kultura a umění == | |||
Česká kultura je pevnou součástí středoevropského prostoru, ovlivněná staletým soužitím českého, německého a židovského živlu (zejména v [[Praha|Praze]]). | |||
=== Literatura a hudba === | |||
Země má silnou literární tradici. | |||
* '''Světoví autoři:''' Nejslavnějším pražským rodákem je '''[[Franz Kafka]]''', píšící německy. Mezi české giganty patří '''[[Milan Kundera]]''' (Nesnesitelná lehkost bytí), '''[[Jaroslav Hašek]]''' (Švejk) a '''[[Karel Čapek]]''' (vynálezce slova "robot"). Jediným nositelem [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] je básník [[Jaroslav Seifert]]. | |||
* '''Klasická hudba:''' Česko je velmocí vážné hudby. Skladatelé '''[[Antonín Dvořák]]''' (Novosvětská), '''[[Bedřich Smetana]]''' (Má vlast) a '''[[Leoš Janáček]]''' jsou v repertoáru světových orchestrů. Festival [[Pražské jaro]] je kulturní událostí roku. | |||
=== Film a festivaly === | |||
Česká kinematografie zažila vrchol v 60. letech (Československá nová vlna). Režiséři jako '''[[Miloš Forman]]''' (Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus) nebo '''[[Jiří Menzel]]''' (Ostře sledované vlaky) získali [[Oscar|Oscary]]. | |||
* '''KVIFF:''' Každoroční [[Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary]] je nejprestižnějším filmovým festivalem ve střední a východní Evropě, který přitahuje hollywoodské hvězdy. | |||
=== Památky UNESCO a architektura === | |||
Česko má jednu z nejvyšších koncentrací památek [[Světové dědictví|UNESCO]] na světě (k roku 2025 jich je 17). | |||
* Kromě historického centra Prahy, [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] a [[Kutná Hora|Kutné Hory]] jsou na seznamu i moderní stavby, jako je [[Vila Tugendhat]] v Brně (funkcionalismus). | |||
* Unikátem je fenomén '''Lázní''': "Západočeský lázeňský trojúhelník" ([[Karlovy Vary]], [[Mariánské Lázně]], [[Františkovy Lázně]]) je zapsán jako součást Slavných lázeňských měst Evropy. | |||
=== Pivní kultura === | |||
České [[Pivo]] je považováno za národní poklad. | |||
* '''Spotřeba:''' Česko dlouhodobě drží světové prvenství ve spotřebě piva na hlavu (cca 140 litrů ročně). | |||
* '''Ležák:''' Město [[Plzeň]] dalo světu typ piva "pilsner" ([[Plzeňský Prazdroj]]). Pivní kultura (hospodská zábava, čepování) je nehmotným kulturním dědictvím. | |||
== 🏒 Sportovní fenomén == | |||
Sport hraje v životě Čechů zásadní roli. Země je úspěšná v kolektivních i individuálních sportech. | |||
=== Lední hokej: Národní náboženství === | |||
[[Lední hokej]] je nejoblíbenějším sportem. | |||
* '''Nagano 1998:''' Vítězství na "turnaji století" v Naganu je považováno za největší úspěch v historii českého sportu. | |||
* '''Mistři světa 2024:''' Česko prožilo hokejovou euforii v květnu [[2024]], kdy na domácím [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2024|MS v Praze]] získalo po 14 letech zlaté medaile. David Pastrňák a spol. pobláznili celou zemi. | |||
* '''NHL:''' Česko produkuje hvězdy jako [[Jaromír Jágr]] (legenda) nebo [[David Pastrňák]] (současná superstar). | |||
=== Tenis a fotbal === | |||
* '''Tenis:''' Česko je "továrnou" na tenistky. Hráčky jako [[Martina Navrátilová]] (původem), [[Petra Kvitová]], [[Barbora Krejčíková]] nebo [[Karolína Muchová]] patří dlouhodobě do světové špičky. Týmové soutěže ([[Davis Cup]], [[Billie Jean King Cup]]) Češi vyhrávají opakovaně. | |||
* '''Fotbal:''' Nejpopulárnější sport co do počtu registrovaných hráčů. Největším úspěchem je stříbro z [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1996|EURO 1996]] a bronz z [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2004|EURO 2004]]. Legendami jsou [[Pavel Nedvěd]] (držitel Zlatého míče) a [[Petr Čech]]. | |||
=== Outdoor a turistika === | |||
Češi jsou národem turistů, vodáků a cyklistů. | |||
* '''Turistické značení:''' Systém turistického značení [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] je považován za jeden z nejdokonalejších na světě a slouží jako vzor pro jiné země (např. Ukrajinu, Brazílii). | |||
== 🌍 Mezinárodní vztahy a obrana == | |||
Zahraniční politika Česka je definována členstvím v euroatlantických strukturách a důrazem na lidská práva (odkaz [[Václav Havel|Václava Havla]]). | |||
=== Podpora Ukrajiny a muniční iniciativa === | |||
Po ruské invazi v roce 2022 se Česko stalo jedním z nejaktivnějších spojenců [[Ukrajina|Ukrajiny]]. | |||
* '''Muniční iniciativa (2024):''' Česko (prezident [[Petr Pavel]]) iniciovalo celosvětovou akci na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU. Tento krok výrazně posílil diplomatickou váhu země na mezinárodní scéně. | |||
* '''Vztah k Rusku:''' Vztahy s [[Rusko|Ruskem]] jsou na bodu mrazu. Česko bylo Ruskem zařazeno na seznam "nepřátelských zemí" již v roce 2021 (po odhalení účasti agentů [[GRU]] na výbuchu muničního skladu ve [[Vrbětice|Vrběticích]]). | |||
=== Visegrádská skupina (V4) === | |||
Česko je členem [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]] (spolu s [[Polsko|Polskem]], [[Slovensko|Slovenskem]] a [[Maďarsko|Maďarskem]]). | |||
* K roku 2025 je formát V4 v krizi kvůli rozdílným postojům k Rusku (osa Praha–Varšava vs. Budapešť–Bratislava). Česko se více orientuje na strategické partnerství s Německem a USA. | |||
=== Armáda a modernizace === | |||
[[Armáda České republiky]] (AČR) je plně profesionální. | |||
* '''2 % HDP:''' V roce 2024 Česko poprvé uzákonilo povinnost vydávat 2 % HDP na obranu, čímž plní závazky vůči [[NATO]]. | |||
* '''F-35:''' Největší armádní zakázkou v historii je nákup 24 letounů 5. generace [[F-35 Lightning II]] od USA, které mají tvořit páteř letectva po roce 2030. Probíhá také nákup bojových vozidel pěchoty [[CV90]] ze Švédska. | |||
== 🔬 Věda, inovace a vynálezy == | |||
Ačkoliv je Česko malou zemí, jeho stopa ve světové vědě je výrazná. České země byly historicky průmyslovým centrem Rakouska-Uherska, což vytvořilo podhoubí pro technický talent. | |||
=== Nobelovy ceny a giganti vědy === | |||
* '''[[Jaroslav Heyrovský]] (1959):''' První Čech, který získal [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]] za objev polarografie. | |||
* '''[[Gregor Mendel]] (19. století):''' Opat z Brna, který je považován za otce [[Genetika|genetiky]]. Jeho zákony dědičnosti byly formulovány na základě pokusů s hrachem v zahradě starobrněnského kláštera. | |||
* '''[[Jan Evangelista Purkyně]]:''' Biolog a fyziolog, který objevil buněčné jádro a Purkyňova vlákna v srdci. | |||
=== Vynálezy, které změnily svět === | |||
* '''Kontaktní čočky:''' Chemik '''[[Otto Wichterle]]''' vynalezl v roce [[1961]] měkké kontaktní čočky. Legendární je příběh, kdy první čočky odlil doma na stavebnici Merkur. | |||
* '''Lodní šroub:''' Vynálezce '''[[Josef Ressel]]''' jako první prakticky využil lodní šroub pro pohon lodí. | |||
* '''Semtex:''' Plastická trhavina vyvinutá v [[Pardubice|Pardubicích]] v 50. letech. | |||
* '''Nanovlákna:''' Univerzita v [[Liberec|Liberci]] (tým Oldřicha Jirsáka) vyvinula technologii Nanospider pro průmyslovou výrobu nanovláken, což z Česka dělá světovou velmoc v nanotechnologiích. | |||
* '''Antivirotika:''' Chemik '''[[Antonín Holý]]''' vyvinul léky, které jsou dodnes nejúčinnější v boji proti [[HIV]]/AIDS a hepatitidě B. | |||
== 📊 Mezinárodní hodnocení a kvalita života == | |||
Česká republika se v mezinárodních srovnáních pravidelně umisťuje na předních příčkách, což z ní činí atraktivní zemi pro život i investice. | |||
== | === Bezpečnost a mír === | ||
Česko | Podle '''Global Peace Index''' (Světový index míru) patří Česko dlouhodobě mezi '''10 až 15 nejbezpečnějších zemí světa'''. | ||
* Kriminalita je nízká, riziko terorismu minimální. To je klíčový faktor pro turistický ruch i příliv expatů. | |||
== | === Index lidského rozvoje (HDI) === | ||
Česko | V žebříčku OSN spadá Česko do kategorie zemí s '''velmi vysokým lidským rozvojem'''. | ||
* Vyniká v dostupnosti zdravotní péče (systém veřejného pojištění pokrývá prakticky vše) a bezplatném vzdělání. | |||
* '''Nerovnost:''' Česko má jednu z nejnižších měr chudoby a příjmové nerovnosti (Gini koeficient) v rámci OECD. | |||
== | === Síla pasu === | ||
Český pas patří k nejsilnějším na světě. Umožňuje bezvízový styk (nebo vízum po příletu) do více než 185 zemí světa, včetně USA, Kanady a Japonska. | |||
== | == 🔮 Výhled: Česko 2030+ == | ||
K roku 2025 stojí země na křižovatce. Aby si udržela svou životní úroveň, musí vyřešit několik strategických výzev. | |||
== | === Od montovny k mozkovně === | ||
Ekonomika je stále příliš závislá na subdodávkách pro německý průmysl s nižší přidanou hodnotou. | |||
* '''Cíl:''' Transformace na ekonomiku založenou na inovacích, digitálních službách a finálních produktech. Vláda podporuje start-upy a AI centra (např. [[Prg.ai]]). | |||
== | === Udržitelnost důchodů === | ||
Stárnutí populace je časovanou bombou. | |||
* '''Reforma:''' Vláda v roce 2024/2025 prosadila nepopulární úpravy penzijního systému (navázání věku odchodu do důchodu na dobu dožití), aby systém nezkolaboval ve 30. letech 21. století. | |||
== | === Energetická bezpečnost === | ||
Po odstřižení od ruského plynu a ropy (proces dokončený v roce 2024 rozšířením ropovodu [[TAL]]) se Česko soustředí na energetickou soběstačnost postavenou na jádru a obnovitelných zdrojích, aby zajistilo konkurenceschopné ceny energie pro svůj průmysl. | |||
== | == Zdroje == | ||
* [https://www.vlada.cz Oficiální portál Vlády České republiky] | |||
* [https://www. | * [https://www.czso.cz Český statistický úřad] – Oficiální data o demografii a ekonomice. | ||
* [https://www.mzv.cz | * [https://www.hrad.cz Oficiální stránky prezidenta republiky] | ||
* [https://www.mzv.cz Ministerstvo zahraničních věcí ČR] | |||
* Pánek, Šimon (ed.). ''Česko: Jak jsme na tom?''. (Analýza stavu společnosti). | |||
* Tabery, Erik. ''Opuštěná společnost: Česká cesta od Masaryka po Babiše''. Paseka, 2017. | |||
{{DEFAULTSORT: | {{DEFAULTSORT:Ceska republika}} | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Česko]] | ||
[[Kategorie:Státy Evropy]] | [[Kategorie:Státy Evropy]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Střední Evropa]] | ||
[[Kategorie:Členské státy Evropské unie]] | |||
[[Kategorie:Členské státy NATO]] | |||
[[Kategorie:Členské státy OSN]] | |||
[[Kategorie:Republiky]] | |||
[[Kategorie:Vnitrozemské státy]] | [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 2.5]] | ||
Aktuální verze z 28. 12. 2025, 04:42
Obsah boxu
| Česká republika | |
|---|---|
| Originální název | Česko |
| Motto | Pravda vítězí |
| Hymna | Kde domov můj |
| Rozloha | 78 871 km² |
| Počet obyvatel | 10 920 000 (odhad 2025) |
| Jazyk | Čeština |
| Státní zřízení | Parlamentní republika |
| Prezident | Petr Pavel (od 2023) |
| Předseda vlády | (v povolebním vyjednávání / úřadující)* |
| Hlavní město | Praha |
| Měna | Koruna česká (CZK) |
| Časové pásmo | Středoevropský čas (UTC+1) |
| Vznik | 1. leden 1993 (rozpad Československa) |
| Členství | Evropská unie (2004), NATO (1999), OECD (1995), OSN (1993), Schengenský prostor (2007) |
(*Poznámka: K prosinci 2025 je Česko krátce po řádných parlamentních volbách, politická situace reflektuje formování nové sněmovní většiny).
Česko (plným názvem Česká republika) je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Sousedí na západě s Německem, na severu s Polskem, na východě se Slovenskem a na jihu s Rakouskem.
Země se skládá ze tří historických zemí: Čech, Moravy a české části Slezska. Česko je moderní, demokratickou parlamentní republikou s vysoce rozvinutou ekonomikou (řazenou Světovou bankou mezi rozvinuté země) a vysokou životní úrovní. Je členem Evropské unie, NATO, OECD a Schengenského prostoru.
K roku 2025 čelí země výzvám spojeným s transformací energetiky (odklon od uhlí, výstavba nových jaderných bloků v Dukovanech), modernizací dopravní infrastruktury (výstavba vysokorychlostních tratí) a demografickými změnami. Geopoliticky je Česko pevně ukotveno v západních strukturách a patří k významným podporovatelům Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi.
📜 Etymologie a symbolika
Název státu
Oficiálním názvem státu je podle ústavy Česká republika. Jednoslovný název Česko (anglicky Czechia) byl kodifikován v roce 1993, ale do širšího mezinárodního užívání (včetně databází OSN a Google Maps) se prosadil až po roce 2016.
- Spor o název: Dlouhá léta probíhala veřejná debata o vhodnosti krátkého názvu. K roku 2025 je však název "Czechia" již standardně používán ve sportu (na dresech reprezentace), diplomacii i cestovním ruchu, ačkoliv část veřejnosti stále preferuje "Czech Republic".
Státní symboly
- Vlajka České republiky: Tvoří ji horní bílý pruh, dolní červený pruh a modrý klín sahající do poloviny délky. Je totožná s vlajkou bývalého Československa, což bylo při rozdělení v roce 1993 předmětem sporu se Slovenskem.
- Velký státní znak: Čtvrcený štít, kde se střídají historické znaky zemí: stříbrný dvouocasý lev (Čechy) a orlice (moravská šachovaná a slezská černá).
🏛️ Historický vývoj
Dějiny českého státu se píší více než tisíc let a jsou charakteristické střídáním období suverenity a začlenění do větších celků (Svatá říše římská, Habsburská monarchie).
Přemyslovci a Lucemburkové
Počátky státnosti jsou spojeny s rodem Přemyslovců (9.–14. století).
- Zlatá bula sicilská (1212): Dědičný královský titul pro české panovníky.
- Karel IV. (14. století): Za vlády Karla IV. z rodu Lucemburků se Praha stala centrem Svaté říše římské. Byla založena Univerzita Karlova (1348) a postaven Karlův most.
Husitství a Habsburkové
15. století přineslo náboženské války vyvolané upálením Jana Husa (Husitství). Od roku 1526 se české země staly součástí mnohonárodnostní habsburské monarchie.
- Bílá hora (1620): Porážka českých stavů vedla k rekatolizaci a centralizaci moci ve Vídni.
- Národní obrození (19. století): Proces formování moderního českého národa, jazyka a kultury.
Československo a totality (1918–1989)
- 28. říjen 1918: Vznik nezávislého Československa. Tomáš Garrigue Masaryk se stal prvním prezidentem.
- Protektorát (1939–1945): Nacistická okupace a druhá světová válka.
- Komunismus (1948–1989): Po únorovém převratu se země stala satelitem Sovětského svazu. Období uvolnění (Pražské jaro 1968) bylo ukončeno invazí vojsk Varšavské smlouvy.
- Sametová revoluce (1989): Nenásilný pád komunistického režimu vedený studenty a Občanským fórem (Václav Havel).
Samostatné Česko (od 1993)
Rozdílné pohledy na ekonomickou transformaci a státoprávní uspořádání vedly k zániku federace.
- 1. leden 1993: Vznik samostatné České republiky.
- Integrace: Vstup do NATO (1999) a EU (2004) ukotvil zemi na Západě.
- Moderní éra: Zahrnuje úspěšná předsednictví v Radě EU (2009, 2022) a zvládnutí krizí (finanční krize 2008, pandemie COVID-19, uprchlická vlna z Ukrajiny 2022).
🌍 Geografie a přírodní poměry
Česko je vnitrozemský stát, jehož hranice jsou z velké části tvořeny přirozenou hradbou pohoří. Geologicky území náleží ke dvěma hlavním celkům: staršímu a stabilnějšímu Českému masivu (západní a střední část) a mladším Západním Karpatům (východní část).
Povrch a horstva
Krajina je velmi pestrá. Nížiny se nacházejí především podél velkých řek, zatímco pohraničí je lemováno horami.
- Krkonoše: Nejvyšší pohoří, ležící na severu na hranici s Polskem. Nachází se zde nejvyšší hora Česka, Sněžka (1603 m n. m.).
- Šumava: Rozsáhlé pohoří na jihozápadní hranici, často nazývané "Zelená střecha Evropy".
- Jeseníky a Beskydy: Významná pohoří na Moravě a ve Slezsku. Nejvyšší horou Moravy je Praděd (1491 m n. m.).
- Nížiny: Nejúrodnější oblasti se nacházejí v Polabí (podél Labe) a v Dolnomoravském úvalu (Jížní Morava).
Vodstvo: "Střecha Evropy"
Česko je nazýváno "střechou Evropy", protože se zde nachází hlavní evropské rozvodí. Voda z území Česka odtéká do tří různých moří:
- Severní moře: Odvodňováno řekou Labe (s hlavním přítokem Vltava). Vltava je s délkou 430 km nejdelší řekou na území státu.
- Černé moře: Odvodňováno řekou Morava (přítok Dunaje).
- Baltské moře: Odvodňováno řekou Odra.
Významnou roli hrají rybníky, jejichž budování má v českých zemích tradici od středověku (zejména Třeboňsko). Největším rybníkem je Rožmberk.
Klima a životní prostředí
Země leží v mírném podnebném pásu na přechodu mezi oceánským a kontinentálním klimatem.
- Čtyři roční období: Střídání jara, léta, podzimu a zimy je typické, ačkoliv vlivem klimatické změny dochází k nárůstu průměrných teplot a častějším extrémům (vlny veder v létě, absence sněhu v nížinách v zimě).
- Sucho: V letech 2015–2020 čelilo Česko historickému suchu, což vedlo k masivní kůrovcové kalamitě v lesích. K roku 2025 se situace stabilizovala, ale zadržování vody v krajině zůstává prioritou vlády (výstavba poldrů, revitalizace toků).
Ochrana přírody
Na území Česka se nacházejí čtyři národní parky (NP):
- Krkonošský národní park (KRNAP): Nejstarší (vyhlášen 1963).
- Národní park Šumava: Největší.
- Národní park Podyjí: Nejmenší, chránící kaňon řeky Dyje.
- Národní park České Švýcarsko: Známý pískovcovými útvary (Pravčická brána). V roce 2022 byl zasažen ničivým požárem, k roku 2025 probíhá přirozená obnova lesa.
Dále existuje 26 chráněných krajinných oblastí (CHKO), např. Český ráj, Moravský kras nebo Křivoklátsko (o jehož povýšení na NP se dlouhodobě diskutuje).
⚖️ Politický systém a správa
Česká republika je zastupitelská demokracie a parlamentní republika. Politický systém je založen na svobodné soutěži politických stran.
Ústava a mocenské pilíře
Základním zákonem je Ústava České republiky přijatá v roce 1992. Moc je dělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní.
- Zákonodárná moc: Náleží dvoukomorovému Parlamentu.
- Poslanecká sněmovna: 200 poslanců volených na 4 roky poměrným systémem. Zde vzniká vláda.
- Senát: 81 senátorů volených na 6 let dvoukolovým většinovým systémem (každé 2 roky se obměňuje třetina). Slouží jako pojistka demokracie.
- Výkonná moc:
- Soudní moc: Vrcholem je Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Specifické postavení má Ústavní soud (se sídlem v Brně), který dohlíží na ústavnost zákonů.
Politická situace (Prosinec 2025)
Česko se nachází v povolebním období. Na podzim 2025 proběhly řádné volby do Poslanecké sněmovny.
- Prezident: Úřad zastává armádní generál ve výslužbě Petr Pavel (zvolen v lednu 2023), který vystupuje jako prozápadní a konsensuální hlava státu.
- Vláda: (Poznámka k simulaci: Vzhledem k datu se předpokládá formování nové koalice nebo vláda v demisi). Hlavními tématy voleb 2025 byly ceny energií, dostupnost bydlení, digitalizace státní správy a deficit veřejných financí.
- Politické spektrum: Scéna je rozdělena mezi konzervativně-liberální blok (strany bývalé koalice SPOLU, STAN, Piráti) a populisticko-opoziční blok (hnutí ANO 2011, SPD).
Administrativní členění
Stát se dělí na 14 vyšších územních samosprávných celků – krajů.
- Hlavní město Praha (má status kraje i obce)
- Středočeský kraj
- Jihočeský kraj
- Plzeňský kraj
- Karlovarský kraj
- Ústecký kraj
- Liberecký kraj
- Královéhradecký kraj
- Pardubický kraj
- Kraj Vysočina
- Jihomoravský kraj
- Olomoucký kraj
- Zlínský kraj
- Moravskoslezský kraj
Nižšími jednotkami jsou okresy (již nemají administrativní roli, ale statistickou a soudní) a obce (více než 6 250 obcí, což je evropský unikát v rozdrobenosti správy).
💰 Ekonomika a hospodářství
Česká republika je vyspělá průmyslová země se silně exportně orientovanou ekonomikou. Podle Světové banky a MMF patří mezi rozvinuté trhy. V přepočtu HDP na obyvatele v paritě kupní síly (PPP) dosahuje cca 90 % průměru EU, čímž předstihuje některé starší členské země (např. Řecko, Portugalsko).
Struktura ekonomiky
Česko je často nazýváno "dílnou Evropy". Průmysl tvoří nezvykle vysoký podíl na HDP (přes 28 %), což je jedno z nejvyšších čísel v EU.
- Automobilový průmysl: Páteří ekonomiky je výroba automobilů. Společnost Škoda Auto (součást koncernu Volkswagen Group) je největším exportérem a zaměstnavatelem. Dále zde působí továrny Hyundai (Nošovice) a Toyota (Kolín). K roku 2025 prochází sektor transformací na elektromobilitu.
- Strojírenství a technologie: Významná je výroba obráběcích strojů, turbín (Doosan Škoda Power) a rostoucí sektor IT (firmy jako Gen Digital nebo JetBrains).
- Služby: Zaměstnávají nejvíce lidí (cca 60 %), zejména v obchodu, logistice a cestovním ruchu.
Měna a inflace
Česko si (na rozdíl od Slovenska) ponechalo vlastní měnu – Koruna česká (CZK).
- Eurozóna: Vstup do eurozóny je technicky možný, ale politicky neprůchodný. Vlády v letech 2021–2025 nepodnikly kroky k přijetí eura, ačkoliv část byznysu (Svaz průmyslu a dopravy) po něm volá.
- Inflace: Po období vysoké inflace (2022–2023), která přesáhla 15 %, se ekonomika v roce 2025 stabilizovala s inflací okolo cíle 2–3 % stanoveného Českou národní bankou.
⚡ Energetika a infrastruktura
Česko stojí před největší transformací infrastruktury v moderní historii.
Jaderná budoucnost
Energetický mix je historicky závislý na jádru a hnědém uhlí. Vzhledem k závazkům "Green Deal" a útlumu uhelných elektráren (plánovaný konec uhlí do roku 2033) sází stát na jadernou energetiku.
- Dukovany II: V červenci 2024 vláda rozhodla, že dva nové bloky v Dukovanech postaví jihokorejská společnost KHNP (Korea Hydro & Nuclear Power), která v tendru porazila francouzskou EDF. K roku 2025 probíhá finalizace smluv a příprava staveniště. Jedná se o největší investici v historii státu (odhadem 400 miliard Kč).
- Temelín: V provozu je také Jaderná elektrárna Temelín, kde se uvažuje o instalaci malých modulárních reaktorů (SMR).
Doprava: Dálnice a VRT
Česko je tranzitní zemí, ale jeho dálniční síť byla dlouho poddimenzovaná.
- Dálnice: Prioritou let 2020–2025 byla dostavba dálnice D35 (alternativa k přetížené D1) a dokončení D3 k rakouským hranicím. K úplnému propojení dálniční sítě chybí v roce 2025 poslední úseky.
- Vysokorychlostní tratě (VRT): Stát (Správa železnic) připravuje výstavbu sítě rychlovlaků. Nejpokročilejší je příprava ramene VRT Polabí a spojení Praha–Drážďany (s tunelem pod Krušnými horami). Stavba prvních úseků má začít kolem roku 2026.
👥 Obyvatelstvo a společnost
Počet obyvatel České republiky v roce 2025 přesahuje 10,9 milionu. Tento nárůst (z 10,5 milionu v roce 2021) je způsoben výhradně migrací, zatímco přirozený přírůstek je záporný.
Demografická krize a migrace
Populace stárne ("husákovy děti" míří do důchodu). Úbytek obyvatelstva kompenzuje migrace.
- Ukrajinská menšina: V důsledku války na Ukrajině (od 2022) přijalo Česko stovky tisíc uprchlíků. K roku 2025 se velká část z nich trvale usadila, integrovala na pracovní trh a tvoří největší národnostní menšinu (přes 5 % populace).
- Další menšiny: Tradičně silná je menšina slovenská, vietnamská a polská.
Náboženství: "Země bez Boha?"
Česko je považováno za jednu z nejvíce ateistických nebo nábožensky vlažných zemí na světě.
- V sčítání lidu se k věřícím hlásí menšina (cca 20–25 %), nejvíce k římskokatolické církvi.
- Většina obyvatel se označuje za "bez vyznání", což je dědictvím historických traumat (protireformace, komunismus) a moderní sekularizace.
Vzdělání a věda
Země má hustou síť vysokých škol.
- Univerzita Karlova v Praze je nejstarší ve střední Evropě.
- Významná jsou vědecká centra jako CEITEC v Brně nebo laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech, která zapojují Česko do světového výzkumu.
🎨 Kultura a umění
Česká kultura je pevnou součástí středoevropského prostoru, ovlivněná staletým soužitím českého, německého a židovského živlu (zejména v Praze).
Literatura a hudba
Země má silnou literární tradici.
- Světoví autoři: Nejslavnějším pražským rodákem je Franz Kafka, píšící německy. Mezi české giganty patří Milan Kundera (Nesnesitelná lehkost bytí), Jaroslav Hašek (Švejk) a Karel Čapek (vynálezce slova "robot"). Jediným nositelem Nobelovy ceny za literaturu je básník Jaroslav Seifert.
- Klasická hudba: Česko je velmocí vážné hudby. Skladatelé Antonín Dvořák (Novosvětská), Bedřich Smetana (Má vlast) a Leoš Janáček jsou v repertoáru světových orchestrů. Festival Pražské jaro je kulturní událostí roku.
Film a festivaly
Česká kinematografie zažila vrchol v 60. letech (Československá nová vlna). Režiséři jako Miloš Forman (Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus) nebo Jiří Menzel (Ostře sledované vlaky) získali Oscary.
- KVIFF: Každoroční Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary je nejprestižnějším filmovým festivalem ve střední a východní Evropě, který přitahuje hollywoodské hvězdy.
Památky UNESCO a architektura
Česko má jednu z nejvyšších koncentrací památek UNESCO na světě (k roku 2025 jich je 17).
- Kromě historického centra Prahy, Českého Krumlova a Kutné Hory jsou na seznamu i moderní stavby, jako je Vila Tugendhat v Brně (funkcionalismus).
- Unikátem je fenomén Lázní: "Západočeský lázeňský trojúhelník" (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně) je zapsán jako součást Slavných lázeňských měst Evropy.
Pivní kultura
České Pivo je považováno za národní poklad.
- Spotřeba: Česko dlouhodobě drží světové prvenství ve spotřebě piva na hlavu (cca 140 litrů ročně).
- Ležák: Město Plzeň dalo světu typ piva "pilsner" (Plzeňský Prazdroj). Pivní kultura (hospodská zábava, čepování) je nehmotným kulturním dědictvím.
🏒 Sportovní fenomén
Sport hraje v životě Čechů zásadní roli. Země je úspěšná v kolektivních i individuálních sportech.
Lední hokej: Národní náboženství
Lední hokej je nejoblíbenějším sportem.
- Nagano 1998: Vítězství na "turnaji století" v Naganu je považováno za největší úspěch v historii českého sportu.
- Mistři světa 2024: Česko prožilo hokejovou euforii v květnu 2024, kdy na domácím MS v Praze získalo po 14 letech zlaté medaile. David Pastrňák a spol. pobláznili celou zemi.
- NHL: Česko produkuje hvězdy jako Jaromír Jágr (legenda) nebo David Pastrňák (současná superstar).
Tenis a fotbal
- Tenis: Česko je "továrnou" na tenistky. Hráčky jako Martina Navrátilová (původem), Petra Kvitová, Barbora Krejčíková nebo Karolína Muchová patří dlouhodobě do světové špičky. Týmové soutěže (Davis Cup, Billie Jean King Cup) Češi vyhrávají opakovaně.
- Fotbal: Nejpopulárnější sport co do počtu registrovaných hráčů. Největším úspěchem je stříbro z EURO 1996 a bronz z EURO 2004. Legendami jsou Pavel Nedvěd (držitel Zlatého míče) a Petr Čech.
Outdoor a turistika
Češi jsou národem turistů, vodáků a cyklistů.
- Turistické značení: Systém turistického značení Klubu českých turistů je považován za jeden z nejdokonalejších na světě a slouží jako vzor pro jiné země (např. Ukrajinu, Brazílii).
🌍 Mezinárodní vztahy a obrana
Zahraniční politika Česka je definována členstvím v euroatlantických strukturách a důrazem na lidská práva (odkaz Václava Havla).
Podpora Ukrajiny a muniční iniciativa
Po ruské invazi v roce 2022 se Česko stalo jedním z nejaktivnějších spojenců Ukrajiny.
- Muniční iniciativa (2024): Česko (prezident Petr Pavel) iniciovalo celosvětovou akci na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU. Tento krok výrazně posílil diplomatickou váhu země na mezinárodní scéně.
- Vztah k Rusku: Vztahy s Ruskem jsou na bodu mrazu. Česko bylo Ruskem zařazeno na seznam "nepřátelských zemí" již v roce 2021 (po odhalení účasti agentů GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích).
Visegrádská skupina (V4)
Česko je členem Visegrádské skupiny (spolu s Polskem, Slovenskem a Maďarskem).
- K roku 2025 je formát V4 v krizi kvůli rozdílným postojům k Rusku (osa Praha–Varšava vs. Budapešť–Bratislava). Česko se více orientuje na strategické partnerství s Německem a USA.
Armáda a modernizace
Armáda České republiky (AČR) je plně profesionální.
- 2 % HDP: V roce 2024 Česko poprvé uzákonilo povinnost vydávat 2 % HDP na obranu, čímž plní závazky vůči NATO.
- F-35: Největší armádní zakázkou v historii je nákup 24 letounů 5. generace F-35 Lightning II od USA, které mají tvořit páteř letectva po roce 2030. Probíhá také nákup bojových vozidel pěchoty CV90 ze Švédska.
🔬 Věda, inovace a vynálezy
Ačkoliv je Česko malou zemí, jeho stopa ve světové vědě je výrazná. České země byly historicky průmyslovým centrem Rakouska-Uherska, což vytvořilo podhoubí pro technický talent.
Nobelovy ceny a giganti vědy
- Jaroslav Heyrovský (1959): První Čech, který získal Nobelovu cenu za chemii za objev polarografie.
- Gregor Mendel (19. století): Opat z Brna, který je považován za otce genetiky. Jeho zákony dědičnosti byly formulovány na základě pokusů s hrachem v zahradě starobrněnského kláštera.
- Jan Evangelista Purkyně: Biolog a fyziolog, který objevil buněčné jádro a Purkyňova vlákna v srdci.
Vynálezy, které změnily svět
- Kontaktní čočky: Chemik Otto Wichterle vynalezl v roce 1961 měkké kontaktní čočky. Legendární je příběh, kdy první čočky odlil doma na stavebnici Merkur.
- Lodní šroub: Vynálezce Josef Ressel jako první prakticky využil lodní šroub pro pohon lodí.
- Semtex: Plastická trhavina vyvinutá v Pardubicích v 50. letech.
- Nanovlákna: Univerzita v Liberci (tým Oldřicha Jirsáka) vyvinula technologii Nanospider pro průmyslovou výrobu nanovláken, což z Česka dělá světovou velmoc v nanotechnologiích.
- Antivirotika: Chemik Antonín Holý vyvinul léky, které jsou dodnes nejúčinnější v boji proti HIV/AIDS a hepatitidě B.
📊 Mezinárodní hodnocení a kvalita života
Česká republika se v mezinárodních srovnáních pravidelně umisťuje na předních příčkách, což z ní činí atraktivní zemi pro život i investice.
Bezpečnost a mír
Podle Global Peace Index (Světový index míru) patří Česko dlouhodobě mezi 10 až 15 nejbezpečnějších zemí světa.
- Kriminalita je nízká, riziko terorismu minimální. To je klíčový faktor pro turistický ruch i příliv expatů.
Index lidského rozvoje (HDI)
V žebříčku OSN spadá Česko do kategorie zemí s velmi vysokým lidským rozvojem.
- Vyniká v dostupnosti zdravotní péče (systém veřejného pojištění pokrývá prakticky vše) a bezplatném vzdělání.
- Nerovnost: Česko má jednu z nejnižších měr chudoby a příjmové nerovnosti (Gini koeficient) v rámci OECD.
Síla pasu
Český pas patří k nejsilnějším na světě. Umožňuje bezvízový styk (nebo vízum po příletu) do více než 185 zemí světa, včetně USA, Kanady a Japonska.
🔮 Výhled: Česko 2030+
K roku 2025 stojí země na křižovatce. Aby si udržela svou životní úroveň, musí vyřešit několik strategických výzev.
Od montovny k mozkovně
Ekonomika je stále příliš závislá na subdodávkách pro německý průmysl s nižší přidanou hodnotou.
- Cíl: Transformace na ekonomiku založenou na inovacích, digitálních službách a finálních produktech. Vláda podporuje start-upy a AI centra (např. Prg.ai).
Udržitelnost důchodů
Stárnutí populace je časovanou bombou.
- Reforma: Vláda v roce 2024/2025 prosadila nepopulární úpravy penzijního systému (navázání věku odchodu do důchodu na dobu dožití), aby systém nezkolaboval ve 30. letech 21. století.
Energetická bezpečnost
Po odstřižení od ruského plynu a ropy (proces dokončený v roce 2024 rozšířením ropovodu TAL) se Česko soustředí na energetickou soběstačnost postavenou na jádru a obnovitelných zdrojích, aby zajistilo konkurenceschopné ceny energie pro svůj průmysl.
Zdroje
- Oficiální portál Vlády České republiky
- Český statistický úřad – Oficiální data o demografii a ekonomice.
- Oficiální stránky prezidenta republiky
- Ministerstvo zahraničních věcí ČR
- Pánek, Šimon (ed.). Česko: Jak jsme na tom?. (Analýza stavu společnosti).
- Tabery, Erik. Opuštěná společnost: Česká cesta od Masaryka po Babiše. Paseka, 2017.