Občanské fórum

Občanské fórum
	Soubor:Obcanske forum logo.svg
Zkratka	OF
Založeno	19. listopadu 1989
Sídlo	Jungmannovo náměstí 9, Praha
Ideologie	liberální demokracie, antikomunismus, široké spektrum ideologií
Slogan	„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny.“
Noviny	Občanský deník

Rozbalit box

Obsah boxu

Občanské fórum (zkratka OF) bylo masové politické hnutí, které vzniklo 19. listopadu 1989, dva dny po začátku Sametové revoluce, a stalo se hlavním motorem pádu komunistického režimu v Československu. Jako široká a spontánní platforma sjednotilo různorodé skupiny obyvatel – od disidentů a studentů přes umělce až po reformní komunisty – které spojoval odpor k totalitní moci. V jeho čele stál jako neformální vůdce dramatik a disident Václav Havel. Obdobnou roli na Slovensku hrálo hnutí Verejnosť proti násiliu (VPN).

Občanské fórum dovedlo zemi k prvním svobodným volbám v červnu 1990, které drtivě vyhrálo. Vnitřní ideová roztříštěnost však vedla k jeho postupnému rozpadu a na počátku roku 1991 se hnutí rozdělilo na několik nástupnických politických stran, z nichž nejvýznamnější se stala Občanská demokratická strana (ODS) a Občanské hnutí (OH).

✌️ Vznik a role v Sametové revoluci

Občanské fórum bylo založeno v neděli 19. listopadu 1989 ve večerních hodinách v hledišti pražského Činoherního klubu. Stalo se tak v bezprostřední reakci na brutální potlačení studentské demonstrace na Národní třídě 17. listopadu. U jeho zrodu stáli disidenti z okruhu Charty 77, studenti, herci a další osobnosti veřejného života, které se rozhodly vytvořit jednotnou platformu pro dialog se stále vládnoucí komunistickou mocí.

Úvodní prohlášení, které sepsal Václav Havel, formulovalo základní požadavky:

Okamžité odstoupení politiků spojených s normalizací a zásahem na Národní třídě.
Propuštění všech politických vězňů.
Vytvoření vyšetřovací komise k událostem 17. listopadu.
Zahájení celospolečenského dialogu o budoucnosti země.

Název hnutí vznikl spojením návrhu novináře Jana Urbana („fórum“, inspirováno východoněmeckým Neues Forum) a adjektiva „občanské“, které doplnil Václav Havel. Ikonické logo – usmívající se písmena OF – vytvořil jako studentský vtip grafik Pavel Šťastný.

Hnací síla revoluce

V následujících dnech se Občanské fórum stalo hlavním organizátorem a mluvčím revolučního dění. Z improvizovaného sídla v divadle Laterna magika koordinovalo masové demonstrace po celé zemi, z nichž největší se konala 25. listopadu na Letenské pláni v Praze za účasti zhruba 750 000 lidí. OF také iniciovalo generální stávku 27. listopadu, která potvrdila masovou podporu veřejnosti a definitivně zlomila moc komunistické strany.

Díky autoritě Václava Havla a vyjednávacímu týmu OF (např. Michael Kocáb, Michal Horáček) bylo dosaženo klíčových politických dohod. Hnutí vedlo jednání u „kulatého stolu“ s představiteli komunistické vlády v čele s Ladislavem Adamcem. Výsledkem bylo zrušení článku ústavy o vedoucí úloze KSČ, vytvoření „vlády národního porozumění“ a nakonec i abdikace prezidenta Gustáva Husáka.

Vrcholem tohoto procesu bylo jednomyslné zvolení Václava Havla prezidentem Československa 29. prosince 1989, což bylo dílem především politického pragmatismu premiéra Mariána Čalfy.

🗳️ Vítězství ve volbách a vládnutí

Občanské fórum vstupovalo do prvních svobodných parlamentních voleb v červnu 1990 s obrovskou podporou veřejnosti a s heslem „Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Tento slogan přesně vystihoval jeho charakter širokého, nestranického hnutí, které chtělo být alternativou k tradičním politickým stranám.

Ve volbách kandidovalo pod hlavičkou OF celkem 14 politických subjektů a hnutí drtivě zvítězilo. V české části federace získalo přibližně 50 % hlasů, což mu zajistilo většinu v České národní radě i v obou komorách Federálního shromáždění.

Na základě volebních výsledků sestavilo OF federální vládu (v koalici s VPN) a českou vládu v čele s Petrem Pithartem. Členové OF obsadili klíčové ministerské posty a začali realizovat zásadní politické a ekonomické reformy, které měly zemi transformovat v demokratický stát s tržní ekonomikou.

💥 Rozpad a zánik

Po volebním triumfu začaly na povrch vyplouvat hluboké ideologické rozdíly, které byly během revoluce a předvolební kampaně potlačeny jednotícím cílem – porazit komunismus. Uvnitř hnutí se zformovaly dva hlavní myšlenkové proudy:

1. Pravicové, pragmatické křídlo: V jeho čele stál tehdejší federální ministr financí Václav Klaus. Toto křídlo prosazovalo co nejrychlejší transformaci OF v standardní politickou stranu s jasnou pravicovou ideologií, pevnými stanovami a hierarchickou strukturou. Cílem byla rychlá ekonomická transformace a vytvoření přehledného stranického systému. 2. Centristické, liberální křídlo: Představiteli tohoto proudu byli především disidenti a intelektuálové z okolí prezidenta Havla, jako ministr zahraničí Jiří Dienstbier nebo český premiér Petr Pithart. Chtěli zachovat OF jako široké, apolitické a nadstranické hnutí, které by zastřešovalo občanskou společnost a bránilo návratu starých pořádků. Obávali se, že rychlé dělení na pravici a levici by mohlo ohrozit křehkou demokracii.

Napětí mezi oběma křídly eskalovalo na podzim 1990. V říjnu byl na sněmu OF v Hostivaři zvolen předsedou Václav Klaus, což potvrdilo sílící vliv pragmatického křídla.

Definitivní rozpad nastal na dalším sněmu v lednu 1991. Delegáti se zde nedokázali shodnout na budoucí podobě hnutí. Následně, 23. února 1991, se Občanské fórum fakticky rozpadlo na dva hlavní nástupnické subjekty. Formálně hnutí zaniklo až v květnu 1992.

🏛️ Nástupnické strany

Rozpadem Občanského fóra vznikl základ budoucího českého stranického systému. Hlavními nástupci se staly:

Občanská demokratická strana (ODS): Byla založena v dubnu 1991 jako přímý nástupce Klausova křídla. Profilovala se jako silná, pravicově-konzervativní strana a rychle se stala dominantní politickou silou v zemi. Ve volbách v roce 1992 drtivě zvítězila.
Občanské hnutí (OH): Zformovalo se kolem liberálního křídla v čele s Jiřím Dienstbierem. Zůstalo věrné ideálům "nepolitické politiky" a étosu revoluce. Ve volbách v roce 1992 však propadlo a nedostalo se do parlamentu, což vedlo k jeho postupnému zániku.
Občanská demokratická aliance (ODA): Ačkoliv byla součástí OF již od jeho počátku, fungovala jako relativně samostatný a ideově vyhraněný pravicový subjekt. Po rozpadu fóra se plně osamostatnila a v 90. letech se stala důležitou součástí vládních koalic.

📜 Odkaz a význam

Občanské fórum bylo unikátním fenoménem v českých dějinách. Přestože existovalo jen něco málo přes dva roky, jeho historický význam je zásadní:

**Úspěšné provedení revoluce:** Dokázalo sjednotit národ a během několika týdnů nekrvavou cestou demontovat 40 let trvající totalitní režim.
**Přechod k demokracii:** Zajištěním svobodných voleb a sestavením prvních demokratických vlád položilo základy parlamentní demokracie a právního státu v Československu.
**Zrod politického spektra:** Jeho rozpadem se zformoval základní ideový střet a vznikly politické strany, které definovaly českou politickou scénu na další desetiletí.

Občanské fórum tak splnilo svou historickou úlohu. Bylo dočasným nástrojem pro přechodné období, který po splnění svého cíle přirozeně uvolnil místo standardnímu politickému systému.

Pro laiky

Představte si Občanské fórum jako partu naprosto odlišných lidí (profesoři, studenti, umělci, dělníci), kteří se spojili, aby společně uhasili hořící dům (komunistický režim). Dokud dům hořel, všichni táhli za jeden provaz a na nic jiného nemysleli. Díky tomu se jim podařilo oheň uhasit – svrhli komunisty.

Jakmile byl ale oheň pryč, začali se hádat, jak postavit nový dům.

Jedna skupina, vedená praktikem Václavem Klausem, řekla: "Dost bylo povídání, založíme profesionální stavební firmu (politickou stranu) s jasným plánem a pustíme se do práce!"
Druhá skupina, kolem idealisty Václava Havla, oponovala: "Ne, musíme zůstat všichni spolu jako sousedé a dál se radit, aby byl nový dům pro všechny co nejlepší."

Nakonec se nedohodli a jejich cesty se rozešly. "Stavební firma" (ODS) byla velmi úspěšná a stavěla dál, zatímco "sousedská schůze" (Občanské hnutí) se postupně rozpadla. Takto jednoduše vznikl základ dnešních politických stran v Česku.

Zdroje