Přeskočit na obsah

Whigové

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox politická strana Whigové (anglicky Whigs) byli jednou ze dvou hlavních politických stran (respektive politických uskupení) ve Spojeném království od konce 17. století do poloviny 19. století. Jejich hlavními oponenty byli Toryové. Whigové byli zastánci konstituční monarchie, nadřazenosti parlamentu nad panovníkem a podporovali obchodní a průmyslové zájmy. V průběhu 19. století se postupně transformovali v Liberální stranu. Název "Whig" byl později přijat i politickou stranou ve Spojených státech, která se stavěla proti politice prezidenta Andrewa Jacksona.

Termín "Whig" původně pocházel ze skotského gaelského slova whiggamor ("poháněč dobytka") a byl používán jako urážlivý termín pro skotské presbyteriánské povstalce.

📜 Dějiny britských Whigů

Historie Whigů je neoddělitelně spjata s bojem o moc mezi monarchou a parlamentem, který definoval britskou politiku v novověku.

👑 Vznik a Slavná revoluce

Kořeny Whigů sahají do tzv. Vylučovací krize (Exclusion Crisis) v letech 1678–1681. Během vlády krále Karla II. se skupina politiků, vedená Anthonym Ashley-Cooperem, 1. hrabětem ze Shaftesbury, snažila prosadit zákon, který by z nástupnictví na trůn vyloučil králova bratra, Jakuba, vévodu z Yorku, kvůli jeho katolictví. Tito politici, označovaní svými oponenty jako "Whigové", se obávali, že katolický monarcha by mohl nastolit absolutistickou vládu a potlačit protestantismus. Ačkoliv jejich snaha byla neúspěšná, položila základy organizované politické opozice.

Klíčovým momentem pro Whigy byla Slavná revoluce v roce 1688. Když se král Jakub II. pokusil prosazovat prokatolickou politiku a omezovat moc parlamentu, Whigové spolu s částí Toryů pozvali nizozemského místodržícího Viléma Oranžského a jeho manželku Marii, Jakubovu dceru, aby se ujali trůnu. Tento nekrvavý převrat vedl k přijetí Listiny práv (Bill of Rights) v roce 1689, která definitivně potvrdila nadřazenost parlamentu nad monarchou, zaručila svobodu slova v parlamentu a omezila pravomoci krále. Tyto principy se staly jádrem whigovské ideologie.

🏛️ Whigovská nadvláda (18. století)

Po nástupu hannoverské dynastie na britský trůn v roce 1714 s Jiřím I. získali Whigové dominantní postavení v britské politice, které si udrželi téměř po celé 18. století. Jiří I. a jeho nástupce Jiří II. nedůvěřovali Toryům, které podezřívali ze sympatií k vyhnaným Stuartovcům (tzv. jakobitům).

Toto období je známé jako "whigovská oligarchie". Moc byla soustředěna v rukou několika bohatých a vlivných aristokratických rodin. Nejvýznamnější postavou této éry byl Sir Robert Walpole, který je často považován za prvního de facto předsedu vlády Velké Británie. Walpole vládl od roku 1721 do roku 1742 a jeho politika byla zaměřena na udržení míru, nízké daně a podporu obchodu.

Během 18. století Whigové dohlíželi na vzestup Britského impéria, podporovali obchodní zájmy a koloniální expanzi. Jejich vláda však nebyla bez vnitřních sporů a frakčních bojů, například mezi stoupenci Walpolea a jeho oponenty, jako byl William Pitt starší.

🔄 Období reforem a transformace (19. století)

Po období dominance Toryů na přelomu 18. a 19. století (během napoleonských válek) se Whigové vrátili k moci ve 30. letech 19. století s programem politických a sociálních reforem. Pod vedením premiéra Charlese Greye prosadili klíčový Volební reformní zákon z roku 1832 (Reform Act 1832). Tento zákon reformoval zastaralý volební systém, zrušil tzv. "shnilé" a "kapesní" volební obvody (rotten and pocket boroughs) a rozšířil volební právo na širší vrstvy střední třídy.

Dalšími významnými reformami whigovských vlád byly:

  • Zákon o zrušení otroctví (Slavery Abolition Act) z roku 1833, který zakázal otroctví ve většině Britského impéria.
  • Zákon o chudinské péči (Poor Law Amendment Act) z roku 1834, který reformoval systém sociální péče.
  • Zákon o obecní samosprávě (Municipal Corporations Act) z roku 1835, který modernizoval správu měst.

V polovině 19. století se politická scéna začala měnit. Whigové, vedení osobnostmi jako Lord Melbourne a Lord John Russell, začali spolupracovat s radikálnějšími reformátory a s tzv. Peelity (stoupenci bývalého konzervativního premiéra Roberta Peela, kteří podporovali volný obchod). Toto spojenectví vedlo v roce 1859 k formálnímu vzniku Liberální strany, která se stala hlavním politickým protipólem Konzervativní strany (nástupců Toryů) na další půlstoletí.

🏛️ Politická ideologie

Jádrem whigovské ideologie byla víra v pokrok, svobodu a omezenou vládu. Jejich hlavní principy zahrnovaly:

  • Nadřazenost parlamentu: Whigové věřili, že konečná politická moc by měla spočívat v rukou volených zástupců v parlamentu, nikoli u dědičného monarchy.
  • Konstituční monarchie: Panovník měl vládnout v souladu se zákony a ústavou, nikoli jako absolutní vládce.
  • Podpora obchodu a průmyslu: Whigové byli úzce spojeni s rostoucími obchodními a finančními kruhy v Londýně a dalších městech. Podporovali politiku, která prospívala obchodu, jako byl volný trh a silné námořnictvo.
  • Náboženská tolerance: Ačkoliv byli sami převážně anglikáni, Whigové podporovali práva protestantských disidentů (nonkonformistů), jako byli presbyteriáni nebo baptisté. Byli však silně protikatoličtí.
  • Opozice vůči absolutismu: Whigové se stavěli proti politickým systémům kontinentální Evropy, zejména proti absolutistické Francii, kterou považovali za hrozbu pro svobodu.

🇺🇸 Whigové ve Spojených státech

V 30. letech 19. století vznikla ve Spojených státech politická strana, která si rovněž říkala Whig Party. Tento název si zvolila záměrně, aby se symbolicky přihlásila k tradici boje proti tyranii a výkonné moci, kterou v jejich očích představoval prezident Andrew Jackson, přezdívaný svými oponenty "King Andrew I".

📈 Program a představitelé

Americká Whig Party byla koalicí různých skupin, které spojoval odpor k Jacksonově Demokratické straně. Její program, známý jako Americký systém (American System), prosazoval:

  • Ochranářská cla na podporu domácího průmyslu.
  • Zřízení národní banky pro stabilizaci měny a ekonomiky.
  • Federální financování vnitřních vylepšení, jako byly silnice, kanály a železnice.

Mezi nejvýznamnější představitele amerických Whigů patřili Henry Clay, Daniel Webster a William Henry Seward. Straně se podařilo dvakrát vyhrát prezidentské volby:

💥 Rozpad strany

Whig Party byla vnitřně rozdělena v otázce otroctví. Severní Whigové byli často proti jeho rozšiřování do nových teritorií, zatímco jižní Whigové otroctví vlastnili a bránili. Tento rozpor se stal neudržitelným po přijetí zákona Kansas-Nebraska v roce 1854, který umožnil obyvatelům nových teritorií, aby si sami rozhodli o legalitě otroctví. Zákon stranu definitivně rozštěpil. Většina severních Whigů přešla do nově vznikající Republikánské strany, která se stavěla proti otroctví, zatímco jižní Whigové se připojili k Demokratické straně nebo k menším stranám. Do konce 50. let 19. století americká Whig Party přestala existovat.

💡 Odkaz a význam

Whigové zanechali trvalý odkaz v politickém myšlení a praxi jak ve Spojeném království, tak ve Spojených státech.

  • V Británii položili základy moderní parlamentní demokracie a konstituční monarchie. Jejich reformní úsilí v 19. století pomohlo modernizovat zemi a přizpůsobit ji výzvám průmyslové revoluce.
  • V USA představovali důležitou opoziční sílu, která formovala politickou debatu o ekonomice, roli federální vlády a teritoriální expanzi. Jejich rozpad ukázal, jak hluboce otázka otroctví rozdělila americký národ před občanskou válkou.
  • Termín whigovská interpretace dějin (Whig interpretation of history) označuje pohled na historii jako na nevyhnutelný pochod pokroku směrem k současné liberální demokracii. Tento koncept, ačkoliv je dnes historiky často kritizován pro svou teleologickou povahu, ukazuje, jak silně byla whigovská ideologie spojena s myšlenkou pokroku.

🤓 Pro laiky

Představte si politickou scénu v 17. a 18. století jako přetahovanou o moc.

  • Na jedné straně byl král, který chtěl co nejvíce rozhodovat sám (absolutní monarchie). Jeho podporovatelé byli Toryové. Věřili v tradici, silného panovníka a oficiální anglikánskou církev. Byli to spíše venkovští šlechtici a statkáři.
  • Na druhé straně byl parlament, který chtěl moc krále omezit zákony a ústavou. Jeho zastánci byli Whigové. Chtěli, aby o chodu země rozhodovali volení zástupci. Podporovali je hlavně bohatí obchodníci, bankéři a aristokraté, kteří nechtěli, aby jim král zasahoval do jejich podnikání.

Whigové v podstatě vyhráli, když v roce 1688 pomohli uskutečnit Slavnou revoluci, která definitivně potvrdila, že parlament je nadřazen králi.

Američané si o 150 let později "půjčili" jméno Whig, protože viděli svého prezidenta Andrewa Jacksona jako nového "krále", který si dělá, co chce. Založili proto Whig Party, aby se mu postavili a prosazovali silnější roli Kongresu a vlády v podpoře ekonomiky.


Šablona:Aktualizováno