Andrew Jackson
Obsah boxu
| Andrew Jackson | |
|---|---|
| Soubor:Andrew Jackson by Thomas Sully, 1845.jpg | |
| Portrét Andrewa Jacksona od Thomase Sullyho, 1845 (posmrtná kopie podle originálu z roku 1824) | |
| Datum narození | 15. března 1767 |
| Místo narození | Waxhaws, Severní Karolína nebo Jižní Karolína, Britská Amerika |
| Datum úmrtí | 8. června 1845 (ve věku 78 let) |
| Místo úmrtí | The Hermitage, Nashville, Tennessee, USA |
| Státní příslušnost | Americká |
| Rodiče | Andrew Jackson Sr., Elizabeth Hutchinson Jackson |
| Manželka | Rachel Donelson Jackson (sňatek 1791) |
| Děti | (žádné vlastní děti, adoptoval Andrew Jackson Jr.) |
| Povolání | Politik, Voják, Právník, Plantážník |
| Politická strana | Demokratická strana |
| Úřad | 7. prezident Spojených států amerických |
| Období | 4. března 1829 – 4. března 1837 |
| Předchůdce | John Quincy Adams |
| Nástupce | Martin Van Buren |
| Viceprezident | John C. Calhoun (1829–1832), Martin Van Buren (1833–1837) |
Andrew Jackson
Andrew Jackson (* 15. března 1767, Waxhaws, Severní Karolína nebo Jižní Karolína, Britská Amerika – † 8. června 1845, The Hermitage, Nashville, Tennessee, USA) byl americký generál, politik a sedmý prezident Spojených států amerických, který zastával úřad v letech 1829 až 1837. Jeho prezidentské období je často označováno jako jacksonian democracy (jacksonovská demokracie), éra, která znamenala rozšiřování volebního práva na bělošské muže bez majetkového cenzu a posílení role prezidenta jako reprezentanta "obyčejných lidí".
---
Raný život a vojenská kariéra
Andrew Jackson se narodil 15. března 1767 v oblasti Waxhaws na hranici Severní a Jižní Karolíny. Jeho irští přistěhovalci rodiče zemřeli brzy, což z něj udělalo sirotka v mladém věku. Během Americké revoluce sloužil jako kurýr a byl zajat Brity, což v něm zanechalo trvalou averzi vůči Británii.
Po revoluci studoval právo a byl přijat do advokátní komory v Severní Karolíně. V roce 1788 se přestěhoval do oblasti dnešního Tennessee, kde se stal úspěšným právníkem a spekulantem s pozemky. V roce 1791 se oženil s Rachel Donelson Robards, s níž sice neměl vlastní děti, ale adoptovali syna Andrewa Jacksona Jr. V roce 1796 byl klíčovou postavou při tvorbě ústavy státu Tennessee a byl zvolen prvním zástupcem Tennessee v Kongresu a krátce i senátorem.
Jacksonova sláva začala stoupat během Války roku 1812.
- Bitva u Horseshoe Bend (1814): Vedl americké síly k rozhodujícímu vítězství nad indiánským kmenem Red Sticks Creek v Alabamě, čímž si vysloužil přezdívku „Old Hickory“ (Starý Hikor).
- Bitva o New Orleans (1815): Nejslavnější Jacksonovo vítězství přišlo v bitvě u New Orleans, kde jeho armáda, složená z milicí, dobrovolníků a pirátů, drtivě porazila mnohem početnější britskou armádu. Bitva se odehrála dva týdny po podepsání Gentské mírové smlouvy, ale zpráva o míru se ještě nedostala přes Atlantik. Toto vítězství z něj udělalo národního hrdinu.
- První seminolská válka (1817–1818): Vedl vojenskou kampaň proti Seminolům na Floridě, která v té době patřila Španělsku, což vedlo k napětí se Španělskem, ale nakonec přispělo k získání Floridy Spojenými státy.
---
Prezidentství (1829–1837)
Andrew Jackson se stal prezidentem v roce 1829 po kontroverzních volbách v roce 1824, kdy i přes vítězství v lidovém hlasování a většině volitelů prohrál v Sněmovně reprezentantů s Johnem Quincym Adamsem. Ve volbách v roce 1828 však zvítězil drtivě a zopakoval své vítězství i v roce 1832.
Jacksonovo prezidentství znamenalo přechod od éry „otců zakladatelů“ k nové éře, známé jako jacksonian democracy.
- Rozšíření demokracie: Jackson prosazoval rozšíření volebního práva na všechny bílé muže bez ohledu na majetek, čímž se snažil dát větší moc „obyčejným lidem“.
- Posílení prezidentské moci: Věřil, že prezident by měl být silným zástupcem lidu. Často používal právo vetovat zákony Kongresu a spoléhal se na svůj „Kuchyňský kabinet“ (neoficiální poradci).
- Bankovní válka (Bank War): Jedním z největších sporů Jacksonova prezidentství byl jeho boj proti Druhé bance Spojených států. Jackson ji považoval za zkorumpovanou instituci, která sloužila pouze zájmům bohatých elit a měla příliš velkou moc nad ekonomikou. V roce 1832 vetoval zákon o obnovení jejího fungování a nařídil stažení federálních fondů, což vedlo k jejímu zániku.
- Krize nulifikace (Nullification Crisis): Jižní státy, vedené Jižní Karolínou a viceprezidentem Johnem C. Calhounem, se postavily proti vysokým clům z roku 1828 a 1832, které označovaly za „tarif ohavností“. Tvrdily, že státy mají právo „nulifikovat“ (prohlásit za neplatný) federální zákon, který považují za protiústavní. Jackson ostře odmítl myšlenku nulifikace a pohrozil vojenskou akcí, čímž potvrdil svrchovanost federálního práva. Krize byla nakonec vyřešena kompromisním clem.
- Odstraňování indiánů (Indian Removal Act): Jedním z nejkontroverznějších aspektů jeho vlády byla politika odstraňování indiánských kmenů z jihovýchodních Spojených států. V roce 1830 podepsal Indian Removal Act, který vedl k nucenému přesunu mnoha kmenů (např. Čerokíů, Čoktavů, Čikasavů, Kríků a Seminolů) na západ od Mississippi, což je známé jako „Trail of Tears“ (Stezka slz). Tento akt byl v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu v případě Worcester v. Georgia.
Posloupnost Prezidentů Spojených států amerických:
John Quincy Adams > Andrew Jackson > Martin Van Buren
---
Post-prezidentský život a odkaz
Po skončení svého druhého funkčního období v roce 1837 se Andrew Jackson vrátil na svou plantáž The Hermitage v Tennessee, kde strávil zbytek života. Zůstal vlivnou postavou v politice a aktivně podporoval své nástupce, zejména Martina Van Burena.
Andrew Jackson zemřel 8. června 1845 na The Hermitage ve věku 78 let.
Jeho odkaz je předmětem neustálých debat a kontroverzí:
- Demokratizace Ameriky: Mnozí ho považují za symbol demokracie a „obyčejného člověka“, který rozšířil účast na politice.
- Posílení prezidentského úřadu: Položil základy moderního silného prezidentství.
- Rozdělení na politické strany: Jeho boj s bankou a nulifikací přispěl k rozdělení Demokraticko-republikánské strany a vzniku moderní Demokratické strany a Whigů.
- Kontroverze: Jeho politika vůči indiánským kmenům a jeho role v rozvoji otroctví jsou dnes silně kritizovány. Vlastnil také otroky a v jeho závěti byli otroci propuštěni.
Jeho portrét je na dvaceti-dolarové bankovce.
---
Pro laiky
Představte si Andrewa Jacksona jako takového "drsného chlápka z lidu", který se stal prezidentem. Byl to válečný hrdina, který si vysloužil přezdívku "Old Hickory" (Starý Hikor) za svou houževnatost v bitvách. Nejvíc se proslavil tím, že porazil Brity v bitvě u New Orleans – i když už byl podepsán mír, zpráva se k nim ještě nedostala!
Jackson byl oblíbený u "obyčejných lidí", protože sám pocházel z chudých poměrů a nevěřil, že by vládu měli řídit jen bohatí a vzdělaní lidé. Když se stal prezidentem, dal hlas mnoha lidem, kteří předtím volit nemohli (byli to bílí muži bez majetku). Chtěl, aby prezident byl silný a zastupoval vůli lidu.
Měl ale i kontroverzní rozhodnutí. Jeho největší boj byl s národní bankou, kterou považoval za hrozbu pro obyčejné lidi, a nakonec ji zrušil. Také je nechvalně známý tím, že prosadil zákon o nuceném přesídlení indiánských kmenů, což vedlo k tragické "Trail of Tears" (Stezce slz), kdy tisíce indiánů zemřely.
Jacksonova éra byla bouřlivá, ale udělal z prezidentského úřadu silnější pozici a otevřel politiku širším vrstvám lidí.
---
Odkazy a zdroje
- Andrew Jackson: Miller Center, University of Virginia (anglicky)
- Andrew Jackson: The White House (anglicky)
- Andrew Jackson: Britannica (anglicky)
- Andrew Jackson: History.com (anglicky)
- Andrew Jackson – Wikipedie (anglicky)
- The Hermitage: Home of Andrew Jackson (anglicky)
---
Kategorie
- Stránky s odkazy na neexistující soubory
- Prezidenti Spojených států amerických
- Američtí generálové
- Američtí právníci
- Členové Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických
- Členové Senátu Spojených států amerických
- Narození v roce 1767
- Úmrtí v roce 1845
- Úmrtí v Tennessee
- Lidé z Tennessee
- Účastníci americké revoluce
- Účastníci války roku 1812
- Demokratická strana (USA)
- Plantážníci
- Svobodní zednáři
- Guvernéři Tennessee
- Politici 18. století
- Politici 19. století