Průmyslová revoluce

Rozbalit box

Obsah boxu

Průmyslová revoluce označuje zásadní a hlubokou transformaci společnosti, ekonomiky a technologií, která započala na konci 18. století ve Velké Británii a postupně se rozšířila do zbytku Evropy a Severní Ameriky a následně do celého světa. Jejím hlavním znakem byl přechod od tradiční agrární a řemeslné a manufakturní ekonomiky ke strojní velkovýrobě v továrnách. Tento proces vedl k dosud nevídanému hospodářskému růstu, zvýšení produktivity práce a zásadním změnám v životním stylu a sociální struktuře společnosti. Průmyslová revoluce je často považována za jednu z nejdůležitějších událostí v lidských dějinách, srovnatelnou s neolitickou revolucí.

---

Fáze průmyslové revoluce

Historikové a ekonomové často dělí průmyslovou revoluci do několika fází, které se liší použitými technologiemi, hlavními zdroji energie a dopady na společnost:

První průmyslová revoluce (cca 1760–1840)

Místo a čas: Započala ve Velké Británii v 18. století, rozšířila se do západní Evropy a Severní Ameriky v první polovině 19. století.
Klíčové technologie a zdroje energie:
- Parní stroj: Vynález Jamese Watta (zdokonalení 1765) se stal symbolem této fáze. Nahradil lidskou a zvířecí práce, stejně jako vodní a větrné energie, a umožnil stavbu továren kdekoli.
- Uhlí: Hlavní zdroj energie pro parní stroje a hutní průmysl.
- Železo: Klíčový materiál pro výroba strojů, mosty, budovy. Zavedení koksu do výroby železa zvýšilo jeho kvalitu.
Hlavní odvětví:
- Textilní průmysl: Zde se projevila revoluce jako první s vynálezy jako spinning jenny (tkalcovský stav od Jamese Hargreavese), vodní rám a mechanický tkalcovský stav od Edmunda Cartwrighta. To vedlo k masové výrobě textilií.
- Hornictví: Zvýšila se těžba uhlí pro pohon strojů.
- Hutnictví: Růst výroby železa.
Doprava: Rozvoj parních lokomotiv (George Stephenson) a železnic, parníků.

Druhá průmyslová revoluce (cca 1870–1914)

Místo a čas: Konec 19. století a počátek 20. století, zejména v USA a Německu, ale i v dalších vyspělých zemích.
Klíčové technologie a zdroje energie:
- Elektřina: Zavedení elektřiny jako nového zdroje energie pro průmysl, osvětlení a doprava. Vynález žárovky (Thomas Alva Edison) a rozvoj elektrických sítí.
- Ropa: Využití ropy a jejích produktů (benzín, nafta) pro spalovací motory a automobilismus.
- Ocel: Nové metody výroby oceli (Bessemerský konvertor) umožnily masovou produkci levné a pevné oceli.
- Chemie: Rozvoj chemického průmyslu (nové materiály, hnojiva, barviva, léky).
Hlavní odvětví:
- Automobilový průmysl a letecký průmysl.
- Elektrotechnický průmysl.
- Chemický průmysl.
Organizace práce: Zavedení montážních linek (např. Henry Ford) a principů vědeckého řízení (Frederick Winslow Taylor) vedlo k masové výrobě a standardizaci.

Třetí průmyslová revoluce (konec 20. století – současnost)

Často nazývaná též digitální revoluce nebo informační revoluce.
Klíčové technologie: Elektronika, informační technologie, automatizace, robotika, internet.
Dopady: Změna v komunikaci, zpracování informací, rozvoj IT průmyslu a služeb, globální propojení.

Čtvrtá průmyslová revoluce (současnost – budoucnost)

Označovaná jako Průmysl 4.0.
Klíčové technologie: Propojení kyberneticko-fyzikálních systémů (Internet věcí – IoT), umělá inteligence (AI), big data, robotika, pokročilá automatizace, aditivní výroba (3D tisk).
Cíl: Vytvoření chytrých továren a chytrých sítí, které jsou vysoce flexibilní, efektivní a adaptabilní.

---

Příčiny a předpoklady průmyslové revoluce (zejména První průmyslové revoluce)

Proč průmyslová revoluce začala právě v Británii a proč právě v 18. století?

Zemědělská revoluce: Zvýšení produktivity v zemědělství (nové techniky, plodiny jako brambory, střídavé hospodaření, ohrazování půdy) vedlo k:

   * Zvýšené produkce potravin, která uživila rostoucí populaci.
   * Uvolnění pracovní síly ze zemědělství, která se přesunula do měst a průmyslu.

Demografická revoluce (populační růst): Zlepšení hygieny, medicíny a výživy vedlo k poklesu úmrtnosti a výraznému růstu populace, což zajistilo dostatečnou pracovní sílu i odbytiště pro novou produkci.
Dostupnost surovin: Velká Británie měla bohaté zásoby uhlí a železné rudy, klíčových surovin pro nový průmysl.
Technické vynálezy a inovace: Řada vynálezů v textilním průmyslu a především parní stroj se staly hnací silou změn.
Hromadění kapitálu a investice: Existence bohatých obchodníků a bankéřů, kteří byli ochotni investovat do nových továren a strojů. Rozvoj bankovnictví.
Stabilní politické prostředí a legislativa: Stabilní politický systém a právní ochrana soukromého vlastnictví podporovaly podnikání a inovace.
Koloniální impérium: Velká Británie měla rozsáhlé kolonie, které sloužily jako zdroj surovin a odbytiště pro průmyslové výrobky.

---

Důsledky průmyslové revoluce

Průmyslová revoluce měla dalekosáhlé a často protichůdné důsledky na společnost, ekonomiku a životní prostředí.

Ekonomické důsledky

Masová výroba a pokles cen: Díky strojní výrobě se zboží vyrábělo rychleji a ve větším množství, což vedlo k poklesu cen a jeho větší dostupnosti pro širší vrstvy obyvatelstva.
Růst národního bohatství: Celkový ekonomický růst a akumulace kapitálu vedly k výraznému nárůstu národního bohatství.
Rozvoj kapitalismu: Upevnila se kapitalistická ekonomika založená na volném trhu, soukromém vlastnictví výrobních prostředků a konkurenci.
Specializace a dělba práce: Vznikla dělba práce v továrnách a specializace jednotlivých průmyslových odvětví.
Globální obchod: Zlepšení dopravy a zvýšení produkce vedlo k rozvoji mezinárodního obchodu.

Sociální důsledky

Urbanizace: Lidé se hromadně stěhovali z venkova do měst, kde hledali práci v továrnách. To vedlo k rapidnímu růstu měst a vzniku slumů s nedostatečnou hygienou a přeplněností.
Vznik nových společenských vrstev:

   * Dělnictvo (proletariát): Nová, početná sociální třída tvořená továrními dělníky, kteří byli závislí na mzdě a často žili v chudobě.
   * Buržoazie: Bohatí podnikatelé, továrníci, obchodníci a bankéři, kteří vlastnili kapitál a výrobní prostředky.

Zhoršení pracovních a životních podmínek dělníků:

   * Dlouhá pracovní doba: Běžně 12–16 hodin denně, 6–7 dní v týdnu.
   * Nízké mzdy: Jen stěží pokrývaly základní potřeby, zejména u žen a dětí.
   * Dětská práce: Časté a rozšířené, děti pracovaly v dolech a továrnách za minimální mzdu v nebezpečných podmínkách.
   * Špatné pracovní prostředí: Nedostatečné osvětlení, špatné větrání, hlučnost, prašnost, úrazovost.

Vznik sociálních problémů a hnutí: Reakcí na špatné podmínky bylo dělnické hnutí, které usilovalo o zlepšení práv a životních podmínek (stávky, sociální reformy). Vznikaly socialistické a komunistické teorie.

Environmentální důsledky

Znečištění ovzduší: Spalování obrovského množství uhlí vedlo k masivnímu znečištění ovzduší kouřem, sazemi a škodlivými plyny.
Znečištění vody: Odpadní vody z továren a rostoucích měst znečišťovaly řeky a vodní toky.
Využívání přírodních zdrojů: Zvýšená produkce vyžadovala masivní těžbu surovin, což vedlo k vyčerpání přírodních zdrojů a ničení krajiny.

---

Průmyslová revoluce v českých zemích

Do českých zemí dorazila průmyslová revoluce s mírným zpožděním oproti Británii, nicméně měla zde značný dopad.

Časové určení: Začátky se datují do 30. let 19. století, intenzivní rozvoj probíhal zejména od poloviny 19. století.
Hlavní centra:

   * Textilní průmysl: Liberec, Varnsdorf, Ústí nad Orlicí.
   * Strojírenství a hutnictví: Kladno, Ostrava, Plzeň (Škodovy závody).
   * Těžba uhlí: Ostravsko-karvinská pánev, Kladensko, Mostecko.

Významné osobnosti a podniky:

   * První parní stroje v českých zemích (např. František Josef Gerstner a strojírna v Blansku).
   * Rozvoj železniční sítě (např. první koněspřežná železnice z Českých Budějovic do Lince).
   * Rodiny podnikatelů jako Kleinové, Ringhofferové a Škodové.

---

Odkaz a dopad

Průmyslová revoluce zásadně změnila tvář světa a položila základy moderní společnosti.

Vznikla moderní průmyslová civilizace.
Vzrostla životní úroveň a dostupnost zboží, ale zároveň se prohloubily sociální rozdíly a vznikly nové sociální problémy.
Vedla k environmentálním problémům, které řešíme dodnes.
Dala vzniknout novým politickým ideologiím a sociálním hnutím.

---

Pro laiky

Představte si Průmyslovou revoluci jako obrovskou a rychlou změnu, která začala asi před 250 lety. Do té doby se většina lidí živila zemědělstvím nebo vyráběla věci ručně doma či v malých dílnách. Najednou se ale začaly dít velké věci:

Stroje místo rukou: Lidé začali vymýšlet stroje, které dokázaly vyrábět věci mnohem rychleji a ve větším množství. Typickým příkladem je parní stroj, který jako by řekl: "Už nepotřebujeme koně nebo lidi na těžkou práci, teď to za nás udělá pára!"
Továrny místo dílen: Kvůli velkým strojům se začaly stavět obrovské budovy – továrny. Tam se pak soustředila výroba a pracovalo v nich mnoho lidí.
Města rostou: Lidé z vesnic se stěhovali do měst, aby našli práci v továrnách. Města se rychle rozrůstala, ale často v nich byly špatné podmínky – přeplněnost a špína.
Nové druhy dopravy: Aby se zboží z továren dostalo dál, začaly se stavět železnice a objevily se parní vlaky a parní lodě.
Změna života: Věci byly najednou levnější a dostupnější. Ale pro mnoho lidí to znamenalo i těžký život – dlouhé pracovní hodiny, nízké mzdy a dětská práce. Lidé se ale začali organizovat a bojovat za lepší podmínky.

Dnes se už nemluví jen o jedné průmyslové revoluci, ale o několika:

První byla o páře a uhlí.
Druhá byla o elektřině a ropě.
Třetí o počítačích a internetu.
A teď jsme v čtvrté, kde se mluví o umělé inteligenci a chytrých továrnách.

Průmyslová revoluce prostě změnila svět k nepoznání a určila směr, kterým se lidstvo dodnes ubírá.

---

Související články

---