Réva vinná

Réva vinná
	Soubor:Grapes on the vine in a vineyard.jpg
	Hrozny révy vinné dozrávající na vinici
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	révotvaré (Vitales)
Čeleď	révovité (Vitaceae)
Rod	réva (Vitis)
Druh	réva vinná (Vitis vinifera)
Botanické údaje

Rozbalit box

Obsah boxu

Réva vinná (Vitis vinifera) je vytrvalá, popínavá dřevnatá liána z čeledi révovité. Je to jedna z nejstarších a hospodářsky nejvýznamnějších kulturních plodin na světě, pěstovaná především pro své plody – hrozny, které se používají k výrobě vína, jako stolní ovoce a pro výrobu dalších produktů, jako jsou rozinky, mošt nebo vinný ocet. Původní oblastí výskytu je pravděpodobně oblast mezi Kavkazem, Mezopotámií a Střední Asií. Dnes je rozšířena v mírných a subtropických pásech po celém světě.

Pěstování révy vinné, známé jako vinařství (v širším smyslu) nebo vinohradnictví (v užším smyslu), formovalo krajinu, kulturu a ekonomiku mnoha civilizací po tisíce let. Existují tisíce odrůd révy vinné, které se liší barvou, velikostí a chutí bobulí, stejně jako odolností vůči klimatu a chorobám.

📜 Historie

Historie révy vinné je neoddělitelně spjata s historií lidstva. Archeologické nálezy dokládají její pěstování a výrobu vína již před 8 000 lety.

🏺 Starověk a domestikace

Nejstarší důkazy o pěstování révy vinné a výrobě vína pocházejí z oblasti dnešní Gruzie, Arménie a Íránu a datují se do období 6000–5000 př. n. l. Odtud se znalost pěstování révy a výroby vína šířila do Mezopotámie a starověkého Egypta, kde se víno stalo důležitou součástí náboženských obřadů a společenského života elit.

Významný rozvoj vinařství nastal ve starověkém Řecku, kde bylo víno spojováno s bohem Dionýsem a stalo se ústředním prvkem sympozií a oslav. Řekové systematicky šířili révu vinnou po celém Středomoří, včetně jižní Itálie a Francie.

Římané navázali na řecké tradice a vinařství dále zdokonalili. Zavedli nové techniky pěstování, šlechtění odrůd a skladování vína v dřevěných sudech. S expanzí říše se réva vinná dostala do dalších částí Evropy, včetně oblastí podél Rýna a Dunaje.

⛪ Středověk a šíření

Po pádu Římské říše se hlavními nositeli vinařské tradice staly křesťanské kláštery. Víno bylo nezbytné pro liturgické účely (eucharistie) a mniši, zejména z řádů benediktinů a cisterciáků, pečlivě obhospodařovali vinice, studovali půdní podmínky a zdokonalovali výrobní postupy. Právě v této době vznikly základy konceptu terroir, zejména v oblastech jako Burgundsko.

🌍 Novověk a globální expanze

Během éry zámořských objevů v 15. a 16. století evropští kolonisté přivezli révu vinnou do Ameriky. Španělští misionáři zakládali vinice v Mexiku, Peru, Chile a Argentině. Později se réva dostala i do Severní Ameriky, Jižní Afriky, Austrálie a na Nový Zéland. Tyto oblasti se postupně staly významnými vinařskými regiony, známými jako "Nový svět".

🔬 Moderní doba a révokaz

Největší katastrofou v historii moderního vinařství byla révokazová kalamita v druhé polovině 19. století. Drobný hmyz rodu Daktulosphaira vitifoliae, zavlečený z Ameriky, napadal kořenový systém evropské révy vinné (Vitis vinifera), která proti němu neměla žádnou obranyschopnost. Révokaz zničil obrovské plochy vinic po celé Evropě a ohrozil samotnou existenci vinařství. Řešení bylo nalezeno v štěpování ušlechtilých evropských odrůd na odolné podnože amerických druhů révy (např. Vitis riparia, Vitis rupestris), což je praxe, která se používá dodnes.

🌱 Botanický popis

Réva vinná je dřevnatá, opadavá liána, která se v přírodě pne po stromech a skalách pomocí úponků. V kulturních podmínkách je její růst usměrňován řezem a vedením.

🌳 Habitus a růst

Rostlina vytváří silný, dřevnatý kmen, který může dosáhnout značné tloušťky a délky. Z kmene vyrůstají jednoleté výhony (letorosty), které nesou listy, květenství a úponky. Úponky jsou přeměněná květenství a slouží k přichycení k opoře. Kořenový systém je bohatě větvený a může sahat do značné hloubky, což umožňuje rostlině čerpat vodu a živiny i z hlubších vrstev půdy.

🍃 Listy

Listy jsou střídavé, dlanitě laločnaté, s 3 až 5 laloky. Tvar a velikost listů se liší v závislosti na odrůdě a jsou jedním z klíčových znaků pro jejich ampelografickou identifikaci. Na podzim se listy zbarvují do žlutých, oranžových a červených odstínů.

🌸 Květy a opylení

Květy jsou drobné, zelenavé a uspořádané v latovitých květenstvích nazývaných hrozny. Většina pěstovaných odrůd révy vinné je samosprašná a oboupohlavná, což znamená, že k opylení a oplození dochází v rámci jednoho květu bez potřeby opylovačů. Kvetení probíhá na přelomu jara a léta.

🍇 Plody (bobule)

Plodem je bobule, která vyrůstá v plodenství zvaném hrozen. Bobule se skládá ze slupky, dužiny a semen.

Slupka: Obsahuje barviva (antokyany u modrých odrůd, flavonoidy u bílých), třísloviny (taniny) a aromatické látky, které zásadně ovlivňují barvu, chuť a vůni vína.
Dužina: Tvoří největší část bobule a obsahuje především vodu, cukry (glukóza, fruktóza) a kyseliny (vinná, jablečná).
Semena: Obsahují oleje a hořké třísloviny. Při výrobě vína se obvykle lisují jen jemně, aby se do moštu neuvolnilo příliš mnoho hořkých látek.

🌍 Pěstování a agrotechnika

Úspěšné pěstování révy vinné vyžaduje specifické podmínky a pečlivou agrotechniku po celý rok.

🌡️ Klimatické a půdní nároky

Réva vinná nejlépe prospívá v mírném podnebném pásu, typicky mezi 30. a 50. rovnoběžkou na obou polokoulích. Vyžaduje dostatek slunečního svitu pro fotosyntézu a zrání hroznů, ale zároveň mírné teploty bez extrémů. Ideální průměrná roční teplota se pohybuje mezi 10 a 20 °C. Mrazy během vegetačního období mohou poškodit mladé výhony a květy. Půdní nároky nejsou příliš vysoké; réva často dobře roste i na chudých, kamenitých a vápenitých půdách, které nejsou vhodné pro jiné plodiny. Klíčová je dobrá propustnost půdy, aby nedocházelo k přemokření kořenů. Souhrn vlivů klimatu, půdy, polohy a lidského faktoru se označuje francouzským termínem terroir.

✂️ Řez a vedení révy

Řez révy vinné je nejdůležitější agrotechnickou operací. Provádí se v období vegetačního klidu (v zimě) a jeho cílem je regulovat růst keře, počet a kvalitu hroznů a usnadnit obdělávání. Existuje mnoho systémů vedení révy, například vedení na hlavu, vedení na drátěnce (např. Rýnsko-hessenské vedení, Guyotův řez) nebo pergoly.

🌿 Množení

Nejčastějším způsobem množení je štěpování ušlechtilých odrůd na odolné podnože, které chrání rostlinu před révokazem a ovlivňují její růst a adaptaci na půdní podmínky. Další metodou je množení dřevitými řízky.

🍂 Sklizeň (vinobraní)

Vinobraní je vyvrcholením celoroční práce na vinici. Termín sklizně závisí na odrůdě, klimatických podmínkách a požadovaném typu vína. Klíčovým faktorem je dosažení optimální rovnováhy mezi obsahem cukrů a kyselin v hroznech. Cukernatost se měří moštoměrem. Sklizeň může probíhat ručně, což je šetrnější k hroznům a umožňuje jejich selekci, nebo mechanicky pomocí sklízecích kombajnů.

🍷 Využití

Réva vinná je pěstována pro širokou škálu produktů.

🍇 Výroba vína

Přibližně 70–80 % světové produkce hroznů je zpracováno na víno. Proces zahrnuje lisování hroznů, kvašení (fermentaci) moštu pomocí kvasinek, školení vína a lahvování. Podle barvy a technologie výroby se rozlišují:

Bílé víno: Vyrábí se z bílých nebo modrých odrůd (bez nakvášení na slupkách).
Červené víno: Vyrábí se z modrých odrůd, přičemž mošt kvasí společně se slupkami, ze kterých se uvolňují barviva a třísloviny.
Růžové víno (rosé): Vyrábí se z modrých odrůd krátkým nakvášením na slupkách.
Šumivé víno: Obsahuje oxid uhličitý z druhotného kvašení (např. Champagne).
Dezertní víno: S vyšším obsahem zbytkového cukru nebo alkoholu (např. Portské víno, Sherry).

🍽️ Stolní hrozny

Odrůdy určené pro přímou konzumaci se nazývají stolní. Mají obvykle větší bobule, tenčí slupku, méně semen a vyváženou sladkou chuť.

🧃 Ostatní produkty

Rozinky: Sušené bobule révy vinné.
Hroznová šťáva (mošt): Vylisovaná šťáva z hroznů, neprokvašená.
Olej z hroznových jader: Lisovaný ze semen, používá se v gastronomii a kosmetice.
Vinný ocet: Vzniká octovým kvašením vína.
Brandy a Grappa: Lihoviny destilované z vína nebo z matolin (zbytků po lisování).

🔬 Odrůdy

Existují tisíce odrůd révy vinné, které se dělí na moštové (pro výrobu vína) a stolní. Některé z nejznámějších mezinárodních moštových odrůd jsou:

⚪ Odrůdy pro bílá vína

Chardonnay: Původem z Burgundska, jedna z nejrozšířenějších odrůd na světě.
Sauvignon Blanc: Aromatická odrůda původem z Bordeaux.
Ryzlink rýnský (Riesling): Původem z Německa, známý pro svou kyselinu a schopnost zrát.
Pinot Gris (Rulandské šedé): Odrůda s narůžovělou slupkou, dává plná, extraktivní vína.
Veltlínské zelené: Nejrozšířenější odrůda v Rakousku a pěstovaná i v Česku.

⚫ Odrůdy pro červená vína

Cabernet Sauvignon: Původem z Bordeaux, dává plná, tříslovitá vína s dlouhým potenciálem zrání.
Merlot: Také z Bordeaux, vína jsou jemnější a ovocnější než Cabernet Sauvignon.
Pinot Noir (Rulandské modré): Původem z Burgundska, považovaná za jednu z nejušlechtilejších, ale i nejnáročnějších odrůd.
Syrah (Shiraz): Odrůda z údolí řeky Rhôna, dává kořenitá a plná vína.
Frankovka: Středoevropská odrůda s typickou kyselinou a ovocností.

🐛 Choroby a škůdci

Réva vinná je náchylná k řadě chorob a škůdců, které mohou významně ovlivnit úrodu a kvalitu hroznů.

🍄 Houbové choroby

Plíseň révová (Plasmopara viticola): Napadá listy, květy i hrozny, vytváří typické "olejové" skvrny.
Padlí révové (Erysiphe necator): Pokrývá zelené části rostliny bělavým moučnatým povlakem.
Šedá hniloba (Botrytis cinerea): Napadá zrající hrozny, způsobuje jejich hnití. V určitých podmínkách může mít ušlechtilou formu (botrytis cinerea nobilis), která je žádoucí pro výrobu sladkých botrytických vín.

🐞 Živočišní škůdci

Révokaz (Daktulosphaira vitifoliae): Nejzávažnější škůdce, napadá kořenový systém. Obranou je pěstování na odolných podnožích.
Obaleči: Housenky tohoto motýla poškozují květy a bobule, které jsou pak náchylnější k hnilobě.

🤔 Pro laiky

Terroir: Francouzský termín, který nelze jednoduše přeložit. Zahrnuje všechny přírodní faktory, které ovlivňují výsledné víno z daného místa – klima, půdu, svažitost, sluneční svit a další. Je to v podstatě "otisk místa" ve víně.
Révokaz (Phylloxera): Drobná mšice, která v 19. století téměř zničila evropské vinice. Žije na kořenech révy a saje z nich mízu, čímž rostlinu zahubí. Řešením se stalo naroubování evropských odrůd na americké podnože, které jsou vůči révokazu odolné.
Štěpování (roubování): Technika, při které se spojí část jedné rostliny (ušlechtilá odrůda, tzv. roub) s kořenovým systémem jiné rostliny (podnož). U révy se to dělá hlavně kvůli ochraně před révokazem.
Třísloviny (Taniny): Látky obsažené hlavně ve slupkách, stopkách a semenech modrých hroznů. V červeném víně způsobují svíravý, trpký pocit v ústech. Jsou to také přírodní konzervanty, které umožňují vínu dlouho zrát.
Odrůda: Je to v podstatě "rasa" révy vinné. Stejně jako existují různá plemena psů, existují i různé odrůdy révy (např. Chardonnay, Merlot), z nichž každá má své specifické vlastnosti a dává víno s jinou chutí a vůní.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 17.12.2025