Přeskočit na obsah

Víno

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Víno je alkoholický nápoj, který vzniká úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých vinných hroznů nebo hroznového moštu. Jedná se o jeden z nejstarších a nejvýznamnějších nápojů v historii lidstva, který hraje klíčovou roli v mnoha kulturách, náboženstvích a společenských událostech. Věda zabývající se vínem se nazývá enologie a proces jeho výroby vinifikace. Víno je ceněno pro svou obrovskou rozmanitost chutí, vůní a stylů, které jsou ovlivněny odrůdou révy, klimatem, půdou a dovednostmi vinaře.

Šablona:Infobox Nápoj

⏳ Historie

Historie vína je stará jako lidská civilizace sama.

  • Pravěké počátky: Archeologické nálezy dokládají, že víno se vyrábělo již v období neolitu, přibližně 6000 let př. n. l. na území dnešní Gruzie. Odtud se znalost pěstování révy a výroby vína rozšířila do oblasti Úrodného půlměsíce.
  • Antika: Víno hrálo zásadní roli ve starověkém Egyptě (bylo součástí pohřebních rituálů), Řecku (kde mělo svého boha, Dionýsa) a především ve Římské říši. Římané zdokonalili techniky pěstování révy a výroby vína a rozšířili je po celé své říši, včetně oblastí dnešní Francie, Španělska a Německa.
  • Středověk a křesťanství: S úpadkem Římské říše se centrem vinařství staly kláštery. Křesťanství a jeho potřeba vína pro liturgický obřad Eucharistie zajistily přežití a rozvoj vinařství po celý středověk. Mniši, zejména benediktini a cisterciáci, pečlivě studovali a mapovali nejlepší vinice (např. v Burgundsku).
  • Novověk a současnost: S objevením Nového světa se vinařství rozšířilo i mimo Evropu. V 19. století evropské vinice devastovala epidemie révokazu, kterou se podařilo vyřešit až roubováním evropských odrůd na odolné americké podnože. 20. století přineslo vědecký pokrok v enologii a masivní globální rozšíření vína.

🍇 Základní surovina: Vinná réva

Kvalita vína je primárně určena kvalitou hroznů.

🔬 Výroba vína: Vinifikace

Proces výroby vína se liší v závislosti na typu a stylu vína, ale základní kroky jsou podobné.

  1. Sklizeň (vinobraní): Načasování sklizně je klíčové a závisí na dosažení optimální rovnováhy mezi cukry a kyselinami v hroznech.
  2. Zpracování hroznů: Hrozny se zbaví třapin (stopek) a poté se pomelou (u červených vín) nebo rovnou lisují (u bílých a růžových vín), aby se uvolnila šťáva – mošt.
  3. Kvašení (fermentace): Je to nejdůležitější krok, při kterém kvasinky (buď přirozeně přítomné na slupkách hroznů, nebo speciálně vyšlechtěné) přeměňují cukry v moštu na alkohol a oxid uhličitý. Klíčový rozdíl ve výrobě je:
    • Bílé víno: Kvasí pouze čistý mošt, slupky jsou předem odstraněny.
    • Červené víno: Kvasí mošt společně se slupkami, ze kterých se do vína uvolňuje barva, chuť a taniny (třísloviny).
  1. Zrání (maturace): Po dokvašení se mladé víno nechává zrát. Tento proces může probíhat v nerezových tancích (pro zachování svěžesti a ovocitosti) nebo v dřevěných, nejčastěji dubových sudech (tzv. barrique), které vínu dodávají komplexnější chutě (vanilka, kouř, koření).
  2. Dokončování a lahvování: Před lahvováním se víno často čiří a filtruje, aby bylo čisté a stabilní.

Pro laiky

Výrobu vína si lze představit jako vaření polévky.

  • Zelenina (hrozny): Kvalita polévky závisí na kvalitě a čerstvosti zeleniny. Z mrkve nikdy neuvaříte rajskou.
  • Zahrádka (terroir): Zelenina z vaší vlastní, slunné a dobře hnojené zahrádky bude vždy chutnat lépe než ta ze supermarketu.
  • Kuchař (vinař): Zkušený kuchař dokáže i z průměrné zeleniny uvařit dobrou polévku, ale ten nejlepší kuchař s nejlepší zeleninou vytvoří mistrovské dílo.
  • Vaření (kvašení): Je to proces, při kterém se ze zeleniny uvolní všechny chutě a vůně. U červeného vína se "vaří" i slupky, aby polévka dostala barvu a sílu.
  • Nechat uležet (zrání): Dobrá polévka, stejně jako víno, často potřebuje čas, aby se všechny chutě propojily a zharmonizovaly. Můžete ji nechat uležet v nerezovém hrnci (svěží víno) nebo v dřevěném soudku, který jí dodá další kořenitou chuť.

🍷 Dělení a klasifikace vín

Vína lze dělit a klasifikovat podle mnoha kritérií. Mezi nejzákladnější patří dělení podle barvy, obsahu cukru a systému kvality.

Dělení podle barvy

Barva vína je dána především odrůdou hroznů a způsobem jejich zpracování.

  • Bílé víno: Vyrábí se z bílých nebo modrých hroznů (v tom případě se mošt musí rychle oddělit od slupek, aby se nezabarvil – tzv. klaret). Barva se pohybuje od světle zelenkavé po zlatožlutou.
  • Červené víno: Vyrábí se vždy z modrých hroznů. Barvu a taniny (třísloviny) získává delším kontaktem moštu se slupkami během kvašení (tzv. macerace). Barevná škála sahá od světle rubínové po tmavě fialovou.
  • Růžové víno (Rosé): Vyrábí se z modrých hroznů, ale kontakt se slupkami je jen velmi krátký (obvykle jen několik hodin), aby víno získalo jen lehkou růžovou barvu.

Dělení podle obsahu zbytkového cukru

Toto dělení se týká tichých vín (nešumivých) a udává, kolik cukru ve víně zbylo po kvašení.

  • Suché: Maximálně 4 g/l.
  • Polosuché: 4,1–12 g/l.
  • Polosladké: 12,1–45 g/l.
  • Sladké: Minimálně 45,1 g/l.

U šumivých vín (sekt) se používá jiná stupnice (např. Brut, Extra Dry, Demi-Sec).

Dělení podle kvality (Apelační systémy)

Většina evropských vinařských zemí používá systém kvality, který chrání původ a autentičnost vína. Tento systém, známý jako apelační systém, garantuje, že hrozny pocházejí z přesně vymezené geografické oblasti (apelace) a že víno bylo vyrobeno podle stanovených pravidel.

  • Francie: Používá systém AOC (Appellation d'Origine Contrôlée), který je předobrazem pro celou Evropu.
  • Itálie: Používá systém DOC (Denominazione di Origine Controllata) a nejvyšší stupeň DOCG.
  • Španělsko: Používá systém DO (Denominación de Origen) a nejvyšší stupeň DOCa.
  • Německo a Rakousko: Jejich systém je založen na cukernatosti hroznů při sklizni (např. Kabinett, Spätlese, Auslese).
  • Česká republika: Český Vinařský zákon dělí vína na zemská, jakostní a nejvyšší kategorii přívlastková vína, která je také založena na cukernatosti moštu (kabinetní víno, pozdní sběr, výběr z hroznů atd.)[1].

👃 Senzorické hodnocení (Degustace)

Degustace vína je proces posuzování jeho kvality a charakteru pomocí smyslů. Zahrnuje tři základní kroky: 1. Oko (vzhled): Hodnotí se barva, její odstín, intenzita a čistota vína. 2. Nos (vůně): Kroužením sklenicí se uvolní aroma vína. Hodnotí se jeho čistota, intenzita a charakter (např. ovocné, květinové, kořenité tóny). 3. Ústa (chuť): Malým douškem se víno poválí v ústech. Hodnotí se jeho struktura a základní chutě: sladkost (zbytkový cukr), kyselost (kyseliny), hořkost a svíravost (třísloviny u červených vín) a obsah alkoholu. Důležitá je také délka dochuti – jak dlouho příjemný vjem v ústech přetrvává po polknutí.

🌍 Významné vinařské oblasti světa

Vinařství je dnes globálním fenoménem, ale některé regiony jsou proslulé více než jiné. Dělí se na Starý svět (Evropa) a Nový svět (zbytek světa).

❤️ Víno a zdraví

Vliv vína na zdraví je předmětem mnoha studií a diskusí.

  • Střídmá konzumace: Mnoho studií naznačuje, že střídmá a pravidelná konzumace vína, zejména červeného, může mít pozitivní vliv na kardiovaskulární systém (tzv. "francouzský paradox")[2]. Červené víno obsahuje antioxidanty jako resveratrol, které mohou chránit cévy.
  • Nadměrná konzumace: Naopak nadměrná konzumace alkoholu je prokazatelně zdraví škodlivá, poškozuje játra, zvyšuje riziko mnoha druhů rakoviny a vede k závislosti[3].

Klíčovým slovem je tedy střídmost.

Pro laiky

Když si kupujete víno, je dobré vědět, co znamenají některé pojmy na etiketě.

  • Suché, polosuché, atd.: To je jednoduché – říká to, jak moc je víno sladké. Suché víno téměř nemá cukr, zatímco sladké je jako dezert.
  • Apelace (AOC, DOC, atd.): Je to jako "rodný list" vína. Zaručuje, že hrozny vyrostly na konkrétním, kvalitním místě (třeba v určité vesnici ve Francii) a že vinař dodržel přísná pravidla výroby. Je to záruka původu a kvality.
  • Jak víno ochutnat? Nemusíte být odborník. Stačí se držet tří kroků:

1. **Podívat se:** Jakou má víno barvu? Je čiré? 2. **Přivonět:** Co cítíte? Ovoce (jablka, třešně)? Květiny? Koření? 3. **Ochutnat:** Je kyselé, sladké, nebo trpké (to dělají třísloviny u červeného)? Zůstane vám jeho chuť v puse dlouho?

A kde se dělají nejlepší vína?

  • Starý svět (Evropa): To jsou tradiční vína s dlouhou historií. Jsou jako klasická hudba – elegantní a komplexní.
  • Nový svět (zbytek planety): To jsou modernější vína, často s výraznější ovocnou chutí. Jsou jako rocková nebo popová hudba – přímočará a plná energie.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Vinařský zákon č. 321/2004 Sb. - Zákony pro lidi
  2. ↑ Red wine and resveratrol: Good for your heart? - Mayo Clinic
  3. ↑ No level of alcohol consumption is safe for our health - World Health Organization
Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Víno&oldid=8930“