Václav IV.
| Václav IV. | |
|---|---|
| Soubor:Soubor:Wenceslaus IV (by Theodoric of Prague).jpg | |
| Václav IV. (detail z nástěnné malby na Karlštejně, dílo Mistra Theodorika) | |
| Celý titul | Václav IV. Lucemburský |
| Titul | Král český, římský král, markrabě braniborský, vévoda lucemburský |
| Předchůdce | Karel IV. |
| Nástupce | Zikmund Lucemburský (v Čechách), Ruprecht III. Falcký (v Říši) |
| Rod | Lucemburkové |
| Otec | Karel IV. |
| Matka | Anna Svídnická |
| Manželka | 1. Johana Bavorská |
| Manželka2 | 2. Žofie Bavorská |
| Děti | žádné přeživší |
| Narození | 26. února 1361 |
| Místo narození | Norimberk, Svatá říše římská (dnes Německo) |
| Úmrtí | 16. srpna 1419 (ve věku 58 let) |
| Místo úmrtí | Nový hrad u Kunratic, České království |
| Pohřebiště | Katedrála sv. Víta, Pražský hrad, Praha |
Životopis
Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic, poblíž Prahy) byl předposlední český král z dynastie Lucemburků a římský král. Byl synem Karla IV., nejvýznamnějšího českého panovníka, a jeho třetí manželky Anny Svídnické. Jeho vláda, ačkoliv započala v době rozkvětu po otci, byla poznamenána řadou krizí, spory s šlechtou a církví, a nakonec vyústila v husitské revoluční hnutí.
Již v roce 1363 byl jako dvouletý korunován na českého krále, aby bylo zajištěno hladké nástupnictví. V roce 1376 byl pak zvolen římským králem. Po smrti otce Karla IV. v roce 1378 se ujal samostatné vlády.
Zpočátku se snažil pokračovat v otcově politice, ale brzy se ukázalo, že nemá jeho diplomatické schopnosti a rozhodnost. Jeho vláda v Čechách byla poznamenána:
- Spory s vysokou šlechtou (zejména s Panskou jednotou), které vedly k jeho opakovanému věznění (např. v letech 1394 a 1402).
- Konflikty s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna, které vyvrcholily mučením a zavražděním generálního vikáře Jana z Pomuku (pozdějšího sv. Jana Nepomuckého) v roce 1393.
- Sesazení z římského trůnu v roce 1400 kvůli jeho neaktivitě v říšských záležitostech a neschopnosti řešit papežské schizma. Římským králem byl zvolen Ruprecht Falcký.
Největší krizí jeho vlády však byla husitská reformace, která se začala šířit v českých zemích. Václav IV. nebyl schopen účinně reagovat na sílící Husovo hnutí a rostoucí napětí mezi katolíky a husity. Jeho váhavost a nerozhodnost přispěly k radikalizaci situace. Ačkoliv se Jan Hus těšil jisté Václavově podpoře, král se ho nakonec vzdal pod tlakem římské kurie a Zikmunda Lucemburského.
V roce 1419 došlo k první pražské defenestraci, události, která je považována za počátek husitských válek. Tato událost krále Václava IV. hluboce zasáhla a o několik týdnů později zemřel na mrtvici na svém Novém hradě u Kunratic. Jeho smrt otevřela cestu dlouhým a ničivým husitským válkám a sporům o nástupnictví.
Pro laiky
Václav IV. byl synem našeho nejslavnějšího krále Karla IV.. I když zdědil zemi v nejlepší kondici, jeho vláda už tak slavná nebyla. Byl to spíš takový "král problémů". Hodně se hádal s vysokou šlechtou a dokonce ho i dvakrát věznili. Měl taky velký spor s pražským arcibiskupem, při kterém nechal utopit jednoho kněze, Jana z Pomuku, který se pak stal svatým Janem Nepomuckým. Taky ho vyhodili z trůnu římského krále, protože se o říši moc nestaral.
Největší problém jeho vlády bylo ale šíření Husova učení. Václav se nedokázal rozhodnout, co s tím dělat, a byl hodně váhavý. To všechno vedlo k velkému napětí v zemi. Když pak v Praze lidé vyhodili radní z oken (tomu se říká defenestrace), Václav IV. z toho dostal takový šok, že krátce nato zemřel. Jeho smrtí začaly slavné a krvavé husitské války.
Klíčové události
- 1361: Narození v Norimberku.
- 1363: Korunovace na českého krále.
- 1376: Zvolení římským králem.
- 1378: Nástup samostatné vlády po smrti otce Karla IV.
- 1393: Konflikt s arcibiskupem Janem z Jenštejna, mučení a poprava Jana z Pomuku.
- 1394: První uvěznění Václava IV. Panskou jednotou.
- 1400: Sesazení z římského trůnu.
- 1402: Druhé uvěznění Václava IV. (bratrem Zikmundem).
- 1409: Vydání Dekretu kutnohorského, který změnil poměr hlasů na Univerzitě Karlově ve prospěch českého národa.
- 1415: Upálení Jana Husa v Kostnici, což vedlo k další radikalizaci v Čechách.
- 1419: První pražská defenestrace.
- 1419: Úmrtí Václava IV. na Novém hradě u Kunratic.
Rodina
Václav IV. byl dvakrát ženatý, ale neměl žádné přeživší potomky.
- Rodiče:
- Otec: Karel IV., císař Svaté říše římské a král český
- Matka: Anna Svídnická
- Manželky:
- 1. Johana Bavorská (sňatek 1370, †1386). Manželství bez dětí.
- 2. Žofie Bavorská (sňatek 1389, †1428). Manželství bez dětí.
Předchůdci a nástupci
- V Českém království:
- Předchůdce: Karel IV.
- Nástupce: Zikmund Lucemburský
- V Svaté říši římské (jako římský král):
- Předchůdce: Karel IV.
- Nástupce: Ruprecht III. Falcký (po jeho sesazení), pak Zikmund Lucemburský (po Ruprechtově smrti)
Wikilinky a kategorie
- Lucemburkové
- Karel IV.
- Anna Svídnická
- Johana Bavorská
- Žofie Bavorská
- Zikmund Lucemburský
- Jan Nepomucký
- Jan z Jenštejna
- Panská jednota
- České království
- Svatá říše římská
- Univerzita Karlova
- Dekret kutnohorský
- Jan Hus
- Husitství
- Husitské války
- První pražská defenestrace
- Nový hrad u Kunratic
- Praha
- Pražský hrad
- Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
- Středověk
- Dějiny Česka