Ludvík XI.
Obsah boxu
| Ludvík XI. | |
|---|---|
| Ludvík z Valois | |
| Portrét Ludvíka XI. od Jeana Fouqueta, kolem roku 1470 | |
| Titul | Francouzský král |
| Období vlády | 22. července 1461 – 30. srpna 1483 |
| Korunovace | 15. srpna 1461, Remeš |
| Předchůdce | Karel VII. |
| Nástupce | Karel VIII. |
| Datum narození | 3. července 1423 |
| Místo narození | Bourges, Francouzské království |
| Datum úmrtí | 30. srpna 1483 (60 let) |
| Místo úmrtí | Zámek Plessis-lèz-Tours, Francouzské království |
| Místo pohřbení | Bazilika Panny Marie v Cléry-Saint-André |
| Dynastie | Valois |
| Otec | Karel VII. |
| Matka | Marie z Anjou |
| Manželka/y | 1. Markéta Skotská 2. Šarlota Savojská |
| Děti | Anna Francouzská Jana Francouzská Karel VIII. a další 4, které zemřely v dětství |
| Náboženství | římskokatolické |
Ludvík XI. (francouzsky Louis XI), zvaný Opatrný (le Prudent) nebo také Univerzální pavouk (l'Universelle Aragne), (3. července 1423, Bourges – 30. srpna 1483, Zámek Plessis-lèz-Tours) byl francouzský král z dynastie Valois, který vládl v letech 1461 až 1483. Jeho panování je považováno za klíčové období přechodu od středověké feudální Francie k centralizovanému novověkému státu. Byl mistrem diplomacie, intrik a politického manévrování, přičemž systematicky oslaboval moc vysoké šlechty a posiloval královskou autoritu. Jeho největším protivníkem byl burgundský vévoda Karel Smělý.
📜 Život před nástupem na trůn
Ludvík se narodil v Bourges jako syn krále Karla VII. a Marie z Anjou. Jeho dětství a mládí byly poznamenány poslední fází stoleté války a složitým vztahem s vlastním otcem. Karel VII. byl po úspěších Jana z Arku korunován králem, ale jeho vláda byla neustále ohrožována jak Angličany, tak mocnými francouzskými šlechtici.
👑 Dauphin a konflikty s otcem
Jako dauphin (následník trůnu) byl Ludvík netrpělivý a ambiciózní. Nesouhlasil s otcovou politikou a jeho vlivem na královském dvoře, zejména s mocí králových rádců a milenek, jako byla Agnès Sorel. V roce 1440, ve věku pouhých 16 let, se postavil do čela šlechtického povstání proti otci, známého jako Praguerie. Vzbouřenci se snažili Karla VII. sesadit a nahradit ho právě Ludvíkem. Povstání však bylo rychle potlačeno a Karel VII. svému synovi odpustil, i když jejich vztah zůstal trvale poškozen.
Ludvík byl následně pověřen správou provincie Dauphiné, kde prokázal své administrativní schopnosti. Modernizoval správu, založil univerzitu ve Valence a zavedl vlastní daně, čímž si budoval nezávislou mocenskou základnu. Jeho jednání však bylo vnímáno jako další projev neposlušnosti. V roce 1451 se proti otcově vůli oženil s Šarlotou Savojskou. Napětí mezi otcem a synem vyvrcholilo v roce 1456, kdy Ludvík uprchl ze země a nalezl útočiště na dvoře burgundského vévody Filipa III. Dobrého, nejmocnějšího a nejbohatšího vládce v Evropě a zároveň největšího rivala francouzské koruny. Zde vyčkával na otcovu smrt, která nastala v roce 1461.
👑 Vláda (1461–1483)
Po smrti Karla VII. se Ludvík vrátil do Francie a byl v Remeši korunován králem. Jeho první kroky směřovaly k upevnění moci. Propustil mnoho otcových rádců a nahradil je lidmi z nižší šlechty a měšťanstva, kteří byli zcela závislí na jeho přízni. Tím si okamžitě znepřátelil nejmocnější šlechtické rody v království.
⚔️ Boj s Ligou veřejného blaha
V roce 1465 se proti Ludvíkovi zformovala koalice nejvýznamnějších francouzských feudálů, známá jako Liga veřejného blaha (Ligue du Bien public). V jejím čele stáli králův bratr Karel, vévoda z Berry, a především Karel Smělý, tehdy ještě hrabě z Charolais a dědic burgundského vévodství. Liga obvinila krále z tyranie a porušování práv šlechty.
Vojska Ligy a krále se střetla v nerozhodné bitvě u Montlhéry. Ludvík, který si uvědomil, že vojenské vítězství je nejisté, se uchýlil k diplomacii. Smlouvami z Conflans a Saint-Maur učinil vůči šlechticům značné ústupky – svému bratrovi udělil Normandii a Karlovi Smělému vrátil města na řece Sommě. Tyto ústupky však považoval pouze za dočasné a systematicky pracoval na tom, aby získal zpět vše, co ztratil, a své protivníky jednoho po druhém politicky či vojensky zničil.
🕷️ Soupeření s Karlem Smělým
Největším a nejnebezpečnějším protivníkem Ludvíka XI. byl burgundský vévoda Karel Smělý, který po svém otci Filipu Dobrém zdědil v roce 1467 rozsáhlá a bohatá území zahrnující Burgundsko, Flandry, Brabantsko a další oblasti v dnešní Francii, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Karel snil o vytvoření nezávislého království mezi Francií a Svatou říší římskou.
Ludvík proti Karlovi používal svou typickou metodu – místo přímé vojenské konfrontace podporoval Karlovy nepřátele, podněcoval vzpoury v jeho městech (např. v Lutychu) a vedl složitá diplomatická jednání. V roce 1468 se Ludvík dopustil jedné ze svých největších chyb, když se osobně vydal na jednání s Karlem do Péronne. Během jednání dorazily zprávy o povstání v Lutychu, které tajně podnítil sám Ludvík. Rozzuřený Karel krále zajal a donutil ho podepsat pro něj nevýhodnou smlouvu a dokonce se zúčastnit potlačení povstání v Lutychu.
Tato epizoda Ludvíka hluboce ponížila, ale nezlomila. Dále pokračoval v podkopávání Karlovy moci. Finančně podporoval Švýcarskou konfederaci a další Karlovy nepřátele, což vedlo k vypuknutí burgundských válek. Karel Smělý, skvělý voják, ale prchlivý a neprozíravý politik, utrpěl od Švýcarů drtivé porážky v bitvě u Grandsonu (1476) a bitvě u Murtenu (1476). Jeho osud se naplnil 5. ledna 1477, kdy padl v bitvě u Nancy.
Smrt Karla Smělého byla pro Ludvíka XI. obrovským triumfem. Okamžitě vojensky obsadil Burgundské vévodství a Pikardii, které trvale připojil k francouzské koruně. Karlova dcera a dědička Marie Burgundská se provdala za Maxmiliána Habsburského, což vedlo k dlouholetému soupeření mezi Francií a Habsburky o burgundské dědictví.
⚙️ Centralizace moci a reformy
Ludvík XI. byl nejen zdatný diplomat, ale i schopný administrátor. Jeho vnitřní politika směřovala k jedinému cíli: posílení centrální královské moci na úkor všech ostatních institucí.
- **Oslabení šlechty:** Systematicky omezoval privilegia a nezávislost velkých feudálů. Konfiskoval majetky vzpurných šlechticů a odměňoval ty, kteří mu byli loajální.
- **Podpora měšťanstva:** Podporoval města, obchod a řemesla. Uvědomoval si, že bohaté měšťanstvo je zdrojem daní a spolehlivou oporou proti šlechtě. Založil nové trhy a veletrhy a podporoval výrobu hedvábí v Lyonu.
- **Reforma armády:** Pokračoval v reformách svého otce a vytvořil stálou, placenou a disciplinovanou armádu, která byla přímo podřízena králi.
- **Založení pošty:** V roce 1477 založil královskou poštovní službu (relais de poste), která původně sloužila pro rychlé doručování královských nařízení, ale později se stala základem veřejné pošty.
- **Správní reformy:** Zefektivnil výběr daní a posílil roli královských úředníků v provinciích.
🌍 Zahraniční politika
Kromě boje s Burgundskem se Ludvík musel vypořádat i s dalšími zahraničními hrozbami. V roce 1475 se v Calais vylodil anglický král Eduard IV. s cílem obnovit nároky na francouzský trůn. Ludvík se opět vyhnul bitvě a pomocí diplomacie a úplatků uzavřel s Eduardem smlouvu z Picquigny. Angličané se stáhli výměnou za vysoké finanční odškodnění a roční penzi, čímž byla definitivně ukončena stoletá válka.
Po smrti posledního hraběte z rodu Anjou v roce 1481 zdědil Ludvík Provence a Anjou, čímž dále rozšířil území francouzské koruny.
🏰 Osobnost a pověst
Ludvík XI. byl komplexní a rozporuplnou osobností. Na jedné straně byl nesmírně zbožný, až pověrčivý, a štědře podporoval církev. Na druhé straně byl cynický, bezohledný a neváhal použít jakékoliv prostředky k dosažení svých cílů – zradu, úplatky i vraždu.
Na rozdíl od svých rytířských předchůdců a současníků, jako byl Karel Smělý, pohrdal okázalostí a dvorským ceremoniálem. Často se oblékal do prostých, ošuntělých šatů a jeho společníky byli spíše úředníci a měšťané než velcí šlechtici. Jeho záliba v intrikách a tajných jednáních mu vynesla přezdívku Univerzální pavouk, protože prý spřádal sítě po celé Evropě.
Ke konci života se stal paranoidním a bál se o své zdraví a bezpečí. Uchýlil se na přísně střežený zámek Plessis-lèz-Tours, kde se obklopil lékaři a astrology a kde také v roce 1483 zemřel. Na rozdíl od většiny francouzských králů si nepřál být pohřben v bazilice Saint-Denis, ale v bazilice v Cléry-Saint-André, ke které choval zvláštní úctu.
👨👩👧👦 Rodina a potomstvo
Ludvík XI. byl dvakrát ženatý: 1. Markéta Skotská (1424–1445), dcera skotského krále Jakuba I.. Manželství bylo nešťastné a bezdětné. 2. Šarlota Savojská (1441–1483), dcera vévody Ludvíka Savojského. Měli spolu osm dětí, z nichž se dospělosti dožily tři:
* Anna Francouzská (1461–1522), známá jako Anna de Beaujeu. Byla regentkou za svého nezletilého bratra Karla VIII. a jednou z nejmocnějších žen své doby. * Jana Francouzská (1464–1505), byla provdána za svého bratrance Ludvíka Orleánského (pozdějšího krále Ludvíka XII.). Manželství bylo později anulováno. Po rozvodu založila řeholní řád a byla později svatořečena. * Karel VIII. (1470–1498), nástupce Ludvíka XI. na francouzském trůně.
🏛️ Odkaz
Ludvík XI. je považován za jednoho z nejvýznamnějších francouzských panovníků. Ačkoliv jeho metody byly často kruté a nečestné, jeho vláda položila základy moderní, centralizované a absolutistické Francie. Podařilo se mu zlomit moc nezávislé feudální šlechty, trvale připojit k francouzské koruně klíčová území jako Burgundsko, Pikardii a Provence a zanechal svému nástupci silné a stabilní království. Jeho vláda představuje definitivní konec středověku ve Francii a nástup nové éry.
💡 Pro laiky
- Dauphin: Byl to titul, který nosil nejstarší syn francouzského krále, tedy následník trůnu. Je to něco jako "korunní princ" v jiných monarchiích.
- Liga veřejného blaha: Představte si to jako spolek nejmocnějších a nejbohatších šlechticů, kterým se nelíbilo, že jim král Ludvík XI. "šlape na paty" a omezuje jejich moc. Spojili se, aby ho donutili vrátit jim jejich stará privilegia.
- Univerzální pavouk: Tuto přezdívku dostal Ludvík XI., protože místo velkých bitev raději používal intriky, tajné dohody a peníze. Jako pavouk trpělivě spřádal sítě po celé Evropě, do kterých chytal své nepřátele. Jeho největší "mouchou", kterou nakonec ulovil, byl jeho rival Karel Smělý.
- Proč byl jeho boj s Burgundskem tak důležitý? Burgundské vévodství bylo v 15. století neuvěřitelně bohaté a mocné, skoro jako samostatné království. Jeho vévoda, Karel Smělý, chtěl vytvořit stát, který by odděloval Francii a Německo. Kdyby se mu to podařilo, mapa Evropy by dnes vypadala úplně jinak. Tím, že Ludvík XI. Karla porazil a většinu jeho území připojil k Francii, zajistil, že se Francie stala dominantní mocností v západní Evropě.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025