1925

Rozbalit box

Obsah boxu

1925
Rok	1925
Soubor:Charleston-Tanz.jpg
Tanec charleston se stal v roce 1925 celosvětovým fenoménem.
Století	20. století
Desetiletí	20. léta
Předchozí	1924
Následující	1926

1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Rok 1925 byl v plném proudu éry známé jako "zlatá dvacátá léta" (Roaring Twenties). V západním světě se projevovala hospodářská prosperita, kulturní rozkvět a společenské uvolnění. Vrcholila éra jazzu, Art Deco a tance charleston. V politice se evropské mocnosti snažily o stabilizaci a zajištění míru prostřednictvím Locarnských dohod, avšak zároveň se v Itálii plně chopil moci Benito Mussolini a v Německu vydal Adolf Hitler svůj manifest Mein Kampf, což byly zlověstné předzvěsti budoucích konfliktů. V Československu pokračoval hospodářský růst a upevňování mladé demokracie.

🏛️ Události

🇨🇿 Československo

• 28. července – Byly založeny Československé aerolinie (ČSA) jako státní podnik.
• 15. listopadu – Konaly se druhé volby do Národního shromáždění. Ačkoliv zvítězila agrární strana, největší nárůst zaznamenala KSČ, která se stala druhou nejsilnější stranou.
• Byla založena továrna na letadla Letov.
• Probíhala v plném proudu pozemková reforma, která přerozdělovala půdu velkostatkářů (často německé a maďarské šlechty) mezi drobné české a slovenské zemědělce.
• V Praze byl otevřen Veletržní palác, ve své době největší stavba funkcionalistické architektury na světě.

🌍 Svět

• 3. ledna – Italský fašistický vůdce Benito Mussolini oznámil, že přebírá diktátorské pravomoci a rozpustil všechny ostatní politické strany, čímž v Itálii definitivně nastolil fašistickou diktaturu.
• 10.–21. července – V Daytonu, Tennessee, proběhl tzv. Scopesův opičí proces. Učitel John T. Scopes byl souzen za výuku evoluční teorie, která byla v rozporu se státním zákonem. Proces se stal celonárodním symbolem střetu mezi moderní vědou a náboženským fundamentalismem.
• 18. července – Adolf Hitler publikoval první díl své knihy "Mein Kampf" (Můj boj), ve které formuloval svou nacistickou ideologii, antisemitismus a plány na budoucí expanzi Německa.
• Byla založena Schutzstaffel (SS), původně jako osobní stráž Adolfa Hitlera.
• 5.–16. října – V Locarnu ve Švýcarsku se konala konference, která vedla k podpisu Locarnských dohod. Německo, Francie, Belgie, Velká Británie a Itálie se v nich vzájemně zaručily za své hranice, což mělo přinést do Evropy mír a stabilitu. Československo však zůstalo mimo tento garanční systém.
• 21. prosince – V Moskvě měla premiéru němá filmová klasika Křižník Potěmkin režiséra Sergeje Ejzenštejna.

🔬 Věda a technika

• 26. ledna – Skotský vynálezce John Logie Baird poprvé veřejně předvedl funkční televizi, která dokázala přenášet pohyblivý obraz siluet.
• Červenec – Německý fyzik Werner Heisenberg publikoval svou přelomovou práci, která položila základy maticové mechaniky, jednoho ze dvou základních pilířů moderní kvantové teorie.
• Byly založeny Bellovy laboratoře (Bell Labs), legendární americké výzkumné a vývojové centrum, které stálo za vynálezy jako tranzistor, laser nebo solární článek.
• Němečtí chemici Walter Noddack, Ida Tackeová a Otto Berg objevili chemický prvek rhenium.
• Ve Spojených státech byla zavedena povinná očkování proti záškrtu.

🎭 Kultura

• 10. dubna – V New Yorku vyšel poprvé román F. Scotta Fitzgeralda "Velký Gatsby" (The Great Gatsby), který se stal jedním z nejvýznamnějších děl americké literatury a symbolem "zlatých dvacátých let".
• 14. června – V Paříži proběhla první velká výstava surrealistických umělců, která definovala tento nový umělecký směr.
• 26. června – V Hollywoodu měl premiéru film Charlieho Chaplina Zlaté opojení (The Gold Rush).
• V Paříži se konala Mezinárodní výstava moderního dekorativního a průmyslového umění, která dala jméno uměleckému stylu Art deco.
• Tanec charleston se stal celosvětovým fenoménem.
• Posmrtně vyšel román Franze Kafky Proces (Der Process).

👶 Narození

🇨🇿 Česko

• 31. ledna – Ctirad Mašín, člen odbojové skupiny bratří Mašínů († 13. srpna 2011)
• 18. března – Věra Kubánková, herečka († 13. dubna 2016)
• 1. dubna – Vladimír Ráž, herec († 4. července 2000)
• 30. dubna – Otto Šimánek, herec, představitel Pana Tau († 8. května 1992)
• 19. května – Zdena Hadrbolcová, herečka († 20. listopadu 2023)
• 3. června – Radovan Lukavský, herec a divadelní pedagog († 10. března 2008)
• 29. června – Jiří Hanzelka, cestovatel a spisovatel († 15. února 2003)
• 30. srpna – Luděk Kopřiva, herec († 23. září 2004)
• 3. října – Svatopluk Havelka, hudební skladatel († 24. února 2009)
• 15. října – Miroslav Plzák, psychiatr a publicista († 13. listopadu 2010)
• 24. listopadu – Alena Hynková, folkloristka a choreografka († 20. dubna 2016)

🌍 Svět

• 14. ledna – Jukio Mišima, japonský spisovatel († 25. listopadu 1970)
• 26. ledna – Paul Newman, americký herec a režisér († 26. září 2008)
• 19. května – Malcolm X, americký černošský aktivista († 21. února 1965)
• 19. května – Pol Pot, kambodžský diktátor, vůdce Rudých Khmerů († 15. dubna 1998)
• 16. září – B.B. King, americký bluesový kytarista a zpěvák († 14. května 2015)
• 13. října – Margaret Thatcherová, britská premiérka († 8. dubna 2013)
• 20. listopadu – Robert F. Kennedy, americký politik († 6. června 1968)
• 2. prosince – Julie Harris, americká herečka († 24. srpna 2013)
• 8. prosince – Sammy Davis Jr., americký zpěvák, herec a tanečník († 16. května 1990)

🥀 Úmrtí

🇨🇿 Česko

• 28. ledna – František Kvapil, básník a překladatel (* 16. února 1855)
• 2. února – Karel Hron, pedagog a historik (* 25. ledna 1852)
• 11. března – Josef Fanta, architekt, autor budovy Hlavního nádraží v Praze (* 7. prosince 1856)
• 19. července – Karel Locher, advokát a politik (* 19. září 1843)
• 17. srpna – Otakar Mokrý, básník a překladatel (* 29. května 1854)
• 31. prosince – František Lorenc, filozof a polyglot (* 24. prosince 1872)

🌍 Svět

• 4. února – Robert Koldewey, německý archeolog, objevitel Babylonu (* 10. září 1855)
• 28. února – Friedrich Ebert, první německý prezident (* 4. února 1871)
• 12. března – Sunjatsen, čínský revolucionář, první prezident Čínské republiky (* 12. listopadu 1866)
• 1. července – Erik Satie, francouzský hudební skladatel (* 17. května 1866)
• 23. července – John Singer Sargent, americký malíř (* 12. ledna 1856)
• 20. listopadu – Alexandra Dánská, britská královna, manželka Eduarda VII. (* 1. prosince 1844)
• 5. prosince – Władysław Reymont, polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny (* 7. května 1867)

Nobelova cena

• Fyzika – James Franck a Gustav Hertz (za objev zákonů, kterými se řídí srážky elektronů s atomy)
• Chemie – Richard Adolf Zsigmondy (za objasnění heterogenní povahy koloidních roztoků)
• Fyziologie nebo lékařství – cena nebyla udělena
• Literatura – George Bernard Shaw
• Mír – Austen Chamberlain (za Locarnské dohody) a Charles G. Dawes (za Dawesův plán)