Přeskočit na obsah

Jihoafrická unie

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - zaniklý stát

Jihoafrická unie (anglicky Union of South Africa, nizozemsky Unie van Zuid-Afrika, afrikánsky Unie van Suid-Afrika) byl státní útvar, který existoval od 31. května 1910 do 31. května 1961. Vznikl sjednocením čtyř britských kolonií na jihu Afriky a fungoval jako dominium v rámci Britského impéria. Jeho přímým nástupcem je současná Jihoafrická republika. Období Jihoafrické unie je klíčové pro pochopení moderních dějin regionu, zejména kvůli postupnému upevňování systému rasové segregace, který vyvrcholil politikou apartheidu po roce 1948.

📜 Historie

Historie Jihoafrické unie je příběhem o snaze sjednotit dvě bílé evropské populace (Brity a Afrikánce) na úkor původního afrického obyvatelstva a dalších nebělošských skupin.

🇬🇧 Vznik Unie (1910)

Po skončení druhé búrské války v roce 1902, která skončila porážkou búrských republik Transvaal a Oranžský svobodný stát a jejich anexí Británií, sílily snahy o vytvoření jednotného státu na jihu Afriky. Cílem bylo politicky usmířit britské a búrské (afrikánské) bělošské obyvatelstvo a vytvořit silný, samosprávný celek v rámci Britského impéria.

Po letech vyjednávání přijal britský parlament v roce 1909 tzv. South Africa Act (Zákon o Jižní Africe), který položil ústavní základy nového státu. 31. května 1910 tak oficiálně vznikla Jihoafrická unie spojením čtyř kolonií:

Prvním premiérem se stal Louis Botha, bývalý búrský generál, který usiloval o smíření mezi Afrikánci a Brity.

⚔️ První světová válka a meziválečné období

Jihoafrická unie se jako součást Britského impéria zúčastnila první světové války na straně Dohody. Její vojska bojovala v Německé jihozápadní Africe (dnešní Namibie), kterou rychle obsadila, a také ve východní Africe a na západní frontě v Evropě.

V meziválečném období rostl vliv afrikánského nacionalismu. Balfourova deklarace z roku 1926 a následný Westminsterský statut z roku 1931 potvrdily Unii jako suverénní stát, který je s Británií spojen pouze společnou korunou. V roce 1925 byla nizozemština jako úřední jazyk nahrazena afrikánštinou, což symbolizovalo rostoucí sebevědomí afrikánské komunity.

🌍 Druhá světová válka

Vstup do druhé světové války v roce 1939 způsobil v Unii politickou krizi. Tehdejší premiér J. B. M. Hertzog prosazoval neutralitu, zatímco jeho zástupce Jan Smuts podporoval vstup do války po boku Velké Británie. Smuts nakonec získal v parlamentu většinu, stal se premiérem a Unie vyhlásila válku Německu. Jihoafričtí vojáci se významně podíleli na bojích v severní Africe, zejména v bitvě u El Alameinu, a také v Itálii.

🏛️ Vzestup apartheidu (po roce 1948)

Nejvýznamnějším a nejtragičtějším milníkem v historii Unie byly parlamentní volby v roce 1948. V nich zvítězila afrikánská Národní strana (Nasionale Party) s programem založeným na politice apartheidu (rasové oddělenosti). Následně byla zavedena série zákonů, které systematicky omezovaly práva nebělošského obyvatelstva:

  • Zákon o zákazu smíšených manželství (1949)
  • Zákon o registraci obyvatelstva (1950), který každého občana zařadil do jedné z rasových kategorií (běloch, barevný, Asiat, černoch).
  • Zákon o územních skupinách (Group Areas Act, 1950), který vyhrazoval oddělené obytné a obchodní zóny pro jednotlivé rasy.
  • Zákon o oddělené občanské vybavenosti (1953), který legalizoval segregaci ve veřejných prostorech.

Tato politika vedla k masivnímu odporu, jehož hlavním představitelem byl Africký národní kongres (ANC).

🇿🇦 Zánik Unie a vznik republiky (1961)

Politika apartheidu vedla k rostoucí mezinárodní izolaci Jihoafrické unie. Klíčovou událostí byl masakr v Sharpeville v roce 1960, kde policie zastřelila 69 neozbrojených černošských demonstrantů. Tato událost vyvolala celosvětové odsouzení.

V reakci na kritiku, zejména ze strany ostatních členů Commonwealthu, se vládnoucí Národní strana rozhodla přerušit vazby na britskou monarchii. V referendu v roce 1960, kterého se směli zúčastnit pouze běloši, se těsná většina vyslovila pro přeměnu země na republiku.

31. května 1961, přesně 51 let po svém vzniku, Jihoafrická unie zanikla a byla vyhlášena Jihoafrická republika, která zároveň vystoupila z Commonwealthu.

🏛️ Politický systém

Jihoafrická unie byla konstituční monarchie a parlamentní demokracie založená na westminsterském modelu.

  • Hlava státu: Britský monarcha (Jiří V., Eduard VIII., Jiří VI. a Alžběta II.), kterého v zemi zastupoval generální guvernér.
  • Hlava vlády: Premiér, který byl obvykle vůdcem nejsilnější strany v parlamentu.
  • Parlament: Dvoukomorový, skládající se ze Senátu (horní komora) a Sněmovny shromáždění (dolní komora).
  • Volební právo: Bylo extrémně omezené. Plná volební práva měla od počátku pouze bílá populace. V Kapské provincii existovalo omezené volební právo pro barevné a černošské muže splňující majetkové a vzdělanostní cenzus, ale tato práva byla postupně erodována a nakonec zcela zrušena.

🗺️ Geografie a administrativní dělení

Území Jihoafrické unie zahrnovalo území dnešní Jihoafrické republiky. Po první světové válce navíc Unie získala od Společnosti národů mandát ke správě bývalé Německé jihozápadní Afriky (dnešní Namibie).

Unie byla federací čtyř provincií, které kopírovaly hranice původních kolonií:

Zajímavostí bylo rozdělení hlavních měst: Pretoria sloužila jako administrativní sídlo vlády, Kapské Město jako sídlo parlamentu a Bloemfontein jako sídlo nejvyššího soudu.

💰 Ekonomika

Ekonomika Unie byla postavena především na těžbě nerostných surovin a zemědělství.

  • Těžba: Země byla světovým lídrem v těžbě zlata (zejména v oblasti Witwatersrand) a diamantů. Těžební průmysl byl základem bohatství země, ale byl zcela závislý na systému levné černošské pracovní síly.
  • Zemědělství: Dominovaly velké farmy vlastněné bělochy, které produkovaly kukuřici, pšenici, cukrovou třtinu a provozovaly chov dobytka.
  • Průmysl: Během druhé světové války a po ní došlo k výraznému rozvoji zpracovatelského průmyslu, zejména v oblasti hutnictví a strojírenství.

👥 Společnost a demografie

Společnost Jihoafrické unie byla od počátku hluboce rasově rozdělena. Zákony postupně tuto segregaci formalizovaly a upevnily. Hlavní populační skupiny byly:

  • Běloši: Dělili se na afrikánsky mluvící Afrikánce (potomky nizozemských, německých a francouzských osadníků) a anglicky mluvící Jihoafričany britského původu.
  • Černoši (Bantuové): Nejpočetnější skupina obyvatelstva, skládající se z mnoha etnik, jako jsou Zuluové, Xhosové, Sothové a další.
  • Barevní (Coloureds): Obyvatelstvo smíšeného původu, soustředěné především v Kapské provincii.
  • Asiaté: Převážně potomci indických dělníků, kteří byli v 19. století přivezeni na práci na třtinových plantážích v Natalu.

💡 Pro laiky

  • Dominium: Představte si to jako téměř nezávislou zemi, která byla součástí "rodiny" Britského impéria. Měla vlastní vládu a zákony, ale za svého krále nebo královnu stále považovala britského monarchu. Podobně fungovaly například Kanada nebo Austrálie.
  • Apartheid: Toto slovo z afrikánštiny znamená "oddělenost". Byl to krutý systém zákonů, který v Jižní Africe nařizoval přísné oddělení lidí podle barvy pleti. Běloši měli veškerou moc a privilegia, zatímco černoši a další nebělošské skupiny nesměli volit, museli žít v oddělených čtvrtích, chodit do horších škol a nemohli vykonávat mnoho profesí.
  • Búrové (Afrikánci): Jedná se o potomky prvních evropských osadníků (hlavně z Nizozemska), kteří do jižní Afriky přišli už v 17. století. Vytvořili si vlastní jazyk – afrikánštinu – a kulturu. Často byli v konfliktu s pozdějšími britskými kolonisty. Právě jejich politická strana zavedla v roce 1948 apartheid.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Jihoafrická_unie&oldid=18498“