Jiří VI.
Obsah boxu
Šablona:Infobox - panovník Jiří VI. (celým jménem Albert Frederick Arthur George; 14. prosince 1895, Sandringham – 6. února 1952, Sandringham) byl král Spojeného království a britských dominií od 11. prosince 1936 až do své smrti v roce 1952. Byl také posledním císařem Indie do srpna 1947, kdy Britská Indie získala nezávislost, a prvním předsedou Commonwealthu.
Do historie vstoupil jako panovník, který na trůn nastoupil nečekaně po abdikaci svého staršího bratra Eduarda VIII.. Jeho vláda je neoddělitelně spjata s obdobím druhé světové války, během níž se stal spolu se svou manželkou, královnou Elizabeth, symbolem britského odporu a odhodlání. Celý život bojoval s koktavostí, což z jeho veřejných vystoupení, zejména rozhlasových projevů, činilo osobní výzvu. Je otcem královny Alžběty II..
👑 Raný život a vzdělání
Narodil se během vlády své prababičky, královny Viktorie, jako druhý syn prince Jiřího, vévody z Yorku (pozdějšího krále Jiřího V.) a vévodkyně Marie (rozené Marie z Tecku). V rodině byl znám pod jménem "Bertie". Jeho narození 14. prosince bylo zároveň dnem výročí úmrtí jeho pradědečka, prince Alberta, což královnu Viktorii znepokojilo.
Jeho dětství bylo poznamenáno přísnou výchovou a chatrným zdravím. Trpěl chronickými žaludečními problémy a měl valgózní kolena, kvůli čemuž musel nosit bolestivé korekční dlahy. Od útlého věku se u něj projevovala silná koktavost, která ho provázela po celý život. Byl nucen psát pravou rukou, ačkoliv byl přirozený levák.
Jako druhorozený syn nebyl předurčen k vládě. Jeho vojenská kariéra začala v Royal Navy. V letech 1909–1913 studoval na Royal Naval College v Osborne a Dartmouthu. Během první světové války sloužil na lodi HMS Collingwood a zúčastnil se bitvy u Jutska v roce 1916, největší námořní bitvy války. Později přešel k nově vzniklému Královskému letectvu (RAF) a stal se prvním členem královské rodiny, který získal pilotní licenci. Po válce studoval historii, ekonomii a občanskou nauku na Trinity College (Cambridge).
❤️ Manželství a rodina
V roce 1920 mu byl udělen titul vévody z Yorku. V této roli se začal věnovat veřejným povinnostem. Zamiloval se do lady Elizabeth Bowes-Lyon, dcery skotského hraběte ze Strathmore a Kinghorne. Elizabeth jeho první dvě žádosti o ruku odmítla, protože se obávala omezení, která by život v královské rodině přinesl. Albert byl však vytrvalý a nakonec jeho nabídku přijala.
Svatba se konala 26. dubna 1923 ve Westminsterském opatství. Jejich manželství bylo považováno za velmi šťastné a harmonické. Měli spolu dvě dcery:
- Princeznu Alžbětu (v rodině zvanou "Lilibet"), narozenou v roce 1926, pozdější královnu.
- Princeznu Margaret, narozenou v roce 1930.
Rodina žila poměrně klidným životem na adrese 145 Piccadilly v Londýně a neočekávala, že by se jejich role měla dramaticky změnit. Právě jeho žena Elizabeth mu byla největší oporou v boji s koktavostí a povzbuzovala ho k terapii u australského logopeda Lionela Loguea, což se později stalo námětem pro film Králova řeč.
📜 Abdikace Eduarda VIII. a nástup na trůn
Život prince Alberta se dramaticky změnil v roce 1936. Po smrti jeho otce, krále Jiřího V., nastoupil na trůn jeho starší bratr jako Eduard VIII.. Eduard však byl odhodlán oženit se s dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpson. Tento sňatek byl nepřijatelný jak pro anglikánskou církev, jejíž hlavou je britský monarcha, tak pro vlády Spojeného království a dominií.
Vznikla tak abdikační krize. Když Eduard VIII. zjistil, že se nemůže oženit s Wallis a zároveň zůstat králem, rozhodl se 11. prosince 1936 abdikovat. Tím se Albert, vévoda z Yorku, stal proti své vůli a očekávání králem. Přijal jméno Jiří VI. na počest svého otce a pro zdůraznění kontinuity a stability monarchie po bratrově skandálním odchodu. Jeho korunovace proběhla 12. května 1937, v den původně plánovaný pro korunovaci Eduarda.
⚔️ Vláda a druhá světová válka
Počátek vlády Jiřího VI. byl poznamenán rostoucím napětím v Evropě a vzestupem nacistického Německa. Král zpočátku podporoval politiku appeasementu premiéra Nevilla Chamberlaina, ale po německé invazi do Polska v září 1939 se plně postavil za válečné úsilí.
Během druhé světové války se král a královna stali symbolem národního odporu. Odmítli opustit Londýn i během nejtěžších náletů Luftwaffe (tzv. The Blitz). Zůstali v Buckinghamském paláci, který byl několikrát bombardován. Královna tehdy pronesla slavnou větu: "Děti neodejdou, pokud neodejdu já. Já neodejdu, pokud neodejde jejich otec, a král neodejde za žádných okolností."
Král pravidelně navštěvoval vybombardované oblasti, továrny a vojenské jednotky po celé zemi i v zahraničí, čímž výrazně posiloval morálku obyvatelstva. Úzce spolupracoval s premiérem Winstonem Churchillem, se kterým se každý týden scházel na obědě, aby prodiskutovali válečnou strategii. Jeho rozhlasové projevy k národu, přestože pro něj byly kvůli koktavosti nesmírně obtížné, se staly důležitým prvkem válečné komunikace a symbolem odhodlání.
🌍 Poválečné období a rozpad impéria
Konec války přinesl Spojenému království vítězství, ale také obrovské ekonomické vyčerpání. Vláda Labouristické strany pod vedením Clementa Attleeho zahájila program rozsáhlých sociálních reforem, včetně založení Národní zdravotní služby (NHS).
Nejvýznamnější geopolitickou změnou poválečného období byl zrychlující se rozpad Britského impéria. V roce 1947 získaly nezávislost Indie a Pákistán. Jiří VI. se tak vzdal titulu císař Indie a stal se prvním panovníkem, který přijal nový titul "Hlava Commonwealthu". Tím byla zahájena transformace impéria v dobrovolné společenství nezávislých národů. V následujících letech získaly nezávislost i další země, jako Srí Lanka (tehdy Cejlon) a Myanmar (tehdy Barma).
⚕️ Zdraví a úmrtí
Válečné vypětí si vybralo krutou daň na králově zdraví. Byl celoživotním silným kuřákem a v poválečných letech se jeho stav rapidně zhoršoval. V roce 1949 podstoupil operaci kvůli arteriální blokádě v pravé noze. V září 1951 mu byla diagnostikována rakovina plic a byla mu odstraněna celá levá plíce.
Z této operace se již nikdy plně nezotavil. Jeho poslední veřejné vystoupení se uskutečnilo 31. ledna 1952 na londýnském letišti, když se loučil s dcerou Alžbětou a jejím manželem Philipem, kteří odlétali na cestu po zemích Commonwealthu.
Král Jiří VI. zemřel ve spánku na následky koronární trombózy v noci z 5. na 6. února 1952 v Sandringham House v Norfolku. Bylo mu 56 let. Jeho smrt byla pro národ šokem. Na trůn po něm nastoupila jeho starší dcera jako královna Alžběta II..
🏛️ Odkaz a popularita
Jiří VI. je vnímán jako panovník, který úspěšně provedl britskou monarchii jedním z jejích nejtěžších období. Zatímco jeho bratr Eduard VIII. svým chováním ohrozil samotnou existenci trůnu, Jiří VI. svou oddaností povinnosti, skromností a odvahou obnovil důvěru veřejnosti v instituci království.
Jeho osobní boj s koktavostí a jeho role během druhé světové války z něj učinily oblíbenou a respektovanou postavu. Jeho životní příběh byl zpopularizován v oscarovém filmu Králova řeč (The King's Speech) z roku 2010, kde ho ztvárnil herec Colin Firth. Sochy Jiřího VI. stojí na mnoha místech po celém Commonwealthu, včetně té na The Mall v Londýně.