Přeskočit na obsah

Humanista

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - filozofický směr

Humanista je označení pro stoupence humanismu, širokého filozofického, kulturního a vzdělávacího proudu, který klade důraz na člověka (latinsky homo), jeho hodnotu, důstojnost a schopnosti. V nejužším slova smyslu se jedná o intelektuála z období renesance (14.–16. století), který se věnoval studiu antických jazyků a literatury (studia humanitatis). V širším a dnes běžnějším významu je humanista člověk, který zastává filozofický a etický postoj zdůrazňující hodnotu lidských bytostí, upřednostňuje kritické myšlení a důkazy (racionalismus, empirismus) před přijímáním dogmat nebo pověr.

Moderní humanismus je často spojován se sekularismem a odmítáním nadpřirozených vysvětlení světa, přičemž etiku a morálku zakládá na lidském rozumu, empatii a zájmu o blaho všech lidí.

📜 Historie

Počátky humanismu jsou pevně spjaty s obdobím renesance v Itálii ve 14. století. Byl reakcí na středověký způsob myšlení, který byl primárně teocentrický (zaměřený na Boha) a scholastický. Humanisté se naopak obrátili k antickému Řecku a Římu jako ke zdroji inspirace a moudrosti.

🏛️ Raný italský humanismus

Za "otce humanismu" je často považován italský básník a učenec Francesco Petrarca (1304–1374). Petrarca byl fascinován klasickou latinou a díly autorů jako Cicero a Vergilius. Zasloužil se o znovuobjevení mnoha zapomenutých antických textů. Jeho práce inspirovala generaci učenců, kteří se snažili napodobit eleganci a myšlenkovou hloubku antiky.

Dalšími klíčovými postavami byli:

  • Giovanni Boccaccio (1313–1375): Autor Dekameronu, který se zaměřuje na světské, lidské příběhy.
  • Coluccio Salutati (1331–1406): Florentský kancléř, který propagoval humanismus jako základ občanské ctnosti a vzdělanosti.
  • Giovanni Pico della Mirandola (1463–1494): Jeho dílo Řeč o důstojnosti člověka je považováno za manifest renesančního humanismu. Tvrdil, že člověk nemá předem danou podstatu a může se svobodně formovat podle své vůle.

Základem humanistického vzdělání byla studia humanitatis (humanitní studia), která zahrnovala pět disciplín: gramatiku, rétoriku, poezii, historii a morální filozofii. Cílem bylo vychovat všestranně rozvinutého, výmluvného a morálně zodpovědného jedince.

🌍 Šíření humanismu po Evropě

Z Itálie se humanistické myšlenky rychle šířily do zbytku Evropy, kde nabývaly specifických podob.

  • Severní humanismus (křesťanský humanismus): V zemích jako Německo, Nizozemsko a Anglie se humanisté více zaměřovali na studium raných křesťanských textů (Bible, spisy církevních otců) a usilovali o reformu církve a společnosti. Nejvýznamnějším představitelem byl Erasmus Rotterdamský (asi 1466–1536), autor satirického díla Chvála bláznivosti a vydavatel řeckého originálu Nového zákona.
  • Anglický humanismus: Thomas More (1478–1535), autor slavného díla Utopie, kde popsal ideální společnost založenou na rozumu a společném vlastnictví.
  • Francouzský humanismus: Michel de Montaigne (1533–1592) je považován za zakladatele žánru esej. Ve svých esejích zkoumal lidskou povahu s nebývalou upřímností a skepticismem.

Humanismus významně ovlivnil umění, vědu, politiku i náboženství. Položil základy pro protestantskou reformaci, vědeckou revoluci a pozdější osvícenství.

💡 Klíčové myšlenky humanismu

Ačkoliv se humanismus v průběhu staletí proměňoval, některé základní myšlenky zůstávají konstantní:

  • Antropocentrismus: Člověk je v centru zájmu. Lidské zkušenosti, hodnoty a blaho jsou nejdůležitějšími měřítky. To byl posun od středověkého teocentrismu.
  • Důraz na rozum a kritické myšlení: Humanisté věří v sílu lidského rozumu poznávat svět a řešit problémy. Odmítají slepou víru a dogmata.
  • Lidská důstojnost a autonomie: Každý jedinec má vrozenou hodnotu a právo na svobodný rozvoj své osobnosti a svobodnou volbu.
  • Význam vzdělání: Vzdělání je klíčem k osobnímu růstu a společenskému pokroku. Cílem je všestranně rozvinutý člověk (uomo universale).
  • Světská etika: Morálka a etické principy mohou a měly by být založeny na lidských potřebách, empatii a rozumu, nikoli nutně na náboženských přikázáních.
  • Optimismus a víra v pokrok: Humanisté věří v potenciál lidstva zlepšovat svět prostřednictvím vědy, spolupráce a demokratických principů.

🌍 Moderní humanismus

V 19. a 20. století se termín humanismus začal používat pro označení nereligiózních filozofických systémů. Moderní humanismus, často označovaný jako sekulární humanismus, navazuje na odkaz osvícenství a vědecké revoluce.

Sekulární humanisté zastávají názor, že lidé mohou vést etický a smysluplný život bez víry v Boha. Svůj světonázor zakládají na vědeckém poznání a demokratických hodnotách. Mezinárodní organizace jako Humanists International sdružují humanistické organizace z celého světa a prosazují lidská práva, demokracii a sekularismus.

Existují i formy náboženského humanismu (např. křesťanský humanismus), které se snaží skloubit humanistické hodnoty s náboženskou vírou, přičemž kladou důraz na lidský rozměr náboženství a jeho etické poselství.

🇨🇿 Humanismus v českých zemích

Humanistické myšlenky pronikaly do českých zemí od 15. století, často prostřednictvím studentů na italských univerzitách a diplomatických styků dvora Jiřího z Poděbrad a později Jagellonců.

Mezi významné české humanisty patřili:

Humanismus v českých zemích měl silný národně-jazykový charakter a přispěl k rozvoji českého jazyka a literatury.

🤔 Pro laiky: Co to znamená být humanista?

Představte si, že lidstvo je posádka vesmírné lodi jménem Země, která letí vesmírem.

  • Před humanismem se mnoho lidí domnívalo, že loď řídí neviditelný kapitán (Bůh) a posádka má jen slepě poslouchat jeho prastaré instrukce.
  • Humanisté přišli s myšlenkou: "Co když jsme my sami kapitány i posádkou? Máme přece mozky, abychom pochopili, jak loď funguje (věda). Máme schopnost spolupracovat a soucítit, abychom se o sebe navzájem postarali (etika). A máme svobodu rozhodnout, kam poletíme (svobodná vůle)."

Být humanista v podstatě znamená věřit, že lidé jsou zodpovědní za svůj osud a osud své planety. Znamená to používat rozum k řešení problémů, chovat se k ostatním s respektem a empatií a snažit se zanechat svět lepším místem pro budoucí generace, a to vše bez nutnosti odvolávat se na nadpřirozené síly.


Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025