Benelux

Benelux
Typ	Politická a ekonomická unie
Založení	5. září 1944 (Londýnská celní úmluva); 3. února 1958 (Smlouva o hospodářské unii); 17. června 2008 (Obnovená smlouva)
Sídlo	Brusel, Belgie
	[www.benelux.int Oficiální web]

Rozbalit box

Obsah boxu

Benelux je politicko-ekonomická unie v západní Evropě, kterou tvoří tři sousedící monarchie: Belgie, Nederland (Nizozemsko) a Luxembursko. Název je akronymem vytvořeným z počátečních písmen jmen těchto tří zemí. Organizace byla původně založena jako celní unie, ale postupně se její spolupráce rozšířila do mnoha dalších oblastí a je často považována za předchůdce a "laboratoř" Evropské unie.

Spolupráce mezi těmito třemi státy je jednou z nejstarších a nejhlubších forem regionální integrace na světě. Celková rozloha unie činí přibližně 74 657 km² a žije zde téměř 30 milionů obyvatel, což z regionu činí jednu z nejhustěji osídlených a ekonomicky nejvýznamnějších oblastí světa.

📜 Historie

Kořeny spolupráce sahají až do roku 1921, kdy byla podepsána smlouva o Belgicko-lucemburské hospodářské unii. Moderní historie Beneluxu se však začala psát během druhé světové války.

🏛️ Vznik a formování (1944–1958)

Zásadní krok k vytvoření unie byl učiněn 5. září 1944, kdy exilové vlády Belgie, Nizozemska a Lucemburska podepsaly v Londýně Londýnskou celní úmluvu. Tato úmluva, která vstoupila v platnost 1. ledna 1948, zrušila vnitřní cla na hranicích mezi těmito třemi zeměmi a zavedla společný vnější celní sazebník vůči třetím státům. Tím byla fakticky vytvořena Celní unie Beneluxu.

Tento krok byl v poválečné Evropě revoluční a stal se inspirací pro další integrační snahy. Úspěch celní unie vedl k prohloubení spolupráce.

📈 Hospodářská unie (1958–2008)

Dne 3. února 1958 byla v Haagu podepsána Smlouva o založení Hospodářské unie Beneluxu. Tato smlouva, která vstoupila v platnost v roce 1960 s platností na 50 let, výrazně rozšířila cíle spolupráce. Jejím hlavním účelem bylo zajistit volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu mezi členskými státy.

V tomto období se Benelux stal jakýmsi testovacím polem pro Evropské hospodářské společenství (EHS), předchůdce dnešní EU. Mnoho principů a politik, které byly úspěšně zavedeny v Beneluxu, bylo později přijato na celoevropské úrovni. Příkladem je koordinace hospodářských, finančních a sociálních politik.

🔄 Obnovení a modernizace (od roku 2008)

Původní smlouva z roku 1958 měla vypršet v roce 2010. Proto byla 17. červena 2008 podepsána nová, modernizovaná smlouva, která dala spolupráci nový impuls a směr. Oficiální název organizace byl změněn na Unie Beneluxu.

Nová smlouva se zaměřuje na tři hlavní pilíře:

Vnitřní trh a hospodářská unie: Spolupráce v oblasti ekonomiky, financí a sociální politiky.
Udržitelnost: Spolupráce v oblasti energetiky, dopravy a ochrany životního prostředí.
Spravedlnost a vnitřní věci: Policejní a justiční spolupráce, boj proti terorismu a organizovanému zločinu, společná vízová politika.

🏛️ Institucionální struktura

Unie Beneluxu má vlastní institucionální rámec, který zajišťuje její fungování.

Výbor ministrů: Nejvyšší rozhodovací orgán, složený z příslušných ministrů vlád tří členských států. Předsednictví rotuje mezi zeměmi.
Rada Unie Beneluxu: Skládá se z vysokých úředníků jednotlivých ministerstev a připravuje rozhodnutí pro Výbor ministrů.
Generální sekretariát: Administrativní a výkonný orgán se sídlem v Bruseli. Zajišťuje kontinuitu a realizaci rozhodnutí.
Meziparlamentní poradní rada Beneluxu: Skládá se z 49 poslanců z národních a regionálních parlamentů (21 z Belgie, 21 z Nizozemska a 7 z Lucemburska). Má poradní funkci.
Soudní dvůr Beneluxu: Zajišťuje jednotný výklad společných právních předpisů. Skládá se ze soudců nejvyšších soudů členských států.
Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví: Spravuje registraci ochranných známek a průmyslových vzorů pro celý region.

🌍 Geografie a demografie

Region Beneluxu se nachází na pobřeží Severního moře a tvoří důležitou křižovatku západní Evropy. Hraničí s Francií na jihu a s Německem na východě.

Přestože je region relativně malý co do rozlohy, je extrémně hustě osídlený, zejména v oblastech jako Randstad v Nizozemsku a Vlámský diamant v Belgii. Jazyková situace je komplexní; úředními jazyky jsou nizozemština a francouzština. V Lucembursku je navíc úředním jazykem lucemburština a v Belgii také němčina.

💰 Ekonomika

Ekonomiky zemí Beneluxu jsou vysoce rozvinuté, otevřené a silně orientované na zahraniční obchod a služby. Společně tvoří jednu z nejbohatších a nejproduktivnějších oblastí na světě.

Obchod a logistika: Region je klíčovou vstupní branou pro zboží do Evropy díky velkým přístavům jako Rotterdam (největší v Evropě) a Antverpy. Letiště Schiphol v Amsterdamu a letiště v Bruseli jsou významnými dopravními uzly.
Průmysl: Silně zastoupen je chemický, petrochemický, automobilový a potravinářský průmysl.
Služby a finance: Lucembursko je jedním z nejvýznamnějších finančních center světa, specializujícím se na investiční fondy a privátní bankovnictví. Brusel je sídlem mnoha mezinárodních institucí, včetně EU a NATO.

Díky společnému trhu a absenci hranic je ekonomická provázanost mezi těmito třemi zeměmi mimořádně vysoká.

🎯 Význam a role v Evropě

Benelux hrál a stále hraje klíčovou roli v procesu evropské integrace.

"Laboratoř Evropy": Benelux je často označován za "laboratoř" nebo "testovací pole" pro Evropskou unii. Mnoho iniciativ, jako je volný pohyb osob, bylo nejprve vyzkoušeno v rámci Beneluxu, než byly rozšířeny na celou EU. Například Schengenská dohoda, která zrušila hraniční kontroly, má své kořeny ve spolupráci Beneluxu.
Silnější hlas: Společným postupem mají tyto tři menší státy větší váhu a vliv v rámci Evropské unie, než by měly každá samostatně.
Příklad regionální spolupráce: Benelux slouží jako modelový příklad úspěšné a hluboké regionální spolupráce pro jiné části světa.

💡 Pro laiky

Představte si Benelux jako partu tří velmi blízkých sousedů (Belgie, Nizozemsko a Lucembursko), kteří se už dávno před ostatními v celé "evropské ulici" dohodli na společných pravidlech. Zrušili mezi sebou ploty (hranice), takže jejich obyvatelé mohou volně cestovat, pracovat a bydlet u kteréhokoliv z nich. Také se dohodli, že si nebudou účtovat žádné poplatky (cla), když si navzájem prodávají své výrobky, a vůči ostatním světu mají společné obchodní podmínky.

Tento jejich nápad na "sousedský spolek" byl tak úspěšný a přinesl jim tolik výhod, že se zalíbil i ostatním sousedům v Evropě. Postupně se přidávali další a další, až z toho vznikl mnohem větší a složitější klub, kterému dnes říkáme Evropská unie. Benelux tak byl vlastně prvním malým modelem toho, jak by mohla sjednocená Evropa fungovat.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025