Aragonie
Obsah boxu
Šablona:Infobox autonomní společenství Španělska
Aragonie (španělsky Aragón, aragonsky a katalánsky Aragó) je autonomní společenství a historické území na severovýchodě Španělska. Jeho hlavním a největším městem je Zaragoza. Na severu hraničí s Francií, na východě s Katalánskem, na jihu s Valencijským společenstvím a na západě s regiony Kastilie – La Mancha, Kastilie a León, La Rioja a Navarra.
Území Aragonie se rozkládá v povodí řeky Ebro a je vymezeno pohořím Pyreneje na severu a Iberským pohořím na jihu. Ve středověku byla jádrem mocného státního útvaru známého jako Aragonská koruna, který ovládal rozsáhlá území ve Středomoří. Dnes je region známý svou bohatou historií, unikátní mudéjarskou architekturou zapsanou na seznamu UNESCO a rozmanitou přírodou, od vysokohorských štítů Pyrenejí po polopouštní oblasti.
📜 Historie
Historie Aragonie je hluboce spjata s formováním celého Španělska. Její počátky sahají do raného středověku, kdy se v pyrenejských údolích zrodilo malé hrabství, které se postupně rozrostlo v jedno z nejvýznamnějších království na Pyrenejském poloostrově.
👑 Vznik hrabství a království
Jméno Aragon pochází od stejnojmenné řeky Aragón. V první polovině 9. století vzniklo v oblasti Jacy Aragonské hrabství, původně jako franská marka závislá na Franské říši. Prvním historicky doloženým vládcem byl Aznar I. Galíndez. Hrabství se postupně vymanilo z franského vlivu a orientovalo se na sousední Pamplonské království (později Navarra).
V roce 1035, po smrti navarrského krále Sancha III. Velikého, se jeho říše rozdělila mezi syny. Ramiro I. Aragonský, jeho nemanželský syn, získal Aragonii a povýšil ji na samostatné Aragonské království. Ramiro I. a jeho nástupci zahájili expanzi na jih v rámci Reconquisty, dobýváním území ovládaných Maury. Klíčovými momenty bylo dobytí Huescy v roce 1096 a především Zaragozy v roce 1118 králem Alfonsem I. Bojovníkem, která se stala novým hlavním městem království.
🔗 Aragonská koruna
Klíčový moment v dějinách Aragonie nastal v roce 1137, kdy došlo k dynastické unii s Barcelonským hrabstvím. Sňatkem aragonské královny Petronily s barcelonským hrabětem Ramonem Berenguerem IV. vznikl státní útvar známý jako Aragonská koruna. Tento svazek nebyl fúzí, ale spíše konfederací, kde si jednotlivá území (Aragonie, Katalánsko, později Valencijské království a Mallorské království) zachovala vlastní zákony, instituce (tzv. fueros) a zvyklosti.
Aragonská koruna se stala námořní velmocí ve Středozemním moři. Během 13. a 14. století expandovala a získala kontrolu nad Baleárskými ostrovy, Sicílií, Sardinií, Neapolským královstvím a krátce i Athénským vévodstvím. Obchod a námořní moc vzkvétaly, přičemž politické a ekonomické těžiště se postupně přesouvalo do pobřežních oblastí, zejména do Barcelony a Valencie.
🇪🇸 Sjednocení Španělska a úpadek
Další zlom přišel v 15. století. Sňatek Ferdinanda II. Aragonského s Isabelou I. Kastilskou v roce 1469 položil základy pro sjednocení Španělska. Ačkoliv obě koruny zůstaly formálně oddělené, jejich panovníci vládli společně. Po objevení Ameriky v roce 1492 se ekonomické a politické centrum přesunulo z Aragonie a Středomoří do Kastilie a Atlantiku.
Během války o španělské dědictví na počátku 18. století se Aragonie postavila na stranu arcivévody Karla Habsburského proti Filipovi V. z rodu Bourbonů. Po Filipově vítězství byly v rámci centralizačních reforem (tzv. Dekrety z Nueva Planta) zrušeny tradiční aragonské zákony a instituce a region byl plně začleněn do centralizovaného španělského státu.
近代 Doba moderní
V 19. a na počátku 20. století byla Aragonie převážně zemědělskou a zaostalou oblastí, s výjimkou rostoucího průmyslového centra v Zaragoze. Během španělské občanské války (1936–1939) byla Aragonie rozdělena frontovou linií a stala se dějištěm těžkých bojů.
Po pádu Frankova režimu a přechodu k demokracii získala Aragonie v roce 1982 statut autonomního společenství s vlastní vládou a parlamentem (Cortes de Aragón).
🌍 Geografie a příroda
Aragonie se vyznačuje velkou geografickou rozmanitostí, od vysokohorských ledovců po suché stepi.
🏔️ Poloha a povrch
Region lze rozdělit do tří hlavních geografických celků: 1. Pyreneje na severu: Zde se nachází nejvyšší vrcholy celého pohoří, včetně Aneto (3 404 m n. m.), nejvyšší hory Pyrenejí. Tato oblast je charakteristická hlubokými údolími, ledovcovými jezery (ibones) a je oblíbeným cílem pro turistiku a zimní sporty. 2. Údolí řeky Ebro (Depresión del Ebro) ve středu: Jedná se o širokou a úrodnou nížinu, která tvoří hospodářské a demografické srdce regionu. Nachází se zde hlavní město Zaragoza. V některých částech, jako je Monegros, má krajina polopouštní charakter. 3. Iberské pohoří (Sistema Ibérico) na jihu a západě: Toto pohoří je méně strmé než Pyreneje a vyznačuje se náhorními plošinami a hlubokými kaňony. Nejvyšší vrchol je Moncayo (2 314 m n. m.).
🏞️ Vodstvo
Celé území Aragonie patří do povodí řeky Ebro, která je nejvodnatější řekou Španělska. Protéká regionem od severozápadu k jihovýchodu. Jejími hlavními přítoky v Aragonii jsou řeky Aragón, Gállego a Cinca z levé strany (z Pyrenejí) a Jalón, Huerva a Guadalope z pravé strany (z Iberského pohoří). Řeky a přehrady jsou klíčové pro zavlažování v zemědělství a výrobu hydroelektrické energie.
🌳 Flóra a fauna
Díky své rozmanitosti má Aragonie bohatou flóru a faunu. V Pyrenejích se nachází Národní park Ordesa y Monte Perdido, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Žijí zde druhy jako kozorožec pyrenejský, medvěd hnědý, svišť horský nebo orlosup bradatý. V nižších polohách a stepních oblastech se vyskytují různé druhy dravců a stepních ptáků.
🏛️ Administrativní dělení
Aragonie se dělí na tři provincie:
- Huesca (na severu) – zahrnuje pyrenejskou část regionu.
- Zaragoza (uprostřed) – nejlidnatější provincie, kde žije více než polovina obyvatel Aragonie.
- Teruel (na jihu) – nejméně zalidněná a ekonomicky méně rozvinutá provincie, známá svou mudéjarskou architekturou a paleontologickými nálezy.
Tyto provincie se dále dělí na 33 comarcas (okresů).
📈 Ekonomika
Ekonomika Aragonie je diverzifikovaná. Tradiční zemědělství je stále důležité, zejména v údolí Ebra, kde se pěstuje obilí, kukuřice, ovoce (broskve, třešně) a vinná réva. Region je také známý produkcí kvalitního jehněčího masa (Ternasco de Aragón).
Průmysl je soustředěn především v okolí Zaragozy. Klíčovým odvětvím je automobilový průmysl, reprezentovaný velkým závodem automobilky Stellantis (dříve Opel) ve městě Figueruelas. Dále je zde zastoupen strojírenský, potravinářský a chemický průmysl.
Sektor služeb a cestovní ruch nabývají na významu. Turisté míří do Pyrenejí za horskou turistikou a lyžováním, do Zaragozy za kulturními památkami (bazilika El Pilar) a do Teruelu za mudéjarskou architekturou a zábavním parkem Dinópolis.
🧑🤝🧑 Obyvatelstvo a jazyk
Aragonie je jedním z nejřidčeji osídlených regionů Španělska. Většina obyvatel (přes 70 %) je koncentrována v provincii Zaragoza, zatímco provincie Huesca a zejména Teruel trpí silným vylidňováním venkova.
Oficiálním jazykem je španělština (kastilština). Kromě ní jsou v Aragonii uznávány a chráněny dva další jazyky:
- Aragonština (aragonés): Románský jazyk, kterým se mluví v některých údolích v Pyrenejích. Je považován za ohrožený jazyk.
- Katalánština (català): Mluví se jí v pásu území na východě Aragonie, který sousedí s Katalánskem a je známý jako La Franja.
🎨 Kultura a památky
Aragonská kultura je výsledkem staletého soužití různých vlivů – římského, vizigótského, muslimského, židovského a křesťanského.
🏰 Architektura Mudéjar
Nejvýraznějším kulturním fenoménem je architektura ve stylu mudéjar, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Tento styl, vytvořený muslimskými řemeslníky žijícími na křesťanském území, kombinuje prvky islámské a gotické architektury. Charakteristické je použití cihel, keramických dlaždic a složitých geometrických vzorů. Nejvýznamnějšími příklady jsou palác Aljafería v Zaragoze, věže a strop katedrály v Teruelu a kostely v obcích jako Daroca nebo Calatayud.
💃 Tradice a slavnosti
Nejznámější aragonskou slavností je Fiestas del Pilar v Zaragoze, která se koná každoročně v říjnu na počest Panny Marie na Sloupu, patronky Španělska. Součástí slavností jsou průvody, koncerty a obětování květin.
Typickým folklorním projevem je tanec a zpěv Jota aragonesa, doprovázený kastaněty a tradičními strunnými nástroji.
🍽️ Gastronomie
Aragonská kuchyně je robustní a založená na kvalitních místních produktech. Mezi speciality patří:
- Ternasco de Aragón: Pečené jehněčí maso s chráněným zeměpisným označením.
- Migas: Pokrm ze smažených kousků chleba s klobásou, slaninou a hrozny.
- Jamón de Teruel: Sušená šunka z Teruelu, první ve Španělsku, která získala chráněné označení původu.
- Borrajas: Místní druh zeleniny (brutnák lékařský), často podávaný s bramborami.
- Vína: Region má několik vinařských oblastí (D.O.), z nichž nejznámější je Somontano.
💡 Pro laiky
- Autonomní společenství: Je to něco jako spolková země v Německu nebo stát v USA. Španělsko se dělí na 17 těchto regionů, které mají vlastní vládu a parlament a spravují si například školství, zdravotnictví nebo kulturu.
- Aragonská koruna: Nebylo to jednotné království, ale spíše unie několika států (Aragonie, Katalánsko, Valencie atd.) pod jedním králem. Každý stát si ponechal své vlastní zákony a zvyky. Bylo to spíše jako personální unie, podobně jako kdysi Rakousko-Uhersko.
- Mudéjar: Tento termín označuje muslimy, kteří po dobytí jejich území křesťany zůstali žít pod křesťanskou nadvládou. Jejich umělecký styl, který mísil islámské a křesťanské prvky (hlavně v architektuře), se nazývá mudéjarský styl. Je typický pro použití cihel a barevných dlaždic.