23. červenec

23. červenec
	Soubor:Franz Ferdinand Ultimatum to Serbia.jpg
	Titulní strana novin s rakousko-uherským ultimátem Srbsku (1914)
Den	23.
Měsíc	červenec

Rozbalit box

Obsah boxu

23. červenec je 204. den roku podle gregoriánského kalendáře (205. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 161 dní. Svátek má Libor.

📜 Události

Do 19. století

1508 – Španělský vojevůdce Pedro Navarro dobyl ostrov Peñón de Vélez de la Gomera, který je od té doby španělskou exklávou na pobřeží Maroka.
1632 – Více než 300 osadníků vyplulo z Dieppe do Nové Francie.
1793 – Prusko dobylo po obléhání zpět Mohuč od Francouzů.
1829 – V USA si William Austin Burt nechal patentovat psací stroj, který nazval „typograf“.

20. století

1903 – Společnost Ford Motor Company prodala svůj první automobil, Ford Model A.
1914 – Rakousko-Uhersko vydalo Srbsku ultimátum obsahující 10 požadavků, které muselo Srbsko splnit do 48 hodin, aby se vyhnulo válce. Tato událost je považována za přímý spouštěč první světové války.
1921 – V Šanghaji byla založena Komunistická strana Číny.
1926 – Společnost Fox Film koupila patent na zvukový systém Movietone pro nahrávání zvuku na filmový pás.
1942 – Byl uveden do provozu vyhlazovací tábor Treblinka.
1942 – Adolf Hitler podepsal směrnici č. 45, která definovala cíle Operace Braunschweig, německé letní ofenzívy na jižní frontě v SSSR.
1952 – V Egyptě proběhl vojenský převrat vedený Hnutím svobodných důstojníků pod vedením Gamála Abd an-Násira. Král Farúk I. byl donucen abdikovat.
1962 – Prostřednictvím telekomunikační družice Telstar byl uskutečněn první živý transatlantický televizní přenos.
1967 – V Detroitu, Michigan, vypukly jedny z nejhorších rasových nepokojů v historii USA. Trvaly pět dní a vyžádaly si 43 mrtvých a přes 1000 zraněných.
1970 – Kábús bin Saíd se stal novým sultánem Ománu poté, co svrhl svého otce Saída bin Tajmúra.
1972 – USA vypustily družici Landsat 1, první satelit programu Landsat určeného pro dálkový průzkum Země.
1982 – Mezinárodní velrybářská komise rozhodla o ukončení komerčního lovu velryb s platností od roku 1985–1986.
1983 – Začátek občanské války na Srí Lance, známé jako „Černý červenec“, kdy bylo při nepokojích zabito odhadem 400 až 3000 Tamilů.
1986 – V londýnském Westminsterském opatství se konala svatba prince Andrewa a Sarah Ferguson.
1995 – Alan Hale a Thomas Bopp nezávisle na sobě objevili kometa Hale-Bopp, jednu z nejjasnějších komet 20. století.
1999 – Muhammad VI. nastoupil na marocký trůn po smrti svého otce Hasana II.

21. století

2005 – Série bombových útoků zasáhla egyptské letovisko Šarm aš-Šajch, zabila 88 lidí.
2012 – Byla vypuštěna japonská nákladní kosmická loď Kounotori 3 k Mezinárodní vesmírné stanici.
2015 – NASA oznámila objev exoplanety Kepler-452b, která je dosud nejpodobnější planetou Zemi nalezenou v obyvatelné zóně hvězdy podobné Slunci.
2018 – Při lesních požárech v řecké oblasti Attika v okolí Athén zemřelo více než 100 lidí.

👶 Narození

Do 19. století

1301 – Ota Habsburský, vévoda rakouský, štýrský a korutanský († 1339)
1649 – Klement XI., papež († 1721)
1775 – Étienne-Louis Malus, francouzský fyzik a matematik († 1812)
1796 – Franz Berwald, švédský hudební skladatel († 1868)

19. století

1851 – Peder Severin Krøyer, dánský malíř († 1909)
1864 – Apolinario Mabini, filipínský politik a národní hrdina († 1903)
1884 – Emil Jannings, německý herec, první držitel Oscara za nejlepší mužský herecký výkon († 1950)
1888 – Raymond Chandler, americký spisovatel detektivních románů († 1959)
1892 – Haile Selassie I., etiopský císař († 1975)
1899 – Gustav Heinemann, třetí prezident Spolkové republiky Německo († 1976)

20. století

1906 – Vladimir Prelog, chorvatsko-švýcarský chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 1998)
1920 – Amália Rodrigues, portugalská zpěvačka a herečka, „královna fada“ († 1999)
1925 – Burt Glinn, americký fotograf († 2008)
1928 – Vera Rubin, americká astronomka, průkopnice ve výzkumu temné hmoty († 2016)
1933 – Richard Rogers, britský architekt († 2021)
1938 – Götz George, německý herec († 2016)
1941 – Sergio Mattarella, 12. prezident Itálie
1953 – Najib Razak, bývalý předseda vlády Malajsie
1957 – Theo van Gogh, nizozemský filmový režisér, zavražděn († 2004)
1961 – Woody Harrelson, americký herec
1961 – Martin Gore, britský hudebník, člen skupiny Depeche Mode
1965 – Slash, britsko-americký kytarista, člen skupiny Guns N' Roses
1967 – Philip Seymour Hoffman, americký herec († 2014)
1968 – Gary Payton, americký basketbalista
1972 – Marlon Wayans, americký herec a komik
1973 – Monica Lewinsky, americká aktivistka a bývalá stážistka v Bílém domě
1976 – Judit Polgárová, maďarská šachová velmistryně
1982 – Paul Wesley, americký herec
1987 – Julian Nagelsmann, německý fotbalový trenér
1989 – Daniel Radcliffe, britský herec, představitel Harryho Pottera

⚰️ Úmrtí

Do 19. století

1373 – Brigita Švédská, švédská mystička a světice (* 1303)
1757 – Domenico Scarlatti, italský hudební skladatel (* 1685)

19. století

1885 – Ulysses S. Grant, 18. prezident USA a generál (* 1822)

20. století

1916 – William Ramsay, skotský chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za objev vzácných plynů (* 1852)
1948 – D. W. Griffith, americký filmový režisér a producent, průkopník kinematografie (* 1875)
1951 – Philippe Pétain, francouzský maršál a politik, hlava Vichistické Francie (* 1856)
1955 – Cordell Hull, americký politik, nositel Nobelovy ceny za mír (* 1871)
1966 – Montgomery Clift, americký herec (* 1920)
1982 – Vic Morrow, americký herec (* 1929)
1999 – Hasan II., marocký král (* 1929)

21. století

2007 – Muhammad Záhir Šáh, poslední král Afghánistánu (* 1914)
2011 – Amy Winehouse, britská zpěvačka a skladatelka (* 1983)
2012 – Sally Ride, americká astronautka, první Američanka ve vesmíru (* 1951)
2013 – Djalma Santos, brazilský fotbalista, dvojnásobný mistr světa (* 1929)
2021 – Steven Weinberg, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (* 1933)

🌍 Svátky a významné dny

Egypt: Den revoluce (připomínka revoluce z roku 1952)
Libye: Den revoluce
Papua Nová Guinea: Den památky
Česko: Libor (jmeniny)

🌦️ Pranostiky

Svatá Libora, co nevzala Markyta, pohltí do dvora.
Svatý Libor, jaký jest, takových sedm neděl budeš jest.
Pěkný den na Libora sedláku úrodu slibuje.

💡 Zajímavosti a vysvětlení pro laiky

Co bylo rakousko-uherské ultimátum Srbsku?

Dne 23. července 1914 předalo Rakousko-Uhersko vládě Srbska dokument, který je dnes znám jako Červencové ultimátum. Tento dokument byl přímou reakcí na atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu o měsíc dříve.

Pro laiky si to lze představit jako seznam extrémně přísných požadavků, které jedna země dala druhé s tím, že pokud je nesplní do velmi krátké doby (48 hodin), bude následovat válka. Požadavky byly záměrně formulovány tak, aby byly pro suverénní stát téměř nepřijatelné. Zahrnovaly například:

Potlačení veškeré protirakouské propagandy v Srbsku.
Rozpuštění nacionalistických organizací, jako byla Narodna Odbrana.
Umožnění rakousko-uherským úředníkům podílet se na vyšetřování atentátu přímo na srbském území.

Poslední bod byl pro Srbsko největším problémem, protože by to znamenalo vážné narušení jeho státní suverenity. Srbsko na ultimátum odpovědělo a přijalo většinu bodů, ale ten klíčový o účasti cizích úředníků na vyšetřování odmítlo. To Rakousku-Uhersku stačilo jako záminka a 28. července 1914 vyhlásilo Srbsku válku. Kvůli složitému systému vojenských aliancí v tehdejší Evropě (Trojdohoda vs. Trojspolek) se tento lokální konflikt rychle rozrostl v první světovou válku. Ultimátum z 23. července je tak považováno za "rozbušku", která odstartovala jeden z nejkrvavějších konfliktů v lidských dějinách.

Šablona:Aktualizováno