1756
Obsah boxu
1756 (MDCCLVI) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem. Tento rok je v dějinách zapsán především jako počátek Sedmileté války, globálního konfliktu, který redefinoval mocenské uspořádání v Evropě i v koloniích. Došlo k zásadnímu přeskupení aliancí, známému jako Diplomatická revoluce, a svět se stal svědkem zrození jedné z největších hudebních osobností všech dob, Wolfganga Amadea Mozarta.
🌍 Události
Rok 1756 byl zlomový. Dlouho doutnající napětí mezi evropskými mocnostmi, zejména mezi Velkou Británií a Francií o koloniální nadvládu a mezi Rakouskem a Pruskem o Slezsko, přerostlo v otevřený válečný konflikt.
👑 Evropa
- 16. ledna – Byla podepsána Westminsterská konvence mezi Velkou Británií a Pruskem. V této smlouvě se obě země zavázaly ke společné obraně Hannoverska proti případnému francouzskému útoku. Tento akt byl klíčovým krokem v tzv. Diplomatické revoluci, protože rozbil tradiční britsko-rakouskou alianci.
- 1. května – V reakci na Westminsterskou konvenci podepsaly Francie a Rakousko První versailleskou smlouvu. Jednalo se o obrannou alianci, která ukončila staletí trvající nepřátelství mezi Bourbony a Habsburky. Tím bylo dokončeno přeskupení sil před válkou.
- 17. května – Velká Británie formálně vyhlásila válku Francii, čímž oficiálně začala Sedmiletá válka. Boje v severoamerických koloniích (známé jako Francouzská a indiánská válka) však probíhaly již od roku 1754.
- 20. května – Francouzské síly pod velením vévody de Richelieu zahájily obléhání britské pevnosti St. Philip na ostrově Menorca.
- 28. června – Britská posádka na Menorce kapitulovala. Ztráta Menorcy byla pro Británii velkou ranou a vedla k soudu a následné popravě admirála Johna Bynga za "nezabránění nepříteli v dobytí ostrova".
- 29. srpna – Pruský král Fridrich II. Veliký bez vyhlášení války vtrhl s armádou do Saska, spojence Rakouska. Tímto aktem začala válka i na evropském kontinentu. Fridrichův cíl byl obsadit Sasko a využít jeho zdroje pro válku proti Rakousku.
- 9. září – Pruská armáda obsadila Drážďany.
- 1. října – Proběhla Bitva u Lovosic, první velká bitva Sedmileté války na evropské půdě. Pruská armáda pod velením Fridricha II. se střetla s rakouskými silami polního maršála Browna. Bitva skončila taktickým vítězstvím Prusů, kteří donutili Rakušany k ústupu a zabránili jim v pomoci obležené saské armádě.
- 15. října – Saská armáda, obklíčená u Pirny, kapitulovala. Fridrich II. Veliký následně násilně začlenil saské vojáky do své armády.
🌎 Severní Amerika
- Válka, známá jako Francouzská a indiánská válka, pokračovala.
- 14. srpna – Francouzské a indiánské síly pod velením markýze de Montcalm dobyly a zničily britskou pevnost Fort Oswego u jezera Ontario. Toto vítězství zajistilo Francouzům kontrolu nad Velkými jezery na další dva roky.
🌏 Asie
- 20. června – Došlo k incidentu známému jako Černá díra v Kalkatě. Poté, co síly bengálského navába Siraže ud-Dauly dobyly britskou Fort William v Kalkatě, bylo údajně 146 britských a anglo-indických zajatců uvězněno v malé kobce. Většina z nich (údajně 123) přes noc zemřela na udušení a vyčerpání. Ačkoliv je přesný počet obětí a detaily události předmětem historických debat, incident se stal pro Britskou Východoindickou společnost záminkou k odvetné akci, která vedla k bitvě u Plassey v následujícím roce a k britskému ovládnutí Bengálska.
🔬 Věda a umění
- Leopold Mozart vydal v Augsburgu vlivnou učebnici hry na housle Versuch einer gründlichen Violinschule.
- Francouzský zoolog Mathurin Jacques Brisson publikoval své dílo Ornithologie, které významně přispělo k systematizaci ptáků.
- V Rusku byl na základě dekretu carevny Alžběty Petrovny založen první permanentní veřejný teátr v Petrohradě.
👶 Narození
- 27. ledna – Wolfgang Amadeus Mozart, rakouský hudební skladatel a klavírní virtuos, jeden z největších géniů v dějinách hudby († 1791)
- 6. února – Aaron Burr, americký politik a 3. viceprezident Spojených států amerických († 1836)
- 24. února – Karel Filip Moric, německý spisovatel a esejista († 1793)
- 3. března – William Godwin, anglický novinář, politik a filozof († 1836)
- 23. června – Thomas Rowlandson, anglický malíř a karikaturista († 1827)
- 29. srpna – Jan Śniadecki, polský matematik, filozof a astronom († 1830)
- 21. září – John Loudon McAdam, skotský inženýr a vynálezce zpevněného povrchu silnic (makadam) († 1836)
- 1. listopadu – Antonio Canova, italský sochař, hlavní představitel klasicismu v sochařství († 1822)
- neznámé datum – Jean-Baptiste-Louis Gresset, francouzský básník a dramatik († 1777)
⚰️ Úmrtí
- 13. června – Johann Lorenz von Mosheim, německý luteránský církevní historik (* 1693)
- 18. července – Don Carlos, parmský a španělský král (* 1716)
- 28. října – Johann von Frieauville, rakouský polní podmaršálek (* 1682)
- 11. prosince – Theodor z Neuhoffu, německý dobrodruh a jediný král Korsického království (* 1694)
💡 Pro laiky
Sedmiletá válka
Představte si to jako první skutečnou "světovou válku". Nebojovalo se jen v Evropě, ale i v Americe, Indii a na mořích po celém světě. Hlavními soupeři byly Velká Británie a Francie, které bojovaly o to, kdo bude mít více kolonií a větší vliv. V Evropě se k nim přidali další: Prusko (na straně Británie) a Rakousko s Ruskem (na straně Francie). Prusko a Rakousko se přetahovaly o bohatou oblast zvanou Slezsko. Válka byla nesmírně krvavá a nákladná a na jejím konci se Velká Británie stala dominantní světovou velmocí.
Diplomatická revoluce
Před rokem 1756 platilo v Evropě pravidlo "kamarád mého nepřítele je můj nepřítel". Francie a Prusko byly tradičně spojenci proti Rakousku a Velké Británii. V roce 1756 se to ale celé otočilo. Británie se bála o své německé území (Hannover) a spojila se s Pruskem. To naštvalo Francii, která se proto spojila se svým starým nepřítelem, Rakouskem. Bylo to jako kdyby se ve fotbale AC Milán spojil s Inter Milán proti Juventusu. Toto nečekané přeskupení aliancí zcela změnilo politickou mapu a bylo přímou příčinou vypuknutí Sedmileté války.
Černá díra v Kalkatě
Tato událost je jedním z nejtemnějších a nejkontroverznějších příběhů britské nadvlády v Indii. Když místní indický vládce dobyl britskou pevnost v Kalkatě, údajně nechal zavřít velké množství britských zajatců do malé, nevětrané místnosti. V horké indické noci se jich většina udusila. Britové tento příběh využili jako propagandu, aby ospravedlnili svou následnou vojenskou agresi a dobytí celého Bengálska. Historici se dodnes přou, kolik lidí skutečně zemřelo a zda to nebyla spíše nešťastná náhoda než úmyslná krutost.