1716

Rozbalit box

Obsah boxu

1716 (MDCCXVI) byl přestupný rok, který v gregoriánském kalendáři započal středou a v juliánském kalendáři, který byl o 11 dní opožděn, započal nedělí. Tento rok byl významný především pokračujícími velkými evropskými konflikty, zejména Velkou severní válkou a nově rozhořenou rakousko-tureckou válkou, v níž Habsburská monarchie dosáhla klíčových vítězství.

🌍 Události

⚔️ Války a politika

Rakousko-turecká válka (1716–1718)

   *   5. srpna – Vojska habsburské monarchie pod velením prince Evžena Savojského drtivě porazila výrazně početnější armádu Osmanské říše v bitvě u Petrovaradína. Toto vítězství bylo klíčovým momentem války, zastavilo osmanský postup do Uher a umožnilo Habsburkům přejít do ofenzívy. Velkovezír Damat Ali Paša v bitvě padl.
   *   12. října – Po téměř dvouměsíčním obléhání dobyla rakouská vojska strategicky významnou pevnost Temešvár (dnes Timișoara v Rumunsku), čímž byl osvobozen celý Banát od osmanské nadvlády po 164 letech.

Velká severní válka (1700–1721)

   *   8. července – V bitvě u Dynekilenu zničilo dánsko-norské loďstvo pod velením Petera Tordenskjolda švédskou zásobovací flotilu. Tato porážka donutila švédského krále Karla XII. ukončit jeho první invazi do Norska.
   *   Švédský vědec a filozof Emanuel Swedenborg se setkal s králem Karlem XII. a představil mu své návrhy na vojenské a inženýrské inovace.

Evropa

   *   2. května – Ve Francii založil skotský finančník John Law na základě královského dekretu banku Banque Générale Privée. Jednalo se o první banku ve Francii, která vydávala papírové bankovky, což byl klíčový krok v jeho pozdějším kontroverzním finančním systému.
   *   Ve Velké Británii byl přijat tzv. Septennial Act, který prodloužil maximální délku mandátu parlamentu ze tří na sedm let. Tento zákon měl za cíl posílit stabilitu hannoverské dynastie po nedávném jakobitském povstání z roku 1715.
   *   V Rusku se car Petr I. Veliký vrátil ze své druhé cesty po západní Evropě. Jeho syn a následník, carevič Alexej, uprchl z Ruska a hledal ochranu u svého švagra, císaře Karla VI., ve Vídni.

Amerika

   *   V Jižní Karolíně skončila válka Jamasíů porážkou indiánských kmenů a jejich vytlačením do Floridy.
   *   Francouzi založili pevnost Fort Rosalie na území indiánského kmene Natchezů, což je považováno za počátek dnešního města Natchez ve státě Mississippi.

🎨 Věda, umění a kultura

Antonio Vivaldi složil svá oratoria Juditha triumphans.
V Drážďanech začala pod vedením architekta Matthäuse Daniela Pöppelmanna výstavba barokního palácového komplexu Zwinger.
Byla vydána kniha Trivium, sive de omni discendi ratione od Edmonda Pourchota, vlivná učebnice filozofie.

👶 Narození

20. ledna – Karel III. Španělský, španělský král († 1788)
26. ledna – George Germain, 1. vikomt Sackville, britský voják a politik († 1785)
18. března – Fridrich Kristián Saský, saský kurfiřt († 1763)
29. června – Joseph von Sonnenfels, rakouský právník a reformátor († 1817)
16. srpna – Lancelot "Capability" Brown, anglický zahradní architekt, klíčová postava anglického krajinářského stylu († 1783)
2. října – Alžběta Parmská, španělská královna († 1766)
16. prosince – Louis-Jules Mancini-Mazarini, francouzský diplomat a spisovatel († 1798)
26. prosince – Thomas Gray, anglický básník a historik († 1771)
neznámé datum – Jelizaveta Voroncovová, milenka ruského cara Petra III. († 1792)
neznámé datum – Gaspard de Châtillon, francouzský generál († 1781)

⚰️ Úmrtí

19. února – Dógen, japonský zenový mistr a filozof (* 1200)
28. dubna – Louis-Marie Grignion de Montfort, francouzský kněz a světec (* 1673)
5. června – Roger Cotes, anglický matematik a astronom (* 1682)
8. června – Jan Vilém Falcký, falcký kurfiřt (* 1658)
2. srpna – Jacques Nicolas Colbert, francouzský arcibiskup (* 1655)
5. srpna – Damat Ali Paša, osmanský velkovezír (padl v bitvě u Petrovaradína) (* 1667)
14. listopadu – Gottfried Wilhelm Leibniz, německý filozof, vědec, matematik a diplomat, jedna z nejvýznamnějších postav evropského myšlení (* 1646)
13. prosince – Charles de La Fosse, francouzský malíř (* 1636)

💡 Pro laiky

Juliánský a gregoriánský kalendář: V roce 1716 se v Evropě používaly dva hlavní kalendáře. Katolické a protestantské země (jako Rakousko nebo Velká Británie) používaly modernější gregoriánský kalendář. Pravoslavné a některé další země (jako Rusko) stále používaly starší juliánský kalendář, který byl v té době o 11 dní "pozadu". Proto se data událostí mohou lišit podle toho, jaký kalendář se v dané zemi používal.
Rakousko-turecké války: Jednalo se o sérii dlouhých konfliktů mezi Habsburskou monarchií (Rakouskem a jeho spojenci) a Osmanskou říší (Tureckem). Bojovalo se o kontrolu nad jihovýchodní Evropou (Balkánem a Uherskem). Vítězství u Petrovaradína v roce 1716 bylo pro Habsburky velmi důležité, protože jim umožnilo získat zpět území, která Turci ovládali více než 150 let.
Papírové peníze: V té době byly běžné mince z drahých kovů (zlato, stříbro). Založení banky ve Francii, která vydávala papírové bankovky, byl velký finanční experiment. Myšlenka byla, že papírové peníze kryté autoritou banky a státu usnadní obchod a oživí ekonomiku. Tento systém však byl náchylný ke spekulacím a později vedl k velké finanční krizi známé jako Mississippi Bubble.

Šablona:Aktualizováno