1766
Obsah boxu
1766 (MDCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou. Byl to rok v polovině 60. let 18. století, období známého jako osvícenství, které se vyznačovalo velkým intelektuálním a společenským kvasem. V britských koloniích v Americe narůstalo napětí, které předznamenávalo budoucí válku za nezávislost, zatímco v Evropě se upevňoval osvícenský absolutismus a věda činila významné objevy.
🌍 Události
Evropa
- 7. dubna – Císař Josef II. otevřel pro veřejnost vídeňský zábavní park Prátr, který byl do té doby výhradně císařským loveckým revírem. Tento krok byl součástí jeho osvícenských reforem a snahy zpřístupnit kulturu a odpočinek širším vrstvám obyvatelstva.
- 23. února – Po smrti Stanislava Leszczyńského, bývalého polského krále a posledního vévody lotrinského, připadlo Lotrinské vévodství a Vévodství Bar na základě předchozích smluv definitivně Francii.
- Březen – Ve Madridu a dalších španělských městech propukly tzv. Esquilacheho nepokoje (Motín de Esquilache). Povstání bylo reakcí na reformy ministra Leopolda de Gregoria, markýze z Esquilache, zejména na zákaz nošení tradičních dlouhých plášťů a klobouků se širokou krempou, který měl omezit kriminalitu. Nepokoje vedly k odvolání ministra a dočasnému ústupu od některých reforem krále Karla III..
- 30. července – William Pitt starší se stal podruhé britským premiérem.
- V Dánsku byl zaveden zákon o svobodě tisku, jeden z nejliberálnějších v tehdejší Evropě.
- Ruská carevna Kateřina II. Veliká pokračovala v přípravách na svolání velké Zákonodárné komise, která měla za cíl kodifikovat a modernizovat ruské právo v duchu osvícenství.
- Francouzský mořeplavec Louis Antoine de Bougainville vyplul na svou cestu kolem světa, která trvala až do roku 1769.
Amerika
- 18. března – Britský parlament zrušil nepopulární Kolkový zákon (Stamp Act) z roku 1765, který uvalil přímou daň na tištěné materiály v amerických koloniích a vyvolal masivní protesty. Zrušení zákona bylo v koloniích oslavováno jako velké vítězství.
- 18. března – Současně se zrušením Kolkového zákona přijal britský parlament tzv. Deklarační zákon (Declaratory Act). Tímto zákonem si parlament vyhrazoval právo vydávat zákony pro americké kolonie "ve všech případech bez výjimky", čímž potvrdil svou svrchovanost a položil základ pro budoucí konflikty.
- V Pensylvánii a Marylandu byla dokončena Mason-Dixonova linie, která vymezovala hranici mezi těmito dvěma koloniemi a později se stala symbolickou hranicí mezi svobodnými a otrokářskými státy USA.
Asie
- Pokračovala čínsko-barmská válka. Vojska čínské říše Čching pod vedením císaře Čchien-lung se pokoušela podrobit si Barmu (dynastie Konbaung), ale narážela na tuhý odpor.
- V Indii pokračoval úpadek Mughalské říše a posilování vlivu Britské Východoindické společnosti.
🔬 Věda a umění
- Britský vědec Henry Cavendish v práci On Factitious Airs (O umělých plynech) popsal objev "hořlavého vzduchu", který byl extrémně lehký. Tímto plynem byl vodík. Cavendish je tak považován za jeho objevitele, ačkoliv plyn pozorovali již dříve jiní. Zjistil také, že při jeho hoření vzniká voda.
- Německý osvícenský spisovatel a kritik Gotthold Ephraim Lessing vydal své klíčové estetické dílo Laokoon: oder Über die Grenzen der Malerei und Poesie (Laokoon aneb o hranicích malířství a poezie), ve kterém definoval rozdíly mezi výtvarným uměním a literaturou.
- Irský spisovatel Oliver Goldsmith publikoval svůj slavný román Vikář wakefieldský (The Vicar of Wakefield).
- Desetiletý Wolfgang Amadeus Mozart se svou rodinou pokračoval v cestách po Evropě. V tomto roce navštívili Nizozemsko, Francii a Švýcarsko.
- V Londýně byla založena aukční síň Christie's.
👶 Narození
- 13. února – Thomas Malthus, britský ekonom a demograf, autor teorie o populačním růstu († 1834)
- 14. února – Robert Malthus, anglický ekonom a sociolog († 1834)
- 22. dubna – Madame de Staël (Anne Louise Germaine de Staël-Holstein), francouzsko-švýcarská spisovatelka a literární teoretička († 1817)
- 4. května – Johann Friedrich Herbart, německý filozof, psycholog a pedagog († 1841)
- 6. září – John Dalton, britský chemik a fyzik, zakladatel moderní atomové teorie († 1844)
- 23. října – Emmanuel de Grouchy, francouzský maršál v době napoleonských válek († 1847)
- 2. listopadu – Josef Václav Radecký z Radče, český šlechtic a rakouský polní maršál († 1858)
- 12. prosince – Nikolaj Michajlovič Karamzin, ruský spisovatel a historik († 1826)
⚰️ Úmrtí
- 1. ledna – Jakub František Stuart, zvaný "Starý pretendent", jakobitský uchazeč o britský trůn (* 1688)
- 5. února – Leopold Daun, rakouský polní maršál, vítěz bitvy u Kolína (* 1705)
- 23. února – Stanislav I. Leszczyński, bývalý polský král a vévoda lotrinský, tchán francouzského krále Ludvíka XV. (* 1677)
- 7. července – Alžběta Petrovna, bývalá ruská carevna (* 1709)
- 11. července – Alžběta Farnese, španělská královna, manželka Filipa V. (* 1692)
- 3. listopadu – Thomas Abbt, německý filozof a spisovatel (* 1738)
- 9. listopadu – Unico Wilhelm van Wassenaer, nizozemský šlechtic, diplomat a hudební skladatel (* 1692)
- 12. prosince – Johann Christoph Gottsched, německý dramatik, spisovatel a teoretik (* 1700)
🤔 Pro laiky
Představte si svět bez elektřiny, internetu a aut, kde vládli králové a císaři. Rok 1766 byl přesně takový. V Americe se lidé, kteří se tam přistěhovali z Británie, začínali čím dál víc hádat se svým králem o daních. Král jim sice jednu nespravedlivou daň zrušil, ale hned jim řekl, že si s nimi stejně může dělat, co chce. To byl jeden z prvních kroků, které o deset let později vedly k americké revoluci a vzniku Spojených států. Mezitím v Evropě vědci objevovali nové věci, například plyn vodík, který je lehčí než vzduch a později se používal k plnění vzducholodí. Umělci psali slavné knihy a ve Vídni císař poprvé otevřel svůj soukromý park pro všechny lidi, což byla na tu dobu velká věc. Byl to zkrátka čas velkých myšlenek a změn, které pomalu připravovaly půdu pro moderní svět, jak ho známe dnes.