Státní zdravotní ústav

Rozbalit box

Obsah boxu

Státní zdravotní ústav (zkratka SZÚ) je zdravotnický ústav a klíčová referenční a vědecko-výzkumná instituce České republiky v oblasti veřejného zdraví a ochrany zdraví. Jedná se o příspěvkovou organizaci přímo řízenou Ministerstvem zdravotnictví. Jeho hlavním posláním je monitorování a výzkum vztahů mezi životními podmínkami a zdravím obyvatelstva, prevence infekčních a neinfekčních onemocnění a poskytování odborných podkladů pro státní zdravotní politiku. Sídlí v historickém areálu na Praze-Vinohradech.

🎯 Poslání a hlavní činnosti

SZÚ plní roli expertního a metodického centra pro státní správu v ochraně a podpoře veřejného zdraví. Mezi jeho klíčové činnosti patří:

• Monitorování zdravotního stavu obyvatelstva: Sledování a analýza výskytu infekčních i neinfekčních nemocí, jako jsou chřipka, HIV/AIDS, klíšťová encefalitida, ale i kardiovaskulární onemocnění nebo nádorová onemocnění.
• Prevence a epidemiologie: Zkoumání příčin a šíření nemocí (epidemiologie), navrhování preventivních programů (např. v oblasti očkování, výživy nebo kouření).
• Zdravotní bezpečnost a referenční laboratoře: Provozuje desítky Národních referenčních laboratoří, které jsou nejvyšší autoritou v zemi pro diagnostiku a monitorování konkrétních původců nemocí (bakterie, viry). Například během pandemie covidu-19 hrála klíčovou roli Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
• Hygiena životního prostředí: Sledování a hodnocení vlivu životního prostředí na zdraví, včetně kvality vody, ovzduší, hluku, nebo bezpečnosti potravin a předmětů běžného užívání.
• Věda a výzkum: Realizace vědecko-výzkumných projektů v oblasti biomedicíny a veřejného zdraví.
• Vzdělávání a osvěta: Poskytování informací a vzdělávacích materiálů pro odbornou i laickou veřejnost.

⏳ Historie

Historie ústavu je úzce spjata s budováním moderního československého zdravotnictví po první světové válce.

• Založení (1925): Státní zdravotní ústav byl založen v roce 1925 v tehdejším Československu podle vzoru podobných institucí v zahraničí. Jeho vznik byl umožněn díky velkorysému daru od Rockefellerova nadace, která financovala výstavbu hlavních budov.
• První republika a protektorát: Za první republiky se ústav rychle stal špičkovým vědeckým pracovištěm. Jeho rozvoj byl přerušen druhou světovou válkou, kdy byl po dobu protektorátu začleněn do struktur německého zdravotnictví.
• Poválečné období a komunistický režim: Po válce byl ústav reorganizován. V 50. letech, v době komunistického režimu, byl přejmenován na Ústav epidemiologie a mikrobiologie (ÚEM) a jeho činnost byla více podřízena státní ideologii.
• Po roce 1989: Po sametové revoluci došlo k postupné obnově původní struktury a poslání. Ústav se znovu vrátil ke svému původnímu názvu Státní zdravotní ústav a plně se integroval do mezinárodních struktur, jako je Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

🏢 Organizační struktura

SZÚ je komplexní organizace, která se dělí na několik odborných center. Mezi nejdůležitější patří:

• Centrum epidemiologie a mikrobiologie (CEM): Zahrnuje klíčové Národní referenční laboratoře a zabývá se dohledem nad infekčními chorobami.
• Centrum zdraví, výživy a potravin (CZVP): Řeší otázky bezpečnosti potravin, výživy a problematiky předmětů běžného užívání.
• Centrum hygieny životního prostředí (CHŽP): Zaměřuje se na kvalitu vody, ovzduší, půdy a na vliv hluku a neionizujícího záření na zdraví.

V čele ústavu stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví.

Pro laiky

Státní zdravotní ústav si lze představit jako "detektivní a výzkumnou centrálu" pro zdraví celého národa.

• Detektivové v terénu (Epidemiologové): Když se v zemi objeví nějaká nemoc (třeba chřipka nebo žloutenka), tito "detektivové" pátrají po tom, kde se vzala, jak se šíří a jak její šíření zastavit. Vytvářejí mapy výskytu a radí vládě, jaká opatření přijmout.
• Špičková laboratoř (Referenční laboratoře): Toto je jejich "kriminalistická laboratoř" na nejvyšší úrovni. Když se objeví neznámý virus nebo bakterie, právě zde mají ty nejlepší přístroje a experty, aby ho přesně identifikovali. Byli to oni, kdo jako první potvrdili přítomnost viru SARS-CoV-2 v Česku.
• Zdravotní hlídka: Kromě nemocí kontrolují i to, co jíme a pijeme. Zkoumají, jestli je pitná voda bezpečná, jestli hračky pro děti neobsahují škodlivé látky, nebo jestli jídlo v obchodech neobsahuje nebezpečné bakterie.
• Vědci a poradci: Na základě všech těchto zjištění pak provádějí výzkum a radí vládě a ministerstvu, jak chránit zdraví všech občanů – například jak správně nastavit očkovací programy nebo jaké jsou zdravé stravovací návyky.

Je to tedy klíčová instituce, která stojí v první linii ochrany našeho zdraví, i když o její každodenní práci často ani nevíme.