Světová zdravotnická organizace
Obsah boxu
| Světová zdravotnická organizace | |
|---|---|
| Soubor:World Health Organization logo.svg | |
| Zkratka | WHO |
| Typ | Specializovaná agentura OSN |
| Vznik | 7. dubna 1948 |
| Sídlo | Ženeva,  Švýcarsko |
| [www.who.int Oficiální web] | |
Světová zdravotnická organizace (anglicky World Health Organization, odtud zkratka WHO) je specializovaná agentura Organizace spojených národů (OSN), která působí jako koordinační autorita v mezinárodním veřejném zdraví. Byla založena 7. dubna 1948 a její sídlo se nachází ve švýcarské Ženevě. Organizace má 194 členských států a jejím hlavním cílem je dosažení co nejlepšího zdravotního stavu pro všechny lidi na světě. Datum založení WHO se každoročně připomíná jako Světový den zdraví.
Její ústava definuje zdraví jako "stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady". WHO je zodpovědná za vedení globálních zdravotnických iniciativ, stanovování norem a standardů, poskytování technické podpory zemím, sledování a vyhodnocování zdravotních trendů a reakci na globální zdravotní krize.
📜 Historie
Myšlenka mezinárodní spolupráce v oblasti zdravotnictví není nová. Již v 19. století vedly opakované pandemie cholery k prvním pokusům o koordinaci.
🏛️ Předchůdci
Prvními předchůdci WHO byly Mezinárodní sanitární konference, z nichž první se konala v Paříži v roce 1851. Tyto konference vedly k postupnému vytváření mezinárodních sanitárních úmluv zaměřených na kontrolu šíření infekčních nemocí, zejména cholery, moru a žluté zimnice.
V roce 1907 byl v Paříži založen Office International d'Hygiène Publique (OIHP), který měl za úkol shromažďovat a šířit epidemiologické informace. Po první světové válce vznikla v rámci Společnosti národů Zdravotnická organizace, která převzala a rozšířila činnost OIHP. Další významnou organizací byla Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), založená již v roce 1902, která se později stala regionální pobočkou WHO pro Ameriku.
📅 Založení a první roky
Po druhé světové válce byla na ustavující konferenci Organizace spojených národů v San Franciscu v roce 1945 přijata rezoluce vyzývající k vytvoření nové, jednotné mezinárodní zdravotnické organizace. Ústava WHO byla přijata na Mezinárodní zdravotnické konferenci v New Yorku v červenci 1946 a v platnost vstoupila 7. dubna 1948, kdy ji ratifikoval 26. členský stát OSN.
V prvních letech své existence se WHO zaměřila na boj proti masově rozšířeným infekčním nemocem, jako byla malárie, tuberkulóza a pohlavně přenosné nemoci. Zavedla také rozsáhlé programy na zlepšení zdraví matek a dětí, výživy a hygieny.
✨ Klíčové milníky
Jedním z největších úspěchů v historii veřejného zdraví a WHO je celosvětová eradikace (vymýcení) pravých neštovic. Intenzivní program očkování a sledování, který WHO vedla od roku 1967, vedl k poslednímu přirozenému případu v roce 1977 a v roce 1980 byla nemoc oficiálně prohlášena za vymýcenou.
Dalším významným programem je Globální iniciativa pro eradikaci dětské obrny (GPEI), spuštěná v roce 1988. Díky masivním očkovacím kampaním se podařilo snížit počet případů o více než 99 % a nemoc se dnes vyskytuje endemicky pouze v několika málo zemích.
WHO také hrála klíčovou roli v reakci na pandemii HIV/AIDS, v boji proti kouření prostřednictvím Rámcové úmluvy o kontrole tabáku (FCTC) a v koordinaci reakcí na nové hrozby, jako byl SARS (2003), pandemická chřipka H1N1 (2009), epidemie eboly v západní Africe (2014–2016) a pandemie COVID-19 (od 2019).
🏛️ Struktura a řízení
WHO je řízena svými 194 členskými státy prostřednictvím Světového zdravotnického shromáždění.
- Světové zdravotnické shromáždění (WHA): Je nejvyšším rozhodovacím orgánem WHO. Schází se každoročně v květnu v Ženevě a účastní se ho delegace ze všech členských států. Shromáždění určuje politiku organizace, schvaluje rozpočet, jmenuje generálního ředitele a dohlíží na činnost Výkonné rady.
- Výkonná rada: Skládá se z 34 odborníků na zdravotnictví, kteří jsou voleni na tříleté období. Rada se schází dvakrát ročně a jejím hlavním úkolem je uvádět v život rozhodnutí a politiky WHA, radit a obecně usnadňovat její práci.
- Sekretariát: V čele sekretariátu stojí generální ředitel, kterého jmenuje WHA na pětileté funkční období. Sekretariát zaměstnává přibližně 7 000 odborníků, lékařů, vědců, epidemiologů a administrativních pracovníků po celém světě.
🌍 Regionální úřadovny
Práce WHO je decentralizovaná prostřednictvím šesti regionálních úřadoven, které mají značnou autonomii:
- **Regionální úřadovna pro Afriku (AFRO)** se sídlem v Brazzaville,
Kongo. - **Regionální úřadovna pro Ameriku (AMRO/PAHO)** se sídlem ve Washington, D.C.,
USA. - **Regionální úřadovna pro jihovýchodní Asii (SEARO)** se sídlem v Nové Dillí,
Indie. - **Regionální úřadovna pro Evropu (EURO)** se sídlem v Kodaňi,
Dánsko. - **Regionální úřadovna pro východní Středomoří (EMRO)** se sídlem v Káhiře,
Egypt. - **Regionální úřadovna pro západní Tichomoří (WPRO)** se sídlem v Manile,
Filipíny.
🎯 Hlavní funkce a aktivity
Mandát WHO je velmi široký a zahrnuje řadu klíčových funkcí:
- **Vedení a koordinace:** Působí jako vedoucí autorita v mezinárodním zdravotnictví a koordinuje činnost partnerů, včetně vlád, nevládních organizací a soukromého sektoru.
- **Stanovování norem a standardů:** Vyvíjí a prosazuje mezinárodní normy a standardy, například v oblasti kvality léků, bezpečnosti potravin nebo zdravotnických postupů. Klíčovým nástrojem je Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN, anglicky ICD), která standardizuje diagnostiku po celém světě.
- **Sledování zdravotních hrozeb:** Provozuje globální systémy dohledu nad infekčními nemocemi, jako je Globální síť pro varování a reakci na ohniska nákazy (GOARN), a vydává varování před hrozícími epidemiemi a pandemiemi.
- **Reakce na mimořádné události:** Poskytuje pomoc při humanitárních a zdravotních krizích, koordinuje mezinárodní týmy odborníků a dodává zdravotnický materiál.
- **Technická podpora zemím:** Pomáhá zemím posilovat jejich zdravotnické systémy, například v oblasti očkování, prevence nemocí nebo vzdělávání zdravotnického personálu.
- **Výzkum a data:** Podporuje a koordinuje mezinárodní zdravotnický výzkum a shromažďuje, analyzuje a publikuje globální zdravotnická data a statistiky, například prostřednictvím výroční Světové zdravotnické zprávy.
- **Podpora zdraví:** Vede globální kampaně zaměřené na prevenci, například proti kouření, nezdravé stravě, nedostatku pohybu nebo nadměrné konzumaci alkoholu.
💰 Financování
Rozpočet WHO je financován ze dvou hlavních zdrojů: 1. Povinné příspěvky (Assessed Contributions): Jsou to členské příspěvky, které platí každý členský stát. Jejich výše se vypočítává na základě velikosti populace a ekonomiky dané země. Tyto příspěvky tvoří menší, ale stabilní a flexibilní část rozpočtu. 2. Dobrovolné příspěvky (Voluntary Contributions): Tvoří většinu rozpočtu WHO (přes 80 %). Pocházejí od členských států (nad rámec jejich povinných příspěvků), jiných organizací OSN, mezinárodních organizací, soukromých nadací (např. Nadace Billa a Melindy Gatesových) a soukromého sektoru. Tyto příspěvky jsou často účelově vázané na konkrétní programy nebo regiony.
Tato struktura financování je zdrojem kritiky, protože velká závislost na dobrovolných, účelově vázaných darech může omezovat flexibilitu organizace a dávat velkým dárcům nepřiměřený vliv na její priority.
⚖️ Kontroverze a kritika
Navzdory svým úspěchům čelí WHO také pravidelné kritice.
- **Reakce na pandemie:** Organizace byla kritizována za pomalou reakci na začátku pandemie COVID-19, zejména za zpoždění při vyhlášení stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC) a pandemie. Objevily se také otázky ohledně jejího vztahu k Číně a transparentnosti počátečního vyšetřování původu viru. Podobné kritice čelila i během epidemie eboly v letech 2014–2016.
- **Byrokracie a efektivita:** WHO je často popisována jako velká a těžkopádná byrokratická organizace, která nedokáže pružně reagovat na rychle se vyvíjející krize.
- **Politický vliv:** Jako agentura OSN je WHO vystavena politickým tlakům ze strany členských států. Příkladem je status Tchaj-wanu, který kvůli tlaku Čínské lidové republiky není členem WHO a má pouze omezený přístup k jejím zasedáním, což komplikuje globální zdravotní bezpečnost.
- **Financování a střet zájmů:** Rostoucí závislost na financování od soukromých nadací a farmaceutického průmyslu vyvolává obavy z možného střetu zájmů a ovlivňování agendy organizace.
💡 Pro laiky
Světovou zdravotnickou organizaci si lze představit jako globálního "ministra zdravotnictví". Jejím úkolem není přímo léčit lidi v jednotlivých zemích, ale spíše fungovat jako hlavní koordinátor a rádce pro vlády všech států světa.
- **Jako dopravní dispečink:** Když se někde na světě objeví nebezpečná nemoc (např. nová chřipka), WHO funguje jako dispečink. Sbírá informace od všech zemí, analyzuje je a varuje ostatní státy, aby se mohly připravit. Radí, jaká opatření přijmout, podobně jako dispečink radí řidičům, kudy jet, aby se vyhnuli nehodě.
- **Jako autor kuchařky:** WHO vytváří "recepty" na dobré zdraví. Vydává doporučení, kolik by se lidé měli hýbat, co jíst, nebo proč je důležité očkování. Tyto "recepty" (standardy a doporučení) pak mohou jednotlivé země převzít a přizpůsobit svým podmínkám.
- **Jako velitel hasičů:** Když vypukne velká epidemie (jako byl COVID-19 nebo ebola), WHO pomáhá koordinovat mezinárodní "hasičský záchranný sbor". Posílá do postižených oblastí experty, pomáhá distribuovat léky a vakcíny a radí místním lékařům, jak proti nemoci bojovat.
WHO tedy sama o sobě nemá moc nařizovat, ale její síla spočívá v autoritě, odborných znalostech a schopnosti spojit celý svět v boji za lepší zdraví pro všechny.