Templáři

Rozbalit box

Obsah boxu

Templáři, celým názvem Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu (latinsky Pauperes commilitones Christi Templique Salomonici), byl jeden z nejmocnějších a nejznámějších křesťanských vojenských řádů středověku. Řád vznikl na počátku 12. století po první křížové výpravě s původním cílem zajistit bezpečnost pro evropské poutníky cestující do Jeruzaléma a dalších svatých míst. Během své dvousetleté existence se templáři stali elitní vojenskou silou, ale také vyvinuli inovativní finanční techniky, které z nich učinily jednu z nejbohatších institucí v Evropě a de facto první nadnárodní korporaci. Jejich náhlý a brutální zánik na počátku 14. století na příkaz francouzského krále Filipa IV. Sličného a papeže Klementa V. dal vzniknout mnoha legendám a konspiračním teoriím, které přetrvávají dodnes.

📜 Historie

Historie templářského řádu je dramatickým příběhem vzestupu z chudých počátků k obrovské moci a bohatství, který skončil tragickým pádem.

⚔️ Vznik a počátky (1119–1129)

Řád byl založen kolem roku 1119 v Jeruzalémském království. Skupina devíti francouzských rytířů, vedená Huguesem de Payens, se zavázala chránit křesťanské poutníky na nebezpečných cestách do Svaté země. Jeruzalémský král Balduin II. jim poskytl za sídlo část svého paláce, který stál na místě bývalého Šalomounova chrámu na Chrámové hoře. Odtud pochází jejich název – rytíři Chrámu neboli templáři (z latinského templum – chrám).

Zpočátku měl řád jen málo členů a prostředků, což symbolizovala i jejich původní pečeť zobrazující dva rytíře jedoucí na jednom koni. Klíčovým momentem pro jejich uznání a rozvoj byla podpora vlivného cisterciáckého opata Bernard z Clairvaux, který byl synovcem jednoho ze zakládajících členů. Bernard sepsal pro řád řeholi nazvanou De laude novae militiae (Chvála nového rytířstva) a zasadil se o jeho oficiální uznání na koncilu v Troyes v roce 1129. Papež Honorius II. řád potvrdil a udělil mu vlastní řeholi, která kombinovala mnišský život s vojenskou službou.

✨ Rozmach a vrchol moci (12. a 13. století)

Po oficiálním uznání začal řád rychle růst. Z celé Evropy přicházeli noví rekruti a finanční dary. Papežskou bulou Omne Datum Optimum z roku 1139 získali templáři mimořádná privilegia: byli podřízeni přímo papeži, osvobozeni od placení daní a desátků místním biskupům a mohli mít vlastní kněze a kaple. To jim zajistilo obrovskou autonomii a moc.

Jako elitní vojenská síla se účastnili klíčových bitev křížových výprav, kde si pro svou statečnost a disciplínu získali velký respekt. Proslavili se například v bitvě u Montgisardu (1177), kde malá křižácká armáda porazila mnohem větší síly sultána Saladina.

Kromě vojenské činnosti vybudovali templáři rozsáhlou síť komend (správních a hospodářských center) po celé Evropě. Díky této síti a důvěryhodnosti zavedli systém, který je považován za předchůdce moderního bankovnictví. Poutník mohl uložit peníze v jedné komendě (např. v Paříži) a obdržel směnečný list, na jehož základě si mohl stejnou částku vyzvednout v Jeruzalémě. Tím se eliminovalo riziko přepadení na cestě. Řád tak nashromáždil obrovské bohatství, půjčoval peníze králům a šlechtě a spravoval jejich finance.

📉 Pád a zrušení řádu (1307–1312)

Pád Akkonu v roce 1291 znamenal konec křižáckých států ve Svaté zemi a templáři ztratili svůj hlavní smysl existence. Přesunuli své sídlo na Kypr a začali plánovat nové výpravy, ale jejich moc a bohatství v Evropě se staly trnem v oku mnoha panovníkům.

Největším nepřítelem se jim stal francouzský král Filip IV. Sličný, který byl u řádu silně zadlužen a zároveň toužil po jeho majetku. V tajné operaci nechal v pátek 13. října 1307 (datum, které je někdy považováno za původ pověry o "nešťastném pátku třináctého") zatknout všechny templáře ve Francii. Byli obviněni z kacířství, hereze, zapírání Krista, sodomie, uctívání modly známé jako Bafomet a dalších zločinů.

Zatčení rytíři byli podrobeni krutému mučení, aby se přiznali k vykonstruovaným obviněním. Král Filip IV. vyvinul silný nátlak na papeže Klementa V., který byl v té době pod francouzským vlivem a sídlil v Avignonu. Ačkoliv papež zpočátku váhal, nakonec tlaku podlehl. Na Viennském koncilu v roce 1312 vydal bulu Vox in excelso, kterou řád templářů oficiálně zrušil, nikoliv však odsoudil. Majetek řádu měl být převeden na řád johanitů, ale velkou část si ponechal Filip IV. a další panovníci.

🔥 Proces s Jacquesem de Molay

Poslední velmistr řádu, Jacques de Molay, a další vysocí představitelé byli drženi v zajetí sedm let. De Molay nejprve pod nátlakem mučení přiznání učinil, ale později ho odvolal. Dne 18. března 1314 byl spolu s Geoffroyem de Charnay upálen na hranici na ostrově Île de la Cité v Paříži. Podle legendy de Molay z plamenů proklel krále Filipa IV. a papeže Klementa V. a vyzval je, aby se do roka a do dne zodpovídali před Božím soudem. Oba skutečně zemřeli během několika měsíců, což posílilo legendu o templářské kletbě.

🏛️ Organizace a struktura

Templářský řád měl přísnou hierarchickou strukturu, která kombinovala vojenské a mnišské prvky.

👑 Hierarchie

Velmistr: Nejvyšší představitel řádu s absolutní autoritou, volený doživotně.
Senešal: Zástupce velmistra.
Maršál: Velitel vojenských operací, zodpovědný za koně, zbraně a výstroj.
Komtur: Velitel provincie (např. Francie, Anglie) nebo jednotlivé komendy.
Drapier: Zodpovědný za oděvy a lůžkoviny, zajišťoval dodržování symboliky barev.

🪖 Členové řádu

Řád se dělil na tři hlavní skupiny: 1. Rytíři: Elitní těžká jízda, museli být šlechtického původu. Nosili bílý plášť s červeným křížem, který symbolizoval ochotu prolít krev za víru. 2. Seržanti (bratři služební): Pocházeli z řad měšťanů a svobodných mužů. Sloužili jako lehká jízda, pěchota, ale také jako řemeslníci a správci. Nosili černý nebo hnědý plášť. 3. Kaplani: Kněží, kteří poskytovali duchovní službu a nepodléhali místním biskupům.

📜 Řehole a život v řádu

Členové skládali sliby chudoby, čistoty a poslušnosti. Jejich život se řídil přísnou řeholí, která upravovala modlitby, stravování, odívání i vojenský výcvik. Přestože jednotliví členové slibovali chudobu, řád jako instituce mohl vlastnit neomezený majetek.

💰 Hospodářství a bankovnictví

Templáři byli nejen vojáci, ale i vynikající hospodáři a finančníci. Jejich síť více než 9 000 komend po celé Evropě fungovala jako soběstačné jednotky – farmy, vinice, mlýny a dílny. Výnosy z těchto statků financovaly vojenské operace ve Svaté zemi.

Jejich největším přínosem však byl rozvoj finančních služeb:

Směnky: Jak bylo zmíněno, zavedli systém cenných papírů, které umožňovaly bezpečný převod peněz na velké vzdálenosti.
Úschova cenností: Jejich opevněné komendy, zejména Templ v Paříži a Temple Church v Londýně, sloužily jako bezpečné trezory pro krále a šlechtu.
Půjčky a správa financí: Půjčovali obrovské sumy peněz evropským monarchům a spravovali jejich pokladny. Stali se tak v podstatě ministry financí mnoha království.

🇨🇿 Templáři v českých zemích

Templáři přišli do Čech a na Moravu ve 30. letech 13. století za vlády krále Václava I. Jejich hlavním sídlem v Praze byla komenda s kostelem sv. Vavřince na Starém Městě (v oblasti dnešní Celetné a Templové ulice). Další významné komendy měli v Uhříněvsi a v Čejkovicích na jižní Moravě, kde se dodnes nacházejí rozsáhlé templářské vinné sklepy. Po zrušení řádu jejich majetek v českých zemích připadl převážně johanitům nebo králi Janu Lucemburskému.

🔮 Mýty, legendy a odkaz

Násilné a nespravedlivé zrušení řádu dalo vzniknout mnoha legendám, které fascinují lidi dodnes.

✝️ Svatý grál a Archa úmluvy

Jedna z nejpopulárnějších teorií tvrdí, že templáři při vykopávkách pod Šalomounovým chrámem nalezli nejcennější křesťanské relikvie, jako je Svatý grál nebo Archa úmluvy. Tyto předměty měly být zdrojem jejich moci a bohatství a před zrušením řádu je údajně ukryli na neznámém místě. Pro tato tvrzení však neexistují žádné historické důkazy.

💰 Templářský poklad

Legenda o obrovském templářském pokladu, který měl být tajně odvezen z pařížského Templu těsně před zatčením, je dalším oblíbeným tématem. Hledači pokladů jej po staletí hledají na různých místech, například na hradě Gisors ve Francii nebo na ostrově Oak v Kanadě.

🤫 Přežití řádu a novodobé organizace

Podle některých teorií řád nebyl zcela zničen a jeho členové přežívali v utajení, například ve Skotsku nebo Portugalsku (kde se transformovali v Řád Kristův). Tyto teorie je často spojují se vznikem svobodného zednářství. V moderní době existuje mnoho organizací, které se hlásí k templářskému odkazu, ale nemají s původním řádem žádnou historickou kontinuitu.

🎬 V populární kultuře

Templáři jsou vděčným námětem pro literaturu, film i videohry. Objevují se například v románu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna, ve filmech jako Království nebeské nebo Indiana Jones a poslední křížová výprava a v herní sérii Assassin's Creed, kde vystupují jako hlavní antagonisté.

🔬 Pro laiky: Templáři zjednodušeně

Představte si templáře jako elitní speciální jednotku a zároveň obrovskou mezinárodní banku ze středověku. Jejich původním úkolem bylo chránit křesťanské poutníky ve Svaté zemi, podobně jako dnešní mírové síly. Byli to velmi disciplinovaní a odvážní bojovníci. Protože jim lidé a králové důvěřovali, začali pro ně spravovat peníze. Vymysleli systém, kdy jste mohli uložit zlato v Paříži a vyzvednout si ho v Jeruzalémě, což bylo na tehdejší dobu revoluční. Díky tomu neuvěřitelně zbohatli a získali obrovskou moc. To se ale nelíbilo francouzskému králi, který jim dlužil spoustu peněz. Proto si vymyslel falešná obvinění (že uctívají ďábla apod.), nechal je pozatýkat, mučit a nakonec celý řád zrušil, aby se zmocnil jejich majetku. Jejich dramatický konec a tajemství kolem jejich pokladů z nich udělaly legendu.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025