Soluň

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox město Soluň (řecky Θεσσαλονίκη, Thessaloniki, v češtině tradičně též Tesalonika) je druhé největší město Řecka, hlavní město kraje Střední Makedonie a významný přístav v Egejském moři. Leží na pobřeží Thermajského zálivu a je důležitým hospodářským, průmyslovým, obchodním a kulturním centrem celé severní části Řecka. Město je proslulé svou bohatou historií, která sahá až do helénistického období, a množstvím památek z římské, byzantské a osmanské éry. Raně křesťanské a byzantské památky v Soluni jsou zapsány na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Město je také známé jako rodiště svatých Cyrila a Metoděje, slovanských věrozvěstů, kteří vytvořili první slovanské písmo, hlaholice. Díky své strategické poloze na křižovatce mezi Evropou a Asií byla Soluň po staletí kosmopolitním centrem, kde vedle sebe žili Řekové, Turci, Židé, Slované a další národy.

📜 Historie

Historie Soluně je dlouhá a pohnutá, odrážející strategický význam města na Balkáně a v Egejském moři.

🏛️ Antika a římské období

Město založil v roce 315 př. n. l. makedonský král Kassandros, jeden z diadochů (Alexandra Velikého). Pojmenoval ho po své manželce Thessalonice, která byla nevlastní sestrou Alexandra Velikého. Název v překladu znamená "vítězství nad Thesálií". Město rychle rostlo a stalo se jedním z nejdůležitějších center Makedonského království.

Po dobytí Makedonie Římany v roce 168 př. n. l. se Soluň stala hlavním městem římské provincie Macedonia. Její význam ještě vzrostl díky výstavbě slavné římské silnice Via Egnatia, která spojovala Řím s Byzantiem (pozdější Konstantinopol) a procházela přímo městem. V 1. století n. l. navštívil město apoštol Pavel během své druhé misijní cesty a založil zde jednu z prvních křesťanských komunit v Evropě. Jeho dva Listy Tesalonickým jsou součástí Nového zákona.

Na přelomu 3. a 4. století nechal císař Galerius ve městě vybudovat monumentální komplex, jehož součástí byl palác, hipodrom, vítězný oblouk (známý jako Galeriův oblouk) a mauzoleum (Rotunda). V roce 390 n. l. se zde odehrál tzv. Soluňský masakr, kdy vojska císaře Theodosia I. zmasakrovala tisíce obyvatel jako odplatu za vzpouru, což vedlo k dočasné exkomunikaci císaře milánským biskupem Ambrožem.

🏰 Byzantská a osmanská éra

Po rozdělení Římské říše se Soluň stala druhým nejdůležitějším městem Byzantské říše po Konstantinopoli, často označovaným jako "spolu-vládnoucí město" (symbasileuousa). Byla klíčovým administrativním a vojenským centrem pro balkánské provincie a důležitým obchodním přístavem. V 9. století se zde narodili bratři Cyril a Metoděj, kteří později šířili křesťanství a vzdělanost mezi Slovany.

Město bylo několikrát obléháno a dobyto, například Araby v roce 904 a Normany v roce 1185. Po čtvrté křížové výpravě v roce 1204 se stala hlavním městem Soluňského latinského království, ale v roce 1224 byla dobyta zpět Epirským despotátem a později se vrátila pod byzantskou nadvládu.

V roce 1430 byla Soluň dobyta Osmanskou říší pod vedením sultána Murada II. a zůstala pod její nadvládou téměř 500 let. Během tohoto období se její charakter výrazně změnil. Mnoho kostelů bylo přeměněno na mešity a do města se přistěhovalo mnoho Turků. Po vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492 se v Soluni usadila velká komunita sefardských Židů, kteří brzy tvořili většinu obyvatelstva a učinili z města jedno z nejvýznamnějších židovských center na světě, přezdívané "Matka Izraele".

近代 Moderní dějiny

Soluň byla osvobozena řeckou armádou během první balkánské války 26. října 1912, na svátek svatého Demetria, patrona města. Během první světové války sloužila jako základna pro spojenecké síly na makedonské frontě.

V srpnu 1917 postihl město katastrofální Velký požár, který zničil většinu historického centra, včetně židovské čtvrti, a zanechal více než 70 000 lidí bez domova. Následná přestavba pod vedením francouzského architekta Ernesta Hébrarda dala městu moderní evropský urbanistický plán s širokými bulváry a náměstími.

Po řecko-turecké válce a následné výměně obyvatelstva v roce 1923 opustila město turecká menšina a na její místo přišly desetitisíce řeckých uprchlíků z Malé Asie. Tím se demografický charakter města opět radikálně změnil ve prospěch řeckého etnika.

Během druhé světové války byla Soluň okupována nacistickým Německem. Kvetoucí židovská komunita, která čítala přes 50 000 osob, byla téměř kompletně vyhlazena v holokaustu. Jen malá část soluňských Židů válku přežila.

Po válce se město rychle rozvíjelo a stalo se moderním metropolitním centrem. V roce 1997 byla Soluň Evropským hlavním městem kultury.

🌍 Geografie a podnebí

Soluň se nachází v severovýchodním Řecku, na severním pobřeží Thermajského zálivu, který je součástí Egejského moře. Město je postaveno amfiteatrálně kolem zálivu a je obklopeno kopci, zejména vrchem Chortiatis na jihovýchodě.

Podnebí je středomořské s kontinentálními vlivy. Léta jsou horká a suchá, s teplotami často přesahujícími 30 °C. Zimy jsou chladné a vlhké, občas se sněžením. Přítomnost větru zvaného Vardaris, který vane z údolí řeky Vardar, může v zimě výrazně snížit pocitovou teplotu.

🏛️ Památky a kultura

Soluň je městem s mimořádně bohatým kulturním dědictvím. Patnáct raně křesťanských a byzantských památek bylo v roce 1988 zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO.

Hlavní pamětihodnosti

Bílá věž (Lefkos Pyrgos): Symbol města, původně osmanská pevnost a vězení, dnes muzeum byzantské historie Soluně.
Galeriův oblouk a Rotunda: Monumentální římské stavby z počátku 4. století. Oblouk oslavuje vítězství císaře Galeria nad Peršany. Rotunda, původně mauzoleum, sloužila jako kostel a později jako mešita.
Bazilika svatého Demetria (Hagios Demetrios): Největší kostel v Řecku, zasvěcený patronu města, svatému Demetriovi. Byl postaven na místě jeho mučednické smrti a ukrývá cenné mozaiky.
Kostel Hagia Sofia (Boží Moudrosti): Jeden z nejstarších a nejvýznamnějších kostelů ve městě, postavený v 8. století podle vzoru slavnější Hagie Sofie v Konstantinopoli.
Ano Poli (Horní město): Stará čtvrť, která jako jediná přežila velký požár v roce 1917. Nabízí úzké dlážděné uličky, tradiční domy a zbytky byzantských a osmanských hradeb s nádherným výhledem na město a záliv.
Aristotelovo náměstí (Platia Aristotelous): Hlavní náměstí města, navržené Ernestem Hébrardem, lemované monumentálními budovami, kavárnami a restauracemi, otevírající se k moři.
Římská agora (fórum): Odkryté pozůstatky politického a společenského centra římského města, včetně divadla (odeionu).

Muzea a galerie

Archeologické muzeum v Soluni: Jedno z nejvýznamnějších muzeí v Řecku, vystavuje artefakty z prehistorické, archaické, klasické, helénistické a římské Makedonie, včetně slavných pokladů z královských hrobek ve Vergině.
Muzeum byzantské kultury: Moderní muzeum oceněné Radou Evropy, které představuje všechny aspekty života v byzantském období.
Židovské muzeum v Soluni: Dokumentuje bohatou historii a tragický osud sefardské židovské komunity ve městě.

Kulturní život

Soluň je známá svým pulzujícím kulturním životem. Každoročně hostí Mezinárodní filmový festival v Soluni, jeden z nejvýznamnějších v jihovýchodní Evropě, a Mezinárodní veletrh, největší obchodní výstavu v Řecku. Město má pověst gastronomického ráje s nesčetnými tavernami, restauracemi a bary, zejména v oblasti Ladadika, bývalé velkoobchodní čtvrti u přístavu.

⚙️ Hospodářství a doprava

Soluň je druhým nejdůležitějším ekonomickým centrem Řecka. Její hospodářství je založeno především na službách, obchodu a průmyslu.

Přístav: Přístav Soluň je jedním z největších v Egejském moři a klíčovou branou pro obchod na Balkáně a v jihovýchodní Evropě.
Průmysl: V okolí města se nacházejí průmyslové zóny zaměřené na petrochemii, ocelářství, textilní a potravinářský průmysl.
Doprava:

   * Letiště Soluň (Makedonia Airport, SKG) je třetí nejrušnější letiště v Řecku a obsluhuje mezinárodní i vnitrostátní lety.
   * Město je hlavním železničním uzlem severního Řecka s spojením do Athén, na Balkán i do zbytku Evropy.
   * Dálniční síť spojuje Soluň s Athénami (dálnice A1), Tureckem (dálnice A2, Egnatia Odos) a dalšími balkánskými zeměmi.
   * Po mnoha letech výstavby bylo uvedeno do provozu Metro v Soluni, které modernizuje městskou hromadnou dopravu.

👨‍👩‍👧‍👦 Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu z roku 2021 má samotné město Soluň přibližně 319 000 obyvatel. Celá metropolitní oblast však čítá přes jeden milion obyvatel, což z ní činí druhou největší městskou aglomeraci v Řecku.

Historicky byla Soluň etnicky a nábožensky velmi rozmanitá. Po staletí zde dominovala židovská komunita mluvící jazykem ladino. Po výměně obyvatelstva ve 20. letech 20. století a tragédii holokaustu se město stalo převážně řeckým a pravoslavným. Dnes je Soluň také domovem velké studentské populace díky Aristotelově univerzitě, největší univerzitě v Řecku.

🤔 Pro laiky

Byzantská říše: Nebyla to úplně nová říše, ale pokračování východní části Římské říše s hlavním městem v Konstantinopoli (dnešní Istanbul). Mluvilo se zde převážně řecky a dominantním náboženstvím bylo pravoslavné křesťanství. Soluň byla po Konstantinopoli jejím nejdůležitějším městem.
Via Egnatia: Představte si to jako antickou dálnici. Byla to klíčová vojenská a obchodní cesta, kterou postavili Římané a která spojovala západní a východní část jejich říše. Pro Soluň to znamenalo obrovský ekonomický a strategický význam.
Sefardští Židé: Jedná se o Židy, jejichž předkové žili na Pyrenejském poloostrově (Španělsko a Portugalsko). Když byli na konci 15. století vyhnáni, mnoho z nich našlo útočiště v Osmanské říši, zejména v Soluni. Přinesli s sebou svou unikátní kulturu a jazyk ladino (směs středověké španělštiny a hebrejštiny) a na staletí formovali charakter města.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025