1601
Obsah boxu
1601 (MDI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v pondělí. Jedná se o první rok 17. století.
🌍 Události
Rok 1601 byl poznamenán pokračujícími vojenskými konflikty napříč Evropou, upevňováním moci v Asii a prvními kroky evropských mocností v Novém světě. V umění a vědě se jednalo o přelomové období.
🇪🇺 Evropa
- 8. únor – Robert Devereux, 2. hrabě z Essexu, vedl v Londýně neúspěšné povstání proti královně Alžbětě I.. Cílem bylo získat větší vliv u dvora a odstranit své politické rivaly, zejména Roberta Cecila. Povstání bylo rychle potlačeno.
- 25. únor – Robert Devereux byl po krátkém soudu shledán vinným z velezrady a popraven stětím v londýnském Toweru. Jeho smrt znamenala konec jedné éry alžbětinské politiky.
- 17. leden – Francie a Savojské vévodství podepsaly Lyonskou smlouvu, která formálně ukončila francouzsko-savojskou válku (1600–1601). Francie získala území Bresse, Bugey, Valromey a Gex, zatímco Savojsko si udrželo Saluzzo.
- 5. červenec – Začalo tříleté obléhání Ostende, klíčové události osmdesátileté války. Španělské síly pod velením arcivévody Albrechta VII. oblehly strategicky významný přístav držený nizozemskými a anglickými vojsky. Obléhání se stalo jedním z nejkrvavějších a nejdelších v raně novověké historii.
- 23. červen – V rámci polsko-švédské války porazila vojska Polsko-litevské unie pod velením Jana Karola Chodkiewicze výrazně početnější švédskou armádu v bitvě u Kokenhausenu (dnešní Koknese v Lotyšsku).
- 21. září – Španělské expediční síly o síle přibližně 3 500 mužů pod velením Juana del Águily se vylodily v Kinsale v Irsku, aby podpořily irské povstalce vedené Hughem O'Neillem a Red Hughem O'Donnellem proti anglické nadvládě během devítileté války.
- říjen – Anglické síly pod velením Charlese Blounta zahájily obléhání Kinsale, aby zničily španělské a irské síly. Bitva, která následovala na přelomu roku, se stala rozhodujícím střetnutím války.
- V Rusku začal velký hladomor (1601–1603), který byl pravděpodobně způsoben sopečnou erupcí Huaynaputina v Peru v předchozím roce. Chladné léto vedlo k neúrodě a následné smrti až dvou milionů lidí, což dále destabilizovalo zemi během období Smuty.
- V Praze na dvoře císaře Rudolfa II. zemřel dánský astronom Tycho Brahe. Jeho pozorovací data zdědil jeho asistent Johannes Kepler, což se ukázalo jako klíčové pro formulaci Keplerových zákonů o pohybu planet.
🌏 Asie
- 25. prosinec – První expedice anglické Východoindické společnosti pod velením Jamese Lancastera dorazila do Acehu na Sumatře.
- V Japonsku Iejasu Tokugawa pokračoval v upevňování své moci po vítězství v bitvě u Sekigahary (1600). Začal proces centralizace země, který vedl k založení šógunátu Tokugawa v roce 1603.
- V Mughalské říši císař Akbar dobyl pevnost Asirgarh, což bylo jeho poslední velké vojenské vítězství.
🌎 Amerika
- Francouzští obchodníci s kožešinami založili obchodní stanici v Tadoussacu v dnešním Québecu.
- Samuel de Champlain podnikl svou první cestu do Nového světa, kde prozkoumal řeku Svatého Vavřince.
🎨 Věda a umění
- William Shakespeare pravděpodobně napsal a uvedl svou slavnou tragédii Hamlet a komedii Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete.
- Italský malíř Caravaggio dokončil dvě mistrovská díla pro kapli Cerasi v kostele Santa Maria del Popolo v Římě: Obrácení svatého Pavla na cestě do Damašku a Ukřižování svatého Petra.
- Johannes Kepler, po smrti Tychona Brahe, byl jmenován císařským matematikem na dvoře Rudolfa II. v Praze. Získal přístup k Braheho rozsáhlým a přesným astronomickým pozorováním.
- Holandský optik Hans Lippershey a Zacharias Janssen nezávisle na sobě experimentovali s čočkami, což vedlo k pozdějšímu vynálezu dalekohledu.
👶 Narození
- 17. leden – Pedro Calderón de la Barca, španělský barokní dramatik a básník († 1681)
- 19. březen – Alonzo Cano, španělský malíř, sochař a architekt († 1667)
- 2. květen – Athanasius Kircher, německý jezuitský učenec a polyhistor († 1680)
- 17. srpen – Pierre de Fermat, francouzský matematik, známý pro Velkou Fermatovu větu († 1665)
- 22. srpen – Georges de Scudéry, francouzský spisovatel, dramatik a básník († 1667)
- 27. září – Ludvík XIII., král Francie a Navarry († 1643)
- neznámé datum – Jacques Gaffarel, francouzský učenec a astrolog († 1681)
- neznámé datum – Císařovna Siao-čuang-wen, konkubína mongolského původu mandžuského vládce Chung Tchaj-ťiho († 1688)
💀 Úmrtí
- 29. leden – Luisa Lotrinská, francouzská královna jako manželka Jindřicha III. (* 1553)
- 25. únor – Robert Devereux, 2. hrabě z Essexu, anglický šlechtic, vojevůdce a favorit královny Alžběty I. (popraven) (* 1565)
- 24. říjen – Tycho Brahe, dánský astronom, astrolog a alchymista působící v Praze (* 1546)
- neznámé datum – Giovanni Dolcigni, italský malíř (* 1575)
💡 Pro laiky
Rok 1601 si můžeme představit jako úsvit nového století, plný kontrastů. Zatímco v Anglii pomalu končila slavná alžbětinská éra (královna zemřela o dva roky později), po celé Evropě zuřily náboženské a politické války. Například obléhání Ostende bylo neuvěřitelně brutální a zdlouhavou událostí, která ukázala novou podobu válečnictví. V umění to byla naopak zlatá doba – Shakespeare psal své nejslavnější hry a Caravaggio v Římě šokoval a fascinoval svými dramatickými obrazy. Klíčový moment pro vědu nastal v Praze, kde smrt astronoma Tychona Brahe předala štafetu a hlavně jeho neocenitelná data Johannesu Keplerovi. Ten díky nim později dokázal popsat, jak se planety pohybují kolem Slunce, a změnil tak náš pohled na vesmír. Byl to tedy rok plný válek, politických intrik, ale i geniálních uměleckých a vědeckých průlomů, které formovaly moderní svět.