1526

Rozbalit box

Obsah boxu

1526
Tisíciletí	2. tisíciletí
Století	16. století

Rok 1526 (MDXXVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v pondělí. Jedná se o klíčový rok v dějinách střední Evropy, Indie a mezinárodních vztahů raného novověku. Nejdůležitější událostí byla drtivá porážka uherských a českých vojsk v bitvě u Moháče, která vedla ke smrti krále Ludvíka Jagellonského, zániku samostatného Uherského království a nástupu Habsburků na český a uherský trůn. V Indii tentýž rok Bábur zvítězil v první bitvě u Pánípatu a založil mocnou Mughalskou říši.

📜 Události

🌍 Evropa

• 22. května – Byla vytvořena Liga z Cognacu, aliance proti císaři Karlu V. a jeho rostoucí moci. Členy byli Papežský stát v čele s papežem Klementem VII., pod vedením Františka I., Benátská republika, Milánské vévodství a Florentská republika. Vznik ligy vedl k další válce mezi Francií a Habsburky.
• 25. června – Na říšském sněmu ve Špýru bylo dočasně pozastaveno plnění Wormského ediktu, což umožnilo šíření luteránství v německých zemích. Sněm přijal zásadu Cuius regio, eius religio (Čí vláda, toho náboženství), která dávala knížatům právo rozhodnout o náboženství na svém území.
• 29. srpna – Bitva u Moháče: Vojska vedená sultánem Sulejmanem I. Nádherným drtivě porazila spojené síly a vedené králem Ludvíkem Jagellonským.

Důsledky bitvy:

• • • V bitvě nebo při ústupu zahynul český a uherský král Ludvík Jagellonský. Jeho smrtí vymřela česko-uherská větev dynastie Jagellonců.
    • Osmanská říše obsadila velkou část Uherského království a vytvořila zde přímou provincii (Budínský pašalík).
    • Uhersko se rozpadlo na tři části: osmanskou, habsburskou (tzv. Královské Uhersko) a Sedmihradské knížectví, které bylo vazalem Osmanské říše.
    • V Českém království nastalo období bezvládí (interregnum).

• 10. září – Osmanská vojska pod vedením Sulejmana I. dobyla a vyplenila Budín, hlavní město Uherského království.
• 23. října – Český zemský sněm ve Svatovítské katedrále v Praze zvolil rakouského arcivévodu Ferdinanda I. Habsburského českým králem. Tímto aktem nastoupila na český trůn dynastie Habsburků, která zde vládla až do roku 1918.
• 10. listopadu – Část uherské šlechty zvolila v Stoličném Bělehradě za uherského krále Jana Zápolského, sedmihradského vévodu.
• 16. prosince – Druhá část uherské šlechty, především v západní části země, zvolila v Prešpurku (dnešní Bratislava) uherským králem Ferdinanda I. Habsburského. Tím začala v Uhrách občanská válka a dvojvládí.
• V Tyrolsku byl upálen Michael Gaismair, vůdce selského povstání, čímž definitivně skončila Německá selská válka.

🌏 Asie

• 21. dubna – První bitva u Pánípatu: Vojsko Bábura, potomka Tamerlána a Čingischána, porazilo mnohem početnější armádu dillíského sultána Ibráhíma Lódího.

Důsledky bitvy:

• • • Bábur využil moderní taktiky, včetně polního dělostřelectva a palných zbraní, což mu zajistilo vítězství.
    • Sultán Ibráhím Lódí v bitvě padl, což vedlo ke kolapsu Dillíského sultanátu.
    • Bábur obsadil Dillí a Ágru a založil Mughalskou říši, která vládla velké části Indického subkontinentu po více než 300 let.

🌎 Amerika

• Španělský conquistador Francisco de Montejo získal od krále Karla V. povolení k dobytí Yucatánského poloostrova.
• Sebastian Cabot, italský mořeplavec ve španělských službách, zahájil průzkum ústí řeky Río de la Plata v Jižní Americe.

👑 Narození

• 19. února – Carolus Clusius, vlámský botanik a lékař († 1609)
• 11. března – Heinrich Rantzau, německý humanista, spisovatel a astrolog († 1598)
• 21. července – Kateřina Jagellonská, švédská královna, manželka Jana III. a sestra Zikmunda II. Augusta († 1583)
• 1. listopadu – Kateřina Habsburská, polská královna, třetí manželka Zikmunda II. Augusta († 1572)
• 12. prosince – Álvaro de Bazán, španělský admirál, velitel námořnictva († 1588)
• neznámé datum – Taqi al-Din Muhammad ibn Ma'ruf, osmanský vědec, astronom a vynálezce († 1585)

⚰️ Úmrtí

• 19. ledna – Isabela Habsburská, dánská, norská a švédská královna, manželka Kristiána II. (* 1501)
• 21. dubna – Ibráhím Lódí, poslední sultán Dillíského sultanátu (padl v bitvě u Pánípatu)
• 4. srpna – Juan Sebastián Elcano, španělský mořeplavec, který dokončil první obeplutí světa (* 1476)
• 29. srpna – Ludvík Jagellonský, král český a uherský (zahynul v bitvě u Moháče) (* 1506)
• 29. srpna – Pál Tomori, uherský arcibiskup a vojevůdce (padl v bitvě u Moháče) (* cca 1475)
• 29. srpna – Štěpán Šlik, český šlechtic a vojevůdce (padl v bitvě u Moháče) (* cca 1487)
• 5. listopadu – Scipione del Ferro, italský matematik, který nalezl řešení kubické rovnice (* 1465)
• 30. listopadu – Giovanni dalle Bande Nere, italský kondotiér (* 1498)
• neznámé datum – Go-Kašiwabara, 104. císař Japonska (* 1464)
• neznámé datum – Francisco Hernández de Córdoba, španělský conquistador, zakladatel Nikaraguy (* cca 1475)

🤓 Pro laiky

Rok 1526 si můžeme představit jako rok, kdy se zhroutily staré jistoty a vznikly nové mocenské bloky, které ovlivnily svět na staletí dopředu.

• Ve střední Evropě: Představte si, že váš král, mladý a bezdětný, odjede do velké bitvy proti obrovské přesile a už se nikdy nevrátí. Přesně to se stalo v Českém a Uherském království. Po smrti krále Ludvíka Jagellonského u Moháče nastal chaos. České země si rychle zvolily nového vládce z mocné rakouské rodiny Habsburků. Tím se české země na téměř 400 let staly součástí jejich velké říše. Uhersko dopadlo hůř – velkou část zabrali Turci a zbytek se stal bojištěm mezi Habsburky a místní šlechtou. Bitva u Moháče tak odstartovala dlouhé období válek mezi křesťanskou Evropou a Osmanskou říší.

• V Indii: V Asii se odehrál podobně zásadní příběh. Dobyvatel jménem Bábur přišel s malou, ale moderně vyzbrojenou armádou. Měl děla a pušky, což byla tehdy v Indii novinka. V jediné rozhodující bitvě u Pánípatu porazil obrovskou armádu místního sultána, který spoléhal na slony a tradiční zbraně. Bábur tak založil Mughalskou říši, která se stala jednou z nejbohatších a nejmocnějších říší světa a zanechala po sobě skvosty jako Tádž Mahal.

• V západní Evropě: Zatímco na východě se bojovalo s Turky, na západě se nejmocnější křesťanští vládci hádali mezi sebou. Císař Karel V. byl tak mocný, že se ho všichni ostatní – včetně papeže a francouzského krále – báli. Proto proti němu vytvořili spojenectví (Ligu z Cognacu), aby jeho moc omezili. To ukazuje, že politika a boj o moc byly často důležitější než společné náboženství.

Stručně řečeno, rok 1526 byl rokem velkých bitev, které překreslily mapy Evropy a Asie a určily, kdo bude vládnout v následujících staletích.

👑 Hlava státu

• České království – Ludvík Jagellonský (do 29. srpna), poté interregnum, od 23. října Ferdinand I. Habsburský
• Svatá říše římská – Karel V.
• Papežský stát – Klement VII.
• Anglické království – Jindřich VIII.
• Francouzské království – František I.
• Polské království – Zikmund I. Starý
• Uherské království – Ludvík Jagellonský (do 29. srpna), poté dvojvládí Jana Zápolského a Ferdinanda I.
• Osmanská říše – Sulejman I.
• Španělské království – Karel I.
• Ruské carství – Vasilij III.
• Mughalská říše – Bábur (od 21. dubna)
• Perská říše – Tahmásp I.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 17.12.2025