Lev XIII.
Obsah boxu
Šablona:Infobox - papež Lev XIII. (latinsky Leo XIII.), rodným jménem Vincenzo Gioacchino Raffaele Luigi Pecci (* 2. března 1810, Carpineto Romano – † 20. července 1903, Vatikán), byl 256. papež katolické církve. Jeho pontifikát, trvající od 20. února 1878 do 20. července 1903, je čtvrtým nejdelším v historii (po sv. Petrovi, Piu IX. a Janu Pavlu II.). Je považován za jednoho z nejvýznamnějších papežů moderní doby, především díky svému intelektuálnímu přínosu a snaze reagovat na výzvy moderního světa, zejména na sociální otázky vyplývající z průmyslové revoluce. Jeho nejznámějším dílem je encyklika Rerum novarum z roku 1891, která položila základy moderního katolického sociálního učení.
📜 Život před pontifikátem
👶 Dětství a vzdělání
Vincenzo Pecci se narodil v Carpineto Romano, malém městě poblíž Říma, do šlechtické rodiny. Jeho otec byl hrabě Lodovico Pecci a matka Anna Prosperi Buzi. Spolu se svým bratrem Giuseppem byl poslán na studium do jezuitské koleje ve Viterbu, kde vynikal v latině a rétorice. V roce 1824 vstoupil na Collegium Romanum (dnešní Papežská Gregoriánská univerzita) v Římě. Jeho intelektuální nadání ho přivedlo ke studiu teologie, práva a diplomacie na Papežské akademii pro urozené duchovní.
⛪ Kněžská a diplomatická kariéra
Na kněze byl vysvěcen 31. prosince 1837. Brzy vstoupil do služeb Papežského státu a papež Řehoř XVI. ho jmenoval guvernérem provincie Benevento, později Perugie. V těchto funkcích prokázal administrativní schopnosti a smysl pro spravedlnost.
V roce 1843 byl jmenován titulárním arcibiskupem z Damiety a papežským nunciem v Belgii. 
Během svého působení v Bruselu se seznámil s dopady industrializace a politickými tenzemi mezi liberály a katolíky. Po třech letech byl na žádost belgického krále Leopolda I. odvolán, údajně kvůli svému vlivu na belgickou politiku.
V roce 1846 byl jmenován arcibiskupem-biskupem v Perugii, kde strávil více než 30 let. Během tohoto období se hluboce věnoval pastorační práci, založil kněžský seminář a psal pastýřské listy, v nichž se zabýval vztahem víry a moderní kultury. V roce 1853 ho papež Pius IX. jmenoval kardinálem.
👑 Pontifikát (1878–1903)
🗳️ Volba a počáteční výzvy
Po smrti Pia IX. v roce 1878 byl kardinál Pecci na konkláve zvolen papežem a přijal jméno Lev XIII. Jeho volba byla vnímána jako snaha o změnu po dlouhém a konfrontačním pontifikátu jeho předchůdce. Lev XIII. zdědil složitou situaci: Svatý stolec ztratil Papežský stát a papež byl tzv. „vatikánským zajatcem“, izolovaným v důsledku sjednocení Itálie. Vztahy s mnoha evropskými státy byly napjaté, zejména s Německým císařstvím kvůli politice Kulturkampf.
📜 Sociální učení a encykliky
Lev XIII. je znám jako „papež encyklik“. Během svého pontifikátu jich vydal 87, v nichž se věnoval širokému spektru teologických, filozofických a sociálních témat.
Rerum novarum
Nejvýznamnější encyklikou je Rerum novarum (O věcech nových) z 15. května 1891. V ní se jako první papež systematicky zabýval „dělnickou otázkou“. Dokument reagoval na bídu a vykořisťování dělníků v továrnách a dolech. Lev XIII. v encyklice:
- Odsoudil neregulovaný kapitalismus a jeho důsledky, jako jsou nízké mzdy a nelidské pracovní podmínky.
- Zároveň ostře odmítl socialismus a jeho myšlenku zrušení soukromého vlastnictví, které považoval za přirozené právo.
- Hájil právo dělníků na spravedlivou mzdu, která by uživila je i jejich rodiny.
- Podpořil právo dělníků sdružovat se v odborech (tehdy nazývaných korporace).
- Vyzval stát, aby chránil slabé a zasahoval do ekonomiky v zájmu obecného dobra.
Tato encyklika se stala základním kamenem moderní katolické sociální nauky a inspirovala vznik křesťanských odborů a politických stran po celém světě.
Další významné encykliky
- Aeterni Patris (1879): Obnovila studium filozofie svatého Tomáše Akvinského (tzv. tomismus) jako základ katolického vzdělávání.
- Immortale Dei (1885): Pojednávala o křesťanském uspořádání státu a vztahu mezi církví a státem.
- Libertas praestantissimum (1888): Zabývala se povahou lidské svobody z křesťanského pohledu.
- Providentissimus Deus (1893): Podpořila moderní biblická studia a stanovila pravidla pro katolickou exegezi.
🌍 Vztahy s moderním světem
Lev XIII. se snažil o dialog s moderním světem a o zlepšení diplomatických vztahů.
- Věda a kultura: V roce 1881 otevřel Vatikánský apoštolský archiv pro všechny vědce bez ohledu na jejich vyznání, čímž si získal respekt v akademickém světě. Prohlásil: „Nemáme se čeho bát od pravdy.“
- Diplomacie: Úspěšně ukončil Kulturkampf v Německu a obnovil diplomatické styky s kancléřem Ottou von Bismarckem. Ve Francii prosazoval politiku ralliement, tedy smíření katolíků s republikánským zřízením.
Vztahy s Italským královstvím však zůstaly napjaté a Lev XIII. nadále setrvával v pozici „vatikánského zajatce“.
🙏 Duchovní a pastorační činnost
Lev XIII. byl hluboce duchovním člověkem. Silně podporoval modlitbu růžence, kterému věnoval jedenáct encyklik, a vysloužil si tak přezdívku „růžencový papež“. Zasvětil lidstvo Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a podporoval úctu ke svatému Josefovi, kterého prohlásil za patrona univerzální církve.
🏛️ Odkaz a význam
Lev XIII. zemřel ve věku 93 let a jeho pontifikát znamenal zásadní obrat v moderních dějinách papežství. Podařilo se mu obnovit morální a intelektuální autoritu Svatého stolce po ztrátě světské moci. Jeho sociální učení ovlivnilo nejen katolickou církev, ale i celosvětový politický a sociální vývoj. Jeho otevřenost vůči vědě a dialogu připravila půdu pro reformy Druhého vatikánského koncilu v 20. století. Je pohřben v Lateránské bazilice v Římě.
✨ Zajímavosti
- Byl prvním papežem, jehož hlas byl zaznamenán na fonograf. Záznam pochází z roku 1903.
- Byl také prvním papežem, který byl zachycen na filmovém záznamu.
- Byl vášnivým spisovatelem a skládal básně v latině až do vysokého věku.
- Jeho pontifikát překlenul dvě století, začal v 19. a skončil ve 20. století.
- Jeho tělo bylo po smrti dočasně uloženo v Bazilice svatého Petra, ale v roce 1924 bylo přeneseno do monumentální hrobky v Lateránské bazilice, jak si sám přál.
🧑🏫 Pro laiky
- Encyklika: Důležitý papežský dokument, v podstatě dopis určený biskupům a věřícím po celém světě. Zabývá se otázkami víry, morálky nebo sociálními problémy.
- Rerum novarum: Název nejslavnější encykliky Lva XIII., latinsky to znamená „O věcech nových“. Pojednává o problémech dělníků během průmyslové revoluce.
- Tomismus: Filozofický a teologický systém založený na učení svatého Tomáše Akvinského. Lev XIII. ho prosazoval jako oficiální filozofii katolické církve, protože věřil, že dokáže dobře propojit víru a rozum.
- Kulturkampf: Německy „kulturní boj“. Byl to konflikt mezi německým státem pod vedením kancléře Bismarcka a katolickou církví v 70. letech 19. století. Stát se snažil omezit vliv církve.
- Vatikánský zajatec: Označení pro papeže v období od roku 1870 do 1929. Poté, co italský stát zabral Řím, papežové na protest neopouštěli Vatikán a považovali se za zajatce ve vlastním sídle.