Přeskočit na obsah

Sid Meier's Civilization III

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Sid Meier's Civilization III (často zkracováno jako Civilization III nebo Civ3) je tahová strategická videohra typu 4X, vydaná v roce 2001. Jedná se o třetí hlavní díl v proslulé herní sérii Civilization. Hra byla prvním dílem vyvinutým nově založeným studiem Firaxis Games po odchodu Sida Meiera z MicroProse a byla vydána společností Infogrames. Hra staví na základech svých předchůdců, kdy hráč vede vybranou civilizaci od pravěku až po moderní dobu.

Civilization III je považována za klíčový evoluční krok v sérii. Ačkoliv si zachovala izometrický pohled a čtvercovou mapu z Civilization II, přinesla několik revolučních mechanik, které se staly trvalou součástí série. Mezi nejvýznamnější patří zavedení kultury jako aktivního herního prvku, který generuje hranice státu, a zavedení strategických a luxusních surovin, které byly poprvé v historii série nezbytné pro výcvik určitých jednotek a pro spokojenost obyvatel.

Šablona:Infobox Videohra

⏳ Vývoj a inovace

Po fenomenálním úspěchu Civilization II byl vývoj třetího dílu očekáván s velkým napětím. Byl to první díl vyvinutý ve studiu Firaxis Games, které založili veteráni z MicroProse, včetně Sida Meiera a Jeffa Briggsa. Hlavním cílem designérů bylo přidat hře nové strategické vrstvy a omezit některé z dominantních strategií z druhého dílu.

Klíčové změny oproti Civilization II

  • Kultura a hranice: Největší a nejvlivnější inovace. Každé město nově generovalo body kultury prostřednictvím budov jako chrámy, knihovny nebo divy světa. Nahromaděná kultura postupně rozšiřovala hranice civilizace políčko po políčku. To znamenalo, že hranice již nebyly jen statickou čarou, ale dynamicky se měnily a mohly pohltit neutrální území i města soupeřů. Poprvé se tak objevil koncept kulturní války a možnost získat cizí město bez jediného výstřelu[1].
  • Strategické a luxusní suroviny: Další zásadní změna. Mapa nyní obsahovala specifické suroviny, které byly nutné pro fungování říše.

Tento systém nutil hráče k aktivnímu průzkumu, expanzi a obchodu, aby si zajistil potřebné zdroje.

  • Velcí vůdci (Great Leaders): Nový typ speciální "jednotky", která mohla vzniknout z vítězné bitvy elitní jednotky. Velký vůdce měl dvě možnosti využití: okamžitě dokončit stavbu budovy či divu ve městě, nebo vytvořit Armádu. Armáda byla speciální jednotka, která mohla pojmout tři další jednotky a byla výrazně silnější v boji. Byla to předzvěst systému Velkých osobností z Civilization IV.
  • Změny v boji a diplomacii: Bojový systém byl upraven, jednotky měly nově body života (HP), což znamenalo, že souboje nebyly vždy "všechno nebo nic". Diplomacie byla rozšířena o možnost uzavírat dlouhodobé dohody, jako je vzájemný obranný pakt nebo právo průchodu.

⚙️ Herní mechaniky

Civilization III prohloubila mnoho tradičních systémů a přidala nové strategické vrstvy.

🏛️ Kulturní válka

Mechanika kultury zcela změnila způsob, jakým se hrálo o území.

  • Generování kultury: Hráč stavěl kulturní budovy a divy světa, které generovaly Kulturní body (CP) za kolo.
  • Rozšiřování hranic: Po dosažení určitého počtu CP se hranice města rozšířily a zabraly okolní políčka.
  • Kulturní převrat (Culture Flip): Pokud město jedné civilizace bylo obklopeno silným kulturním tlakem jiné civilizace a zároveň mělo nízkou spokojenost, mohlo se spontánně "převrátit" a připojit se k sousední říši. Tato hrozba nutila hráče budovat kulturu i v pohraničních městech a byla silnou zbraní proti vojensky silným, ale kulturně slabým soupeřům[2].

government Vládní zřízení

Hra nabízela osm různých typů vlád (např. Despotismus, Monarchie, Republika, Komunismus, Demokracie), které si hráč mohl v průběhu hry měnit. Každá forma vlády měla své unikátní výhody a nevýhody, které ovlivňovaly produkci, obchod, spokojenost obyvatel a válečné schopnosti. Změna vlády vyvolala několik kol anarchie, během kterých říše nic neprodukovala.

🌍 Zlatý věk (Golden Age)

Nový koncept, který dočasně poskytl říši obrovský bonus. Zlatý věk mohl být spuštěn dvěma způsoby:

  • Vítězstvím v bitvě s jednotkou spojenou s Velkým vůdcem.
  • Postavením určitého Divu světa poprvé jednou z civilizací.

Během Zlatého věku (trvajícího 20 kol na normální rychlost) města generovala výrazně více produkce a obchodu, což mohlo hráči poskytnout rozhodující výhodu.

expansions Datadisky

Základní hra byla rozšířena o dva klíčové datadisky, které přidaly nové civilizace, scénáře a především nové herní mechaniky, které hru obohatily a vylepšily.

  • Civilization III: Play the World (2002):
    • Hra pro více hráčů (Multiplayer): Hlavním přínosem tohoto datadisku bylo přidání dlouho očekávané podpory pro hru více hráčů přes internet nebo LAN. To byla funkce, kterou základní hra při vydání postrádala.
    • Nové civilizace (např. Španělsko, Mongolsko), nové jednotky a nové herní režimy (jako Eliminace nebo Regicid).
    • Datadisk byl při vydání kritizován za technické problémy a nestabilitu multiplayerového kódu, které byly opraveny až v pozdějších patchích[3].
  • Civilization III: Conquests (2003):
    • Devět propracovaných scénářů: Tento datadisk byl zaměřen na historické scénáře (tzv. "Conquests"), které měly unikátní pravidla, jednotky a technologické stromy. Zahrnovaly například Mezopotámii, vzestup Říma, objevení Nového světa nebo Napoleonské války.
    • Nové civilizace s unikátními vlastnostmi: Každá civilizace nově získala speciální vlastnost (např. Vědecká, Expanzivní, Militarstická), která poskytovala specifické bonusy a definovala její herní styl.
    • Nové vládní formy, nové divy světa a vylepšená AI.
    • Tento datadisk je komunitou považován za definitivní verzi hry, která opravila mnoho nedostatků a přidala obrovské množství obsahu.

📈 Odkaz a hodnocení

Civilization III byla v době svého vydání velkým komerčním i kritickým úspěchem a důstojně navázala na své legendární předchůdce.

  • Kritické ohlasy: Hra získala na agregátoru Metacritic skvělé hodnocení 90/100[4]. Kritici vyzdvihovali především nové strategické možnosti, které přinesla kultura a systém surovin, a celkovou návykovost hratelnosti. Výtky směřovaly k některým zjednodušením, chybějícímu multiplayeru v základní hře a k občas pasivní AI.
  • Odkaz v sérii: Civilization III zanechala v sérii trvalou stopu. Koncept kultury jako nástroje pro rozšiřování hranic a ovlivňování soupeřů se stal základním kamenem všech následujících dílů. Stejně tak se v sérii (ač v různých podobách) udržel i systém strategických surovin. Hra je dnes vnímána jako vrchol "klasického" 2D designu série, který byl v Civilization IV nahrazen přechodem do 3D a v Civilization V zcela přepracován. Pro mnoho hráčů představuje nostalgický vrchol éry "stack of doom".

🧑‍🏫 Pro laiky

  • Co je to kultura ve hře? Představte si hranice vaší země ne jako pevnou čáru na mapě, ale jako vliv vaší civilizace. Když ve městě postavíte divadlo nebo chrám, začne vaše město "vyzařovat" kulturní vliv. Tento vliv se šíří do okolí a postupně přitahuje neutrální území k vaší říši. Pokud je váš kulturní vliv dostatečně silný a obklopí cizí město, jeho obyvatelé se mohou rozhodnout, že chtějí patřit k vám, a dobrovolně se připojí k vaší říši.
  • Proč jsou suroviny tak důležité? V předchozích hrách stačilo vynalézt Zpracování železa a mohli jste stavět neomezené množství legionářů. V Civilization III musíte nejen vynalézt technologii, ale také na mapě najít a připojit ke své říši zdroj železa. Každý zdroj vám dovolí podporovat jen určitý počet jednotek. Nemáte železo? Nemůžete stavět nejlepší vojáky. Nemáte ropu? Nemůžete stavět tanky. To vás nutí prozkoumávat svět, obchodovat se sousedy nebo o klíčové zdroje bojovat.
  • Co je to "stack of doom" (Komín smrti)? Protože hra probíhala na čtvercové mapě, mohli jste na jedno jediné políčko umístit libovolný počet vojenských jednotek – klidně i sto. Hráči tak často vytvářeli jednu obrovskou, nezastavitelnou armádu, kterou přesouvali po mapě a ničili s ní vše, co jim stálo v cestě. Tato taktika byla velmi efektivní, ale nepříliš strategická. Až Civilization V tento princip zrušil.

Reference