Přeskočit na obsah

Pohoří

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - pohoří

Pohoří je rozsáhlá a souvislá oblast zemského povrchu, která je výrazně vyvýšená nad okolní krajinu a charakterizovaná velkým vertikálním členěním. Skládá se z jednotlivých hor, hřebenů, sedel, údolí a menších plošin. Hranice mezi pohořími mohou být tvořeny řekami, průsmyky nebo mohou být stanoveny konvenčně.

🏔️ Vznik a vývoj pohoří

Pohoří vznikají a vyvíjejí se vlivem endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) geologických procesů. Klíčovým procesem je orogeneze, neboli horotvorná činnost, která je primárně způsobena pohybem litosférických desek.

Tektonický původ

Podle teorie deskové tektoniky je zemská litosféra rozlámána na několik desek, které se neustále pohybují po plastické astenosféře. Na jejich okrajích dochází k interakcím, které vedou ke vzniku hor.

  • Srážka (kolize) desek:
    • *Oceánská a kontinentální deska:* ** Když se srazí hustší oceánská deska s lehčí kontinentální, dochází k jejímu podsouvání (subdukci). To vede ke tavení hornin, vzniku magmatu, sopečné činnosti a vyzdvižení okraje kontinentální desky, čímž vznikají pásemná pohoří jako jihoamerické Andy.
    • *Dvě kontinentální desky:* ** Při srážce dvou kontinentálních desek nedochází k subdukci, protože obě mají nízkou hustotu. Místo toho se okraje desek deformují, zvrásní a vyzdvihnou do výšky, což vede ke vzniku mohutných vrásových pohoří, jako je Himaláj (vzniklý kolizí Indické a Eurasijské desky).
  • Oddalování (divergence) desek: Na místech, kde se desky od sebe vzdalují, typicky na dně oceánů, vystupuje magma a vytváří novou zemskou kůru. Tímto procesem vznikají rozsáhlé podmořské horské systémy zvané středooceánské hřbety, které dohromady tvoří nejdelší pohoří na světě (cca 65 000 km).

Eroze a modelace

Jakmile je pohoří vyzdviženo, začínají na něj působit exogenní procesy, především eroze. Voda (řeky, ledovce), vítr, mráz a gravitace postupně rozrušují a odnášejí horniny, čímž modelují a formují horský reliéf. Vytvářejí se tak ostré vrcholy, hluboká údolí, kary a další specifické tvary. Starší pohoří, která byla déle vystavena erozi (např. Appalačské pohoří), jsou obvykle nižší a mají zaoblenější tvary než geologicky mladá pohoří (např. Alpy).

⚙️ Dělení pohoří

Pohoří lze klasifikovat podle několika kritérií, nejčastěji podle způsobu vzniku, nadmořské výšky a geologického stáří.

Podle vzniku

  • Vrásová pohoří: Vznikají stlačením a zprohýbáním (vrásněním) vrstev hornin při kolizi litosférických desek. Jsou to nejvyšší a nejrozsáhlejší pohoří světa. Příklady: Alpy, Karpaty, Himaláj.
  • Kerná pohoří: Vznikají vertikálním pohybem zemských ker podél zlomů. Některé kry jsou vyzdviženy (hrástě) a jiné poklesávají (příkopové propadliny). Tento typ je charakteristický strmými svahy. Příklady v Česku: Hrubý Jeseník, Krušné hory, Šumava.
  • Sopečná (vulkanická) pohoří: Jsou tvořena nahromaděním sopečných materiálů (lávy, popela) z jedné nebo více sopek. Často mají tvar kuželů nebo kup. Příklady: České středohoří, Doupovské hory v ČR, nebo Kaskádové pohoří v USA.
  • Příkrovová pohoří: Vznikají přesunem rozsáhlých bloků hornin (příkrovů) na jiné podloží během horotvorných procesů.

Podle nadmořské výšky

V české geografii se používá následující dělení reliéfu podle absolutní nadmořské výšky a relativní výškové členitosti:

  • Pahorkatiny: Výšková členitost 50–200 m.
  • Vrchoviny: Výšková členitost 200–350 m.
  • Hornatiny: Výšková členitost 350–600 m.
  • Velehory: Obvykle se za ně považují pohoří s výškou nad 2 500 m n. m., která byla v minulosti modelována ledovci.

Podle stáří

  • Mladá pohoří: Vznikla během alpinského vrásnění v třetihorách (přibližně před 65 miliony lety). Jsou charakteristická vysokými nadmořskými výškami, ostrými štíty a hlubokými údolími. Příklady: Alpy, Himaláj, Andy.
  • Stará pohoří: Vznikla při starších horotvorných procesech (např. kaledonské, variské vrásnění) a byla po stovky milionů let snižována erozí. Mají nižší výšku a zaoblenější tvary. Příklady: Skandinávské pohoří, Ural, Appalačské pohoří.

🌍 Významná pohoří světa

🌱 Život v pohořích

Hory vytvářejí specifické životní podmínky, které se mění s rostoucí nadmořskou výškou. Tento jev se nazývá výšková (vegetační) stupňovitost. S výškou klesá teplota (přibližně o 0,5–0,6 °C na 100 m), klesá tlak vzduchu, ale zvyšuje se množství srážek a intenzita slunečního záření.

  • Vegetační stupně: V mírném pásu (např. ve střední Evropě) na sebe navazují jednotlivé stupně: nížinný (původně listnaté lesy), podhorský (bukové lesy), horský (smrkové lesy), subalpínský (kosodřevina) a alpínský (horské louky).
  • Fauna: Živočichové v horách jsou přizpůsobeni náročným podmínkám, jako je chlad, nedostatek kyslíku a strmý terén. Typickými zástupci jsou kamzík, svišť, kozorožec nebo medvěd.
  • Člověk a hory: Pohoří historicky představovala bariéry, ale zároveň poskytovala útočiště a zdroje (dřevo, nerostné suroviny). Dnes jsou významnými centry turistiky, zimních sportů a také důležitými zdroji pitné vody.

💡 Pro laiky: Pohoří jako zmuchlaný ubrus

Představte si zemský povrch jako obrovský ubrus rozprostřený na stole. Tento ubrus není z jednoho kusu, ale je sešitý z několika velkých dílů – to jsou litosférické desky. A teď si představte, že dva tyto díly ubrusu začnete pomalu tlačit proti sobě. Co se stane? Ubrus se začne krčit, vlnit a na místě, kde se díly setkávají, se vytvoří vysoké "vrásy" a "záhyby". Přesně tak vznikají vrásová pohoří jako Alpy nebo Himaláj.

Jiný typ pohoří, kerné, si můžeme představit jako tabulku čokolády. Když na ni zatlačíte, neláme se do vln, ale praská podél předem daných čtverečků. Některé kousky se zvednou výš, jiné klesnou níž. Tak nějak vznikly třeba naše Krkonoše nebo Šumava. A nakonec, sopečná pohoří jsou jako hromádky písku, které vysypáváte na jedno místo – sopka chrlí lávu a popel, které se vrství a postupně vytvářejí horu.

📊 Rekordy a zajímavosti

  • Nejvyšší pohoří: Himaláj, kde se nachází všech 14 vrcholů nad 8 000 metrů, včetně Mount Everestu (8 849 m n. m.).
  • Nejdelší pohoří: Celosvětový systém středooceánských hřbetů měří asi 65 000 km. Na souši jsou nejdelší Andy v Jižní Americe (cca 7 240 km).
  • Nejstarší pohoří: Za jedno z nejstarších se považuje Guyanská vysočina v Jižní Americe, jejíž horniny jsou staré až 2 miliardy let.
  • Pohoří pod vodou: Středoatlantský hřbet je součástí podmořského systému a na některých místech vystupuje nad hladinu, například na Islandu.

🇨🇿 Pohoří v České republice

Česká republika má velmi pestrý reliéf s řadou pohoří, která jsou součástí rozsáhlého Českého masivu a vnějších Západních Karpat.

Zdroje

Geologická služba ČR: Horotvorné procesy National Geographic: Mountains U.S. Geological Survey: Plate Tectonics

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Pohoří&oldid=11263“