Přeskočit na obsah

Doupovské hory

Z Infopedia

Šablona:Infobox Pohoří Pro jiné významy viz Doupovské hory (rozcestník).

Doupovské hory (německy Duppauer Gebirge) jsou pohoří a geomorfologický celek v severozápadních Čechách. Jedná se o pozůstatek masivního terciérního stratovulkánu. Většina území je součástí vojenského újezdu Hradiště, a je proto veřejnosti nepřístupná. Nejvyšším vrcholem je Hradiště s nadmořskou výškou 934 metrů. Díky desítkám let trvající izolaci a minimálnímu lidskému vlivu je zdejší příroda mimořádně zachovalá, což vedlo k vyhlášení stejnojmenné chráněné krajinné oblasti a ptačí oblasti.

🗺️ Geografie a geomorfologie

Doupovské hory jsou součástí Krušnohorské subprovincie. Na severu a severovýchodě sousedí s Mosteckou pánví, na jihovýchodě s Rakovnickou pahorkatinou, na jihu s Tepelskou vrchovinou a na západě se Slavkovským lesem a Sokolovskou pánví.

Geomorfologicky se celek dělí na tři podcelky:

  • Hradišťská hornatina (nejvyšší část s vrcholem Hradiště)
  • Jehličenská hornatina (severozápadní část)
  • Rohozecká vrchovina (jihovýchodní okrajová část)

Vrcholy

V pohoří se nachází několik vrcholů přesahujících 800 a 900 metrů nad mořem. Většina z nich leží v nepřístupném vojenském prostoru.

  • Hradiště (934 m) – nejvyšší vrchol
  • Pustý zámek (933 m)
  • Velká Jehličná (828 m)
  • Tureč (930 m) - sporná výška, často uváděna nižší
  • Vysoká pláň (890 m)
  • Horský vrch (854 m)
  • Skřivaní vrch (830 m)
  • Úhošť (593 m) – významný okrajový vrchol s národní přírodní rezervací

Vodstvo

Celé území Doupovských hor je odvodňováno řekou Ohře, která tvoří jejich severní a západní hranici. Mezi nejvýznamnější přítoky pramenící v pohoří patří Liboc a Blšanka. Vzhledem k sopečnému původu se zde nenacházejí žádná přirozená jezera, ale na okrajích území bylo vybudováno několik menších vodních nádrží, například vodní nádrž Kadaň.

geology a vznik

Doupovské hory představují erozní zbytek obrovského stratovulkánu z období třetihor (převážně oligocén a miocén, před 34–17 miliony lety). Původní sopka patřila k největším v Evropě. Její základna měla průměr okolo 30 kilometrů a výška se odhaduje až na 4000 metrů.

Po vyhasnutí sopky došlo k propadu její centrální části a vzniku kaldery. Následná dlouhodobá eroze odhalila vnitřní strukturu vulkánu. Dnešní reliéf je tvořen paprsčitě uspořádanými hřbety, které se sbíhají k pomyslnému středu, a hluboce zaříznutými údolími.

Horninové složení je poměrně jednotvárné. Převažují neovulkanity, zejména různé druhy čedičových hornin jako leucitity, tefrity a bazanity, a jejich pyroklastické ekvivalenty (tufy a aglomeráty).

🌳 Příroda

Díky dlouhodobému vojenskému využití a omezené lidské činnosti se v Doupovských horách zachovala unikátní přírodní společenstva. Více než polovina území je pokryta lesy.

Flóra

Dominantními lesními porosty jsou bučiny, zejména květnaté bučiny a na strmých svazích suťové lesy. Vyskytují se zde také cenné dubohabřiny a na jižních svazích teplomilná společenstva. Mezi významné a chráněné druhy rostlin patří:

Fauna

Doupovské hory jsou domovem mnoha vzácných a ohrožených druhů živočichů. Území je významným hnízdištěm a lovištěm pro řadu ptačích druhů.

🛡️ Ochrana přírody

Pro ochranu unikátních přírodních hodnot byla na většině území pohoří vyhlášena velkoplošná i maloplošná chráněná území.

🏛️ Historie a osídlení

Oblast Doupovských hor byla osídlena již v pravěku, o čemž svědčí mohutné hradiště na vrcholu Hradiště. Ve středověku a novověku bylo území převážně německy mluvící. Nacházela se zde řada vesnic a městečko Doupov.

Klíčovým momentem v novodobé historii bylo zřízení vojenského újezdu Hradiště v roce 1953. V důsledku toho bylo vysídleno a následně zničeno více než 60 obcí a osad, včetně historického města Doupov. Krajina se tak proměnila v uzavřenou vojenskou zónu, což na jedné straně vedlo k zániku kulturního dědictví, ale na druhé straně paradoxně přispělo k ochraně přírody před negativními vlivy civilizace.

🚶 Turistika a přístupnost

Většina území Doupovských hor je pro veřejnost uzavřena z důvodu existence vojenského újezdu. Vstup je možný pouze na zvláštní povolení nebo během víkendů a státních svátků na několik málo zpřístupněných tras.

Turisticky atraktivní a volně přístupné jsou především okrajové části pohoří:

Před plánovanou návštěvou je vždy nutné ověřit aktuální informace o režimu vstupu na webových stránkách Armády ČR nebo újezdního úřadu.

⚛️ Pro laiky

Představte si obrovskou, prastarou sopku, mnohem větší než třeba hora Říp. Před miliony let chrlila lávu a popel, které se vrstvily na sebe jako patra obrovského dortu. Když sopka vyhasla, její vrchol se propadl dovnitř a vytvořil obrovskou mísovitou prohlubeň. To, co dnes vidíme jako Doupovské hory, jsou vlastně jen erozí ohlodané svahy a zbytky této dávné sopky. Řeky a potoky do nich vyhloubily hluboká údolí, ale když se na mapu podíváte z výšky, stále můžete vidět kruhový tvar původního vulkánu.

Po druhé světové válce byla tato oblast téměř vylidněna. Protože šlo o velký, málo obydlený a členitý kus země, armáda se rozhodla, že je to ideální místo pro cvičení vojáků, tanků a dělostřelectva, aniž by rušila civilisty. Proto je většina hor dodnes uzavřeným vojenským prostorem. Díky tomu, že sem lidé desítky let nemohli, se zde příroda mohla nerušeně vyvíjet a je dnes mimořádně cenná.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Doupovské_hory&oldid=10526“