Přeskočit na obsah

Moravskoslezské Beskydy

Z Infopedia

Šablona:Infobox Pohoří Pro jiné významy viz Moravskoslezské Beskydy (rozcestník).

Moravskoslezské Beskydy (slovensky Moravsko-sliezske Beskydy, polsky Beskid Śląsko-Morawski) jsou pohoří a geomorfologický celek nacházející se na severovýchodě České republiky a v severozápadní části Slovenska. Jedná se o nejrozsáhlejší a nejvyšší část Západních Beskyd. Nejvyšší horou je Lysá hora s výškou 1323 m n. m. Pohoří je charakteristické svými zaoblenými hřbety, hlubokými údolími a převahou lesních porostů. Většina území je chráněna v rámci CHKO Beskydy.

🗺️ Geografie a vymezení

Moravskoslezské Beskydy se rozkládají na pomezí Moravy a Slezska, přičemž malou částí zasahují i na Slovensko do oblasti Kysuce. Celková rozloha na českém území činí 623 km².

Pohoří je ohraničeno:

Geomorfologicky se celek dělí na tři podcelky:

  • Radhošťská hornatina na západě, s vrcholy jako Radhošť (1129 m), Kněhyně (1257 m) a Smrk (1276 m).
  • Lysohorská hornatina na východě, která je nejvyšší částí pohoří s Lysou horou (1323 m) a Travným (1203 m).
  • Klokočovská hornatina v jihovýchodní části na Slovensku.

⛰️ Geologie a geomorfologie

Geologicky jsou Moravskoslezské Beskydy součástí Vnějších Západních Karpat, konkrétně jejich flyšového pásma. Pohoří je tvořeno střídajícími se vrstvami pískovců, jílovců a slepenců, které vznikaly usazováním v hlubokém moři v období křídy a paleogénu. Tyto vrstvy byly následně alpínským vrásněním vyzdviženy a zformovány do dnešní podoby.

Pro flyšové pohoří jsou typické zaoblené tvary vrcholů a svahy náchylné k sesuvům, které jsou v Beskydech velmi časté. Vyskytují se zde také pseudokrasové jevy, jako jsou skalní pukliny a menší jeskyně, například Čertův mlýn nebo Kněhyňská jeskyně. Reliéf je silně členitý s hluboce zaříznutými údolími řek.

💧 Hydrologie

Moravskoslezské Beskydy tvoří významné evropské rozvodí. Hřebeny pohoří oddělují úmoří Černého moře a Baltského moře.

  • Většina území je odvodňována do povodí Odry a dále do Baltského moře. Hlavními toky jsou Ostravice, Morávka a Rožnovská Bečva.
  • Jihovýchodní svahy na Slovensku jsou odvodňovány řekou Kysuca, která patří do povodí Váhu a Dunaje, a tedy do úmoří Černého moře.

V pohoří se nachází několik významných vodních nádrží, které slouží jako zdroj pitné vody pro ostravskou aglomeraci:

🌳 Příroda

Flóra

Dominantním vegetačním typem jsou lesy, které pokrývají přibližně 80 % území. Původní porosty tvořily především jedlobučiny, tedy smíšené lesy s převahou buku lesního a jedle bělokoré. Vlivem lesního hospodaření v minulosti byly na mnoha místech vysázeny smrkové monokultury, zejména ve vyšších polohách. V nejcennějších lokalitách se dochovaly zbytky pralesovitých porostů, například v NPR Mionší nebo NPR Mazák.

Na hřebenech se nacházejí horské louky a pastviny, tzv. poloniny, které vznikly historickou pastvou ovcí. Roste zde řada chráněných a ohrožených druhů rostlin, jako je lilie zlatohlavá, kruštík bahenní nebo mečík střechovitý.

Fauna

Beskydy jsou jedním z mála území v České republice, kde se trvale vyskytují všechny tři druhy velkých šelem:

Kromě nich zde žije běžná lesní zvěř jako jelen lesní, srnec obecný a prase divoké. Z ptáků je významný výskyt kriticky ohroženého tetřeva hlušce, jeřábka lesního nebo čápa černého. V čistých horských potocích žije vydra říční a mlok skvrnitý.

Ochrana přírody

Pro ochranu jedinečné přírody a krajiny byla v roce 1973 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Beskydy (CHKO Beskydy). S rozlohou 1160 km² je největší chráněnou krajinnou oblastí v Česku. Zahrnuje nejen Moravskoslezské Beskydy, ale i části Javorníků a Vsetínských vrchů. Na území CHKO se nachází více než 50 maloplošných zvláště chráněných území, mezi nejvýznamnější patří národní přírodní rezervace Kněhyně-Čertův mlýn, Mazák, Mionší a Radhošť.

🚶 Turistika a sport

Moravskoslezské Beskydy jsou jednou z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších turistických oblastí v České republice. Nabízejí hustou síť značených turistických tras a cyklotras.

Nejznámější turistické cíle:

  • Lysá hora (1323 m): Nejvyšší vrchol, přezdívaný "královna Beskyd". Na vrcholu se nachází meteorologická stanice, televizní vysílač a několik turistických chat. Nabízí kruhový výhled na celé Beskydy, Jeseníky a za dobré viditelnosti i na Vysoké a Nízké Tatry.
  • Radhošť (1129 m): Mytická hora spojená s pohanským bohem Radegastem. Na hřebeni se nachází socha Radegasta od Albína Poláška, sousoší svatých Cyrila a Metoděje a kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1898.
  • Pustevny: Horské sedlo mezi Radhoštěm a Tanečnicí, proslulé unikátními dřevěnými stavbami v secesním stylu od architekta Dušana Jurkoviče (Maměnka a Libušín). Libušín byl po požáru v roce 2014 kompletně zrekonstruován a znovu otevřen v roce 2020. Pustevny jsou významným střediskem letní i zimní turistiky.
  • Smrk (1276 m): Druhý nejvyšší vrchol, který je na rozdíl od Lysé hory klidnější a méně komerční. Na vrcholu se nachází památník Jana Palacha a Johna Lennona.

V zimě jsou Beskydy oblíbeným cílem lyžařů. Mezi největší lyžařská střediska patří Bílá, Pustevny, Gruň nebo Řeka. Pro běžkaře je k dispozici mnoho kilometrů udržovaných stop, například na Lysohorské magistrále nebo v okolí Pusteven.

📜 Historie a osídlení

Oblast Beskyd byla až do pozdního středověku jen řídce osídlena. Výraznější změnu přinesla v 16. a 17. století tzv. valašská kolonizace, kdy do hor přicházeli pastevci z východních Karpat. Ti s sebou přinesli salašnický způsob hospodaření (chov ovcí a koz) a specifickou kulturu, která dala vzniknout etnografickému regionu Valašsko.

Pro valašskou kulturu bylo typické tzv. pasekářství – klučení lesů za účelem získání pastvin a malé zemědělské půdy. Tento způsob života formoval krajinný ráz Beskyd po staletí. Kromě pastevectví se obyvatelé živili těžbou dřeva, pálením dřevěného uhlí a domácí výrobou (např. výroba šindelů). V 19. století se v podhůří začal rozvíjet průmysl, zejména sklářství a železářství.

⚛️ Pro laiky

Jak vznikly Beskydy?

Představte si, že na dně prastarého moře se miliony let střídavě usazovaly vrstvy písku a bahna, jako když skládáte na sebe palačinky a promazáváte je marmeládou. Písek ztvrdl na pískovec (ta palačinka) a bahno na jílovec (ta marmeláda). Pak obrovské síly ze stran celou tu hromadu palačinek zmáčkly, zvrásnily a vyzvedly nad moře. Výsledkem jsou Beskydy – hory, kde se střídají tvrdé a měkké vrstvy. Protože měkké jílovce snadno zvětrávají a po dešti kloužou, jsou pro Beskydy typické časté sesuvy půdy.

Střecha Evropy

Beskydy jsou jako střecha Evropy. Voda, která spadne na jednu stranu (třeba z Lysé hory směrem k Ostravě), steče řekou Ostravicí a Odrou až do Baltského moře na severu. Voda, která spadne na druhou, slovenskou stranu, putuje řekou Kysucou a Váhem do Dunaje a nakonec do Černého moře na jihu. Dvě kapky deště, které dopadnou pár metrů od sebe, tak mohou skončit v úplně jiných mořích.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Moravskoslezské_Beskydy&oldid=10541“