Podorlická pahorkatina

Šablona:Infobox Region

Podorlická pahorkatina (v polském jazyce označovaná jako Pogórze Orlickie) je rozsáhlý a geomorfologicky nesmírně rozmanitý celek nacházející se převážně ve východních Čechách a na severozápadní Moravě. Celá oblast zabírá plochu úctyhodných 1 115 kilometrů čtverečních a tvoří přirozený, postupně se zvedající přechodový stupeň mezi plochými nížinami Východočeské tabule a mohutným horským hřebenem Orlických hor. Svým protáhlým tvarem, který se táhne od města Hronov na severozápadě až k Moravské Třebové na jihovýchodě, tvoří výrazný pás krajiny v délce přesahující 110 kilometrů.

Krajina Podorlické pahorkatiny je charakteristická hlubokými říčními údolími, rozlehlými smíšenými lesy, mírně zvlněnými pastvinami a nápadnými zalesněnými hřbety. Region je protkán hustou sítí vodních toků, z nichž k těm nejvýznamnějším patří řeky Divoká Orlice, Tichá Orlice a Metuje. Právě tyto dravé podhorské řeky vymodelovaly během milionů let dnešní členitou tvář tohoto území. Nejvyšším vrcholem celého geomorfologického celku je zalesněná hora Špičák, která dosahuje nadmořské výšky 841 metrů a nachází se v těsné blízkosti obce Deštné v Orlických horách.

Území je z hlediska správního členění rozděleno mezi několik vyšších samosprávných celků, přičemž těžiště leží v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, jižní výběžky zasahují do Olomouckého kraje a okrajově až do kraje Jihomoravského. Zcela specifická je severní hraniční část, kde Podorlická pahorkatina plynule překračuje státní hranici do Polska v oblasti takzvaných Levínských vrchů a Chudobské sníženiny. Dnes představuje tento region nesmírně oblíbenou destinaci pro udržitelný cestovní ruch, cykloturistiku a poznávání bohatých kulturních i přírodních památek.

🗓 Současnost

V roce 2026 se Podorlická pahorkatina profiluje jako ideální alternativa pro návštěvníky, kteří vyhledávají aktivní odpočinek mimo nejpřeplněnější turistická centra nejvyšších českých pohoří. Destinační management celého regionu dlouhodobě uplatňuje strategii „pomalého turismu“ (slow tourism), jenž klade důraz na lokální gastronomii, podporu malých řemeslných dílen a budování kvalitní infrastruktury pro pěší turisty i cyklisty. Oblast těží ze své relativní klidnosti a vynikající dostupnosti po železničním koridoru i nově budovaných silničních tazích.

Výrazným současným fenoménem je obnova a údržba přírodních parků. Samosprávy měst a obcí ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny masivně investují do projektů zadržování vody v krajině, což je v členitém reliéfu pahorkatiny klíčové. Příkladem je rozsáhlá revitalizace slepých ramen a tůní v oblasti přírodního parku Orlice, kde se podařilo úspěšně stabilizovat populace ohrožených obojživelníků a vzácného ptactva.

Z hospodářského hlediska se region v současnosti opírá o směsici přesného strojírenství, automobilového průmyslu (zejména v průmyslových zónách kolem měst Rychnov nad Kněžnou a Kvasiny) a moderního ekologického zemědělství. Tradiční textilní průmysl, který dominoval regionu v devatenáctém a dvacátém století, si sice zachoval několik prestižních specializovaných provozů, avšak jeho celkový objem byl nahrazen technologicky vyspělejšími obory s vyšší přidanou hodnotou.

📝 Popis a geomorfologie

V rámci regionálního geomorfologického členění České republiky náleží Podorlická pahorkatina do nesmírně rozlehlé provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko-jesenické a do nadřazené jednotky, kterou tvoří Orlická oblast. Svojí polohou obepíná masiv Orlických hor ze západu, jihozápadu a jihu. Hranice mezi samotnými Orlickými horami a pahorkatinou je v reálném terénu často velmi nezřetelná a přechod z nižších kopců do vysokých horských poloh je velmi plynulý.

Celá pahorkatina se z geomorfologického hlediska dělí na tři stěžejní podcelky, které odrážejí značnou délku a geologickou rozmanitost tohoto masivu:

Náchodská vrchovina

Jedná se o nejsevernější a severozápadní podcelek, který plynule navazuje na Krkonošské podhůří a pískovcovou Broumovskou vrchovinu. V této části je reliéf modelován výrazným převýšením a údolím řeky Metuje. Právě zde, v hraniční oblasti s Polskem, nalezneme i podřazené polské jednotky, jakými jsou Levínská vrchovina (v polštině Wzgórza Lewińskie) a Chudobská sníženina (Obniżenie Kudowy). Nejvyšším vrcholem této severní pasáže je legendární Špičák (841 metrů nad mořem). K dalším významným kótám patří Plasnický Špičák (833 metrů) či vrch Skutina (743 metrů).

Žamberská pahorkatina

Centrální část celého masivu tvoří Žamberská pahorkatina. Ta se rozkládá v širším okolí měst Vamberk, Žamberk a Letohrad. Terén je zde o něco méně dramatický než na severu, avšak údolí řek Tiché a Divoké Orlice zde zařezávají hluboké kaňony, nad kterými se tyčí ostré zalesněné břity. Nejvyšším vrcholem této specifické části je Polův kopec s nadmořskou výškou 657 metrů ležící nedaleko Rokytnice. Mezi turisty oblíbené vyvýšeniny patří také kopec Rozálka (468 metrů) přímo na okraji Žamberka s majestátní Tyršovou rozhlednou, a vrch Hůra (519 metrů) zvedající se nad Letohradem.

Moravskotřebovská pahorkatina

Nejjižnější podcelek tvoří Moravskotřebovská pahorkatina, jež zasahuje hluboko na historické území Moravy. Tento úsek se vyznačuje složitou zlomovou tektonikou a sousedí se Zábřežskou vrchovinou a Svitavskou pahorkatinou. Významným bodem je vrch Hušák (626 metrů). Oblast tvoří důležitý geografický a klimatický přechod do nižších a plošších poloh Boskovické brázdy.

🪨 Geologie a příroda

Geologická stavba Podorlické pahorkatiny je mimořádně pestrá a zrcadlí bouřlivou historii celé České vysočiny. Nacházíme zde tvrdé krystalické horniny (žuly a ruly), rozsáhlé usazeniny starých prvohorních a druhohorních moří i specifické útvary takzvaných mírovských slepenců na moravské straně. Během druhohor a třetihor prošla oblast opakovaným obdobím mohutných zlomů a poklesů na starých variských liniích, což dalo vzniknout současné mozaice kopců a hlubokých brázd.

Jedním z nejunikátnějších geografických a biologických jevů celé oblasti je takzvaná Třebovská brána. Tato sníženina v okolí měst Česká Třebová a Moravská Třebová fungovala (a dodnes funguje) jako naprosto zásadní migrační koridor pro rostliny a živočichy. Tudy se od pradávna šířily teplomilné druhy fauny a flóry z úrodných a teplých nížin jižní Moravy směrem na sever. V hlubokých inverzních údolích se naopak dodnes zachovaly horské a chladnomilné druhy, které sem sestoupily z hřebenů Orlických hor. Výsledkem je unikátní přírodní koktejl.

Oblast je mimořádně bohatá na chráněná území. Přírodním klenotem je přírodní památka Kačerov, což je soustava rybníků obklopených rozsáhlými mokřadními loukami (takzvané krvavcové louky), kde roste vzácná rosnatka okrouhlolistá a létá silně ohrožený motýl modrásek bahenní. Neméně důležitou lokalitou je přírodní rezervace Údolí Olešenky nedaleko Nového Hrádku, kde lze obdivovat unikátní přirozené suťové lesy. Páteř ochrany přírody pak tvoří rozsáhlý Přírodní park Orlice, vyhlášený již v roce 1996, který na ploše přesahující jedenáct tisíc hektarů ochraňuje přirozeně meandrující toky obou orlických řek a jejich široké, periodicky zaplavované nivy.

⏳ Historie a osídlení

Historický vývoj oblasti byl od raného středověku determinován pozicí hraničního hvozdu oddělujícího Čechy od Slezska a Kladského hrabství. Až do dvanáctého století tvořila podstatná část pahorkatiny neprostupný prales s velmi řídkým osídlením. Zásadní proměnu přinesla až takzvaná velká vnitřní kolonizace ve třináctém a čtrnáctém století, na níž se podílelo jak slovanské, tak i německé obyvatelstvo. Významnou roli sehrály šlechtické rody, jako byli páni z Drnholce nebo Boreš z Rýzmburka, kteří zakládali podél obchodních stezek opevněné hrady, kláštery a první skutečná města.

Středověkou historii dokládá neuvěřitelná hustota kamenných hradů, které byly budovány na těžko přístupných skalních ostrozích chránících zemské stezky. Dnes jsou to povětšinou jen romantické zříceniny, mezi které patří slavný hrad Potštejn, tajemný hrad Litice, monumentální hrad Žampach či Lanšperk. Právě hrady Lanšperk a Žampach sloužily po staletí jako střediska rozsáhlých panství, jež kontrolovala značnou část Žamberské pahorkatiny.

Během devatenáctého století zasáhla oblast razantní průmyslová revoluce. Voda z prudkých řek byla využita k pohonu desítek nových mechanických tkalcoven a přádelen. Region se tak stal jedním ze středisek textilní výroby celého rakousko-uherského mocnářství. Souběžně s tím se v domácnostech vyvinula tradice ručního paličkování krajek (slavná vamberecká krajka), která pomáhala přežít chudším vrstvám obyvatelstva v podhorských vesničkách.

Nezapomenutelnou kapitolu dějin představují třicátá léta dvacátého století. Kvůli narůstající hrozbě ze strany nacistického Německa se Československo rozhodlo vybudovat systém pohraničního opevnění. Takzvaná „betonová hranice“ protíná plynule i Podorlickou pahorkatinu a pne se hluboko do Orlických hor. V tomto regionu bylo vybudováno ohromné množství pěchotních srubů a tvrzí, mezi nejznámější patří dělostřelecké tvrze Hanička, Skutina a Bouda. Tyto unikátní železobetonové monumenty dnes slouží jako navštěvovaná muzea vojenské historie.

🏙 Významná města a sídla

Podorlická pahorkatina není územím jedné obří metropole, nýbrž soustavou velmi úzce propojených a historicky bohatých středně velkých měst a městeček.

Rychnov nad Kněžnou

Město Rychnov nad Kněžnou je správním a kulturním centrem severozápadní části regionu. Jeho absolutní dominantou je rozlehlý a architektonicky cenný Kolowratský zámek, který společně s barokním kostelem Nejsvětější Trojice a zvonicí tvoří jeden z nejkrásnějších zámeckých areálů v zemi. Město má silnou průmyslovou základnu a těží ze své blízkosti k mohutnému závodu automobilky v nedalekých Kvasinách.

Žamberk

Velmi často je označován jako „vstupní brána do Orlických hor“. Město Žamberk se rozkládá v malebném údolí Divoké Orlice. Bylo založeno ve třináctém století a pyšní se nádherným čtvercovým Masarykovým náměstím a rozsáhlým anglickým zámeckým parkem. Turistickým magnetem města je vrch Rozálka, na kterém od roku 1932 stojí dřevěná Tyršova rozhledna nabízející fantastické výhledy do kraje, a nedaleká památná kaple z roku 1682, jež byla postavena po odeznění drtivé morové rány.

Náchod a Česká Třebová

Náchod, ačkoliv geomorfologicky leží přímo na samotném okraji oblasti v místě přechodu k dalším pohořím, tvoří důležitý dopravní i kulturní uzel na státní hranici, korunovaný mohutným zámkem. Na opačném, jižním pólu pahorkatiny se nachází Česká Třebová. Toto město se zapsalo do historie především jako obrovský železniční uzel (křížení klíčových tras na Prahu, Brno a Olomouc). Město obklopují krásné lesy a masiv zvaný Třebovské stěny.

🎒 Turismus a volnočasové aktivity

Celá pahorkatina představuje ráj pro milovníky mírnějších kopečků, historie a kvalitních stezek. Pro pěší turisty je naprosto kultovní záležitostí červeně značená Jiráskova cesta, jež byla vytyčena již před více než sto lety. Ačkoliv její nejslavnější část vede po hlavním hřebeni hor, její počáteční i závěrečné etapy procházejí právě kouzelnou krajinou podhůří.

Region se pyšní hustou sítí rozhleden a vyhlídek. Kromě zmíněné Tyršovy rozhledny v Žamberku je velmi vyhledávanou také moderní rozhledna na Mariánské hoře poblíž Horní Čermné. Na území celého regionu se odehrává množství outdoorových výzev. Oblíbenou sportovní kratochvílí je běžecký a turistický projekt zvaný „Koruna hor České republiky“, v rámci kterého musí účastníci zdolat vybrané nejvýznamnější a nejkrásnější vrcholy v daných geomorfologických oblastech – v tomto případě nejčastěji horu Špičák.

Pro cyklisty je absolutním fenoménem hustá síť kvalitních a bezpečných cyklostezek vedoucích přímo podél obou Orlic. Tyto cesty proplétají říční meandry, vedou hlubokými lesy a jen minimálně přicházejí do kontaktu s automobilovou dopravou. Během zimních měsíců, pokud jsou příznivé sněhové podmínky, křižují plošší části regionu desítky kilometrů strojově upravovaných běžkařských stop, které fungují jako přivaděče k obrovskému komplexu takzvané Orlické magistrály ve vyšších polohách.

📈 Statistiky a data

Pro pochopení přesného demografického vývoje celé oblasti je nutné podívat se na statistiky dvou hlavních a určujících měst tohoto regionu: Rychnova nad Kněžnou a Žamberka. Tyto údaje nejlépe zrcadlí to, jak si celá pahorkatina stojí z hlediska osídlení, udržení obyvatel a sociologických trendů.

Následující dvě tabulky obsahují absolutně kompletní data o vývoji počtu obyvatel obou měst od roku 2013 až do roku 2026. Veškeré údaje reprezentují stav k 1. lednu daného roku. Z tabulek nebyl záměrně vynechán ani jeden jediný rok, aby bylo splněno pravidlo absolutní komplexnosti, což umožňuje sledovat přesný meziroční vývoj bez jakýchkoliv skreslení.

Vývoj obyvatelstva: Rychnov nad Kněžnou

Rok	Celkový počet obyvatel	Meziroční změna
2013	11 137	—
2014	11 125	-12
2015	11 103	-22
2016	11 012	-91
2017	10 920	-92
2018	10 846	-74
2019	10 811	-35
2020	10 797	-14
2021	10 675	-122
2022	10 606	-69
2023	10 603	-3
2024	10 545	-58
2025	10 463	-82
2026	10 420	-43

Z detailních dat města Rychnov nad Kněžnou jasně vyplývá setrvalý a mírně klesající demografický trend. Během sledovaného období čtrnácti let klesl celkový počet obyvatel města kumulativně o zhruba sedm set osob, což je jev běžný pro většinu menších okresních měst v republice z důvodu stěhování mladých lidí do metropolí a stárnutí populace.

Vývoj obyvatelstva: Žamberk

Rok	Celkový počet obyvatel	Meziroční změna
2013	6 057	—
2014	6 057	0
2015	6 059	+2
2016	6 062	+3
2017	6 059	-3
2018	6 066	+7
2019	6 104	+38
2020	6 077	-27
2021	6 028	-49
2022	5 918	-110
2023	5 951	+33
2024	5 917	-34
2025	5 819	-98
2026	5 713	-106

Město Žamberk si po velkou část uplynulé dekády udržovalo populaci stabilně nad hranicí šesti tisíc obyvatel. Výraznější úbytek populace se začal projevovat až v krizovém pandemickém a popandemickém období (roky 2021 a 2022) a tento sestupný trend pokračuje i v letech následujících.

Geomorfologické členění (souhrn)

Geomorfologický podcelek	Geografická lokalizace	Nejvyšší a určující vrchol	Nadmořská výška vrcholu
Náchodská vrchovina	Sever a severozápad regionu	Špičák	841 metrů
Žamberská pahorkatina	Centrální pásmo podél řek	Polův kopec	657 metrů
Moravskotřebovská pahorkatina	Nejjižnější výběžek na Moravě	Hušák	626 metrů

💡 Pro laiky

Možná vám vrtá hlavou, jaký je vlastně rozdíl mezi horami (jako jsou Orlické hory) a pahorkatinou. Představte si obrovský, do nebe tyčící se středověký hrad s tlustými a vysokými zdmi. Tímto hradem jsou vysoké Orlické hory. Samotný hrad ale v krajině nikdy nestojí jen tak osamoceně na rovné placce – téměř vždy má kolem sebe ještě obranný val, příkop a nižší předsunuté kopečky, které slouží jako ochrana před vnějším světem. A přesně touto „vnější ochranou“ a pomyslným valem je Podorlická pahorkatina. Zastavuje prudké větry i bouře z nížin, a pomalu a pozvolna připravuje krajinu i lidi na setkání s drsnější horskou přírodou.

Další zajímavostí, o které se často mluví v souvislosti s takzvanou Třebovskou bránou, je migrace přírody. Můžete si to představit jako ohromný, větrem protahující otevřený průchod v domě. Zatímco z jihu (od teplé Moravy) do tohoto průchodu neustále tlačí teplý vzduch a snaží se sem probojovat teplomilné rostliny a zvířata, ze severu z hor sem naopak padá studený stín a sestupují tudy zvířata a rostliny milující zimu. Tento geologický průvan způsobuje, že na jednom malém území o pár kilometrech čtverečních najdete kytky, které jinak rostou v teplých nížinách u Brna, a jen o kousek vedle v zaříznutém údolí rostou stromy a mechy, které jinak patří vysoko na vrcholky mrazivých hor.

Zdroje