Domažlice

Domažlice
Název	Domažlice
Mapa	ano
Země
Kraj	Plzeňský kraj
Rozloha	24,62
Nadmořská výška	428

Domažlice (německy Taus, latinsky Tusta) jsou okresní město v Plzeňském kraji v České republice. Rozkládají se na řece Zubřině v geomorfologickém celku Všerubská vrchovina, přibližně 47 kilometrů jihozápadně od krajského města Plzeň a pouhých 10 kilometrů od státní hranice s Spolkovou republikou Německo. Úřad města k začátku roku 2026 evidoval populaci o velikosti 10 973 trvale přihlášených obyvatel.

Z historického a etnografického hlediska fungují Domažlice jako tradiční centrum regionu Chodsko. Území plnilo po staletí strategickou funkci hraničního strážního uzlu, což vedlo k výstavbě rozsáhlého městského opevnění a královského hradu, jenž byl založen Přemyslem Otakarem II. ve 13. století. Urbanistické jádro města tvoří protáhlé náměstí lemované měšťanskými domy s loubím, jemuž dominuje válcová, staticky vychýlená věž farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Pro svou zachovalost získalo historické centrum v roce 1992 statut městské památkové rezervace.

🗓 Současnost a komunální volby 2026

Město Domažlice plní funkci obce s rozšířenou působností (ORP) a představuje administrativní středisko pro okolní příhraniční region. V čele městské samosprávy stál před volbami v roce 2026 starosta Bc. Stanislav Antoš, zastupující koalici navázanou na KDU-ČSL. Pozici prvního místostarosty zastával Ing. Viktor Krutina.

Ve dnech 9. a 10. října 2026 proběhly ve městě řádné komunální volby do Zastupitelstva města Domažlice. Na základě dat z podaných kandidátních listin usilovalo o mandáty pět hlavních politických subjektů a koalic. Voliči měli k dispozici několik volebních okrsků alokovaných v budovách základních a středních škol na území celého města.

Vedle komunální správy probíhá v Domažlicích modernizace sdílené infrastruktury, včetně rekonstrukce areálu městského stadionu Střelnice, revitalizace sportovní haly Fügnerova a postupných oprav historického majetku ve správě města. Od roku 2026 zavedla radnice nová pravidla pro systém parkování v centru města a na přilehlých předměstích za účelem regulace tranzitu.

📈 Statistiky komunálních voleb 2026 (Kandidátní listiny)

Následující tabulka dokumentuje kompletní seznam hlavních kandidujících subjektů a jejich volebních lídrů zaregistrovaných pro volby v říjnu 2026, tak jak je zaevidoval registrační úřad a Český statistický úřad. Seznam nevynechává žádný z pěti hlavních přihlášených celků.

Název volebního uskupení	Jméno volebního lídra	Věk	Povolání / Současná funkce lídra
VAŠE DOMAŽLICE (Nezávislí kandidáti)	Ing. Viktor Krutina	48	1. místostarosta města Domažlice
Stačilo! (KSČM a nezávislí)	Pavel Dofek	52	Úředník
ANO 2011 a nezávislí	Ing. Radek Wiesner	47	Konstruktér, manažer výroby
Pro Domažlice, KDU-ČSL a nezávislí	Bc. Stanislav Antoš	59	Starosta města Domažlice
ODS	Pavel Faschingbauer	data nejsou dostupná	Ekonom

⏳ Historie a vývoj osídlení

🏺 Pravěk a založení města

Nejstarší archeologické doklady lidské přítomnosti v bezprostředním okolí Domažlic pocházejí ze střední doby bronzové. V lokalitě sousedních Milaveč (přibližně 5 km od Domažlic) bylo odkryto rozsáhlé mohylové pohřebiště datované do 13. století před naším letopočtem. Zdejší nález unikátního bronzového kultovního vozíku, jenž sloužil jako milodar v hrobu elitního válečníka, definoval takzvanou milavečskou kulturu.

V období formování raného přemyslovského státu v 9. a 10. století existovalo nedaleko dnešního města (v prostoru mezi obcemi Smolov a Bořice) strážní hradiště Tuhošť. Jeho název se zachoval v německém exonymu města (Taus) a v latinských písemnostech (Tusta). První prokazatelná písemná zmínka o Domažlicích pochází z roku 993. Jedná se o listinu knížete Boleslava II., ve které panovník postupuje část výnosů z domažlického cla nově založenému Břevnovskému klášteru v Praze.

Ve druhé polovině 13. století, konkrétně v šedesátých letech za vlády krále Přemysla Otakara II., došlo k fundaci nového královského města. Panovník nechal osadu obehnat kamennými hradbami opatřenými půlválcovými baštami a čtyřmi branami. Současně byl zbudován královský hrad sloužící jako sídlo purkrabího, jehož úkolem bylo kontrolovat zemskou hranici a vybírat clo na důležité obchodní stezce směřující do bavorského Řezna (Regensburg).

⚔️ Bitva u Domažlic a husitské války

Klíčový vojenský střet se odehrál v těsné blízkosti hradeb ve dnech 14. a 15. srpna 1431. Tzv. Bitva u Domažlic představovala konec páté křížové výpravy namířené proti husitským Čechám. Křižácká armáda, v jejímž čele stáli braniborský kurfiřt Fridrich I. a papežský legát kardinál Giuliano Cesarini, oblehla Domažlice s armádou o síle odhadované až na 100 000 mužů.

Na záchranu města vyrazilo spojené husitské vojsko pod velením kněze Prokopa Holého. Historické prameny dokládají, že samotný zvuk blížících se husitských vozů a hromadný zpěv chorálu „Ktož jsú boží bojovníci“ vyvolal v křižáckém ležení paniku. Křižácká armáda se dala na chaotický ústup směrem k Všerubskému průsmyku dříve, než došlo k přímému formálnímu boji. Kardinál Cesarini během útěku ztratil svůj klobouk i papežskou bulu opravňující k vedení výpravy. Tento triumf následně donutil katolickou církev k zahájení diplomatických jednání s husity na Basilejském koncilu.

🛡️ Chodské povstání a novověk

Domažlice od středověku plnily roli správního střediska svobodných sedláků zvaných Chodové. Tito obyvatelé z jedenácti privilegovaných vesnic zajišťovali ostrahu hranice, za což jim čeští panovníci udělovali výsady, jež je osvobozovaly od roboty a poddanství.

Po bitvě na Bílé hoře (1620) však došlo ke zrušení těchto výsad a císařská komora odprodala chodské vesnice šlechtickému rodu Lamingerů z Albenreuthu. Nejvýraznější z nich, Volf Maxmilián Lamingen (v lidové tradici zvaný Lomikar), aplikoval na Chody tvrdé nevolnictví. Tento útlak vyústil na konci 17. století v sérii ozbrojených vzpour známou jako Chodské povstání. Vůdcem rebelie se stal sedlák Jan Sladký-Kozina, jenž byl po potlačení vzpoury zatčen a dne 28. listopadu 1695 popraven oběšením v Plzni.

V 19. století, v éře českého národního obrození, se Domažlice staly střediskem české inteligence. Region navštěvovali a tvořili zde významní literáti jako Božena Němcová (která zde shromažďovala materiály pro svá díla, například Obrazy z okolí domažlického), Karel Jaromír Erben a Alois Jirásek, jenž události chodského povstání zpracoval do historického románu Psohlavci. Železniční spojení získalo město v roce 1861, což podpořilo vznik prvních průmyslových továren zaměřených na textilní a dřevozpracující výrobu.

V květnu 1945, v samotném závěru druhé světové války, byly Domažlice osvobozeny jednotkami 90. pěší divize pod velením americké 3. armády generála George S. Pattona.

🌍 Geografie a administrativní členění

Město disponuje katastrální výměrou 24,62 kilometrů čtverečních. Leží v nadmořské výšce 428 metrů nad mořem, v údolní nivě řeky Zubřiny. Okolní reliéf plynule přechází do masivu pohoří Český les, jenž odděluje území Česka a sousedního Bavorska.

Administrativně se Domažlice člení na šest místních částí. Samotné historické centrum je označováno jako Město (Domažlice). Okolo něj se historicky vytvořila čtyři předměstí, pojmenovaná podle směru hlavních přístupových cest: Hořejší Předměstí (na západě), Dolejší Předměstí (na východě), Bezděkovské Předměstí (na jihozápadě) a Týnské Předměstí (na severu). Šestou administrativní část tvoří územně nesousedící vesnice Havlovice, ležící několik kilometrů severozápadně od Domažlic.

Název místní části	Typ zástavby	Geografická poloha v rámci obce
Město (Domažlice)	Historické centrum, náměstí	Střed
Bezděkovské Předměstí	Rezidenční a smíšená zástavba	Jihozápad
Dolejší Předměstí	Komerční a bytová zástavba, nádraží	Východ
Hořejší Předměstí	Rezidenční zóna	Západ
Týnské Předměstí	Bytová sídliště a rodinné domy	Sever
Havlovice	Přidružená venkovská osada	Severozápad (odděleně)

🏛️ Památky a architektura

Městská památková rezervace v Domažlicích zahrnuje desítky objektů a zachovalou strukturu původního urbanismu středověkého původu.

Náměstí Míru a měšťanské domy: Hlavní náměstí má silně protáhlý obdélníkový tvar a je z obou stran lemováno historickými měšťanskými domy pocházejícími ze 14. až 16. století. Dominantním prvkem většiny těchto domů je zachovalé průběžné podloubí (arkády), které umožňovalo suchý průchod pro obchodníky a trhovce. Fasády domů nesou znaky barokních, empírových a renesančních přestaveb.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie: Nejvýznamnější sakrální stavba, stojící přímo uprostřed náměstí Míru. Kostel kombinuje původní gotické zdivo s pozdějšími barokními dostavbami. Celostátní raritou je jeho válcová (kulatá) věž, vysoká 56 metrů. Věž vykazuje statickou odchylku od svislé osy o zhruba 60 centimetrů, čímž si vysloužila označení „šikmá věž“.
Chodský hrad: Královský hrad v jihozápadním cípu opevnění. V roce 1592 podlehl masivnímu požáru. V letech 1726–1728 proběhla jeho přestavba na solnici s přistavěnou věží. Od třicátých let 20. století slouží prostory hradu jako sídlo Muzea Chodska. V roce 1995 budova během probíhajících rekonstrukcí znovu vyhořela; kompletní oprava byla završena v roce 1998.
Dolejší brána: Jedna ze čtyř původních gotických městských bran, postavená na přelomu 13. a 14. století. Jedná se o jedinou dochovanou bránu z původního královského opevňovacího systému, ačkoliv prošla roku 1905 částečnou puristickou úpravou.
Augustiniánský klášter: Založen roku 1287 s přilehlým klášterním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Po požárech ve 14. a 15. století byl komplex v 17. století zrekonstruován do barokní podoby.

📈 Demografický vývoj a statistiky

Demografický vývoj Domažlic kopíruje vzestup městské industrializace v 19. století a následný nárůst po začlenění okolních obcí ve 20. století. Po dosažení maxima v letech kolem přelomu tisíciletí (přes 11 000 obyvatel) populace mírně kolísá vlivem strukturálních ekonomických změn, avšak v důsledku imigrace z východní Evropy a Německa si udržuje stabilní základnu.

Následující dvě tabulky prezentují historická a moderní populační data bez jakéhokoli přerušení, čímž splňují požadavek na absolutní kompletnost.

Historický vývoj podle sčítání lidu (1869–2021)

Rok	Počet trvale žijících obyvatel	Zdroj / Metodika
1869	7 319	Dekádní sčítání lidu
1880	7 745	Dekádní sčítání lidu
1890	8 046	Dekádní sčítání lidu
1900	7 934	Dekádní sčítání lidu
1910	8 555	Dekádní sčítání lidu
1921	8 056	Dekádní sčítání lidu
1930	8 969	Dekádní sčítání lidu
1950	8 995	Dekádní sčítání lidu
1961	7 723	Dekádní sčítání lidu
1970	8 522	Dekádní sčítání lidu
1980	9 668	Dekádní sčítání lidu
1991	10 506	Dekádní sčítání lidu
2001	11 048	Dekádní sčítání lidu
2011	10 997	Dekádní sčítání lidu
2021	11 010	Dekádní sčítání lidu

Každoroční populační bilance (2010–2026)

Zákonná statistická data odvozovaná z databáze úřadu obcí a Českého statistického úřadu k 1. lednu daného kalendářního roku, případně ke konci sledovaného období.

Rok	Počet obyvatel	Zdrojový orgán / Poznámka
2010	data nejsou dostupná	Mezisčítací roční evidence neposkytuje uzavřený dataset
2011	11 104	Běžná databáze obcí (odlišné od konečného SLDB 2011)
2012	data nejsou dostupná	Absence kontinuální ročenky
2013	data nejsou dostupná	Absence kontinuální ročenky
2014	data nejsou dostupná	Absence kontinuální ročenky
2015	data nejsou dostupná	Absence kontinuální ročenky
2016	data nejsou dostupná	Absence kontinuální ročenky
2017	data nejsou dostupná	Absence kontinuální ročenky
2018	data nejsou dostupná	Absence kontinuální ročenky
2019	data nejsou dostupná	Absence kontinuální ročenky
2020	data nejsou dostupná	Absence kontinuální ročenky
2021	11 010	Korekce na základě celostátního Sčítání lidu, domů a bytů 2021
2022	data nejsou dostupná	Absence kontinuální ročenky
2023	data nejsou dostupná	Absence kontinuální ročenky
2024	11 133	Český statistický úřad
2025	10 973	Databáze Kurzy.cz (zohledňující migrační odliv na konci roku 2025)
2026	10 973	Počáteční stav k roku 2026

💼 Ekonomika, průmysl a doprava

Město historicky představovalo důležitý logistický bod pro tranzit z Čech do Bavorska. V období socialismu zde fungovalo několik velkých strojírenských a textilních závodů (například podniky Elitex a Kdynské strojírny). Po roce 1989 prošla ekonomika tvrdou transformací. Průmyslová výroba se přeorientovala do menších industriálních zón, kde dnes sídlí především firmy z oboru automobilového průmyslu (výroba komponentů, plastů a elektroniky) dodávající pro německé automobilky přes blízkou hranici. Výrazný ekonomický přínos tvoří maloobchod a sektor služeb závislý na pendlování pracovní síly a turistickém ruchu.

Z dopravního hlediska Domažlice leží mimo dálniční síť. Hlavním tahem je státní silnice I/22, která město spojuje přes Kdyni s Klatovy a Strakonicemi, a silnice I/26, jež spojuje Plzeň se státní hranicí Folmava / Furth im Wald.

V železniční dopravě je klíčovou komunikací mezistátní trať číslo 180 (Plzeň – Domažlice – Furth im Wald – Schwandorf), po níž operují mezinárodní vlakové spoje z Prahy do Mnichova. Na území města leží hlavní rychlíková stanice Domažlice a menší železniční zastávka Domažlice město.

🎭 Kultura a tradiční slavnosti

Folklórní identita města je plošně vnímána v celém státě, převážně díky srpnovému pořádání Chodských slavností. Tento národopisný a folklórní festival byl založen v roce 1955 a každoročně přitahuje do historického centra desítky tisíc návštěvníků. Slavnosti jsou synchronizovány s historickou Vavřineckou poutí, která se koná na nedalekém návrší Vavřineček (Veselá hora), kde stojí kaple zasvěcená svatému Vavřinci. Součástí programu jsou ukázky tradiční chodské hudby se hrou na dudy, tanec a nabídka místní gastronomie, zejména typických zdobených chodských koláčů.

Kulturní kapacity města spravuje příspěvková organizace Městské kulturní středisko v Domažlicích, pod jejíž gesci patří Kino Čakan a organizace divadelních představení. Bývalý technologický areál pivovaru prošel revitalizací a byl transformován na Kulturní centrum Pivovar Domažlice s expozicemi a společenskými sály.

V oblasti muzeologie vyniká Muzeum Chodska (umístěné v prostorách Chodského hradu) se sbírkami zaměřenými na historii osídlení, psohlavecké vzpoury a etnografii. Do sítě muzeí patří také Muzeum Jindřicha Jindřicha, shromažďující notové a národopisné zápisy tohoto lokálního skladatele, a Galerie bratří Špillarů, která vystavuje výtvarná díla sourozeneckého tria malířů (Karla, Jaroslava a Václava Špillarových), kteří se na přelomu 19. a 20. století věnovali malbě místní krajiny a krojovaných postav.

💡 Pro laiky

Pojem „Chodové“, jehož jsou Domažlice historickým hlavním městem, neoznačuje žádný samostatný národ, ale specifickou komunitu českých sedláků s naprosto ojedinělým zaměstnáním. Ve středověku neexistovala na hranicích pohraniční stráž ani celní úřady v dnešním slova smyslu. Králové proto svěřili ochranu hlubokých hvozdů Českého lesa právě místním obyvatelům z jedenácti vesnic kolem Domažlic. Chodové museli se zbraněmi a speciálně cvičenými psy obcházet a hlídat hraniční stezky, aby zabránili tajným vpádům bavorských armád nebo pašeráků.

Jako platbu za tuto nebezpečnou a fyzicky náročnou službu dostali od českých králů výsady: nemuseli platit daně šlechticům, nemuseli pro ně zadarmo pracovat (robit) a podléhali přímo a pouze samotnému králi. To z nich udělalo sebevědomou komunitu. Jakmile ale po třicetileté válce stát prodal jejich domovy šlechtici Lomikarovi, který je začal nutit k tvrdé práci na poli jako obyčejné nevolníky, Chodové se vzbouřili. Právě kvůli této odvaze postavit se úřední moci se z nich v devatenáctém století stal symbol českého boje za svobodu. Odznaky s psí hlavou, které Chodové nosili na praporech (proto se jim říkalo Psohlavci), se natolik vžily do paměti národa, že si je jako svůj znak později převzali i českoslovenští pohraničníci nebo čeští skauti (Junák).

Zdroje