Okres Plzeň-město

Okres Plzeň-město
Sídlo	Plzeň
Název	Okres Plzeň-město
Kraj	Plzeňský kraj
Mapa	ano
Hustota zalidnění	797
Počet obyvatel	208 461
Počet obcí	15
Z toho měst	2
Rozloha	261,46

Okres Plzeň-město je územní a administrativní jednotka ležící v centrální části Plzeňského kraje v České republice. Z hlediska rozlohy (261,46 kilometrů čtverečních) se jedná o suverénně nejmenší okres celého kraje, avšak s populací přesahující 208 tisíc obyvatel je zároveň okresem zdaleka nejlidnatějším a nejhustěji osídleným. Hustota zalidnění dosahuje 797 obyvatel na kilometr čtvereční, což je hodnota několikanásobně převyšující celostátní průměr.

Okres tvoří celkem 15 obcí, z nichž dvě disponují statutem města – krajská metropole Plzeň a historické město Starý Plzenec. Dominantním rysem tohoto administrativního celku je extrémní centralizace osídlení; přibližně 90 procent veškeré populace okresu žije přímo v hranicích statutárního města Plzně. Na západě a severu hraničí území s okresem Plzeň-sever, na jihu a jihovýchodě s okresem Plzeň-jih a na východě s okresem Rokycany. Celé území okresu je z hlediska státní správy pokryto jediným správním obvodem obce s rozšířenou působností (ORP), jímž je město Plzeň.

🗓 Současnost a nedávný vývoj

V letech 2025 a 2026 čelil okres Plzeň-město významným demografickým výkyvům. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zaznamenal okres v prvních třech čtvrtletích roku 2025 nejvyšší absolutní populační ztrátu v rámci celého Plzeňského kraje, kdy se počet obyvatel snížil o 1 652 osob. Tento úbytek byl zapříčiněn kombinací dvou faktorů: záporného přirozeného přírůstku (počet zemřelých převýšil počet živě narozených) a neobvykle negativního migračního salda, kdy se obyvatelé metropole stěhovali za hranice okresu, převážně do příměstských obcí v okresech Plzeň-sever a Plzeň-jih.

V oblasti infrastruktury a strategického rozvoje pokračovalo město Plzeň a okolní obce v implementaci dlouhodobého plánu Smart City. Klíčovým projektem roku 2026, za který zodpovídala Správa informačních technologií města Plzně společně s Plzeňskými městskými dopravními podniky, byla realizace koncepce obnovy veřejného osvětlení s plánovaným dokončením do roku 2030.

Mimo samotnou Plzeň probíhala stavební a infrastrukturní expanze i v přidružených obcích. V září 2026 vydal stavební úřad povolení k novým územním celkům v obci Nezvěstice, a probíhala modernizace čistíren odpadních vod v dalších satelitních obcích, které se dlouhodobě potýkají s tlakem na kapacity inženýrských sítí v důsledku masivní suburbanizace z předchozí dekády.

⏳ Historie a územní vývoj

Okres Plzeň-město vznikl 11. dubna 1960 při plošné reorganizaci státní správy a územního členění Československa. Po dobu následujících 46 let představoval okres administrativní anomálii, neboť se skládal z jediné obce – samotného města Plzně. Výjimkou bylo pouze krátké období mezi lety 1964 a 1979, kdy byla k městu (a tím i k okresu) formálně připojena sousední obec Letkov.

K první vnitřní modifikaci okresu došlo 1. ledna 2003, kdy se statutární město Plzeň plošně rozšířilo. Došlo k připojení do té doby samostatných obcí Lhota a Malesice (společně s Dolní Vlkýší), čímž vznikly nové městské obvody Plzeň 10-Lhota a Plzeň 9-Malesice.

Absolutně nejzásadnější zlom v dějinách okresu nastal 1. ledna 2007. V rámci celostátní snahy o sladění hranic okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) bylo do okresu Plzeň-město včleněno 14 nových obcí, které do té doby spadaly pod sousední okresy, přestože jejich obyvatelé za úřady cestovali do Plzně.

Z okresu Plzeň-sever byly vyčleněny 3 obce: Dýšina, Chrást a Kyšice.
Z okresu Plzeň-jih bylo převedeno 11 obcí: Chválenice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, město Starý Plzenec, Šťáhlavy, Štěnovický Borek a Tymákov.

Tímto administrativním aktem ztratil okres svůj čistě městský charakter a získal rozsáhlé venkovské a příměstské zázemí, rozloha se skokově zvětšila a počet obcí stoupl z 1 na 15.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Okres leží v centrální depresi Plzeňské pahorkatiny, v takzvané Plzeňské kotlině. Výškové rozdíly v kotlině jsou relativně malé, nicméně okraje okresu jsou lemovány výraznými vrchy, které tvoří přirozené dominanty území. Nejvyšším bodem okresu je vrch Radyně s nadmořskou výškou 567 metrů nad mořem, ležící v katastru města Starý Plzenec, na jehož vrcholu se tyčí zřícenina stejnojmenného královského hradu. Dalšími významnými orografickými body jsou Krkavec (504 m) na pomezí severního okresu, Chlum (416 m) s rozhlednou, Sylvánský vrch (414 m), Hůrka (378 m) či Homolka (373 m). Nejnižším bodem je koryto řeky na okraji katastru u čtvrti Bukovec (293 m).

Unikátem plzeňského okresu je jeho hydrologická síť. Na území samotného města se postupně stékají čtyři významné západočeské řeky. Nejprve se na jižním okraji Plzně vlévá řeka Úhlava do řeky Radbuzy. Radbuza následně pokračuje do centra, kde se stéká s řekou Mží. Od tohoto soutoku nese tok nové jméno – Berounka. Do té se vzápětí, stále ještě na území města, vlévá čtvrtá řeka, Úslava. Významným krajinotvorným prvkem severního okraje okresu je Bolevecká rybniční soustava, kaskáda rybníků založená již v 15. století, která dnes plní primárně rekreační a ekologickou funkci.

Z hlediska kvality životního prostředí představuje Plzeň a její příměstské okolí nejvíce zatíženou oblast na západě Čech. Měrné emise prachových částic, oxidů siřičitých a oxidů dusíku několikanásobně převyšují celorepublikový průměr. Zdrojem znečištění je hustá průmyslová výroba (zejména hutní a těžké strojírenství) a extrémní intenzita osobní i nákladní silniční dopravy v centru a na přivaděčích k dálnici. Na území okresu však přesto existuje 29 maloplošných chráněných území či zón.

🏢 Ekonomika a infrastruktura

Ekonomický profil okresu je historicky definován těžkým průmyslem, strojírenstvím a pivovarnictvím. Základním průmyslovým tělesem, které formovalo moderní podobu Plzně, byl závod Škoda. Dnes jsou jeho nástupnické entity (např. Škoda Transportation, Doosan Škoda Power) roztroušeny jak v původním areálu nedaleko centra, tak v moderní Průmyslové zóně Borská pole na jihozápadě města. Zde kromě strojírenství sídlí nadnárodní korporace zaměřené na přesnou elektroniku a logistiku. Světový věhlas zajišťuje okresu pivovarský gigant Plzeňský Prazdroj, sídlící v bezprostřední blízkosti soutoku Radbuzy a Mže.

Okres disponuje nadstandardní dopravní konektivitou. Klíčovou tepnou je dálnice D5 z Prahy přes Plzeň k hranicím s Německem, jež okres lemuje z jihu a zajišťuje odklon těžkého tranzitu mimo městskou zástavbu. Radiálně se na ni napojují silnice první třídy: I/20 na Karlovy Vary a České Budějovice, I/26 na Domažlice a I/27 na Klatovy a Most.

Železniční síť představuje jeden z největších uzlů v České republice. Plzeňské hlavní nádraží je křižovatkou pro celostátní tratě na Prahu, Cheb, Žatec, Klatovy, Domažlice a České Budějovice. V okrese sídlí rovněž Západočeská univerzita v Plzni, která generuje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu pro rozvíjející se technologická centra.

Využití půdy v okrese (který má celkovou plochu zhruba 26 142 hektarů) zohledňuje jeho silně urbanizovaný charakter. Zemědělská půda zabírá zhruba 12 321 hektarů, z čehož největší podíl tvoří orná půda (8 527 ha). Lesní pozemky se rozkládají na ploše více než 6 500 hektarů.

🏛 Administrativní členění a obce

Statutární město Plzeň, které tvoří jádro okresu, je z hlediska vnitřní samosprávy rozděleno do 10 městských obvodů: Plzeň 1 (Bolevec, Lochotín), Plzeň 2-Slovany, Plzeň 3 (Bory, Skvrňany, Radobyčice), Plzeň 4 (Doubravka, Lobzy), Plzeň 5-Křimice, Plzeň 6-Litice, Plzeň 7-Radčice, Plzeň 8-Černice, Plzeň 9-Malesice a Plzeň 10-Lhota.

Následující tabulka uvádí kompletní seznam všech 15 obcí, které tvoří okres Plzeň-město po reformě z roku 2007.

Název obce	Status	Původní okres (do roku 2006)	Počet obyvatel (vybraná data k r. 2025)
Dýšina	Obec	Plzeň-sever	2 112
Chrást	Obec	Plzeň-sever	1 925
Chválenice	Obec	Plzeň-jih	782
Kyšice	Obec	Plzeň-sever	data nejsou dostupná
Letkov	Obec	Plzeň-jih	data nejsou dostupná
Lhůta	Obec	Plzeň-jih	data nejsou dostupná
Losiná	Obec	Plzeň-jih	1 384
Mokrouše	Obec	Plzeň-jih	data nejsou dostupná
Nezbavětice	Obec	Plzeň-jih	data nejsou dostupná
Nezvěstice	Obec	Plzeň-jih	data nejsou dostupná
Plzeň	Statutární město	Plzeň-město	187 863
Starý Plzenec	Město	Plzeň-jih	5 290
Šťáhlavy	Obec	Plzeň-jih	2 894
Štěnovický Borek	Obec	Plzeň-jih	data nejsou dostupná
Tymákov	Obec	Plzeň-jih	data nejsou dostupná

📈 Demografický vývoj a statistiky

Jelikož populace statutárního města Plzně tvoří dlouhodobě cca 90 % obyvatelstva celého okresu a historicky tvořila celých 100 %, demografický vývoj města věrně kopíruje demografické trendy celého administrativního celku. Obce v těsném okolí (jako Losiná, Chrást či Starý Plzenec) sice zaznamenávaly v posledních dekádách strmý růst v důsledku výstavby rodinných domů, avšak absolutní čísla jsou určována děním v krajském městě.

Následující tabulka dokumentuje kompletní a nepřerušený meziroční vývoj počtu obyvatel ve statutárním městě Plzni od roku 2013 do roku 2026. Prudký výkyv zaznamenaný v roce 2021 byl způsoben revizí dat po celostátním sčítání lidu, domů a bytů. Následný strmý nárůst mezi lety 2022 a 2023 byl naopak saturován započítáním válečných uprchlíků z Ukrajiny do trvalých statistik obyvatelstva.

Rok (stav na počátku roku)	Počet obyvatel města Plzeň	Meziroční absolutní změna
2013	168 034	—
2014	169 033	+ 999
2015	169 858	+ 825
2016	170 548	+ 690
2017	170 936	+ 388
2018	172 441	+ 1 505
2019	174 842	+ 2 401
2020	175 219	+ 377
2021	168 733	- 6 486
2022	181 240	+ 12 507
2023	185 599	+ 4 359
2024	187 928	+ 2 329
2025	187 863	- 65
2026	187 863	0

💡 Pro laiky

Na okrese Plzeň-město lze velmi dobře pochopit, jak se v čase mění pravidla státní správy. Představme si, že od roku 1960 fungoval tento okres jako jakýsi „ostrov“. Zahrnoval opravdu jen ceduli začátek Plzně a konec Plzně. Všechny vesnice hned za cedulí už patřily do sousedních okresů (Sever nebo Jih). Lidé z těchto vesnic (například z Chrástu nebo Losiné) to měli na hranici Plzně pět minut jízdy autem, ale formálně patřili pod jiný okres, což v praxi znamenalo administrativní zmatky, i když na většinu úřadů stejně jezdili do velké Plzně.

Proto se stát v roce 2007 rozhodl pro velkou reformu. Nakreslil kolem Plzně logický kruh obcí, které s městem nejvíce sousedí a jejichž obyvatelé jsou na metropoli existenčně napojeni – jezdí tam do práce, do školy nebo do nemocnice. Těchto 14 vesnic a městeček (jako je Starý Plzenec) bylo „vytrženo“ ze svých původních okresů a přiřazeno pod okres Plzeň-město. Od té doby název „okres Plzeň-město“ neznamená už jen samotné město, ale spíše „Město a jeho nejbližší předměstí“.

Geografickou zajímavostí je plzeňský soutok řek, který v České republice nemá obdobu. Do města ze všech stran přitékají čtyři různé řeky. Nejdříve se spojí Úhlava s Radbuzou. Tato silnější Radbuza doteče blíž k centru, kde se srazí s řekou Mží. Tímto soutokem Radbuza i Mže ztrácejí svá jména a od tohoto bodu se řeka jmenuje Berounka. O kousek dál, stále ještě v Plzni, se do nové Berounky vlije poslední řeka – Úslava.

🎬 Video

Zdroje