Třemošná

Třemošná
Název	Třemošná
Mapa	ano
Kraj	Plzeňský kraj
Rozloha	18,12
Nadmořská výška	348

Třemošná je město v České republice, ležící v Plzeňském kraji v okrese Plzeň-sever. Nachází se přibližně devět kilometrů severně od krajského města Plzeň. Podle demografických dat z počátku roku 2026 zde žije trvale 5 112 obyvatel. Údolí stejnojmenné řeky a procházející železniční trať urbanisticky rozdělují město na menší severní část a rozlehlejší jižní část, ve které je situováno administrativní centrum, budova radnice a hlavní sídlištní zástavba.

Město se profiluje jako průmyslově-rezidenční sídlo, jehož ekonomický a demografický vývoj je historicky i v současnosti úzce provázán s dynamikou sousední plzeňské aglomerace. Administrativně se Třemošná dělí na dvě katastrální území a dvě místní části – vlastní Třemošnou a stavebně srostlou vesnici Záluží, která byla k městu připojena v roce 1960.

🗓 Současnost a rozvoj města

V průběhu roku 2026 realizovala místní samospráva několik zásadních infrastrukturních a stavebních projektů. Dne 2. září 2026 byl po rozsáhlé investiční akci oficiálně otevřen nový kulturní dům s názvem „Jednička“. Objekt za 34 milionů korun nahradil původní zchátralou budovu s číslem popisným 1 na nároží ulic Americká, Plaská a Družstevní. Nová stavba, kterou navrhl architekt Luboš Kouřim z kanceláře Architekti s.r.o. a postavila společnost MIRAS, disponuje víceúčelovým sálem, restaurací a třemi oddělenými klubovnami pro komunitní činnost. Slavnostního otevření se zúčastnil místní orchestr ZUŠ Tremolo společně se zpěváky Danem Bártou a Václavem Noidem Bártou.

Během srpna a září 2026 probíhala na silničním obchvatu města přestavba křížení se silnicí do Záluží na kapacitnější okružní křižovatku. Investorem tohoto dopravního projektu bylo Ředitelství silnic a dálnic Plzeňského kraje. Práce si vyžádaly dočasné dopravní uzávěry a zavedení kyvadlového provozu řízeného semafory, což dočasně modifikovalo trasování regionálních linek Integrované dopravy Plzeňského kraje.

Největším plánovaným projektem, který v roce 2026 vstoupil do fáze vyjednávání územních podmínek, je masivní rezidenční zástavba v bývalém továrním areálu. Developer na ploše devíti hektarů navrhl výstavbu bytových kapacit pro dalších 3 500 obyvatel. Vzhledem k faktu, že by realizace v plném rozsahu znamenala navýšení celkové populace města o téměř 70 procent, požaduje radnice vedená starostou Jaromírem Zeithamlem jasně definovanou participaci investora na posílení občanské vybavenosti. Požadavky zahrnují finanční účast na výstavbě nových vodojemů, rozšíření kapacity čistírny odpadních vod, budování nových pavilonů mateřských a základních škol a sanaci historických ekologických zátěží v půdě po průmyslové výrobě. Všechny tyto podmínky mají být ukotveny v novém desetiletém plánu rozvoje od roku 2026.

Město se rovněž v září 2026 stalo jedním z dějišť historicky prvního ročníku akce Rescue Camp Plzeňského kraje, která sloužila k výcviku mladých hasičů v reálných zásahových situacích. Na organizaci se podílel místní podnikový sbor dobrovolných hasičů společnosti HZSp Čepro a.s. Třemošná.

⏳ Historie a vývoj osídlení

První písemná zmínka o osadě pochází z let 1180–1182, kdy je lokalita v historických análech uváděna pod názvem Sremesna. Původ toponyma je lingvisticky odvozován od rostliny střemchy (Prunus padus), která se přirozeně vyskytovala v hojném počtu na březích protékajícího vodního toku. Během 12. století držel osadu vladyka Radosta z Třemošné. Po jeho smrti v roce 1200 byla obec prodána mělnické kapitule. V roce 1293 odkoupil vesnici za 300 hřiven stříbra plaský klášter, avšak po následných majetkových sporech a obnovení mělnického proboštství v roce 1300 získala kapitula majetek zpět, tentokrát za částku 100 hřiven stříbra.

V roce 1415, nedlouho před vypuknutím husitských válek, zapsal král Václav IV. Třemošnou Petrovi z Chrástu. Od druhé poloviny 15. století přešlo vlastnictví na významný panský rod Kolovratů (zejména na Albrechta z Kolovrat od roku 1509) a následně na rod Valdštejnů. Před rokem 1654 byla vesnice trvale začleněna do panství Nekmíř. Toto dominium spravoval hraběcí rod von Gotz a od roku 1707 páni z Vrtby. Závěrečnou šlechtickou etapu představovala vláda rodu Lobkowiczů, konkrétně knížete Jana, který majetek zdědil v roce 1830. V roce 1895 odkoupil panství právník Stanislav Wopršálek, jehož rodina si majetek udržela až do znárodnění v roce 1948.

Zásadní zlom v charakteru osídlení nastal v 19. století s nástupem průmyslové revoluce, která transformovala agrární vesnici na industriální centrum. Kolem roku 1820 byla v okolí zahájena hlubinná těžba uhlí. V roce 1858 objevily těžařské společnosti vydatná ložiska kaolínu, což vedlo k bezprostřednímu založení továrny na hliněné zboží. V roce 1863 inicioval podnikatel Johann Anton Starck výstavbu rozsáhlé sklárny, která po své technologické rekonstrukci v letech 1870–1872 přešla od roku 1911 na produkci strojního tabulového skla. Průmyslový závod ukončil provoz v roce 1921, zanechal však v urbanismu města dělnické kolonie a specifickou industriální zástavbu.

Moderní správní dějiny města se psaly v roce 1960, kdy došlo ke sloučení se sousední obcí Záluží. O dvanáct let později, v roce 1972, byl Třemošné oficiálně udělen statut města.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Třemošná se rozkládá v nadmořské výšce 348 metrů v geomorfologickém celku Plaské pahorkatiny. Středem území protéká řeka Třemošná (v hydrologických pramenech uváděná též jako Třemošenka či Všerubský potok), která tvoří přirozenou osu kotliny a následně se vlévá do Berounky. Katastrální území města měří 18,12 kilometrů čtverečních a vyznačuje se poměrně vysokou hustotou zalidnění s hodnotou 278 obyvatel na kilometr čtvereční.

Krajina v bezprostředním okolí přechází ze zastavěných a průmyslových ploch do hlubokých lesních masivů. Přibližně 4 kilometry od centra se tyčí vrch Krkavec s nadmořskou výškou 514 metrů, na jehož vrcholu stojí veřejně přístupná kamenná rozhledna sloužící jako oblíbený turistický cíl. V nedalekém okolí se nachází přírodní rezervace Janovský mokřad, která vznikla samovolnou revitalizací po roce 2010 v důsledku trvalého návratu bobra evropského do povodí Lučního potoka. Z hlediska ekologické zátěže trpí samotný intravilán města emisemi a hlukovou zátěží z intenzivní automobilové dopravy směřující z Plzně na sever.

🏢 Hospodářství a průmysl

Základy místního hospodářství, formované těžbou uhlí, kaolínu a výrobou skla, ustoupily ve 20. století modernějším průmyslovým formám. V současnosti se v severní části katastru nacházejí komerční a logistické areály. Zásadním subjektem v oblasti těžkého průmyslu a strategických rezerv je zdejší velkokapacitní sklad pohonných hmot státem vlastněného podniku Čepro a.s. Další průmyslové podniky (např. výroba žáruvzdorných materiálů firmou ŽÁROHMOTY s.r.o.) využívají systém neveřejných železničních vleček napojených na hlavní drážní těleso.

Značná část ekonomicky aktivního obyvatelstva ovšem dojíždí za prací mimo hranice města, převážně do Plzně. Analýzy dojížďkových proudů dlouhodobě potvrzují, že nejčastějším cílem pracovníků z Třemošné jsou montážní a inženýrské komplexy v Průmyslové zóně Borská pole i sídla nadnárodních korporací situovaná v krajském městě.

🏛 Správa, politika a členění

Město Třemošná je v systému veřejné správy obcí s pověřeným obecním úřadem, pod jehož správní obvod spadá 15 dalších obcí z přilehlého regionu. Vyšší stupeň státní správy pro Třemošnou vykonává obec s rozšířenou působností (ORP) Nýřany.

Místní samosprávu tvoří městské zastupitelstvo a rada města. Funkci starosty zastává dlouhodobě Jaromír Zeithaml, který je ve funkci i v roce 2026 jako reprezentant místního politického uskupení Sdružení nezávislých kandidátů Třemošná 2026. Během komunálních voleb v roce 2022 získalo toto sdružení dominantní postavení, přičemž místostarostou se stal Petr Žižka. Tradiční politické subjekty, jako je ODS, zde působí v menšinovém zastoupení.

Katastrálně a evidenčně se město dělí na dvě části – Třemošná a Záluží. Obsahuje pět základních sídelních jednotek.

🚇 Doprava a infrastruktura

Tranzitní osou celého území je silnice první třídy I/27, která spojuje Plzeň přes Klatovy s Železnou Rudou na jihu a s městy Žatec a Most na severu. K vyvedení extrémní dopravní zátěže z obytných zón byl v minulosti vybudován obchvat města, který podléhá postupné modernizaci. Místní komunikační síť je doplněna silnicemi druhé a třetí třídy (II/180, III/18010 a III/1807).

Klíčovou roli v regionální dopravě hraje železniční trať číslo 160 spojující Plzeň a Žatec. Na území města leží železniční stanice s názvem Třemošná u Plzně. Historicky nesla jméno "Třemošná" také zastávka položená blíže k Plzni, ta však byla z důvodu své polohy na katastru krajského města později přejmenována na Plzeň-Orlík.

Veřejnou přepravu osob zajišťuje Integrovaná doprava Plzeňského kraje (IDPK). Meziměstské autobusové linky zajišťují spojení především k terminálům v Plzni, přičemž páteřní obslužnost zabezpečuje linka 362. Pro nemotorovou dopravu existuje osvětlená a zpevněná cyklostezka spojující plzeňskou čtvrť Bolevec a Třemošnou, vedená podél železniční trati přes lokalitu Kamenného rybníka.

🎨 Kultura, společnost a sport

Třemošná je rodištěm významného českého malíře národního obrození Václava Brožíka (1851–1901). Jeho rodný dům s popisným číslem 57 v Brožíkově ulici, na němž je umístěna pamětní deska, prošel nákladnou rekonstrukcí a figuruje v evidenci místních pamětihodností. Na návsi stojí zděná čtyřboká kaple z let 1853–1855 osazená zvonovou střechou. Urbanistickou hodnotu představuje rovněž budova lékárny s prvky secesní architektury na Plzeňské třídě.

Organizační struktura spolkového života je velmi bohatá. Dne 30. srpna 1890 zde byl oficiálně zřízen Sbor dobrovolných hasičů Třemošná. Přímým impulzem k jeho založení byl ničivý požár dřevěných usedlostí v srpnu 1889, kdy neorganizovaní občané nedokázali efektivně obsluhovat jedinou existující ruční stříkačku. Divadelní scénu zastupuje místní amatérské loutkové divadlo fungující nepřetržitě od roku 1921, což jej činí druhým nejstarším subjektem tohoto typu v západních Čechách.

Významným hudebním tělesem přesahujícím hranice regionu je orchestr Tremolo, který operuje při místní ZUŠ. Pod vedením dirigenta Dalibora Bárty získal soubor zlaté pásmo a titul absolutního vítěze na národní přehlídce jazzových orchestrů a pravidelně spolupracuje s předními vokalisty populární hudby.

Pro seznámení s místním dědictvím byla 22. září 2007 otevřena okružní naučná stezka v celkové délce 10,4 kilometrů. Na trase je rozmístěno 9 informačních panelů věnujících se historii těžby, sklářství a památkám. Sportovní vyžití nabízí městský areál zahrnující travnaté fotbalové hřiště, plochy pro hokejbal, házenou, dva kurty na tenis a moderní bowlingové centrum s 10 drahami. Od roku 2003 je v provozu také plnohodnotný zimní stadion s krytou ledovou plochou.

📈 Demografický vývoj a statistiky

Demografická křivka Třemošné vykazuje dlouhodobě stabilní růst, který je poháněn procesem stěhování z velkých center na venkov. Mezi lety 1995 a 2005 vzrostl počet obyvatel o téměř 2 procenta. Datová analýza z roku 2025 ukazuje, že ve městě se narodilo 29 dětí, avšak zemřelo 56 obyvatel (přirozený úbytek činil 27 osob). Naopak do města se přistěhovalo 170 lidí a odstěhovalo se 83 lidí (migrační přírůstek dosáhl 87 osob). Z těchto čísel je zřejmé, že celkový růst města je zajišťován výhradně migrací.

Následující tabulka dokumentuje kompletní vývoj počtu obyvatel ve městě na počátku každého kalendářního roku mezi lety 2013 a 2026. Data zahrnují celkový počet trvale hlášených občanů bez ohledu na věkové složení.

Rok (k 1. 1.)	Počet obyvatel	Absolutní změna
2013	4 891	—
2014	4 878	-13
2015	4 891	+13
2016	4 910	+19
2017	4 896	-14
2018	4 926	+30
2019	4 962	+36
2020	4 984	+22
2021	5 002	+18
2022	4 968	-34
2023	4 909	-59
2024	4 921	+12
2025	4 933	+12
2026	5 112	+179

💡 Pro laiky

Třemošná je typickým učebnicovým příkladem jevu, kterému se v geografii říká suburbanizace. Představit si ho můžeme na chování lidí ve velkých městech. Lidé pracující v krajském městě (v tomto případě v Plzni) touží po bydlení ve vlastním domě se zahradou, v blízkosti lesa a s nižšími cenami pozemků, než jaké panují přímo v metropoli. Rozhodnou se proto postavit si dům několik kilometrů za hranicemi města, například v Třemošné. Takovému sídlu se pak přezdívá „satelitní město“.

Tento přesun obyvatel přináší městečku výhody i nevýhody. Na jedné straně získává radnice více peněz z daní od nových obyvatel. Na straně druhé ale naráží na limity svých možností – noví obyvatelé potřebují, aby z jejich domů odtékala odpadní voda (kapacita čističek a trubek však není nekonečná), chtějí dát své děti do místní školky a očekávají dostatečný proud pitné vody. Protože obyvatelé satelitních obcí každé ráno hromadně sednou do aut a vyrazí na stejnou hodinu do plzeňských továren nebo kanceláří, vznikají na silnicích rozsáhlé dopravní zácpy. To je přesně důvod, proč musí být obchvat Třemošné neustále rozšiřován a proč starosta žádá developery, aby společně s novými byty zaplatili i novou čistírnu odpadních vod.

🎬 Video

Zdroje