Přeskočit na obsah

Marcello Malpighi

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - vědec

Marcello Malpighi (* 10. března 1628, Crevalcore29. listopadu 1694, Řím) byl italský lékař, anatom a biolog, považovaný za zakladatele mikroskopické anatomie, histologie a jednoho z nejvýznamnějších průkopníků v používání mikroskopu ve vědě. Jeho objevy zásadně změnily chápání stavby živých organismů, od lidského těla přes hmyz až po rostliny.

Jeho práce doplnila chybějící článek v teorii krevního oběhu Williama Harveyho, když jako první popsal kapiláry – mikroskopické cévy spojující tepny a žíly. Mnoho anatomických struktur v lidském těle, u hmyzu i rostlin dnes nese jeho jméno.

📜 Život a kariéra

Marcello Malpighi se narodil v Crevalcore, nedaleko Bologně, v tehdejším Papežském státě. V roce 1646 vstoupil na Univerzitu v Bologni, kde studoval aristotelovskou filozofii a později medicínu. V roce 1653 získal doktorát z medicíny i filozofie.

Jeho akademická kariéra byla pestrá. V roce 1656 byl jmenován profesorem na univerzitě v Bologni, ale brzy přijal pozvání od toskánského velkovévody Ferdinanda II. Medicejského a stal se profesorem teoretické medicíny na Univerzitě v Pise. Zde se seznámil s Giovannim Alfonsem Borellim, významným matematikem a přírodovědcem, který ho povzbudil k experimentálnímu a mechanistickému přístupu ke studiu biologie.

Po třech letech v Pise se vrátil do Bologně. V roce 1662 přijal profesuru na Univerzitě v Messině, kde pokračoval ve svých mikroskopických pozorováních. Jeho práce a objevy mu přinesly mezinárodní uznání. V roce 1667 se stal členem prestižní londýnské Královské společnosti (Royal Society), která publikovala většinu jeho pozdějších děl.

Na sklonku života, v roce 1691, ho papež Inocenc XII. pozval do Říma, aby se stal jeho osobním lékařem. Zde Malpighi pokračoval ve své práci až do své smrti v roce 1694.

🔬 Vědecké objevy a přínos

Malpighiho přínos vědě je obrovský a spočívá především v jeho systematickém využívání mikroskopu k prozkoumání struktur, které byly do té doby neviditelné.

🩸 Objev kapilár

Nejvýznamnějším Malpighiho objevem bylo potvrzení a doplnění teorie krevního oběhu Williama Harveyho. Harvey popsal, jak srdce pumpuje krev do tepen, která se rozvádí po těle, a jak se krev vrací žilami zpět k srdci. Nevysvětlil však, jak se krev z tepen dostává do žil. Malpighi v roce 1661 pomocí mikroskopu zkoumal plíce žáby a jako první spatřil a popsal síť drobných cév – kapilár – které propojují arteriální a venózní systém. Tímto objevem definitivně uzavřel teorii krevního oběhu.

🧠 Anatomie orgánů

Malpighi jako první systematicky zkoumal mikroskopickou stavbu vnitřních orgánů a položil tak základy histologie.

  • Plíce: Popsal jejich houbovitou strukturu a identifikoval drobné vzduchové váčky, dnes známé jako plicní sklípky (alveoly), obklopené sítí kapilár, kde dochází k výměně plynů.
  • Ledviny: Objevil a popsal základní filtrační jednotky ledvin. Jedná se o klubíčka kapilár (glomerulus) uzavřená v pouzdře, která filtrují krev. Tato struktura se dodnes na jeho počest nazývá Malpighiho tělísko.
  • Slezina: Popsal drobné uzlíky lymfatické tkáně ve slezině, které se rovněž nazývají Malpighiho tělíska.
  • Játra: Studoval jejich lalůčkovitou strukturu a popsal vztah mezi žlučovody a krevními cévami.
  • Mozek: Byl jedním z prvních, kdo zkoumal šedou a bílou hmotu mozkovou pod mikroskopem a naznačil, že nervová vlákna vycházejí z neuronů v šedé kůře.
  • Kůže: Popsal vnitřní vrstvu pokožky, která je zodpovědná za barvu kůže a je dnes známá jako Malpighiho vrstva.

🦋 Srovnávací anatomie a embryologie

Malpighiho zájem se neomezoval jen na člověka. Jeho práce na hmyzu a embryích byla stejně průlomová.

🌱 Botanika

Malpighi je také považován za jednoho ze zakladatelů anatomie rostlin. Ve svém díle Anatome Plantarum (1675) popsal buněčnou strukturu rostlin a jako jeden z prvních pozoroval a popsal průduchy (stomata) na listech. Studoval také stavbu stonků a kořenů a rozlišoval mezi různými typy rostlinných tkání.

🏛️ Odkaz a význam

Marcello Malpighi svým dílem transformoval biologii z popisné vědy na vědu analytickou a experimentální. Jeho důraz na mikroskopické pozorování odhalil zcela nový svět složitých struktur a ukázal, že živé organismy jsou mnohem komplexnější, než se dosud myslelo.

  • Zakladatel histologie: Jeho systematický průzkum tkání je považován za zrod tohoto oboru.
  • Doplnění krevního oběhu: Objev kapilár byl klíčovým důkazem pro Harveyho teorii.
  • Průkopník srovnávací anatomie: Jeho práce na hmyzu a dalších bezobratlých ukázala společné principy v živočišné říši.
  • Eponyma: Jeho jméno nese řada struktur:
   * Malpighiho tělíska v ledvinách a slezině.
   * Malpighiho vrstva v pokožce.
   * Malpighické trubice u hmyzu a dalších členovců.

Jeho práce, publikované převážně londýnskou Královskou společností, měly obrovský vliv na vědce po celé Evropě a inspirovaly další generace badatelů, jako byl například Antoni van Leeuwenhoek.

🤔 Pro laiky

  • Co je to mikroskopická anatomie? Představte si, že se na lidské tělo nebo rostlinu díváte supersilnou lupou. Marcello Malpighi byl jako první člověk, který tuto "lupu" (mikroskop) použil systematicky ke zkoumání živých tvorů. Místo aby viděl jen orgán jako celek (například ledvinu), viděl, z jakých malinkých "cihliček" a "trubiček" se skládá. Tím založil obor, který zkoumá tkáně, z nichž jsou orgány postaveny.
  • Proč byl objev kapilár tak důležitý? Lékaři před Malpighim věděli, že srdce pumpuje krev do tepen a ta se nějak vrací žilami. Ale nevěděli, jak se krev z tepen dostane do žil. Byla to záhada. Malpighi objevil miniaturní cévky, tenčí než vlas, které tepny a žíly propojují. Tím doplnil chybějící dílek skládačky a dokázal, že krevní oběh je uzavřený systém.
  • Co jsou Malpighiho tělíska v ledvinách? Ledviny fungují jako velmi jemný filtr, který čistí naši krev od odpadních látek. Malpighi objevil samotné "filtrační jednotky" – malá klubíčka tenkých cév, kde se z krve pod tlakem odděluje voda a odpad, ze kterých pak vzniká moč.


Šablona:Aktualizováno