Plíce

Rozbalit box

Obsah boxu

Plíce (latinsky pulmo) jsou párový orgán dýchací soustavy, jehož hlavní funkcí je výměna plynů mezi atmosférou a krví. Tento proces, nazývaný dýchání, umožňuje přísun kyslíku do těla a odstraňování oxidu uhličitého, odpadního produktu metabolismu. Plíce jsou uloženy v hrudní dutině a jsou chráněny žebry.

🔬 Anatomie a struktura

Lidské tělo má dvě plíce, pravou a levou, které se nacházejí v hrudní dutině po stranách srdce. Nejsou stejně velké; pravá plíce je o něco větší a těžší než levá, která má na svém povrchu výřez (incisura cardiaca) poskytující prostor pro srdce.

Plicní laloky: Pravá plíce se dělí na tři laloky (horní, střední a dolní), zatímco levá plíce pouze na dva (horní a dolní). Laloky se dále dělí na menší jednotky zvané bronchopulmonální segmenty.
Pleura (Pohrudnice a poplicnice): Každá plíce je obalena dvěma tenkými membránami. Vnitřní membrána, poplicnice (pleura visceralis), pevně přiléhá k povrchu plic. Vnější membrána, pohrudnice (pleura parietalis), vystýlá vnitřek hrudní stěny. Mezi těmito dvěma vrstvami se nachází pohrudniční dutina, která obsahuje malé množství tekutiny, jež snižuje tření během dýchacích pohybů.
Bronchiální strom: Vzduch vstupuje do plic přes průdušnici (trachea), která se v hrudníku dělí na dvě hlavní průdušky (bronchy), jednu pro každou plíci. Tyto hlavní průdušky se dále větví na menší a menší trubice, podobně jako větve stromu, a vytvářejí takzvaný bronchiální strom. Nejmenší větve se nazývají průdušinky (bronchioly).
Plicní sklípky (Alveoly): Na konci průdušinek se nacházejí miliony drobných vzduchových váčků zvaných plicní sklípky (alveoly). Právě zde dochází k vlastní výměně plynů. Stěny sklípků jsou extrémně tenké a jsou opředeny hustou sítí krevních kapilár. Celková plocha všech plicních sklípků u dospělého člověka je obrovská, odhaduje se na 70–100 metrů čtverečních, což je přibližně plocha tenisového kurtu.

🩸 Krevní zásobení

Plíce mají unikátní dvojí krevní oběh:

Funkční oběh (malý krevní oběh): Plicní tepna přivádí do plic z pravé srdeční komory neokysličenou krev. Tato krev proudí do kapilár obklopujících plicní sklípky, kde odevzdá oxid uhličitý a nabere kyslík. Okysličená krev se pak vrací plicními žilami do levé srdeční síně.
Nutriční (vyživovací) oběh: Samotná tkáň plic je vyživována okysličenou krví z průduškových tepen, které jsou větvemi aorty.

💨 Funkce

Hlavní a nejznámější funkcí plic je dýchání, ale podílejí se i na dalších důležitých procesech v těle.

🔄 Výměna plynů

Základní funkcí plic je zajistit výměnu plynů mezi vdechovaným vzduchem a krví. Tento proces probíhá v plicních sklípcích na základě difuze:

Příjem kyslíku: Vdechovaný vzduch má vysokou koncentraci kyslíku. Kyslík přechází přes tenkou stěnu sklípku a kapiláry do krve, kde se váže na hemoglobin v červených krvinkách.
Odvod oxidu uhličitého: Krev přicházející do plic je bohatá na oxid uhličitý, odpadní produkt buněčného dýchání. Oxid uhličitý přechází z krve do sklípků a je odstraněn z těla výdechem.

⚖️ Regulace acidobazické rovnováhy

Plíce hrají klíčovou roli v udržování stabilního pH krve (acidobazické rovnováhy). Dělají to regulací množství oxidu uhličitého v krvi. Oxid uhličitý v krvi vytváří kyselinu uhličitou, a proto jeho hladina přímo ovlivňuje kyselost krve. Zrychlením nebo zpomalením dýchání mohou plíce rychle změnit hladinu CO2 a tím korigovat pH krve.

🛡️ Další funkce

Ochrana: Dýchací cesty filtrují vdechovaný vzduch. Řasinky a hlen zachytávají prach, pyl a další nečistoty.
Produkce surfaktantu: Speciální buňky v plicních sklípcích (pneumocyty II. typu) produkují látku zvanou surfaktant. Tato látka snižuje povrchové napětí uvnitř sklípků, zabraňuje jejich kolapsu při výdechu a usnadňuje dýchání.
Rezervoár krve: Plicní cévy mohou zadržovat významné množství krve, které může být v případě potřeby uvolněno do celkového oběhu.
Filtrace krve: Plíce mohou zachytávat malé krevní sraženiny a bránit jim tak v cestě do mozku nebo srdce.

⚙️ Mechanismus dýchání

Dýchání je proces, který se skládá ze dvou fází: nádechu a výdechu. Je řízeno dýchacím centrem v prodloužené míše.

Nádech (Inspirace): Je aktivní děj. Hlavním nádechovým svalem je bránice, která se stahuje a klesá dolů. Současně se stahují vnější mezižeberní svaly, které zvedají žebra. Tím se zvětšuje objem hrudní dutiny, v plicích vzniká podtlak a vzduch je nasáván dovnitř.
Výdech (Expirace): V klidu se jedná o pasivní děj. Bránice a mezižeberní svaly se uvolní, hrudní koš se vrací do původní polohy a elastická plicní tkáň se smrští, čímž vytlačí vzduch ven.

📊 Plicní objemy a kapacity

Funkci plic lze měřit pomocí spirometrie. Základní měřené hodnoty zahrnují:

Dechový objem (VT): Množství vzduchu vdechnuté a vydechnuté při normálním klidovém dýchání (cca 0,5 litru).
Vitální kapacita (VC): Maximální množství vzduchu, které lze vydechnout po maximálním nádechu (obvykle 3–5 litrů).
Reziduální objem (RV): Objem vzduchu, který zůstane v plicích i po maximálním výdechu (cca 1,2 litru). Zajišťuje, že plicní sklípky zcela nezkolabují.
Celková plicní kapacita (TLC): Součet vitální kapacity a reziduálního objemu (VC + RV).

🏥 Onemocnění a poruchy

Plíce jsou náchylné k řadě onemocnění, která mohou být způsobena infekcemi, genetickými faktory, nebo vlivy prostředí, jako je kouření a znečištěné ovzduší.

Astma: Chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které způsobuje jejich zúžení a ztěžuje dýchání.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN): Progresivní onemocnění, které ztěžuje dýchání. Zahrnuje chronickou bronchitidu a emfyzém (rozedmu plic). Hlavní příčinou je dlouhodobé kouření.
Zápal plic (Pneumonie): Infekční zánět plicních sklípků, nejčastěji způsobený bakteriemi nebo viry.
Rakovina plic: Nádorové onemocnění, které je jednou z nejčastějších příčin úmrtí na rakovinu celosvětově.
Plicní fibróza: Onemocnění, při kterém se plicní tkáň jizví, což omezuje její schopnost se rozpínat a přenášet kyslík.
Plicní embolie: Ucpání plicní tepny krevní sraženinou, což je život ohrožující stav.
Tuberkulóza: Infekční onemocnění způsobené bakterií Mycobacterium tuberculosis, které postihuje především plíce.

🧒 Pro laiky: Plíce jako továrna na vzduch

Představte si plíce jako obrovskou, velmi chytrou továrnu uvnitř vašeho hrudníku. Jejím hlavním úkolem je vyrábět energii pro celé vaše tělo tím, že dodává životně důležitou surovinu – kyslík.

Dopravní cesty: Váš nos a ústa jsou vstupní bránou. Když se nadechnete, vzduch putuje potrubím zvaným průdušnice. Toto potrubí se dělí na stále menší a menší trubičky, podobně jako kmen stromu na větve a větvičky.
Pracovní stanice (Sklípky): Na konci těch nejmenších větviček jsou miliony malých balóňků – plicní sklípky. To jsou hlavní pracovní stanice továrny. Jsou tak malé, že je nevidíme, ale kdybychom je všechny rozložili vedle sebe, pokryly by plochu velkého hřiště.
Výměna zboží: Kolem každého balónku vede malá trubička s krví. Krevní buňky jsou jako malí kurýři. Přijedou do plic s odpadem (oxidem uhličitým) a u "okénka" (stěny sklípku) ho vyloží. Zároveň si naberou čerstvý náklad kyslíku, který jste právě nadechli.
Odvoz odpadu: Odpadní oxid uhličitý se v továrně shromáždí a při výdechu ho pošlete ven. Kurýři s čerstvým kyslíkem mezitím spěchají do celého těla, aby ho dodali svalům, mozku a všem ostatním orgánům, které ho potřebují k práci.

Celý tento proces probíhá automaticky, aniž byste na to museli myslet, a to přibližně 16krát za minutu, každý den, po celý život.

✨ Zajímavosti

Plíce jsou jediným orgánem v lidském těle, který dokáže plavat na vodě, protože vždy obsahují určité množství vzduchu.
Dospělý člověk se v klidu nadechne a vydechne přibližně 12–20krát za minutu, což představuje více než 20 000 nádechů a výdechů denně.
Levá plíce je menší než pravá, aby uvolnila místo pro srdce.
Dýchání je řízeno mozkem, ale je to jediná životně důležitá funkce, kterou můžeme do určité míry ovládat svou vůlí (např. zadržet dech).
Při kýchnutí může vzduch opustit tělo rychlostí až 160 km/h.

Zdroje

WikiSkripta Stefajir.cz Národní zdravotnický informační portál Rehabilitace.info Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Studuji Medicinu Mayo Clinic American Lung Association