Kuomintang
Obsah boxu
Šablona:Infobox politická strana Kuomintang (čínsky v českém přepisu Čung-kuo Kuo-min-tang, pchin-jinem Zhōngguó Guómíndǎng, znaky 中國國民黨), často označovaný zkratkou KMT, je hlavní politická strana v Čínské republice, známé spíše jako Tchaj-wan. Historicky se jedná o stranu, která vládla celé pevninské Číně od roku 1928 až do svého ústupu na Tchaj-wan v roce 1949 po porážce v čínské občanské válce.
Stranu založil Sunjatsen, otec moderní Číny, a její ideologie je založena na jeho Třech lidových principech: nacionalismu, demokracii a blahobytu lidu. Po ústupu na Tchaj-wan vládl Kuomintang ostrovu po několik desetiletí v režimu jedné strany pod stanným právem, než v 80. letech 20. století zahájil proces demokratizace. Dnes je Kuomintang jednou ze dvou dominantních politických sil na Tchaj-wanu, reprezentující spíše konzervativní, středopravicové a čínské nacionalistické křídlo politického spektra.
📜 Historie
Historie Kuomintangu je neoddělitelně spjata s bouřlivou historií Číny a Tchaj-wanu ve 20. století.
революční počátky (1912–1927)
Kořeny Kuomintangu sahají k Společnosti spojené přísahy (Tchung-meng-chuej), tajné revoluční organizaci založené Sunjatsenem v Tokiu v roce 1905. Po úspěšné Sin-chajské revoluci v roce 1911, která svrhla dynastii Čching, byla tato organizace v srpnu 1912 přeměněna na politickou stranu Kuomintang.
První roky Čínské republiky byly poznamenány chaosem a bojem o moc. Po smrti prvního prezidenta Jüan Š'-kchaje se země rozpadla na území ovládaná různými vojenskými vůdci, což je období známé jako Éra vojevůdců. Sunjatsen a KMT se snažili zemi znovu sjednotit. V roce 1923 Sunjatsen přijal pomoc od Sovětského svazu a souhlasil se spojenectvím s nově vzniklou Komunistickou stranou Číny (KS Číny). Toto spojenectví, známé jako První sjednocená fronta, mělo za cíl porazit vojevůdce a sjednotit Čínu pod vládou KMT.
🇨🇳 Vláda nad pevninskou Čínou (1927–1949)
Po Sunjatsenově smrti v roce 1925 se do čela strany postupně dostal Čankajšek. V roce 1926 zahájil tzv. Severní expedici, vojenské tažení s cílem podrobit si severní vojevůdce. Expedice byla vojensky úspěšná, ale během ní narůstalo napětí mezi pravicovým křídlem KMT vedeným Čankajškem a levicovým křídlem a komunisty.
V dubnu 1927 Čankajšek provedl Šanghajský masakr, při kterém byly zmasakrovány tisíce komunistů a jejich sympatizantů, čímž definitivně ukončil První sjednocenou frontu a zahájil čínskou občanskou válku. Po dobytí Pekingu v roce 1928 se KMT stal mezinárodně uznávanou vládou Číny s hlavním městem v Nankingu. Období od roku 1928 do 1937 je známé jako Nankingská dekáda, během níž se vláda KMT snažila modernizovat zemi, ale zároveň čelila pokračujícímu boji s komunisty a rostoucí agresi ze strany Japonska.
V roce 1937 Japonsko zahájilo plnou invazi do Číny, čímž začala Druhá čínsko-japonská válka. KMT a komunisté byli donuceni vytvořit Druhou sjednocenou frontu proti společnému nepříteli. Válka byla pro Čínu devastující a ačkoliv KMT nesl hlavní tíhu bojů, jeho vláda byla oslabena korupcí, hyperinflací a ztrátou kontroly nad velkou částí území. Po porážce Japonska v roce 1945 se občanská válka okamžitě rozhořela nanovo. Navzdory počáteční převaze a podpoře ze strany USA armáda KMT postupně ztrácela půdu pod nohama ve prospěch disciplinovanějších a lidem podporovanějších komunistických sil vedených Mao Ce-tungem.
🇹🇼 Ústup na Tchaj-wan a autoritářská vláda (1949–1987)
V roce 1949 komunisté ovládli pevninskou Čínu a 1. října vyhlásili Čínskou lidovou republiku. Čankajšek, spolu s vládou Čínské republiky, zbytky armády a přibližně dvěma miliony uprchlíků, ustoupil na ostrov Tchaj-wan, který se po konci druhé světové války vrátil pod čínskou správu.
Na Tchaj-wanu KMT zavedl autoritářský režim jedné strany a vyhlásil stanné právo, které trvalo téměř čtyři desetiletí (od 1949 do 1987). Toto období je známé také jako Bílý teror, během něhož byli pronásledováni a vězněni tisíce politických oponentů a kritiků režimu. Vláda KMT nadále tvrdila, že je jedinou legitimní vládou celé Číny, a udržovala toto stanovisko v mezinárodní politice, přičemž do roku 1971 držela křeslo Číny v OSN.
Navzdory politickým represím se vládě KMT podařilo na Tchaj-wanu uskutečnit úspěšnou pozemkovou reformu a nastartovat rychlý hospodářský růst, známý jako Tchajwanský zázrak. Z agrární společnosti se Tchaj-wan proměnil v průmyslovou velmoc a jednoho z Asijských tygrů.
🗳️ Demokratizace a současnost
Po smrti Čankajška v roce 1975 se moci ujal jeho syn Ťiang Ťing-kuo. Ten, tváří v tvář rostoucímu tlaku veřejnosti a mezinárodní izolaci, zahájil v 80. letech proces politických reforem. V roce 1987 zrušil stanné právo a povolil vznik opozičních politických stran.
Po jeho smrti pokračoval v demokratizaci prezident Li Teng-chuej, který byl prvním tchajwanským rodákem v čele KMT a státu. V roce 1996 se na Tchaj-wanu konaly první přímé prezidentské volby. V roce 2000 KMT poprvé v historii prohrál prezidentské volby a přešel do opozice. K moci se vrátil v roce 2008 s prezidentem Ma Jing-ťiouem, který prosazoval politiku sbližování s pevninskou Čínou. Od roku 2016 je KMT opět v opozici.
V současnosti je Kuomintang jednou ze dvou hlavních politických stran na Tchaj-wanu, vedle Demokratické pokrokové strany (DPP). Jeho voličská základna je tradičně silnější mezi starší generací, podnikateli a potomky uprchlíků z pevninské Číny.
🏛️ Ideologie a politický program
📜 Tři lidové principy
Oficiální ideologií KMT zůstávají Tři lidové principy (San-min ču-i) formulované Sunjatsenem: 1. Nacionalismus (Min-cu): Původně znamenal svržení mandžuské dynastie a sjednocení všech etnik Číny (Chanů, Mandžuů, Mongolů, Tibeťanů a Chuejů). Dnes je interpretován jako oddanost Čínské republice a zachování čínské kultury a identity. 2. Demokracie (Min-čchüan): Zastupitelská vláda a ústavní republika. Sunjatsen navrhoval vládu s pěti složkami (jüany): výkonnou, zákonodárnou, soudní, kontrolní a zkušební. 3. Blahobyt lidu (Min-šeng): Kombinace prvků socialismu a kapitalismu, důraz na pozemkovou reformu a státní regulaci klíčových odvětví s cílem zajistit spravedlivé rozdělení bohatství.
🤝 Vztahy s pevninskou Čínou
Postoj ke vztahům s Čínskou lidovou republikou je klíčovým bodem programu KMT a hlavním dělítkem tchajwanské politiky. KMT se hlásí k tzv. Konsensus z roku 1992, což je neformální dohoda, podle které obě strany uznávají, že existuje pouze "jedna Čína", ale každá si tento pojem interpretuje po svém (pro KMT je to Čínská republika, pro KS Číny Čínská lidová republika).
Na základě tohoto konsensu KMT prosazuje politiku udržování statusu quo, posilování ekonomických a kulturních vazeb s pevninskou Čínou a odmítá formální vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu. Strana se staví proti principu "Jedna země, dva systémy", který navrhuje Peking.
🚩 Symboly strany
Hlavním symbolem Kuomintangu je Modré nebe s bílým sluncem (čínsky: 青天白日, Čching-tchien paj-ž').
- **Modré nebe** symbolizuje svobodu a spravedlnost.
- **Bílé slunce** představuje pokrok a revolučního ducha.
- **Dvanáct paprsků** slunce symbolizuje dvanáct měsíců v roce a dvanáct tradičních čínských dvouhodin (š'-čchen), což představuje neustálý pokrok.
Tento symbol je ústředním motivem státního znaku Čínské republiky a je také v kantonu (levém horním rohu) vlajky Čínské republiky. Samotná vlajka, s červeným polem symbolizujícím krev prolitou revolucionáři, byla původně vlajkou KMT.
🧠 Pro laiky
Představte si politickou stranu, která kdysi vládla celé obrovské Číně, podobně jako dnes vládne komunistická strana. Po prohrané občanské válce se ale musela v roce 1949 "přestěhovat" na ostrov Tchaj-wan. Tam pak dlouhá léta vládla velmi přísně jako jediná povolená strana. Postupem času ale sama zavedla demokracii a umožnila vznik dalších stran. Dnes je Kuomintang jednou ze dvou hlavních stran na Tchaj-wanu. Jejich hlavním tématem je, jaký vztah mít s Čínou – na rozdíl od svých rivalů, kteří by se od Číny chtěli úplně oddělit, Kuomintang chce spíše udržovat dobré vztahy, obchodovat a vyhnout se konfliktu, přičemž trvá na tom, že Tchaj-wan si vládne sám.