Čankajšek
Obsah boxu
Čankajšek (čínsky v českém přepisu Ťiang Ťie-š’, pchin-jinem Jiǎng Jièshí, znaky zjednodušené 蒋介石, tradiční 蔣介石; 31. října 1887 – 5. dubna 1975), známý také jako Ťiang Čung-čeng (pchin-jinem Jiǎng Zhōngzhèng, znaky zjednodušené 蒋中正, tradiční 蔣中正), byl čínský politik, vojevůdce a vůdce Kuomintangu (KMT), který stál v čele vlády Čínské republiky v letech 1928 až 1975. Je považován za jednu z nejvýznamnějších postav čínských dějin 20. století.
Po smrti Sunjatsena v roce 1925 se stal jeho nástupcem v čele KMT. V letech 1926–1928 vedl tzv. Severní pochod, vojenskou kampaň, jejímž cílem bylo sjednotit Čínu pod vládou Kuomintangu a ukončit éru vlády místních militaristů. Během tohoto období se však rozešel s komunisty, což vedlo k masakrům (např. v Šanghaji v roce 1927) a k rozpoutání dlouhé a krvavé čínské občanské války proti Komunistické straně Číny vedené Mao Ce-tungem.
Během druhé čínsko-japonské války (1937–1945) vedl Čankajšek čínský odpor proti japonské invazi a stal se mezinárodně uznávaným spojencem Spojených států, Velké Británie a Sovětského svazu. Po porážce Japonska se občanská válka s komunisty znovu rozhořela. Navzdory masivní americké podpoře byla jeho vláda, oslabená korupcí, hyperinflací a ztrátou veřejné podpory, poražena. V roce 1949 byl nucen se svými stoupenci a zbytky armády uprchnout na ostrov Tchaj-wan, kam přesunul i vládu Čínské republiky.
Na Tchaj-wanu vládl až do své smrti v roce 1975 v rámci autoritářského režimu pod stanným právem. Ačkoliv potlačoval politickou opozici, jeho vláda iniciovala ekonomické reformy, které vedly k tzv. „tchajwanskému hospodářskému zázraku“. Až do své smrti trval na tom, že jeho vláda je jedinou legitimní vládou celé Číny.
📜 Život a kariéra
👶 Raný život a vojenská kariéra
Čankajšek se narodil v Si-kchou, malém městě v provincii Če-ťiang. Jeho otec byl obchodník se solí a zemřel, když bylo Čankajškovi osm let. V roce 1906 odešel studovat do Japonska, kde se seznámil s myšlenkami čínského nacionalismu a revoluce. Vstoupil do Císařské japonské armádní akademie a zároveň se připojil k Tchung-meng-chuej, revoluční organizaci vedené Sunjatsenem, která se později přeměnila na Kuomintang.
Po vypuknutí Sin-chajské revoluce v roce 1911 se vrátil do Číny, aby se zapojil do bojů proti dynastii Čching. V následujících letech se aktivně účastnil politického a vojenského dění v chaotickém období tzv. éry militaristů. Jeho vojenské schopnosti a loajalita k Sunjatsenovi mu zajistily rychlý vzestup. V roce 1923 ho Sunjatsen poslal do Moskvy, aby studoval sovětskou vojenskou a politickou organizaci. Po návratu se v roce 1924 stal velitelem nově založené Vojenské akademie Whampoa, která se stala klíčovou institucí pro výchovu loajálních důstojníků Kuomintangu.
⚔️ Sjednocení Číny a boj s komunisty
Po Sunjatsenově smrti v roce 1925 se Čankajšek postupně stal nejvlivnější postavou v Kuomintangu. V roce 1926 zahájil Severní pochod, rozsáhlou vojenskou operaci s cílem porazit regionální militaristy a sjednotit Čínu pod kontrolou KMT. Během pochodu spolupracoval s Komunistickou stranou Číny v rámci tzv. První sjednocené fronty.
Tato aliance však byla křehká. Čankajšek se obával rostoucího vlivu komunistů a v dubnu 1927 provedl v Šanghaji a dalších městech krvavý masakr, při kterém byly zabity tisíce komunistů a levicově orientovaných členů KMT. Tímto krokem definitivně rozbil spojenectví a zahájil čínskou občanskou válku. V roce 1928 jeho vojska dobyla Peking a Čankajšek se stal hlavou mezinárodně uznané Národní vlády se sídlem v Nankingu. Následující dekáda, známá jako „Nankingská dekáda“, byla obdobím relativní stability, modernizace a budování státu, ale zároveň byla poznamenána neustálými boji proti komunistům, zbytkovým militaristům a rostoucí hrozbou ze strany Japonska. Komunisté byli nuceni ustoupit na venkov a v roce 1934 podnikli legendární Dlouhý pochod, aby unikli obklíčení vojsky KMT.
🇯🇵 Druhá čínsko-japonská válka
Japonská invaze do Mandžuska v roce 1931 a následná eskalace agrese představovaly pro Čankajškovu vládu obrovskou výzvu. Zpočátku se snažil Japonsku ustupovat a soustředit se na likvidaci komunistů, což vedlo k velké nespokojenosti veřejnosti i části armády. V prosinci 1936 byl během tzv. Si-anského incidentu unesen vlastními generály, kteří ho donutili souhlasit s vytvořením Druhé sjednocené fronty s komunisty proti Japonsku.
Plnohodnotná válka vypukla v roce 1937. Čankajškova armáda, ačkoliv hůře vyzbrojená, kladla houževnatý odpor. Po pádu Nankingu, kde japonská armáda spáchala masakr, přesunul Čankajšek hlavní město do Čchung-čchingu v hornatém vnitrozemí. Během druhé světové války se Čína stala jedním z hlavních spojenců a Čankajšek byl uznáván jako jeden z „Velké čtyřky“ vůdců Spojenců spolu s Rooseveltem, Churchillem a Stalinem.
📉 Porážka a ústup na Tchaj-wan
Po porážce Japonska v roce 1945 se občanská válka mezi Kuomintangem a komunisty rozhořela s novou intenzitou. Čankajškova vláda, přestože měla zpočátku vojenskou i materiální převahu a podporu USA, rychle ztrácela půdu pod nohama. Mezi hlavní příčiny patřila masivní korupce ve vládních a vojenských kruzích, hyperinflace, která zničila střední třídu, a neschopnost provést potřebné pozemkové reformy. Naopak komunisté pod vedením Mao Ce-tunga si získali podporu rolnictva sliby pozemkové reformy a efektivní propagandou.
V roce 1949 utrpěla vojska KMT sérii drtivých porážek. 1. října 1949 vyhlásil Mao Ce-tung v Pekingu Čínskou lidovou republiku. Čankajšek spolu s přibližně dvěma miliony vojáků, úředníků a civilistů uprchl na ostrov Tchaj-wan, kam také převezl zlaté rezervy a mnoho cenných artefaktů z Zakázaného města.
🇹🇼 Vláda na Tchaj-wanu
Na Tchaj-wanu Čankajšek obnovil vládu Čínské republiky s hlavním městem v Tchaj-peji. Vyhlásil stanné právo, které trvalo až do roku 1987, a zavedl autoritářský jednopartijní systém. Toto období je známé jako „Bílý teror“, během něhož byly tisíce lidí podezřelých z nesouhlasu s režimem nebo ze sympatií ke komunismu uvězněny, mučeny nebo popraveny.
Zároveň však jeho vláda, poučena z chyb na pevninské Číně, provedla úspěšnou pozemkovou reformu a s pomocí americké finanční podpory nastartovala rychlý ekonomický růst. Tento proces, známý jako „Tchajwanský zázrak“, proměnil Tchaj-wan z agrární společnosti v průmyslovou velmoc.
V zahraniční politice Čankajšek neústupně trval na tom, že jeho vláda je jedinou legitimní vládou celé Číny a sliboval „znovuovládnutí pevniny“. Až do roku 1971 držela Čínská republika křeslo stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Poté bylo toto křeslo rezolucí OSN přiřčeno Čínské lidové republice, což byla pro Čankajškův režim velká diplomatická porážka.
Čankajšek zemřel 5. dubna 1975 ve věku 87 let. Jeho nástupcem se stal jeho syn Ťiang Ťing-kuo, který postupně zahájil proces demokratizace Tchaj-wanu.
🏛️ Odkaz a hodnocení
Čankajškův odkaz je mimořádně složitý a kontroverzní.
- V Čínské lidové republice je oficiálně vnímán negativně jako zrádce Sunjatsenova odkazu a představitel zkorumpovaného a brutálního režimu, který stál v cestě komunistické revoluci.
- Na Tchaj-wanu se jeho hodnocení v průběhu času dramaticky změnilo. Pro starší generaci a příznivce Kuomintangu zůstává hrdinou, který bránil Čínu před Japonskem a Tchaj-wan před komunismem a položil základy jeho prosperity. Pro mnoho dalších, zejména příznivců tchajwanské nezávislosti, je však symbolem autoritářského útlaku, Bílého teroru a potlačování místní tchajwanské identity.
- Na Západě byl během studené války vnímán jako klíčový spojenec v boji proti komunismu, ačkoliv se často poukazovalo na nedemokratickou povahu jeho režimu.
Jeho postava ztělesňuje tragédii a rozpory čínského 20. století – boj za národní sjednocení, odpor proti cizí agresi, bratrovražednou občanskou válku a ideologický střet, který dodnes rozděluje čínský národ.
🤔 Pro laiky
Představte si, že v jedné zemi probíhá velká revoluce, aby se zbavila starého císařství. Po revoluci se objeví dvě hlavní skupiny, které chtějí zemi vést: Nacionalisté (Kuomintang) a Komunisté. Čankajšek byl vůdcem Nacionalistů.
1. **Sjednocení a zrada:** Čankajšek nejprve s komunisty spolupracoval, aby porazil lokální vládce a sjednotil zemi. Jakmile se mu to podařilo, obrátil se proti komunistům a pokusil se je zničit. Tím začala dlouhá občanská válka. 2. **Válka s Japonskem:** Do toho všeho vtrhlo Japonsko a napadlo Čínu. Čankajšek musel dočasně odložit boj s komunisty a vést celou zemi v obraně proti Japoncům. Stal se z něj světově známý vůdce. 3. **Porážka a útěk:** Když byla druhá světová válka u konce, občanská válka s komunisty vedenými Mao Ce-tungem se rozhořela naplno. Čankajškova vláda byla velmi zkorumpovaná a ztratila podporu lidí. Prohrál a musel se zbytkem své vlády a armády uprchnout na ostrov Tchaj-wan. 4. **Dvě Číny:** Od té doby existují prakticky „dvě Číny“: komunistická Čínská lidová republika na pevnině a Čínská republika na Tchaj-wanu, kterou Čankajšek vedl jako diktátor až do své smrti. Tvrdil, že je jediným právoplatným vládcem celé Číny, což je spor, který v jisté formě trvá dodnes.
Jeho život je tedy příběhem vzestupu, boje o moc, hrdinné obrany vlasti, ale i kruté diktatury a nakonec porážky, která vedla k rozdělení Číny.